sb157-05 0..8296

1082

Vysedati, vz Vyseděti.
Vyseďatý; -at, a, o = vyhřatý, erwärmt.
Ta pec byla málo v-ta. U Kvasin u Rychn.

1. Výsedek, dku, m., die Aushöhlung
durchs Sitzen. Rk.

2. Výsedek, dku, m. = sedadlo před do-
mem, před domácími dveřmi, které jest
pod přístřeším a jež u Uher. Hradiště žoudr
jmenují. Na Ostrav. Tč.

Vysedění, n., das lange Sitzen, das Aus-
sitzen, das Ausbrüten. Vz Vyseděti.

Vyseděti, ěl, ění; vysedati, vysedívati,
vysedávati = vytrvati v sezení, aussitzen,
sitzend ausdauern, eine bestimmte Zeit im
Sitzen aushalten; vytrvati pokojně, ruhig
sitzen bleiben, unangefochten bleiben; pře-
stati seděti na vejcích, aufhören zu brüten;
sezením způsobiti, durchs Sitzen sich zu-
ziehen; naseděti se, zur Genüge sitzen. —
abs. Slepice vyseděla. Plk. Dost jsme se
tam vyseděli. Us. — co: vejce, Reš., Ros.,
kuřata, Šd., Rk., mladé. V. Sova nevysedí
sokola. V. Trest šestiměsíčního žaláře. Tn.
K soudu aby jezdili a soud vysedávali. Zř.
mor. 1. 1604. Tři mladé vyseděla (straka).
Sš. P. 698. Vyseděl tam trávu (sedě zma-
čkal). Us. Celý boží den tu vysedí. Us. Šd.
Bílé ráno bych vyseděl. Us. Krkavec ani
sova nevysedí holubici. Č. M. — kde jak
dlouho. V. půl léta na vězení. Us. Vy-
seděl v tom městě čtyři léta. Us. Nevysedí
dlouho na tvrdé stolici. Us. Proč u něho
vysedáváš? Us. Když ti konšelé jeden rok
vysedí. Sob. 18. Vysedávají před domem
na slunci, na lávce, na návsi. Us. Celý den
a celou noc v hospodě vyseděl. Us. Šd.
Snad to straky na kři vyseděly. Let. 138.
V. v zátiší před bouří. L. — co z čeho.
Slepice z vejce kuře vysedí. Us. — si co.
Co si tu vysedíš? Ros. V. si nemoc. Us.
V-děl si měšťanství. Us. Tč. — Kom. —
kdy. Jsem-li z počtu zatracenců, co sobě
vymodlím, co při slovu božím vysedím?
BR. II. 114. a. — se. Us. Až se vysedí,
zase půjde. Už jsem se dost vyseděl. Us.
Šd.

Výsedka, y, f. = místo, kde se může se-
dati, die Sitzbank. Reš.

Vysedlačiti, il, en, ení = přestati se-
dlákem býti, die Bauernwirthschaft aufge-
ben. — V. = sedlačením si vydělati, als
Bauer erwerben. Us. Tč. — co.

Vysedlařiti, il, en, ení = přestati se-
dlářem býti, das Sattlerhandwerk aufge-
ben. — V. = jako sedlář si vydělati, als
Sattler erwerben. — co. Us. Tč.

Vysedlati, satteln. — koho: koně. Us.
Tč.

Vysedle = vypukle. Na Slov. Bern.

Vysedlina, y, f., jugum, etwas Vorra-
gendes, der Rücken. BO. V. skal. — V. =
hrbol na těle, ein Höcker. Ta voda vyse-
dliny a otekliny rozráží. O vod. V-ny (zá-
hony) mozkové, (juga cerebralia) v anatomii
hrboly mezi vtisknutinami mozkovými. S. N.
XI. 286.

Vysedlo, a, n., erigonum, zastr. Veleš.

Vysedlosť, i, f., die Hervorragung. V.
pupku. Tkadl.

Vysedlý = který vysedl, der sich her-
ausgesetzt hat. — V. = ven strmící, vy-
stouplý, vyzdvižený, vypuklý, hervorragend.
Jg. V. stěna, záda, Us., nos, Cyr., čelo,
Kom., tvářnosť, Krok, pysky. Har. — od-
kud. Kopce ze země v-dlé. Kron. tur. Ka-
mení se všech stran v. Br. — od čeho:
zuby od laskominy v-dlé. D. — kde. Žebro
na jedné straně v. Lk.

Vysednouti, ul, utí; vysésti, vysísti (zastr.
vysedu), sedl, zení; vysedati, vysedávati =
ven se posaditi, sich hinaus-, heraussetzen;
osaditi se, sich wohin setzen, ansetzen; na
vyšším místě se posaditi, sich hochsetzen;
vyvýšiti se, sich erheben, auf-, emporheben,
hervorragen; vyjíti, slézti, aus-, hinausstei-
gen, absitzen; sídlo opustiti, seinen Sitz ver-
lassen, weggehen. Jg. — abs. Vředy vy-
sedají. Jg. Kosti lícní (Hottentotů) velmi
vysedají. Krok. Má cechmistr vysednúti a
na místě svém za stůl jiného posaditi. Sl.
let. V. 59. — kam: před dům. Us. V. na
zeď, Us., na břeh. Háj. Brzy vysedá na
větvičku. Prov. Nade všecky vysedá. Jg.
Do něčí země v. Troj. Sedlo malované:
vysedni, synečku, vysedni si na ně. Sš. P.
416. A tu sa junák hlboko zamyslil a ťažký
bol vysadol na tvář jeho. Lipa 304. Vysedla
si do okénka, viděla Míšenku, měl on očka
uplakané jak zralú višenku. Sš. P. 216.
Štyry koně brane, sedlo malovane: vysedni,
synečku, vysedni si na ně. Sš. P. 416. Krá-
lová dcéra vysadla do koča. Dbš. Sl. pov.
I. 4., III. 4 Rozkázal vystrojiť bohaté lode,
vysedli na ne a plavili sa veselo; I hned
by bol na tú paripu vysadol; Šuhaj vysadol
na sivka a leteli ako jasná strela. Dbš. Sl.
pov. I. 36., 196., 241. (Šd. ). — čím. Vy-
sedlo oko jejich tukem. Br. — odkud:
z lodí (vyjíti), Troj., z vozu. Us. Má-li uží-
vání panství opustíc vysésti z hradu čili
má přece užívati. Br. Konšelé, kteříž z úřadu
vysésti mají. 1525. Z cizího vysedni v pro-
střed moře. Prov. Mus. Ze soudu v. (opu-
stiti jej). Brikc. Bude-li lichva rósti na tě,
viz pak, by nemusil vysésti i ze všeho. Exc.
— komu. Náš tatínek každému hned vy-
sedne, jak si kdo vzpomene. U Rychnova.
Ntk. Vysedni si trochu výše. Us. Šd. Na-
máha sa, len mu tak oči vysadajú. Mt. S.
I. 107. Ne tak pojednou mu vysedne (vz
Odbyti prosícího). Prov. On hned kaž-
dému vysedne (povolí). Prov. Hned ti vy-
sednu (po vůli učiním, ironicky). Us. —
jak. Kříž vklíněný, když trám nad příč-
nici něco vynikala či vysedala, Vz Vklí-
něný. Sš. J. 288. — s kým kde. Vysedne
se svou rotou podlé břehu skály vysoké.
Troj. 464.

Vysednutí, n., die Aufsitzung. Bern.

Vysedovati, vz Vysednouti.

Vyseji, vz Vyseti.

Výsek, u, m. = vyseknutí, vysekání, das
Aushauen. Výsek ledu. Jíti do výseku (ve
mlýně, jíti ledu vysekávat). Us. — V. (= vý-
seč, sector). V. = úplný průsek dvou ploch
n. těles, der Einschnitt. Jrl. 424. V. kruhu
či kruhová, ellipse (schodnice), elliptický
(schodniční). Nz. V. kulový (z koule), der
Kegelausschnitt. V. kruhu = čásť plochy