Předchozí (1077)  Strana:1078  Další (1079) |
|
|||
1078
|
|||
|
|||
v-la. Us. Tč. Million ciev tresne razom a
prekľatý hrom vyryhnú diel ohnivé gágory. Sldk. 122. (Šd. ). Vyrychtiti, z něm. ausrichten, Ros., šp.
m.: vypraviti, vyříditi, vystrojiti. Ros. Vyryknouti, knul a kl, utí, hervorbre-
chen. — odkud. V-lo to z něho (slovo). Us. Dch. — V., vyryčeti, vyrykati = ryk vydati, herausbrüllen, zu brüllen aufhören. L. Vyrynouti = vyřinouti, ausrinnen, aus-
fliessen. — odkud. Mléko v-nulo z lotky (Napf). Na Ostrav. Tč. — V., auswühlen. Ros. Vyrýpati, vyrýpnouti, pnul a pl, ut, utí;
vyrypovati = vyryti, auswühlen, ausgraben. — co kde, kam čím: Svině v poli rypákem
dolíky v-la. V. rýčem kus drnu; něco dlátem. V. dlátem znamení na kameně, díru do zdi. Us. Něco nožem, prstem v. Us. Tč. — si co. Dítě si všecky ospice (osypky) v-lo. Us. Tč. — odkud. Stromek ze země, sušeň z nosu
v. Us. Šd. — jak komu = vybiti: po hřbetě kyjem. Us. Tč. Vyrýsovati = pouhými čarami vymalo-
vati, auszeichnen, ausreissen. Ler. — co. Br., V. — co čím kde: něčí obraz na pa- píře tuhou. Plán na nové stavení v. Us. Tč. Vyryšavěti, ěl, ění, fuchsroth werden.
Us. Tč. Vyryšeti se, el, ení = vyřičeti se, sich
ausbrüllen. Na Ostrav. Tč. Vz Vyřičeti. Vyryšiti = vyhnati, vypuditi, austreiben.
Ros. Výrytek, tku, m. = věc vyrytá, rytina.
U v-cích svých k hněvu jej provolali. Z. wit. 77. 58. (Č. ). Vyrytěřovati, als Ritter (Abenteurer)
erlangen, gewinnen. — si co. Ros. Vyryti, ryji, ryj, yl, yt, ytí; vyrývati =
rytím dobyti, vykopati, aus-, herauswühlen, ausgraben; zrýti, aufwühlen; vymleti, aus-, aufwühlen; odmlouvati, wühlen, Ursachen zum Zanke aufsuchen; vyrýpati, vyřezati, ausgraben, ausstechen, ausmeisseln, eingra- ben, ausschnitzen. Jg. — abs. Divoký kanec vyrývá, bricht aus. D. On tak dlouho bude v-ti, až... (odmlouvati). Ros. — co: zem, drn, byliny, Us., obraz, Ros., doly. Ráj. Svině to v-la. V. Voda v-la břeh. Ros. — co čím (nač): dlátem na měď. D. Svině rypákem brambory v-la. Us. Záhon lopatou na přísadu v. Us. Tč. Již (pěšinu) ručej druhdy vyryl spádem svým. Vrch. — co čím kde: dlátem na kameni, Us., Er. P. 474., na mědi, na oceli, na mramoru, Us., písmo na tabulkách, Kom., něco na knihách, Br., na srdci, V., v kameni. — co komu. Dal si pečeť v. Arch. IV. 308. — co od- kud: z kamene, ze dřeva (vyřezati). D. Každý kořínek ctnosti ze srdce v. Kos. Ol. I. 115. Pastýř vlku ovci z úst vydírá a vy- rývá. Sš. II. 8. — co kam: zákony v kov, zákony do kamene. Ml. Nebylo jim více dovoleno jména svá do razítka v.; Titul ten dal Otakar v. na své pečeti. Dal. IV. 175., V. 279. Vyrytí, n., das Auswühlen, Ausgraben,
die Eingrabung, das Ausstechen. |
Vyrytina, y, f. I vyryl v-ny velmi vy-
sedlé (eminens caelatura). Bj., BO. Vyrytý; -ryt, a, o, ausgegraben, ausge-
stochen. Vz Vyryti. V. země, dílo, znamení, Us., břeh, obraz. Ros. V. podkop, die Flat- termine; v. čára, tracirte Linie. Čsk. V. v rostl. = opatřený prohlubinkami pravidel- nými drobnými, tečkovitými, nevelmi hu- stými n. čárkovitými, semena mučenky masné tečkami, semena pryšce srpatého čárkami. Rst. 519. — kde: na tabulce, Har., na ka- meně. Jel. Obraz v-tý na bráně. GR. — kam. Znamení v kámen v-té Us. Vyrývací, vyryvací dláto, jehla, rypátko,
der Grabstichel. Jg. Vyrývač, vyryvač, e, m., der Auswühler,
Ausgraber. — V. = ryjec, der Stecher, Aus- stecher, Graveur. V. V-ač formy, der Form- stecher. Res. Vyrýváček, vyryváček, čka, m. = vyrý-
vač. — V., čku, m. = vyrývadlo. Reš. Vyrývadlo, vyrývadlo, a, n. = dláto, vy-
rýváček, Jg., rydlo, ry délko, rypadlo, ry- pátko, das Grabwerkzeug, der Grabstichel. Reš. Vyrývání, n., das Auswühlen, Ausgraben,
das Eingraben, Ausschnitzen, Ausstechen, das Entreissen (vz Vyrvati). Jg. Vyrývaný; -án, a, o, ausgewühlt, aus-
gegraben, ausgestochen, ausgeschnitzt, ent- rissen (vyrvaný). Vyrývati, vz Vyryti.
Výryvek, vku, m. = vyrývka.
Vyrývka, y, f. = vyrývání. L.
Vyrzavěti, ěl, ění = vyzrzavěti, ausro-
sten. — kde. Dno v hrnci v-lo a bude brzo ďúra v něm. Na Ostrav. Tč. Vysácati, vz Vysotiti. — V., lange hin
und her stossen. Na Slov. Bern. — odkud. Naše statky zaujal, mňa samú z příbytku vysácal, a zle do najvatšej se sirotkami núdze zahrúžil. Hol. 178. Výsad, u, m., vz Výsada.
Výsada, výsádka, y, f. (zastr. výsad,
u, m. ) = vysazení, i co vysazeno, das Aus-, Heraussetzen. Háj podlé v-dy hranic. Dipl. — V. = útočiště, der Freiheitsort, das Asyl. V. — V. = co se vysadí k platu, cena, plat, taxa, die Taxe. D. — V. = spis obsahující ustanovení mezi stranami, též práva zvláštní i povinnosti a způsob užívání něčeho, die Satzung, Aussetzung, die Verleihung; svo- boda, osvobození, patent, Verleihung, der Freibrief, die Begnadigung, der Gnadenbrief, die Befreiung, Freiheit, privilegium. Jg. Bez výsad, s v-dou. Zlob. V. kolleje Karlovy. V. Při v-dě někoho zachovati. Zlob., Apol. V-dou koho nadati. Sych. V. neb právo krčmaření. D. V-dy biskupství českého. Háj. Něco někomu proti starým výsadám dáti; Řádné výsady míti. Zř. F. I. A. XX., W. XXII. Ti zůstaňte při výsadách měst praž- ských, kterýchž jsou od starodávna užívali. Václ. XVII. V. soudu směnečního a rychlého dopomožení práva. J. tr. V. průmyslová, das Industrieprivilegium, cechovní, Zunftpr., na objevení, Entdeckungspr., pominutí, přene- sení v-dy, zákon o v-dách. Šp. V. přírody, das Vorrecht der Natur; v-dou opatřený, privilegirt, v-dou nadaný, chráněný, mit Pa- |
||
|
|||
Předchozí (1077)  Strana:1078  Další (1079) |