sb157-05 0..8296

1076

nechtěl. NB. Tč. 151., 269. Budeš-li do ža-
láře věčného zatracení poslán, na věky
odtud vyproštěn a v-čen nebudeš. BR. II.
22. b. Ostatek dobytka musila od něho v.
v osmi kopách gr. Půh. II. 47. — koho jak:
pod základem 50 kop na postavení v. Půh.
Kdo v-čí komorníka na uvázání, na zmatek
jej vede. Faukn. Jíra farář z Poříčí v-čen
jest pod 15 kop gr. Jdn 81. Cechmistr bude
v tom svobodu míti takového do městské
kázně uvrhnouti a odtud bez porukovníků,
kteří by jeho pořádně chtěli do práva v.,
nevypouštěti; Který obecný pokoj bratrský
rušiti bude, skrze rukovníky do práva ce-
chovního vyručen a potom právem cechov-
ním trestán bude. Sl. let. V. 323. A když
mne v-li do páně příjezdy... NB. Tč. 125.
Úředník Skrbenský vsadil člověka pána svého
do vězenie a v-čil jest jej Beněk sám druhý
na postavenie; K Jeho prosbě přivolujíce
tři koně od Jiříka Šohaje v-li v pěti kopách
do těchto vánoc minulých; Kterak byl v-čil
Jana z Banova v pěti zl. v hotové peníze;
Jáť sem se v-čil na postavenie; Mikuláše
jeho rukojmie v-li z vězenie pod základem
20 hřiven na postavenie zasě do toho vě-
zenie. NB. Tč. 128., 150., 151. Ten, na
čiemž jest dědině bráno, zajatý dobytek
móž v. na hotové penieze do dvú nedělí
od toho zájmu pořád zběhlých. Vš. Jir. 329.
Ale Smolař v-čil se rukojměmi na postavení.
Let. 107. Abych jemu vězně v-čil na posta-
vení pod základem od p. Budíše. Půh. II.
89. Šli a přebili vóz a tu se ten vozataj
v-čil ve dvú kopú, aby ty položil u Klí-
mova syna z Horky. Tč. 50. Protož zdá-li
se vám, aby v ten základ byl vyručen,
v menšíť jeho nedáme; Tu purkrabí oba
vsadil a Příbram v-čil se na postavení;
Komuž bude svěřeno od strany které, to
buď při jich vóli; a komu se jim nezdá
svěřiti, ten se vyruč na podobný základ.
Arch. I. 378., 179., II. 252. (Šd. ). — se
s kým. A Pavel neměl se s kým v. Arch.
I. 179. — co kde zač. V-čil jsem mu kón
u svého hausknechta za věrdunk a za tři
kopy; U mne list vyručil, ješto na 300 kop
gr. svědčil. Půh. I. 284., 353. (Tč. ). —
co, koho, se od koho = něco od práva
k užívání rukojemstvím dostati. V. peníze,
Ros., dobytek. Vš. V. člověka od rychtáře.
Ms. pr. cís. Vz V. co odkud. — co, se čím.
Má dobytek zajatý v. dobrým člověkem. Zř.
F. I. G. XXXI. V-čil se rukojměmi na po-
stavení. Star. let. V-čiv svá dva služebníky
u mne z vězení svým listem na postavení
na ty roky. Půh. I. 178. Kteří by vězňové
listy vyručeni byli, aby ti listové ve dvú
nedělí navráceni byli. 1449. Mus. 1880. 404.
— co komu = do rukou vydati. L. Cf.
Kn. rož. 140., 267.

Vyrúditi, il, ěn, ění. Zobúdzaj nás v čas
ráno, ráno pred kravami, štyrma hodinami.
Kravičky podojiť a na pole vyrúdiť (vy-
hnati?), na lúku zelenú, na rosu studenú.
Sl. spv. V. 186.

Vyrudlosť, i, f., die Erbleichung der
Farbe, die Fuchsigkeit. Jg.

Vyrudlý = vybledlý, geschossen, ver-
schossen, fuchsig (von Farben). Us. Ty šaty

byly v-lé a vetché. Kmk. — V. = všecko,
co pozbylo síly a šťávy. V. dobytek = vy-
záblý, v. půda = vyprahlá. U Krásné hory.
Lg.

Vyrudnouti, dl, utí; vyrudati = zrud-
nouti, zblednouti; říká se o všech barvách
kromě bílé, die Farbe verlieren, fuchsig
werden, bleich werden, verschiesen. Us. Že
ty kalhoty nevyrudly, tím (proto) je nosím.
U Dobrušky. Vk. — čím: sluncem. —jak.
Písmo v-dlo až k nepoznání. Mark.

Výruch, u, m., die Aufstörung. Dch.

Vyruchati, vyruchnouti, chnul a chl, utí,
ausschiessen, ausknallen, herausknallen. —
odkud. Jak to vyruchlo z toho moždířa.
Na Ostrav. Tč.

Vyrukovati = vyručiti. Jest chudý pa-
cholek a také se nám nezdá tak vysoko
vyrukovati. Arch. I. 378. (II. 276. ). V-val
se. NB. Tč. 151. --- V., šp. z něm. aus-
rücken = vytáhnouti, odejíti, vyjíti a p.
Vojsko v-valo do pole. Us.

Vyrumádzkati se. Žena hned zatúchla a
odišla do komory a tam vyrumádzkala sa.
Dbš. Sl. pov. III. 85. (Šd. ).

Vyruměniti se, il, ěn, ění, roth werden.
— čím. Tváře její studem se v-ly. Us.

Vyrumiti, il, en, ení; vyrumovati = rum,
odstraniti, den Schutt abräumen — co. Ros.
Příd. k Cyr. V. jizbu. Tč. — V. = vybrati,
odnésti, forttragen. — co. Děti v-ly, kde
co. Us. U Kr. Hradce. Kšť. Hned mrtvé pa-
cholátko žalostivě vyrumováno. Dač. II. 6.

Vyřunditi, il, ěn, ění. — se s kým,
sich ausplauschen. Ve Slez. Tč.

Vyřundný = výmluvný, výřečný, ge-
sprächig. — V. = vyřídivý, kdo ochotně vy-
řizuje, gefällig im Ausführen von Aufträgen.
Na Ostrav. Tč.

Výrunek, nku, m., der Zahlungstermin
Ros.

Vyruntovati koho ze spaní, z pokoje,
auflärmen. Na Ostrav. Tč.

Vyrůstek, stku, m., vz Výrostek.

Vyrůsti, rostu, rostl; vyrostati (na Slov.
vyriasť, vyrósti, vyrásti, vyrástať) = vzhůru
růsti, auf-, aus-, emporwachsen, aufspriessen,
gross wachsen; vzrůsti, dorůsti, er-, aus-
wachsen, zur völligen Grösse wachsen; od-
růsti, entwachsen; ven růsti, vorwachsen. Jg.
— abs. Ten strom pěkně vyrostl. Us. Děti
jeho již vyrostly. Us. Čo sa stalo nové
v súsedoviech dvore? vyriastol rozmarín
vyššie brány hore. Sl. ps. Húby skoro vy-
rostajú, ale skoro hynú. Na Slov. Tč. Čím
neskoří strom vyrostá, tím pevnější stojí.
Mor. Tč. Ktorí ešte deti boli, dávno už vy-
riastli. Lipa 197. Vyrůstly tam tři růže,
žádný pro ně nemóže; Vyrůstla tam jablu-
nečka, to tej paní ze srdečka. Sš. P. 24.,
179. — komu. Bláznovi vyrostlo veliké
mluvení hned od přirození. Na Mor. Tč. —
odkud. Z malého zrnka veliký strom, z malé
příčiny veliký následek vyrůstá. Ostrav. Tč.
Z dobrého semena vyroste dobré ovoce. Us.
Tč. Bezbožnému z bezbožnosti pokuta vy-
rostá. Mor. Tč. Z ničeho ništ nevyroste. Na
Slov. Tč. Vyrostli mně z něho nepřátelé.
Er. P. 205. Z dost malého kvítka vyrostla
mi kytka. Čes. mor. ps. 87. Co z té krvi