Předchozí (1075)  Strana:1076  Další (1077) |
|
|||
1076
|
|||
|
|||
nechtěl. NB. Tč. 151., 269. Budeš-li do ža-
láře věčného zatracení poslán, na věky odtud vyproštěn a v-čen nebudeš. BR. II. 22. b. Ostatek dobytka musila od něho v. v osmi kopách gr. Půh. II. 47. — koho jak: pod základem 50 kop na postavení v. Půh. Kdo v-čí komorníka na uvázání, na zmatek jej vede. Faukn. Jíra farář z Poříčí v-čen jest pod 15 kop gr. Jdn 81. Cechmistr bude v tom svobodu míti takového do městské kázně uvrhnouti a odtud bez porukovníků, kteří by jeho pořádně chtěli do práva v., nevypouštěti; Který obecný pokoj bratrský rušiti bude, skrze rukovníky do práva ce- chovního vyručen a potom právem cechov- ním trestán bude. Sl. let. V. 323. A když mne v-li do páně příjezdy... NB. Tč. 125. Úředník Skrbenský vsadil člověka pána svého do vězenie a v-čil jest jej Beněk sám druhý na postavenie; K Jeho prosbě přivolujíce tři koně od Jiříka Šohaje v-li v pěti kopách do těchto vánoc minulých; Kterak byl v-čil Jana z Banova v pěti zl. v hotové peníze; Jáť sem se v-čil na postavenie; Mikuláše jeho rukojmie v-li z vězenie pod základem 20 hřiven na postavenie zasě do toho vě- zenie. NB. Tč. 128., 150., 151. Ten, na čiemž jest dědině bráno, zajatý dobytek móž v. na hotové penieze do dvú nedělí od toho zájmu pořád zběhlých. Vš. Jir. 329. Ale Smolař v-čil se rukojměmi na postavení. Let. 107. Abych jemu vězně v-čil na posta- vení pod základem od p. Budíše. Půh. II. 89. Šli a přebili vóz a tu se ten vozataj v-čil ve dvú kopú, aby ty položil u Klí- mova syna z Horky. Tč. 50. Protož zdá-li se vám, aby v ten základ byl vyručen, v menšíť jeho nedáme; Tu purkrabí oba vsadil a Příbram v-čil se na postavení; Komuž bude svěřeno od strany které, to buď při jich vóli; a komu se jim nezdá svěřiti, ten se vyruč na podobný základ. Arch. I. 378., 179., II. 252. (Šd. ). — se s kým. A Pavel neměl se s kým v. Arch. I. 179. — co kde zač. V-čil jsem mu kón u svého hausknechta za věrdunk a za tři kopy; U mne list vyručil, ješto na 300 kop gr. svědčil. Půh. I. 284., 353. (Tč. ). — co, koho, se od koho = něco od práva k užívání rukojemstvím dostati. V. peníze, Ros., dobytek. Vš. V. člověka od rychtáře. Ms. pr. cís. Vz V. co odkud. — co, se čím. Má dobytek zajatý v. dobrým člověkem. Zř. F. I. G. XXXI. V-čil se rukojměmi na po- stavení. Star. let. V-čiv svá dva služebníky u mne z vězení svým listem na postavení na ty roky. Půh. I. 178. Kteří by vězňové listy vyručeni byli, aby ti listové ve dvú nedělí navráceni byli. 1449. Mus. 1880. 404. — co komu = do rukou vydati. L. Cf. Kn. rož. 140., 267. Vyrúditi, il, ěn, ění. Zobúdzaj nás v čas
ráno, ráno pred kravami, štyrma hodinami. Kravičky podojiť a na pole vyrúdiť (vy- hnati?), na lúku zelenú, na rosu studenú. Sl. spv. V. 186. Vyrudlosť, i, f., die Erbleichung der
Farbe, die Fuchsigkeit. Jg. Vyrudlý = vybledlý, geschossen, ver-
schossen, fuchsig (von Farben). Us. Ty šaty |
byly v-lé a vetché. Kmk. — V. = všecko,
co pozbylo síly a šťávy. V. dobytek = vy- záblý, v. půda = vyprahlá. U Krásné hory. Lg. Vyrudnouti, dl, utí; vyrudati = zrud-
nouti, zblednouti; říká se o všech barvách kromě bílé, die Farbe verlieren, fuchsig werden, bleich werden, verschiesen. Us. Že ty kalhoty nevyrudly, tím (proto) je nosím. U Dobrušky. Vk. — čím: sluncem. —jak. Písmo v-dlo až k nepoznání. Mark. Výruch, u, m., die Aufstörung. Dch.
Vyruchati, vyruchnouti, chnul a chl, utí,
ausschiessen, ausknallen, herausknallen. — odkud. Jak to vyruchlo z toho moždířa. Na Ostrav. Tč. Vyrukovati = vyručiti. Jest chudý pa-
cholek a také se nám nezdá tak vysoko vyrukovati. Arch. I. 378. (II. 276. ). V-val se. NB. Tč. 151. --- V., šp. z něm. aus- rücken = vytáhnouti, odejíti, vyjíti a p. Vojsko v-valo do pole. Us. Vyrumádzkati se. Žena hned zatúchla a
odišla do komory a tam vyrumádzkala sa. Dbš. Sl. pov. III. 85. (Šd. ). Vyruměniti se, il, ěn, ění, roth werden.
— čím. Tváře její studem se v-ly. Us. Vyrumiti, il, en, ení; vyrumovati = rum,
odstraniti, den Schutt abräumen — co. Ros. Příd. k Cyr. V. jizbu. Tč. — V. = vybrati, odnésti, forttragen. — co. Děti v-ly, kde co. Us. U Kr. Hradce. Kšť. Hned mrtvé pa- cholátko žalostivě vyrumováno. Dač. II. 6. Vyřunditi, il, ěn, ění. — se s kým,
sich ausplauschen. Ve Slez. Tč. Vyřundný = výmluvný, výřečný, ge-
sprächig. — V. = vyřídivý, kdo ochotně vy- řizuje, gefällig im Ausführen von Aufträgen. Na Ostrav. Tč. Výrunek, nku, m., der Zahlungstermin
Ros. Vyruntovati koho ze spaní, z pokoje,
auflärmen. Na Ostrav. Tč. Vyrůstek, stku, m., vz Výrostek.
Vyrůsti, rostu, rostl; vyrostati (na Slov.
vyriasť, vyrósti, vyrásti, vyrástať) = vzhůru růsti, auf-, aus-, emporwachsen, aufspriessen, gross wachsen; vzrůsti, dorůsti, er-, aus- wachsen, zur völligen Grösse wachsen; od- růsti, entwachsen; ven růsti, vorwachsen. Jg. — abs. Ten strom pěkně vyrostl. Us. Děti jeho již vyrostly. Us. Čo sa stalo nové v súsedoviech dvore? vyriastol rozmarín vyššie brány hore. Sl. ps. Húby skoro vy- rostajú, ale skoro hynú. Na Slov. Tč. Čím neskoří strom vyrostá, tím pevnější stojí. Mor. Tč. Ktorí ešte deti boli, dávno už vy- riastli. Lipa 197. Vyrůstly tam tři růže, žádný pro ně nemóže; Vyrůstla tam jablu- nečka, to tej paní ze srdečka. Sš. P. 24., 179. — komu. Bláznovi vyrostlo veliké mluvení hned od přirození. Na Mor. Tč. — odkud. Z malého zrnka veliký strom, z malé příčiny veliký následek vyrůstá. Ostrav. Tč. Z dobrého semena vyroste dobré ovoce. Us. Tč. Bezbožnému z bezbožnosti pokuta vy- rostá. Mor. Tč. Z ničeho ništ nevyroste. Na Slov. Tč. Vyrostli mně z něho nepřátelé. Er. P. 205. Z dost malého kvítka vyrostla mi kytka. Čes. mor. ps. 87. Co z té krvi |
||
|
|||
Předchozí (1075)  Strana:1076  Další (1077) |