sb157-05 0..8296

1080

v-dil. Čr. Lstivě kmety české z Prahy vy-
sadili ven na zemi. Pal. Děj. III. 3. 271.
Vysadi jej z tvrda sědla. Rkk. 42. V. koho
kopím s koně, L., s vozu. Us. — se čemu:
nenadálým příhodám, Plk., nebezpečenství,
správně: dáti se, vydati se v..., vydati
se čemu. Vz tato slovesa. Brs. 263. — co.
koho za co. Za knížata krajin je vysadil
(ustanovil). Us. (Jg. ). Některé místo za město
v. (ustanoviti). Th. Prosil, abychom ves jeho
(Krásno) za městečko v. i také dalšími mi-
lostmi opatřiti ráčili. Pam. Val. Meziř. 232.
— co v co: klášter v faru. Zlob. Prosil
jest nás, abychom jemu toho trhu prali a
k tomu abychom jemu a dědicům jeho v svo-
bodu v-li. Arch. V. 521. Kterékoli dědiny,
vinnice... jsú prodány aneb v úroky vy-
sazeny. Arch. V. 222. — co kde (jak):
stromy okolo domu. Us V. růže v zahradě.
V. V. něco na poli. Us. V. summu ve sloupci,
auswerfen. Nz. Vinohrady na hoře v. 1514.
Tč. Cla, mýta na zemi, po vodě v. sobě
nikdo sám nemůže bez obdarování. Zř. F.
I. A. XX. Ktož má městečko, v němžto
bývá v témždni svobodný trh vysazený, na
tom trhu toho dne vysazeného nemůže pán
toho městečka žádnému brániti prodávati
Nál. 157. Cla a mýta aby nebyla brána než
tak, jakož jsú od starodávna vysazena, po
zemi i po vodě. Arch. IV. 496. — koho
nad kým. Správce nad lidem v. Brikc. —
jak. Mocí tohoto listu vysazuji a dávám...
Faukn. 92. Církev římskou nade všecky
kostely vysadil Hil. — proč. Že zahrady
na povýšení důchodů dědičně v. mohu.
Arch. II. 450. — kdy. V sobotu jsem chléb
vysázala. Slez. Šd.

Výsádka, y, f, pl. výsádky, druh po-
dlouhlých hrušek. Mor. Šd., Vck. — V. =
malá výsada, arkéř. Reš.

Výsadné, ého, n., die Privilegientaxe,
Privilegiumtaxe. J. tr.

Výsadně, privilegirter Weise.

Výsadní, -dný = výsadou nadaný, svo-
bodný, osvobozený, begünstigt, Privilegien-,
Frei-, privilegirt, Patent-, patentirt. V.
místo, V., dům, krčma, Ros., hospoda, Us,
clo. D. Dům v. na šenkování piv a vín.
Us. V. věc, záležitosť, závěť, soud (smě-
neční), J. tr., listina. Šp. V. list, jímž kdo
se vysazuje; Při tom dávaje, na čežkoli týž
list výsadní svědčí a se vztahuje, die Pri-
vilegienurkunde, der Freibrief, das Patent.
Faukn. 47. V-dné poslední pořízení, begün-
stigte letztwillige Anordnung; v-dná osoba,
begünstigte Person; výsadním právem (vý-
sadou) někoho nadati, privilegiren. J. tr.
S v-dním zavřením, mit Patentverschluss.
Dch. Krčma nevýsadní od králů aneb která
není držána pokojně bez překážky 32 let,
nemá býti držána. Nál. 215. Tak důležitou
listinu výsadní nevydal asi bez uvážení be-
dlivého kníže Soběslav. Ddk. IV. 25. Jel
jsem tu, kdež jsou místa tomu od staro-
dávna výsadná. Bart. I. 196. — V. = usta-
novený, bestimmt, ausgesetzt, festgesetzt. V.
právo. Pr. měst., Zlob. V. zvláštní právo.
Nz. Vz Právo.

Výsadník, a, m. = kdo statek pod jistý
plat podlé výsady (emphyteutisch) jinému

dává, der Jemanden ein Gut emphyteutisch
(gegen einen sichern Zins) übergibt. Pr. měst.

— V. = kdo má nějaké nadání a osvobo-
zení, der Privilegirte. Ros. — Jg.

Výsadnosť, i, f. = výsada, das Privile-
gium. Reš., Mus.

Vysadnouti = vysednouti Na Slov. Bern.

Vysadnutí, n. = vysednutí. Slov.

Výsadný, vz Výsadní.

Výsadopisný, diplomatisch. V. jednání.
Krok. 1. a. 12.

Vysádzati = vysázeti. Slov.

Vysáhati, vz Vysáhnouti.

Vysáhlý, erreichend, hinlangend. Č.

Vysáhnouti, ul, ut, utí (zastr. vysíci,
vysahu), sáhl, sažen, ení; vysáhati; vysaho-
vati = dosáhnouti, hochreichen, hinauflan-
gen, reichen; herauslangen. — abs. On tam
nevysáhne. Us. — co čím. Co člověk oběma
rukama vysáhnouti může, jest sáh. Pr. měst.

— kam: na trám. V. rukou na někoho Us.
Never (nevěř) šuhajovi, bár sa ti prisahá,
však mu ta prísaha na málo vysahá. Sl. ps.
81.

Vysáhnutí, n. = vysažení.

Vysáhnutý = vysazený.

Vyśaholiti (se), ausnieseln. — abs. Až
ta mhla vyśaholí. — se z čeho. Až se vy-
saholí ze mhly. Na Ostrav. Tč.

Vysahování, n., das Hinauflangen. Vz
KP. 1. 481.

Vysahovati, vz Vysáhnouti. — V., mit
der Klafter ausmessen. Slov.

Vysáchati, vz Vysákati.

Vysákání, vz Vysákati.

Vysákaný, vz Vysákati.

Vysákati, vysáchati; vysakovati, vysáh-
nouti, vysáchnouti, ul a kl n. chl, utí =
vytéci, vyschnouti, vykouřiti se, aus-, ver-
trocknen, heraussiekern, versiegen, verdun-
sten, verdampfen; vyliti, vystříkati, ver-
giessen, ausgiessen; na Slov. vysmrkati,
ausschnäuzen. — abs. Ta voda brzy vy-
sákne. Ros. Vody vysákají. Krok. Kdyby
povolil hubě, vysáklby měšec hrubě. Lom.

— co. Tresť životní vysáknou děsné dra-
čice. Msn. Or. 124. — kde. Vysákly vody
v řekách. V. Až ta voda na lukách vy-
sákne. Us. Tč. — co, se odkud. Vysákni
dobře vodu z konvice (vystříkej). Ros.
Silně zaťal do jabloně, červená krú (krev)
z něj daleko vysíkla = vystříkla. Er. Sl.
čít. 62. — co čím. Chlapi nos svůj prstem
vysakujú (vyprazdňují). Na Slov. Tč. Cf.
Vysíknouti.

Vysáklosť, i, f., ausgetrocknete Beschaf-
fenheit.

Vysáklý = vyschlý, ausgetrocknet, aus-
gesiekert. V. číše. Č.

Vysáknouti (= vycáknouti, vypiti) skle-
nici vína. Us. Dch. Vz Vysákati.

Vysáknutí, vysáknutý, vz Vysákati.

Vysakovati, vz Vysákati.

Vysakrovati, genug ausfluchen. — komu.
Us., Tč., Šd. — se, sich ausfluchen. Us.

Vysálání, n., das Aushauchen, Ausathmen,
Ausbrennen.

Vysálaný; -án, a, o, ausgehaucht, aus-
geathmet, ausgebrannt. — čím. Teplo slun-
cem v-né. Phld, III. 3. 259.