sb157-05 0..8296

1074

Vyrozebrati, nach und nach vollends aus-
einandernehmen. — co odkud. Děti všecky
slivky z koše v-ly. Us. Tč.

Vyrozestavěti, ěl, ěn, ění, völlig ausein-
ander stellen. — co kde: svůj tovar na
krámku. Us. Tč.

Vyrozevříti, vyrozvírati, nach und nach
vollends öffnen. — co. Vyrozevřel všecky
dvéře. Us. Tč.

Vyrozhlásiti, il, en, ení, vyrozhlašovati,
überall, nach und nach verkünden — co
kde. Ženské všecky klevety po dědině vy-
rozhlašovaly. Us. Tč.

Vyrozhřebovati, nach und nach vollends
auseinander scharren. — co. Kury (slepice)
všecky řádky vyrozhřebovaly. Mor. Tč.

Vyrozchoditi se, nach und nach gänz-
lich auseinander gehen. — se kdy kam.
Po obědě se všecka chasa po sousedech
vyrozchodila Na Ostrav. Tč.

Vyrozkvésti, vyrozkvítati, nach und nach
vollends aufblühen. — kdy kde. I v zimě
mi v mojí jizbě všecka kvítka vyrozkvítala.
Na Ostrav. Tč.

Vyrozkládati, nach und nach alles er-
zählen. — co komu. Neborák slepý vyroz-
kládal mu všetko, ako sa s ním stalo. Dbš.
Sl. pov. I. 265.

Vyrozkrájeti, el, en, ení, vyrozkrajovati,
tranchiren; aufhören zu tranchiren.

Vyrozmetati, vyrozmésti, vollends aus-
einander kehren. — co kde. Vítr všecek
sníh na cestě v-al. Us. Tč.

Vyrozovati, vz Vyroditi.

Vyrozpínati, nach und nach vollends
ausspannen, ausstecken. — co na koho:
síti na ptáky. Us. Tč. — kde: síti po vodě.
Us. Tč.

Vyrozpočítati, gehörig berechnen. — si
co jak. Jak si to člověk dobře vyrozpočítá,
neprodělá. Us. Tč.

Vyrozpověděti, ěl, ěn, ění, vyrozpoví-
dati, gehörig erklären. — co komu. Až on
nám to všecko v-ví. Na Ostrav. Tč.

Vyrozprávěti, ěl, ěn, ění = vypověděti,
nach und nach vollends erzählen. Ros. —
co. Tu princeska musela v. všetko. Dbš. Sl.
pov. I. 7. Teraz celý príbeh v-val tak, jako
som ho opísal. Lipa 196. — co komu. Tu
mu v-val cíl dlouhé cesty. Er. Sl. čít. 53.
Domou idúci v-la Uliana svojmu otcovi, čo
a ako sa jim všetko vodilo. Dbš. Sl. pov.
I. 36. — o čem. On nám v-val o celém
světě. Na Ostrav. Tč. — kdy. V noci ta-
jemstva duše svojej v-val. Lipa 332. — jak.
Do slova mu všecko v-věl. U Rychn. — se
= vymluviti se, sich satt reden. Us. Vck.

Vyrozpustiti, il, štěn, ění, vyrozpouštěti,
nach einander auseinander lassen. — co
jak. Všecky ptáky jednoho po druhém vy-
rozpúščal. Na Ostrav. Tč.

Vyrozseti, seji, el, et, etí; vyrozsíti, il,
it, ití; vyrozsívati = vysiti. — co: obilí.
Us.

Vyrozsypati, vyrozsypovati, nach ein-
ander ausschütten. — co kde komu. Sle-
picím na dvoře zrní v. Us. Tč.

Vyroztahati, vyroztahovati, nach einander
alles ausziehen. — co kde. Všecka oka na
ptáky v lese v-val. Us. Tč.

Vyroztřasovati, nach einander zerstreuen.

— co kde. Všude po hospodách tuto no-
vinu v-val. Na Ostrav. Tč.

Vyroztratiti, vyroztracovati, nach ein-
ander verlieren. — co kde: po cestě obilí
v-til. Us. Tč.

Výrozub, a, m. = kaprolosos, der Karpfen-
lachs, Lachskarpfen. L.

Vyrozumělosť, vyrozumnosť, i, f. =
srozumělosť, die Deutlichkeit. L.

Vyrozumělý = srozumělý, deutlich. L.

Vyrozumění, n., das Verständniss, das
Verstehen, Begreifen, die Einsicht, Erkennt-
niss; die Wahrnehmung, Vermerkung, Ent-
nehmung. Což ti sloužiti bude k v. knih.
Ros. K v. těžký, nesnadný. V. Dáti někomu
na v., na v-nou (na srozuměnou, dáti ná-
věští). Ros. Aby v. ono (naukám Páně) úplno
a všelikého nedostatku prosto bylo Sš. II.
208. Pro snazší věcem v. 1532. Mus. 1880.
498.

Vyrozumený, entwickelten Verstandes.
Je to děvče také nevyrozumené, hlúpé. Slez.
Šd.

Vyrozuměti, ěl, ěn, ění; vyrozumívati =
rozumem vystihnouti, dobře srozuměti, cele
pochopiti, verstehen, begreifen, ein-, ersehen,
durchschauen; porozuměti, seznati, skoumati,
wahrnehmen, ab-, entnehmen, merken. Jg.

— čemu. Ros., Br., Sych. V. přirození ne-
mocného. V. Když jsem tomu v-měl, že
utekl (= srozuměl). V. Psaní přečetl jsem
a jemu jsem v-měl, co v sobě zavírá. Bart.
235. 9. Krumlovští sousedé dobře tomu vy-
rozumívali, že... Mus. 1880. 247. Abyste
tomu lépe v. a podlé toho známosti jisté
o zdejších věcech nabyti moci ráčili. Žer. 16.
Psaní vašemu sme dobře v-měli; Abychom
tomu rozumějíce právo mohli nalézti. NB.
Tč. 41., 135. (154. ). Že pohané vyrozumějí
naukám jeho; Že výrokům starozákonným
nedobře v-mívají; Ani obrazu ani výkladu
jeho nevyrozuměli; Kdo slovům těm doko-
nale v-měl; Nehned Petr vidění tomu v-měl.
Sš. I. 142.; 11. 50., J. 168., Sk. 103., 124.
(Hý. ). Tomuto listu dobře bude moci král
v. i jiní, kdož jej budou čísti. Arch. II.
157. Chytrosti jejich v-měl. BR. II. 276. —
(komu) odkud (o čem). V. něčemu z ně-
čeho, Řd., J. tr., z listův. Nz., Er. Z listu
vyrozumívám, že... Sych. Z řeči něčí ně-
čemu v. Us. Totéž platí i v příčině druhé,
jakož z výrazu... v. lze. Šim. 120. Tomu
můžeme v. z té nápadné okolnosti, že...;
Z té listiny v-mívá se, že...; Pohříchu ze
slov papežských nelze v., jakého druhu bylo
to kacířství. Ddk. III. 202., V. 321., V. 326.
(Tč. ). Jakž jsem z psaní v. mohl. Žer. L.
III. 32. Jestliže z odpovědi v-mí, že... Žer.
Mám naději, že jest vás psaní mé onehdej-
šího dne vám učiněné již došlo, a že jste
z něho o mém do tohoto města příjezdu
v-měli. Žer. 351. V-měl ze psaní královy
Milosti, že... Pal. Děj. V. 2. 245. Čemuž
z mnohých věcí stalých můžeš v. Abr. —
co pod čím. Pod menom šimejského Ku-
pana má se vyrozumievat župan. Lipa 6

co kdy. Při tom, jaká jest starodávní
prostá řeč česká, se vyrozumí. Dač. I. 31.

— čím. Slovem svrchu položeným má se