sb157-05 0..8296

1079

tent geschützt. Dch. To místo (v krčmě)
míval klíčník za v-du (vyhrazené). Kká. Td.
116. Hněv má svoje v-dy. Shakesp. Tč.
Které neměly výsad na trhy od starodávna.
Pal. Děj. IV. 2. 125. Jelikož takovými vý-
sadami se chlubíš a honosíš; Pavel v-dy,
na které sobě židé zakládali, výčtem něja-
kým vyhrnuje; Potřebno býti uznával o vý-
sadách zákona starého mluviti; Také zna-
menitých výsad došlo; V. osobitá; An již
v. ona lidu israelského za své vzala; Dokud
(židé) nějakými v-dami od Boha obohaceni
byli. Sš. 1. 39., 41., 11. 149., L. 11., Sk. 128.
Podlé výsad napřed dotčených téhož města.
List z r. 1514. Tč. Výsady na něco míti.
Zlob. Sahati v cizí v-dy, pominutí, rozšíření,
prodloužení, dání, propůjčení v-dy; výsadu
někomu dáti, v-dou, výsadním právem ně-
koho nadati, v. výhradná. J. tr., Nz. Privi-
legie a v-dy přítomné osoby následují a
s nimi umírají. Pr. V. na vynález, na vyna-
lezení. Šp. Vz S. N. — V. = založení, die
Gründung, Anlage. Zahrada židovská (v Pra-
ze) od výsady své za Otakara stála 234 léta.
Vz Gl. 373. — V. = haluz, větev parohu je-
leního, daňčího a srnčího, das Ende. Šp. —
V. = tabulka u silnice oznamující, aby se
telegrafické tyčky, dráty atd. nekazily. Us.
Ktk. — V., jm. několika rolí v Žeravicích
u Bzence na Mor. Šd. — V., y, m. = chlubný.
D., Us.

Vysadati = vysedati. Na Slov. Šd.

Výsadek, dku, m. = co vysazeno, das
Ausgesetzte; vysazený plat, der Gehalt. Vrat.
— V. = výběžek, der Auslauf. V. Tater. Šf.
Kázala na v-dku, který s Bílé hory vystře-
luje podlé potůčku Brusnice k řece Vltavě,
postaviti hrad; Na vysokém v-dku, obklí-
čeném hlubokými údolími; Město samo jeví
se na rovném v-dku svém nad srázy a vo-
dami. Pal. Děj. I. 106., III. 1. 349., IV. 1.
400. (Šd. ).

Vysadění, n. = vysazení. Slov.

Vysaděný = vysazený. Slov.

Vysadieše, zastr. = vysadil, a, o. Kat.

Výsadiště, ě, n. V. lodi, der Ausschif-
fungsplatz des Schiffes, des Dampfers. Dch.

Vysaditi, saď, sadě (íc), il, zen, ení; vy-
sázeti, zej, zeje (íc), el, en, ení; vysazovati
= posaditi, postaviti, položiti, vyložiti odkud,
aus-, heraus-, wegsetzen; vyhoditi, vybiti,
heraus-, herabsetzen, heraus-, herunterwer-
fen; vytlačiti, vyvrci, vyhnati, verdrängen,
ab-, entsetzen, stürzen; ustanoviti, zříditi,
ein-, festsetzen, errichten, anordnen, stiften,
bestimmen, ausmessen; nadáním osvoboditi,
privilegiren; obložiti, vyložiti, naplniti, be-
setzen, auslegen; vysunouti, herausschie-
ben, hervorrücken, vorragen lassen; vyzdvi-
hnouti, aufheben, in die Höhe heben; vy-
čísti, auf-, herzählen; sázením zpotřebovati,
alles setzen, aufs Setzen verwenden, zu
Ende oder fertig setzen, aussetzen. Jg. —
abs. Nedal se vysaditi a vyhnati. V. Vy-
sázejte (peníze), legen sie auf! Us. Dch.
Jelen vysazuje (rostou mu nové parohy).
Šp. — co: dítě (vybyti, odložiti, polo-
žiti, povrci; tato slova lepší. Brs. 262. ),
stranu (u knihtiskařův), práva a svobodu,
plat (lépe: ustanoviti, vyměřiti, vykázati,

Brt. S. 3 v. 170. ), Us., okno, dvéře, cenu,
trh, D., lék (lépe: přestati užívati, Brt. S. 3.
v. 170. ), brambory, Ntk., vězně, Let. 48.,
soud, BN., růži, Čes. mor. ps. 82., zahradu,
Šm., spodek (ve mlýně Umletý spodek
v obrubě výše osaditi). Vys. Úředník dva
dni vysadil šp. m.: vynechal, zanedbal, za-
meškal, (po) dva dni do úřadu nepřišel, dva
dni v úřadě nebyl. Brs. 263. V. (vyjmouti)
společného činitele. Nz. Vysadil jich strych;
vysadil kollej Karlovu (nadal, zřídil). V. —
co komu: oko, L., městu trh (dáti). Zlob.
D. Někomu peníze vysázeti (vyčísti). Ros.
Známo činíme, že dobrovolně a s dobrým
naším rozmyslem i jistým vědomím dali jsme
i vysadili urozeným pánům i jich dědicům.
Faukn. 34., 46. V. někomu plat, správně:
ustanoviti, vyměřiti, vykázati. Brs. 263. Vz
nahoře. Vysázím ti jich (ran), že tě čert
nepozná. Us. Dáti si něco vysaditi, Patent
auf etwas nehmen. Posp. Ta nemoc mu
všecky zuby vysadila. Na Ostrav. Tč. — co,
koho čím. Kopím ho z sedla vysadil. L.
V. zahradu štěpím, kvítím, V., město maje-
statem (nadáním osvoboditi), Kom., strop
zlatem. Pref., díru záplatou, záhon okurkami,
Us., někoho právem (nadati), Us., zahradu,
koly. D. Náprsník drahým kamením v. Br.
Mrazem všecko obilí se vysadilo. Na Ostrav.
Tč. V. okno různobarevným sklem. NA. I.
62. Duom šosovní vysazen jest listem maje-
statem od JMti krále českého Ferdinanda.
Dač. I. 138. Potvrdil jsem výsady a list na-
depsaného předka našeho, kterýmž jim to
mýto dal a vysadil, ve všem znění. 1503.
Tč. Když vás vidím věd a uměn pole novým
ducha vysazovat plodem. Koll. I. 401. Ves
právem zákupním v. Mus. 1880. 465. Zvě-
tralou zeď v. kvádry novými. Us. Kameny
hrady v. Ler. — co, koho kam: na břeh,
Har., na strom, na stůl, Us.; někoho na
úřad v. Zříz. sněm. 1493., Šm. Peníze do
loterie vysázeti. Us. Někoho do výšky. Rk.
V-dil mne na koně, na mezka. Us. Šd. V-dil
všecky kobzole do jednoho záhonu. Us. Tč.
Město ku právu v. Mus. 1880. 553. To ho
v-lo do sedla (to mu pomohlo). Sral. Peníze
za vola na stůl vysázeti. Us. V-dil ho na
pec. Us. Šd. V-dil ho na koč (in den Wagen
heben). Mt. S. I. 56. Nevysazuj dětí na slunce
(nezkušených na vysoké úřady). Prov. Jg., Č.
Ryby do voznic vysazovati. NA. IV. 123.

— co nač. Clo na opravu silnic v. Zlob.
Pozná se zajisté veliká cena, která vysa-
zena jest na svobodu knížete českého. Ddk.
II. 394. V. pokutu na přestupce zákona. J.
tr. — co, koho odkud: z lodí, Us., z krá-
lovského trůnu (vytisknouti), Kom., z domu,
Ros., ze svobod, Act. Ferd., kámen ze zdi,
stromy ze školy, Us., někoho z úřadu, Th.,
z cechu. Skl. I. 72. Z míst a povolání jich
jako neplatné vysazovali. Skl. II. 6. A hned
na druhý den já jsem vysazen z soudu a
nechodil jsem do potazu. Žer. Z nemoci v.

= vyváznouti. Us. u Berouna. V. chléb z peci.
Mor. Šd. V. květinu z hrnce na záhon. Dlj.
37. A tak ona mluví, že toho statku nic
jest nepřijala, ale ze všeho vysazena jako
chudá sirota. NB. Tč. 202. V. někoho ze
zbožie. Dal. 187. Ze všeho (z úřadu) je