Předchozí (1080)  Strana:1081  Další (1082) |
|
|||
1081
|
|||
|
|||
Vysálati, aushauchen, ausathmen, aus-
brennen. Vz Sálati. Vysalašiti, il, en, ení = přestati na sa-
laši žíti. Už som vybačoval, už som v-šil, už som si vakšku na klinčok zavesil. Sl. spv. III. 87. Vysaňkovati se, genug zu Schlitten fah-
ren. Bern. Vysanytrovati, mit Salpeter beschmie-
ren, anlassen. — co: maso. Us. Tč. Vysápati, vysápiti, vysápnouti, pnul a
pl, ut, utí = vytrhnouti, vydříti, heraus- reissen, zersausen, herauszausen; se = vy- drápati se, mühsam hinaufklettern, erstei- gen. — abs. Protivníci jako trnie vysápeni budú. Bj. — co: meč. Leg., Výb. I. 468., ŽKr, Sš. Mr. 64. — co komu odkud: zvíře z tenat. Us. — se kam: na horu. Hlas. V. se na někoho, anfahren. Us. Tč. Vysápiti, vz Vysápati.
Vysáti = vysíti. Slov.
Výsaz, u, m. = vysazení. Zlob.
Výsazek, zku, m. = výsada, der Aus-
satz, die Ausstellung, das Leggeld beim Ausspielen. D. Vysazení, n., die Satzung, Tarifirung. Od
vysaditi. Dání a v. místa od kláštera pod plat do jistého času a let zastavení. Faukn. 34. Obce, které mají stejné v., gleich tari- firte Gemeinden. J. tr. V. vsí právem zá- kupním. Mus. 1880. 465. Matějček a Duch- kova žena vedlé v. práva našeho za takový účinek koly proraženi býti měli by. NB. Tč. 6. Ne vedlé gruntovnieho v. ani z práva. 1492. Tč. ex. — V. = opovržení. Člověk po- koje mého, jenž jedl mé chleby, vzveličil na mě v. t. j. vysadil mě, mně cti nedávaje. Hus II. 186. Vz Vysaditi. Vysázení, n., od vysázeti, das Be-, Aus-
setzen. V. stromků. Vz Vysaditi. Vysazený; -en, a, o, ausgesetzt, hinaus-
geschafft. — odkud: chléb z pece vysazený (vyňatý). Us. Šd. — V. = vyčnívající, vy- sedlý, hervorstehend, gewölbt. Byl muž prsí v-ných a silných. Pal. Děj. V. 1. 152. Má (kůň) pěkně v-nej předek (silně klenutá prsa). V Kunv. Msk. — V., tarifmässig. Záplata svědkům v-ná, tarifmässige Zeugen- gebühr. J. tr. — V. = výsadní, výsadu mající. Vz Výsadní. Výb. I. 629. Lidé selští pod purkrecht v-ní. Pal. Děj. V. 1. 196. Kterak mají mýto v-né od krále Jiřieho. 1503. Abychom pána a krále měli vedlé starých práv tohoto královstvie v-ných; A jestližeby kto kde jinde mimo Horu od starodávna v-nú groše neb penieze koval neb dělal; Aniž chcete o to se mnú před dobrými lidmi na to v-nými býti píšíc, že vám toho potřebie nenie; Také k tomu dvoru jest krčma s zahradú vysazená. Arch. II. 253, III. 244, IV. 409, V. 521. (Šd. ). Vysázený; -en, a, o, ausgepflanzt. V-né
stránky na sazebné prkno rozložiti. Us. Dch. — čím. Místo stromy v-né. Us. Za- hrada kvítím v-ná. Kom. D. 18. Tabule kameny a perlami v-ná. Har. I. 17. Vysázeti, vz Vysaditi.
Výsazní = výsadní. V. dům, schenkbe-
rechtigtes Haus. Dipl. boh. |
Vysazování, n, das Aussetzen. V. stromu.
Us. V-ní či vykládání dítek. Sš. I. 32. Vz Vysaditi. Vysazovaný; -án, a, o, ausgepflanzt. —
V. dílo, die Mosaikarbeit. Šb. Vz Vysaditi. Vysazovatel, e, m., der Auspflanzer. V.
stromů. Us. — V., der Privilegienverleiher. Vsi ty vysadil pilný v. Držislav právem zákupním. Mus. 1880. 465. Vysazovati, vz Vysaditi.
Vysazení, n, die Hinreichung, Hinlan-
gung. Vz Vysáhnutí. Vysažený; -en, a, o, erstreckt. Vz Vy-
sáhnutý, Vysáhnouti. Vysážiti, il, en, ení = v sáh vyrovnati,
ausklaftern. — co: dříví. Us. — kde: v lese. Vysbírání, n, das Aufsammeln.
Vysbíraný; -án, a, o, aufgesammelt. Tam
už všecky klasy jsou v-ny. Us. Vysbírati, aufsammeln, aufklauben. —
co kde: klasy na poli, po polích. Us. Vyscákati, vz Vysčákati.
Vyscání, n, das Wasserlassen.
Vyscaný; -án, a, o, ausgebrunzt. V. moč.
No jsi už v-ný, hast du schon ausgebrunzt ? Us. Šd. Vyscati, vyštiji, cal, án, ání, ausbrunzen.
— co: kámen, moč. Co vypiješ, to zas vy- štíš. Na Ostrav. Tč. — se kam. Jdi se v. na homolky a vyneřádit na bez (odbyti ně- koho). U Něm. brodu. Hvlk. Vysčákati = vyscákati, durch einzelne
Spritze ausspritzen. — co čím odkud. Lo- patkou vodu ze člunu, z louže v. Cf. Cá- kati. Mor. Šd. Výseč, e, f. = výsek, výkrojek, der Aus-
schnitt, Sektor. V. z koule či kulová, der Kugelausschnitt; v. kruhu či kruhová, der Kreisausschnitt. Nz, Jrl. 426, Jdč. I. 18. Vz Výsek. Vysečany, dle Dolany, ves. Arch. I. 542.
Vysečení, n, das Ausmähen. V. louky.
Vysečený; -en, a, o, ausgemäht. V. louka,
tráva. Us. A už je lóčka vesečená, už je Kačenka začepená. Sš. P. 445. Výsed, u, m, die Hecke der Vögel. —
V. (v tělocviku), das Aufsitzen. V. s do- chmatem, přednožmo s obratem, zánožmo s obratem z přednožení, schylmo s obratem, roznožmo, střížmo, závitem, únožmo, únožmo (v pravo) na hřbet, únožmo (v pravo) přes jedno madlo do sedla, únožmo (v pravo přes obě madla) na krk, zánožmo na hřbet, odbočmo (za hřbet), přednožmo (na krk), skrčmo (stojka), únožmo po zpátku (n. zá- vitem), roznožmo (po zpátku), přednožmo po bok; na koze: roznožmo (roznožka) po předu n. po zadu, únožmo (únožka), jízdmo. Tš. Vz Bradla, KP. I. 574, Roznožmo, Pred- nožmo, Zánožmo, Dochmat. Vysedač, e, m, der Ab-, Aussitzer.
Vysedalý = malomocný, aussätzig. Lex.
vet. Vysedání, n., das Aufsitzen, v tělocv.
Vz KP. I. 493. — V., der Austritt. Aby při vysedání z úřadu, cokoli toho k sobě přijmou a zase vydají, pořádný počet z toho každého roku nám dělali. Pam. Valaš. Meziř. 92. |
||
|
|||
Předchozí (1080)  Strana:1081  Další (1082) |