Předchozí (1073)  Strana:1074  Další (1075) |
|
|||
1074
|
|||
|
|||
Vyrozebrati, nach und nach vollends aus-
einandernehmen. — co odkud. Děti všecky slivky z koše v-ly. Us. Tč. Vyrozestavěti, ěl, ěn, ění, völlig ausein-
ander stellen. — co kde: svůj tovar na krámku. Us. Tč. Vyrozevříti, vyrozvírati, nach und nach
vollends öffnen. — co. Vyrozevřel všecky dvéře. Us. Tč. Vyrozhlásiti, il, en, ení, vyrozhlašovati,
überall, nach und nach verkünden — co kde. Ženské všecky klevety po dědině vy- rozhlašovaly. Us. Tč. Vyrozhřebovati, nach und nach vollends
auseinander scharren. — co. Kury (slepice) všecky řádky vyrozhřebovaly. Mor. Tč. Vyrozchoditi se, nach und nach gänz-
lich auseinander gehen. — se kdy kam. Po obědě se všecka chasa po sousedech vyrozchodila Na Ostrav. Tč. Vyrozkvésti, vyrozkvítati, nach und nach
vollends aufblühen. — kdy kde. I v zimě mi v mojí jizbě všecka kvítka vyrozkvítala. Na Ostrav. Tč. Vyrozkládati, nach und nach alles er-
zählen. — co komu. Neborák slepý vyroz- kládal mu všetko, ako sa s ním stalo. Dbš. Sl. pov. I. 265. Vyrozkrájeti, el, en, ení, vyrozkrajovati,
tranchiren; aufhören zu tranchiren. Vyrozmetati, vyrozmésti, vollends aus-
einander kehren. — co kde. Vítr všecek sníh na cestě v-al. Us. Tč. Vyrozovati, vz Vyroditi.
Vyrozpínati, nach und nach vollends
ausspannen, ausstecken. — co na koho: síti na ptáky. Us. Tč. — kde: síti po vodě. Us. Tč. Vyrozpočítati, gehörig berechnen. — si
co jak. Jak si to člověk dobře vyrozpočítá, neprodělá. Us. Tč. Vyrozpověděti, ěl, ěn, ění, vyrozpoví-
dati, gehörig erklären. — co komu. Až on nám to všecko v-ví. Na Ostrav. Tč. Vyrozprávěti, ěl, ěn, ění = vypověděti,
nach und nach vollends erzählen. Ros. — co. Tu princeska musela v. všetko. Dbš. Sl. pov. I. 7. Teraz celý príbeh v-val tak, jako som ho opísal. Lipa 196. — co komu. Tu mu v-val cíl dlouhé cesty. Er. Sl. čít. 53. Domou idúci v-la Uliana svojmu otcovi, čo a ako sa jim všetko vodilo. Dbš. Sl. pov. I. 36. — o čem. On nám v-val o celém světě. Na Ostrav. Tč. — kdy. V noci ta- jemstva duše svojej v-val. Lipa 332. — jak. Do slova mu všecko v-věl. U Rychn. — se = vymluviti se, sich satt reden. Us. Vck. Vyrozpustiti, il, štěn, ění, vyrozpouštěti,
nach einander auseinander lassen. — co jak. Všecky ptáky jednoho po druhém vy- rozpúščal. Na Ostrav. Tč. Vyrozseti, seji, el, et, etí; vyrozsíti, il,
it, ití; vyrozsívati = vysiti. — co: obilí. Us. Vyrozsypati, vyrozsypovati, nach ein-
ander ausschütten. — co kde komu. Sle- picím na dvoře zrní v. Us. Tč. Vyroztahati, vyroztahovati, nach einander
alles ausziehen. — co kde. Všecka oka na ptáky v lese v-val. Us. Tč. |
Vyroztřasovati, nach einander zerstreuen.
— co kde. Všude po hospodách tuto no-
vinu v-val. Na Ostrav. Tč. Vyroztratiti, vyroztracovati, nach ein-
ander verlieren. — co kde: po cestě obilí v-til. Us. Tč. Výrozub, a, m. = kaprolosos, der Karpfen-
lachs, Lachskarpfen. L. Vyrozumělosť, vyrozumnosť, i, f. =
srozumělosť, die Deutlichkeit. L. Vyrozumělý = srozumělý, deutlich. L.
Vyrozumění, n., das Verständniss, das
Verstehen, Begreifen, die Einsicht, Erkennt- niss; die Wahrnehmung, Vermerkung, Ent- nehmung. Což ti sloužiti bude k v. knih. Ros. K v. těžký, nesnadný. V. Dáti někomu na v., na v-nou (na srozuměnou, dáti ná- věští). Ros. Aby v. ono (naukám Páně) úplno a všelikého nedostatku prosto bylo Sš. II. 208. Pro snazší věcem v. 1532. Mus. 1880. 498. Vyrozumený, entwickelten Verstandes.
Je to děvče také nevyrozumené, hlúpé. Slez. Šd. Vyrozuměti, ěl, ěn, ění; vyrozumívati =
rozumem vystihnouti, dobře srozuměti, cele pochopiti, verstehen, begreifen, ein-, ersehen, durchschauen; porozuměti, seznati, skoumati, wahrnehmen, ab-, entnehmen, merken. Jg. — čemu. Ros., Br., Sych. V. přirození ne-
mocného. V. Když jsem tomu v-měl, že utekl (= srozuměl). V. Psaní přečetl jsem a jemu jsem v-měl, co v sobě zavírá. Bart. 235. 9. Krumlovští sousedé dobře tomu vy- rozumívali, že... Mus. 1880. 247. Abyste tomu lépe v. a podlé toho známosti jisté o zdejších věcech nabyti moci ráčili. Žer. 16. Psaní vašemu sme dobře v-měli; Abychom tomu rozumějíce právo mohli nalézti. NB. Tč. 41., 135. (154. ). Že pohané vyrozumějí naukám jeho; Že výrokům starozákonným nedobře v-mívají; Ani obrazu ani výkladu jeho nevyrozuměli; Kdo slovům těm doko- nale v-měl; Nehned Petr vidění tomu v-měl. Sš. I. 142.; 11. 50., J. 168., Sk. 103., 124. (Hý. ). Tomuto listu dobře bude moci král v. i jiní, kdož jej budou čísti. Arch. II. 157. Chytrosti jejich v-měl. BR. II. 276. — (komu) odkud (o čem). V. něčemu z ně- čeho, Řd., J. tr., z listův. Nz., Er. Z listu vyrozumívám, že... Sych. Z řeči něčí ně- čemu v. Us. Totéž platí i v příčině druhé, jakož z výrazu... v. lze. Šim. 120. Tomu můžeme v. z té nápadné okolnosti, že...; Z té listiny v-mívá se, že...; Pohříchu ze slov papežských nelze v., jakého druhu bylo to kacířství. Ddk. III. 202., V. 321., V. 326. (Tč. ). Jakž jsem z psaní v. mohl. Žer. L. III. 32. Jestliže z odpovědi v-mí, že... Žer. Mám naději, že jest vás psaní mé onehdej- šího dne vám učiněné již došlo, a že jste z něho o mém do tohoto města příjezdu v-měli. Žer. 351. V-měl ze psaní královy Milosti, že... Pal. Děj. V. 2. 245. Čemuž z mnohých věcí stalých můžeš v. Abr. — co pod čím. Pod menom šimejského Ku- pana má se vyrozumievat župan. Lipa 6 co kdy. Při tom, jaká jest starodávní
prostá řeč česká, se vyrozumí. Dač. I. 31. — čím. Slovem svrchu položeným má se
|
||
|
|||
Předchozí (1073)  Strana:1074  Další (1075) |