Předchozí (1081)  Strana:1082  Další (1083) |
|
|||
1082
|
|||
|
|||
Vysedati, vz Vyseděti.
Vyseďatý; -at, a, o = vyhřatý, erwärmt. Ta pec byla málo v-ta. U Kvasin u Rychn. 1. Výsedek, dku, m., die Aushöhlung
durchs Sitzen. Rk. 2. Výsedek, dku, m. = sedadlo před do-
mem, před domácími dveřmi, které jest pod přístřeším a jež u Uher. Hradiště žoudr jmenují. Na Ostrav. Tč. Vysedění, n., das lange Sitzen, das Aus-
sitzen, das Ausbrüten. Vz Vyseděti. Vyseděti, ěl, ění; vysedati, vysedívati,
vysedávati = vytrvati v sezení, aussitzen, sitzend ausdauern, eine bestimmte Zeit im Sitzen aushalten; vytrvati pokojně, ruhig sitzen bleiben, unangefochten bleiben; pře- stati seděti na vejcích, aufhören zu brüten; sezením způsobiti, durchs Sitzen sich zu- ziehen; naseděti se, zur Genüge sitzen. — abs. Slepice vyseděla. Plk. Dost jsme se tam vyseděli. Us. — co: vejce, Reš., Ros., kuřata, Šd., Rk., mladé. V. Sova nevysedí sokola. V. Trest šestiměsíčního žaláře. Tn. K soudu aby jezdili a soud vysedávali. Zř. mor. 1. 1604. Tři mladé vyseděla (straka). Sš. P. 698. Vyseděl tam trávu (sedě zma- čkal). Us. Celý boží den tu vysedí. Us. Šd. Bílé ráno bych vyseděl. Us. Krkavec ani sova nevysedí holubici. Č. M. — kde jak dlouho. V. půl léta na vězení. Us. Vy- seděl v tom městě čtyři léta. Us. Nevysedí dlouho na tvrdé stolici. Us. Proč u něho vysedáváš? Us. Když ti konšelé jeden rok vysedí. Sob. 18. Vysedávají před domem na slunci, na lávce, na návsi. Us. Celý den a celou noc v hospodě vyseděl. Us. Šd. Snad to straky na kři vyseděly. Let. 138. V. v zátiší před bouří. L. — co z čeho. Slepice z vejce kuře vysedí. Us. — si co. Co si tu vysedíš? Ros. V. si nemoc. Us. V-děl si měšťanství. Us. Tč. — Kom. — kdy. Jsem-li z počtu zatracenců, co sobě vymodlím, co při slovu božím vysedím? BR. II. 114. a. — se. Us. Až se vysedí, zase půjde. Už jsem se dost vyseděl. Us. Šd. Výsedka, y, f. = místo, kde se může se-
dati, die Sitzbank. Reš. Vysedlačiti, il, en, ení = přestati se-
dlákem býti, die Bauernwirthschaft aufge- ben. — V. = sedlačením si vydělati, als Bauer erwerben. Us. Tč. — co. Vysedlařiti, il, en, ení = přestati se-
dlářem býti, das Sattlerhandwerk aufge- ben. — V. = jako sedlář si vydělati, als Sattler erwerben. — co. Us. Tč. Vysedlati, satteln. — koho: koně. Us.
Tč. Vysedle = vypukle. Na Slov. Bern.
Vysedlina, y, f., jugum, etwas Vorra-
gendes, der Rücken. BO. V. skal. — V. = hrbol na těle, ein Höcker. Ta voda vyse- dliny a otekliny rozráží. O vod. V-ny (zá- hony) mozkové, (juga cerebralia) v anatomii hrboly mezi vtisknutinami mozkovými. S. N. XI. 286. Vysedlo, a, n., erigonum, zastr. Veleš.
Vysedlosť, i, f., die Hervorragung. V.
pupku. Tkadl. |
Vysedlý = který vysedl, der sich her-
ausgesetzt hat. — V. = ven strmící, vy- stouplý, vyzdvižený, vypuklý, hervorragend. Jg. V. stěna, záda, Us., nos, Cyr., čelo, Kom., tvářnosť, Krok, pysky. Har. — od- kud. Kopce ze země v-dlé. Kron. tur. Ka- mení se všech stran v. Br. — od čeho: zuby od laskominy v-dlé. D. — kde. Žebro na jedné straně v. Lk. Vysednouti, ul, utí; vysésti, vysísti (zastr.
vysedu), sedl, zení; vysedati, vysedávati = ven se posaditi, sich hinaus-, heraussetzen; osaditi se, sich wohin setzen, ansetzen; na vyšším místě se posaditi, sich hochsetzen; vyvýšiti se, sich erheben, auf-, emporheben, hervorragen; vyjíti, slézti, aus-, hinausstei- gen, absitzen; sídlo opustiti, seinen Sitz ver- lassen, weggehen. Jg. — abs. Vředy vy- sedají. Jg. Kosti lícní (Hottentotů) velmi vysedají. Krok. Má cechmistr vysednúti a na místě svém za stůl jiného posaditi. Sl. let. V. 59. — kam: před dům. Us. V. na zeď, Us., na břeh. Háj. Brzy vysedá na větvičku. Prov. Nade všecky vysedá. Jg. Do něčí země v. Troj. Sedlo malované: vysedni, synečku, vysedni si na ně. Sš. P. 416. A tu sa junák hlboko zamyslil a ťažký bol vysadol na tvář jeho. Lipa 304. Vysedla si do okénka, viděla Míšenku, měl on očka uplakané jak zralú višenku. Sš. P. 216. Štyry koně brane, sedlo malovane: vysedni, synečku, vysedni si na ně. Sš. P. 416. Krá- lová dcéra vysadla do koča. Dbš. Sl. pov. I. 4., III. 4 Rozkázal vystrojiť bohaté lode, vysedli na ne a plavili sa veselo; I hned by bol na tú paripu vysadol; Šuhaj vysadol na sivka a leteli ako jasná strela. Dbš. Sl. pov. I. 36., 196., 241. (Šd. ). — čím. Vy- sedlo oko jejich tukem. Br. — odkud: z lodí (vyjíti), Troj., z vozu. Us. Má-li uží- vání panství opustíc vysésti z hradu čili má přece užívati. Br. Konšelé, kteříž z úřadu vysésti mají. 1525. Z cizího vysedni v pro- střed moře. Prov. Mus. Ze soudu v. (opu- stiti jej). Brikc. Bude-li lichva rósti na tě, viz pak, by nemusil vysésti i ze všeho. Exc. — komu. Náš tatínek každému hned vy- sedne, jak si kdo vzpomene. U Rychnova. Ntk. Vysedni si trochu výše. Us. Šd. Na- máha sa, len mu tak oči vysadajú. Mt. S. I. 107. Ne tak pojednou mu vysedne (vz Odbyti prosícího). Prov. On hned kaž- dému vysedne (povolí). Prov. Hned ti vy- sednu (po vůli učiním, ironicky). Us. — jak. Kříž vklíněný, když trám nad příč- nici něco vynikala či vysedala, Vz Vklí- něný. Sš. J. 288. — s kým kde. Vysedne se svou rotou podlé břehu skály vysoké. Troj. 464. Vysednutí, n., die Aufsitzung. Bern.
Vysedovati, vz Vysednouti.
Vyseji, vz Vyseti.
Výsek, u, m. = vyseknutí, vysekání, das
Aushauen. Výsek ledu. Jíti do výseku (ve mlýně, jíti ledu vysekávat). Us. — V. (= vý- seč, sector). V. = úplný průsek dvou ploch n. těles, der Einschnitt. Jrl. 424. V. kruhu či kruhová, ellipse (schodnice), elliptický (schodniční). Nz. V. kulový (z koule), der Kegelausschnitt. V. kruhu = čásť plochy |
||
|
|||
Předchozí (1081)  Strana:1082  Další (1083) |