sb157-05 0..8296

1081

Vysálati, aushauchen, ausathmen, aus-
brennen. Vz Sálati.

Vysalašiti, il, en, ení = přestati na sa-
laši žíti. Už som vybačoval, už som v-šil,
už som si vakšku na klinčok zavesil. Sl.
spv. III. 87.

Vysaňkovati se, genug zu Schlitten fah-
ren. Bern.

Vysanytrovati, mit Salpeter beschmie-
ren, anlassen. — co: maso. Us. Tč.

Vysápati, vysápiti, vysápnouti, pnul a
pl, ut, utí = vytrhnouti, vydříti, heraus-
reissen, zersausen, herauszausen; se = vy-
drápati se, mühsam hinaufklettern, erstei-
gen. — abs. Protivníci jako trnie vysápeni
budú. Bj. — co: meč. Leg., Výb. I. 468.,
ŽKr, Sš. Mr. 64. — co komu odkud:
zvíře z tenat. Us. — se kam: na horu.
Hlas. V. se na někoho, anfahren. Us. Tč.

Vysápiti, vz Vysápati.

Vysáti = vysíti. Slov.

Výsaz, u, m. = vysazení. Zlob.

Výsazek, zku, m. = výsada, der Aus-
satz, die Ausstellung, das Leggeld beim
Ausspielen. D.

Vysazení, n., die Satzung, Tarifirung. Od
vysaditi. Dání a v. místa od kláštera pod
plat do jistého času a let zastavení. Faukn.
34. Obce, které mají stejné v., gleich tari-
firte Gemeinden. J. tr. V. vsí právem zá-
kupním. Mus. 1880. 465. Matějček a Duch-
kova žena vedlé v. práva našeho za takový
účinek koly proraženi býti měli by. NB. Tč.
6. Ne vedlé gruntovnieho v. ani z práva.
1492. Tč. ex. — V. = opovržení. Člověk po-
koje mého, jenž jedl mé chleby, vzveličil
na mě v. t. j. vysadil mě, mně cti nedávaje.
Hus II. 186. Vz Vysaditi.

Vysázení, n., od vysázeti, das Be-, Aus-
setzen. V. stromků. Vz Vysaditi.

Vysazený; -en, a, o, ausgesetzt, hinaus-
geschafft. — odkud: chléb z pece vysazený
(vyňatý). Us. Šd. — V. = vyčnívající, vy-
sedlý, hervorstehend, gewölbt. Byl muž prsí
v-ných a silných. Pal. Děj. V. 1. 152. Má
(kůň) pěkně v-nej předek (silně klenutá
prsa). V Kunv. Msk. — V., tarifmässig.
Záplata svědkům v-ná, tarifmässige Zeugen-
gebühr. J. tr. — V. = výsadní, výsadu
mající. Vz Výsadní. Výb. I. 629. Lidé selští
pod purkrecht v-ní. Pal. Děj. V. 1. 196.
Kterak mají mýto v-né od krále Jiřieho.
1503. Abychom pána a krále měli vedlé
starých práv tohoto královstvie v-ných;
A jestližeby kto kde jinde mimo Horu od
starodávna v-nú groše neb penieze koval
neb dělal; Aniž chcete o to se mnú před
dobrými lidmi na to v-nými býti píšíc, že
vám toho potřebie nenie; Také k tomu
dvoru jest krčma s zahradú vysazená. Arch.
II. 253, III. 244, IV. 409, V. 521. (Šd. ).

Vysázený; -en, a, o, ausgepflanzt. V-né
stránky na sazebné prkno rozložiti. Us.
Dch. — čím. Místo stromy v-né. Us. Za-
hrada kvítím v-ná. Kom. D. 18. Tabule
kameny a perlami v-ná. Har. I. 17.

Vysázeti, vz Vysaditi.

Výsazní = výsadní. V. dům, schenkbe-
rechtigtes Haus. Dipl. boh.

Vysazování, n, das Aussetzen. V. stromu.
Us. V-ní či vykládání dítek. Sš. I. 32. Vz
Vysaditi.

Vysazovaný; -án, a, o, ausgepflanzt. —
V. dílo, die Mosaikarbeit. Šb. Vz Vysaditi.

Vysazovatel, e, m., der Auspflanzer. V.
stromů. Us. — V., der Privilegienverleiher.
Vsi ty vysadil pilný v. Držislav právem
zákupním. Mus. 1880. 465.

Vysazovati, vz Vysaditi.

Vysazení, n, die Hinreichung, Hinlan-
gung. Vz Vysáhnutí.

Vysažený; -en, a, o, erstreckt. Vz Vy-
sáhnutý, Vysáhnouti.

Vysážiti, il, en, ení = v sáh vyrovnati,
ausklaftern. — co: dříví. Us. — kde:
v lese.

Vysbírání, n, das Aufsammeln.

Vysbíraný; -án, a, o, aufgesammelt. Tam
už všecky klasy jsou v-ny. Us.

Vysbírati, aufsammeln, aufklauben. —
co kde: klasy na poli, po polích. Us.

Vyscákati, vz Vysčákati.

Vyscání, n, das Wasserlassen.

Vyscaný; -án, a, o, ausgebrunzt. V. moč.
No jsi už v-ný, hast du schon ausgebrunzt ?
Us. Šd.

Vyscati, vyštiji, cal, án, ání, ausbrunzen.
— co: kámen, moč. Co vypiješ, to zas vy-
štíš. Na Ostrav. Tč. — se kam. Jdi se v.
na homolky a vyneřádit na bez (odbyti ně-
koho). U Něm. brodu. Hvlk.

Vysčákati = vyscákati, durch einzelne
Spritze ausspritzen. — co čím odkud. Lo-
patkou vodu ze člunu, z louže v. Cf. Cá-
kati. Mor. Šd.

Výseč, e, f. = výsek, výkrojek, der Aus-
schnitt, Sektor. V. z koule či kulová, der
Kugelausschnitt; v. kruhu či kruhová, der
Kreisausschnitt. Nz, Jrl. 426, Jdč. I. 18.
Vz Výsek.

Vysečany, dle Dolany, ves. Arch. I. 542.

Vysečení, n, das Ausmähen. V. louky.

Vysečený; -en, a, o, ausgemäht. V. louka,
tráva. Us. A už je lóčka vesečená, už je
Kačenka začepená. Sš. P. 445.

Výsed, u, m, die Hecke der Vögel. —
V. (v tělocviku), das Aufsitzen. V. s do-
chmatem, přednožmo s obratem, zánožmo
s obratem z přednožení, schylmo s obratem,
roznožmo, střížmo, závitem, únožmo, únožmo
(v pravo) na hřbet, únožmo (v pravo) přes
jedno madlo do sedla, únožmo (v pravo
přes obě madla) na krk, zánožmo na hřbet,
odbočmo (za hřbet), přednožmo (na krk),
skrčmo (stojka), únožmo po zpátku (n. zá-
vitem), roznožmo (po zpátku), přednožmo
po bok; na koze: roznožmo (roznožka) po
předu n. po zadu, únožmo (únožka), jízdmo.
Tš. Vz Bradla, KP. I. 574, Roznožmo, Pred-
nožmo, Zánožmo, Dochmat.

Vysedač, e, m, der Ab-, Aussitzer.

Vysedalý = malomocný, aussätzig. Lex.
vet.

Vysedání, n., das Aufsitzen, v tělocv.
Vz KP. I. 493. — V., der Austritt. Aby
při vysedání z úřadu, cokoli toho k sobě
přijmou a zase vydají, pořádný počet z toho
každého roku nám dělali. Pam. Valaš. Meziř.
92.