Předchozí (1082)  Strana:1083  Další (1084)
1083
kruhové omezená dvěma poloměry a oblou-
kem jimi z kružnice odetnutým; při kouli
jest v. kuželovitá čásť, omezená vrchlíkem
koule a pláštěm kruhového kužele, jehož
vrchol jest ve středu koule. S. N. Vz Výseč.
Výseka, y, f. = průsek, der Durchhau.
Zlob., Škd. exc.
Vysekáč, e, m. = nástroj zlatníkův a
jiných,
der Aushauer.
Vysekání, n., das Aushauen. V. lesa,
der Waldabtrieb. Dch.
Vysekaný; -án, a, o, ausgehauen. V.
led, otvor v ledě; kláda. Us. V. kat (na
odpočinku). U Rychn. Msk. Jeskyně do
skály, ve skálu v-ná. Us. Pdl.
Vysekati; vyseknouti, ul, ut, utí; vyséci,
vysíci,
seku, sekl, čen, ení; vysekávati, vy-
sekovati
= sekaje vytíti, vyřezati, učiniti,
vydlabat
i, aus-, heraushauen, aushacken, weg-
hauen, aushöhlen; sekaje osvoboditi, heraus-
hauen; se = sekáním se vydobyti, sich her-
aushauen; vyvésti se, pomoci si ven z čeho,
sich heraushauen, sich heraushelfen. Jg. —
co: les (vyplaniti), led, D., štufu (znamení
v dole zničiti), palce, cevy, rudu. Vys. V.
louku. Řezník už všecko maso vysekal. Us.
Vezmu paláš, vořeši vysekám a tebe, má
milá, nenechám. Sš. P. 346. Jiní jeli za ním,
aby soudruha svého vysekali. Ddk. VI. 197.
Bránu v-li. Kn. — co, se: loďku z jednoho
dřeva, V., se z nepřátel. Ze všeho se vy-
seká. Us. Rudu z pramene, z otesků palec
na kola v. Vys. V. haluze ze stromu. Us.
Šablenka brúšená na obě dvě strany, ona
mě vyseká z Uher do Moravy. Nár. ps. .
Dvaja starší vždy si iba šable brúsili, žeby
nimi vysekali sa trebars aj z pekla. Dbš.
Sl. pov. VI. 62. V. se z něčeho. Dal. 100. -
se z čeho. V. se z dluhů. Ros. Aby naj-
mladší čím skorej sa vysekal z peňazí. Dbš.
Sl. pov. I. 407. — koho = vysvoboditi, vy-
hubiti.
Jg. — někomu čím: metlou (vy-
biti). Us. — co, se čím: šavlí, Us., vý-
mluvou. Sych. V. kosou louku. Us. V-kal
se patama = utekl. Němc. III. 129. Jakžto
lěsě (= v lese) drvěném sekyrami vysěkli
sú vrata. Ž. Kl. — co kde. V-li na hrázi,
mezi křovím trávu. Us. Maso v poli vy-
sekávati, ausschroten (ve vojsku). Us. Čsk.
se kam. Vz V. se odkud. — co proč:
tkaninu k vyšívání. Us. — co si, komu.
V. někomu záda, zadek, zachuli, durchhauen.
Us. Dch. Ej otec, páčte na tu plánku, ja si
tú vysekám, budeže to za posekanec. A hneď
si aj vysekal ten posekanec. Dbš. Slov. pov.
IV. 80. — čeho kolik. V-li masa za dvě
krávy (= asi tolik, kolik váží dvě krávy).
Us. — se. Nevím, vysekám-li se (osprave-
dlním-li se). Us. Vyseknouti se také = vy-
fintiti se. Us.
Vysekávač, e, m., der Aushauer. V. lesa,
dříví. — V. = dlabač, der Hohlmacher.
Dch. — V. masa, der Ausschlachter, Aus-
schroter. Dch.
Vysekávačka, y, f., die Aushauerin, Hohl-
macherin; Ausschroterin. Vz Vysekávač.
V., die Taufelhacke. Šp.
Vysekávati, vz Vysekati.
Vyseknouti, vz Vysekati.
Vyseknutí, n., der Aushieb.
Vyseknutý; -ut, a, o, ausgehauen.
Vysekovati, vz Vysekati. Bern.
Vysemeniti se, den Samen verlieren. Jak
zboží (obilí) přezraje, tož se vysemení. Mor.
Tč. Tráva, byliny se v-ly. U Hořic a j. Hk.
Výsep, spu, m. = vysypání, i co vysy-
páno,
die Ausschüttung, der Aus-, Aufwurf.
Pref. — V. = výspa. Ves Vážany s lidmi
platnými i neplatnými, s rolí oranú i neo-
ranú, s činžemi, s úroky, s poplatky, s výs-
py, s lúkami atd. List z r. 1467. Tč.
Vysepkati, den Trab gehend abschüt-
teln, genugsam im Trabe reiten; im Trabe
abgeschüttelt werden. Na Slov. Bern.
Vysésti, vz Vysednouti.
Vyséti, vysíti, seji, el a il a ál, it a át,
etí; vysívati, vysévati, aussäen, ausstreuen.
co (kdy) kam. Vysil na zimu sto kor-
cův. Ros. V. dědinu. Jel. —co kam: pšenici
na pole. Us. kde čím: na řešetě, řešetem,
sítem (vyčistiti). Us. V. někoho na řešeti
= pomlouvati. Us. Č.
Vysetí, n., die Aussäung, die Aussaat,
Vysetý; -et, a, o, ausgesäet. Us.
Výsev, u, m. = vysévání, das Aussäen.
Místněji udati dobu v-vu. Sš. J. 75. — V.
= výsevek, die Aussaat. Us. — V., der Flä-
chenraum der Aussaat. Šd.
Výseva, y, f. = výsev, výsevek, die Aus
saat. Us. Šd.
Vysévací, vysevací mříž = prohazovačka,
Sanddrahtsieb (zum Reinigen des Sandes).
Sl. les.
Vysévač, vysevač, e, m., der Aussäer,
Ausstreuer. — V., cribrator, der Räder. V.
Vysévání, n., das Aussäen.
Vysévaný; -án, a, o, ausgesäet.
Výsevek, vku, m. = co se vyselo, die
Aussaat. Pole šesti korců v-ku. Mám poltí
na tři měřice výsevku. Šd., Sn. — V-ky
byly ve starším válečnictví českém
drobné
výstřely skládající se ze sekaného železa,
olova, kaménků, hřebíkův atd.; u Němců
slouli der Hagel, das Gestreu. Hrnečky vý-
sevků prachových byly podobny bandaskám
a naplňovaly se buď pouhým prachem nebo
se přimíchalo ku prachu sekaného olova,
železa a hřebíků. Nahoru v otvor vstrčil se
doutnák, který se v čas potřeby zapálil.
Nádoby tyto házívaly se s hradeb na útoč-
níky. S. N. XI. 287. V. prachový, das zum
Austreuen, zum Werfen aus belagerten Orten
bestimmte Pulver, Mus. 1848. II. 9.; ein bau-
chiges, oben schmales Gefäss, in welches
Pulver, Stücke Blei usw. gegeben wurden,
oben mit einer Lunte versehen; solche Ge-
fässe schleuderten die Belagerten auf die
Belagerer. Mus. 1836. 56.
Výsevka, y, f. = výsevek, die Aussaat,
Us.
Výsevní, -, Aussaat-, Saat-. V. semeno,
Zlob., obilí. Dch. Každé obilí není stejně
v-né (nevyseje se každého stejně). Us. Dch.
Vysezení, n., das Aussitzen; Ausbrüten.
Vysezený; -en, a, o, ausgesessen. V-né
místo (v zahradě atd. ). — V., ausgebrütet.
kým. Kuřata kvočnou vysezená. Vz
Vyseděti.
279*
Předchozí (1082)  Strana:1083  Další (1084)