sb157-05 0..8296

1078

v-la. Us. Tč. Million ciev tresne razom a
prekľatý hrom vyryhnú diel ohnivé gágory.
Sldk. 122. (Šd. ).

Vyrychtiti, z něm. ausrichten, Ros., šp.
m.: vypraviti, vyříditi, vystrojiti. Ros.

Vyryknouti, knul a kl, utí, hervorbre-
chen. — odkud. V-lo to z něho (slovo).
Us. Dch. — V., vyryčeti, vyrykati = ryk
vydati, herausbrüllen, zu brüllen aufhören.
L.

Vyrynouti = vyřinouti, ausrinnen, aus-
fliessen. — odkud. Mléko v-nulo z lotky
(Napf). Na Ostrav. Tč. — V., auswühlen.
Ros.

Vyrýpati, vyrýpnouti, pnul a pl, ut, utí;
vyrypovati = vyryti, auswühlen, ausgraben.

— co kde, kam čím: Svině v poli rypákem
dolíky v-la. V. rýčem kus drnu; něco dlátem.
V. dlátem znamení na kameně, díru do zdi.
Us. Něco nožem, prstem v. Us. Tč. — si co.
Dítě si všecky ospice (osypky) v-lo. Us. Tč.

— odkud. Stromek ze země, sušeň z nosu
v. Us. Šd. — jak komu = vybiti: po hřbetě
kyjem. Us. Tč.

Vyrýsovati = pouhými čarami vymalo-
vati, auszeichnen, ausreissen. Ler. — co.
Br., V. — co čím kde: něčí obraz na pa-
píře tuhou. Plán na nové stavení v. Us. Tč.

Vyryšavěti, ěl, ění, fuchsroth werden.
Us. Tč.

Vyryšeti se, el, ení = vyřičeti se, sich
ausbrüllen. Na Ostrav. Tč. Vz Vyřičeti.

Vyryšiti = vyhnati, vypuditi, austreiben.
Ros.

Výrytek, tku, m. = věc vyrytá, rytina.
U v-cích svých k hněvu jej provolali. Z.
wit. 77. 58. (Č. ).

Vyrytěřovati, als Ritter (Abenteurer)
erlangen, gewinnen. — si co. Ros.

Vyryti, ryji, ryj, yl, yt, ytí; vyrývati =
rytím dobyti, vykopati, aus-, herauswühlen,
ausgraben; zrýti, aufwühlen; vymleti, aus-,
aufwühlen; odmlouvati, wühlen, Ursachen
zum Zanke aufsuchen; vyrýpati, vyřezati,
ausgraben, ausstechen, ausmeisseln, eingra-
ben, ausschnitzen. Jg. — abs. Divoký kanec
vyrývá, bricht aus. D. On tak dlouho bude
v-ti, až... (odmlouvati). Ros. — co: zem,
drn, byliny, Us., obraz, Ros., doly. Ráj.
Svině to v-la. V. Voda v-la břeh. Ros. —
co čím (nač): dlátem na měď. D. Svině
rypákem brambory v-la. Us. Záhon lopatou
na přísadu v. Us. Tč. Již (pěšinu) ručej
druhdy vyryl spádem svým. Vrch. — co
čím kde: dlátem na kameni, Us., Er. P.
474., na mědi, na oceli, na mramoru, Us.,
písmo na tabulkách, Kom., něco na knihách,
Br., na srdci, V., v kameni. — co komu.
Dal si pečeť v. Arch. IV. 308. — co od-
kud: z kamene, ze dřeva (vyřezati). D.
Každý kořínek ctnosti ze srdce v. Kos. Ol.
I. 115. Pastýř vlku ovci z úst vydírá a vy-
rývá. Sš. II. 8. — co kam: zákony v kov,
zákony do kamene. Ml. Nebylo jim více
dovoleno jména svá do razítka v.; Titul
ten dal Otakar v. na své pečeti. Dal. IV.
175., V. 279.

Vyrytí, n., das Auswühlen, Ausgraben,
die Eingrabung, das Ausstechen.

Vyrytina, y, f. I vyryl v-ny velmi vy-
sedlé (eminens caelatura). Bj., BO.

Vyrytý; -ryt, a, o, ausgegraben, ausge-
stochen. Vz Vyryti. V. země, dílo, znamení,
Us., břeh, obraz. Ros. V. podkop, die Flat-
termine; v. čára, tracirte Linie. Čsk. V.
v rostl. = opatřený prohlubinkami pravidel-
nými drobnými, tečkovitými, nevelmi hu-
stými n. čárkovitými, semena mučenky masné
tečkami, semena pryšce srpatého čárkami.
Rst. 519. — kde: na tabulce, Har., na ka-
meně. Jel. Obraz v-tý na bráně. GR. —
kam. Znamení v kámen v-té Us.

Vyrývací, vyryvací dláto, jehla, rypátko,
der Grabstichel. Jg.

Vyrývač, vyryvač, e, m., der Auswühler,
Ausgraber. — V. = ryjec, der Stecher, Aus-
stecher, Graveur. V. V-ač formy, der Form-
stecher. Res.

Vyrýváček, vyryváček, čka, m. = vyrý-
vač. — V., čku, m. = vyrývadlo. Reš.

Vyrývadlo, vyrývadlo, a, n. = dláto, vy-
rýváček, Jg., rydlo, ry délko, rypadlo, ry-
pátko, das Grabwerkzeug, der Grabstichel.
Reš.

Vyrývání, n., das Auswühlen, Ausgraben,
das Eingraben, Ausschnitzen, Ausstechen,
das Entreissen (vz Vyrvati). Jg.

Vyrývaný; -án, a, o, ausgewühlt, aus-
gegraben, ausgestochen, ausgeschnitzt, ent-
rissen (vyrvaný).

Vyrývati, vz Vyryti.

Výryvek, vku, m. = vyrývka.

Vyrývka, y, f. = vyrývání. L.

Vyrzavěti, ěl, ění = vyzrzavěti, ausro-
sten. — kde. Dno v hrnci v-lo a bude brzo
ďúra v něm. Na Ostrav. Tč.

Vysácati, vz Vysotiti. — V., lange hin
und her stossen. Na Slov. Bern. — odkud.
Naše statky zaujal, mňa samú z příbytku
vysácal, a zle do najvatšej se sirotkami
núdze zahrúžil. Hol. 178.

Výsad, u, m., vz Výsada.

Výsada, výsádka, y, f. (zastr. výsad,
u, m. ) = vysazení, i co vysazeno, das Aus-,
Heraussetzen. Háj podlé v-dy hranic. Dipl.
— V. = útočiště, der Freiheitsort, das Asyl.
V. — V. = co se vysadí k platu, cena, plat,
taxa, die Taxe. D. — V. = spis obsahující
ustanovení mezi stranami, též práva zvláštní
i povinnosti a způsob užívání něčeho, die
Satzung, Aussetzung, die Verleihung; svo-
boda, osvobození, patent, Verleihung, der
Freibrief, die Begnadigung, der Gnadenbrief,
die Befreiung, Freiheit, privilegium. Jg. Bez
výsad, s v-dou. Zlob. V. kolleje Karlovy.
V. Při v-dě někoho zachovati. Zlob., Apol.
V-dou koho nadati. Sych. V. neb právo
krčmaření. D. V-dy biskupství českého. Háj.
Něco někomu proti starým výsadám dáti;
Řádné výsady míti. Zř. F. I. A. XX., W.
XXII. Ti zůstaňte při výsadách měst praž-
ských, kterýchž jsou od starodávna užívali.
Václ. XVII. V. soudu směnečního a rychlého
dopomožení práva. J. tr. V. průmyslová, das
Industrieprivilegium, cechovní, Zunftpr., na
objevení, Entdeckungspr., pominutí, přene-
sení v-dy, zákon o v-dách. Šp. V. přírody,
das Vorrecht der Natur; v-dou opatřený,
privilegirt, v-dou nadaný, chráněný, mit Pa-