sb157-05 0..8296

1083

kruhové omezená dvěma poloměry a oblou-
kem jimi z kružnice odetnutým; při kouli
jest v. kuželovitá čásť, omezená vrchlíkem
koule a pláštěm kruhového kužele, jehož
vrchol jest ve středu koule. S. N. Vz Výseč.

Výseka, y, f. = průsek, der Durchhau.
Zlob., Škd. exc.

Vysekáč, e, m. = nástroj zlatníkův a
jiných, der Aushauer.

Vysekání, n., das Aushauen. V. lesa,
der Waldabtrieb. Dch.

Vysekaný; -án, a, o, ausgehauen. V.
led, otvor v ledě; kláda. Us. V. kat (na
odpočinku). U Rychn. Msk. Jeskyně do
skály, ve skálu v-ná. Us. Pdl.

Vysekati; vyseknouti, ul, ut, utí; vyséci,
vysíci, seku, sekl, čen, ení; vysekávati, vy-
sekovati = sekaje vytíti, vyřezati, učiniti,
vydlabati, aus-, heraushauen, aushacken, weg-
hauen, aushöhlen; sekaje osvoboditi, heraus-
hauen; se = sekáním se vydobyti, sich her-
aushauen; vyvésti se, pomoci si ven z čeho,
sich heraushauen, sich heraushelfen. Jg. —
co: les (vyplaniti), led, D., štufu (znamení
v dole zničiti), palce, cevy, rudu. Vys. V.
louku. Řezník už všecko maso vysekal. Us.
Vezmu paláš, vořeši vysekám a tebe, má
milá, nenechám. Sš. P. 346. Jiní jeli za ním,
aby soudruha svého vysekali. Ddk. VI. 197.
Bránu v-li. Kn. — co, se: loďku z jednoho
dřeva, V., se z nepřátel. Ze všeho se vy-
seká. Us. Rudu z pramene, z otesků palec
na kola v. Vys. V. haluze ze stromu. Us.
Šablenka brúšená na obě dvě strany, ona
mě vyseká z Uher do Moravy. Nár. ps. Tč.
Dvaja starší vždy si iba šable brúsili, žeby
nimi vysekali sa trebars aj z pekla. Dbš.
Sl. pov. VI. 62. V. se z něčeho. Dal. 100. -
se z čeho. V. se z dluhů. Ros. Aby naj-
mladší čím skorej sa vysekal z peňazí. Dbš.
Sl. pov. I. 407. — koho = vysvoboditi, vy-
hubiti. Jg. — někomu čím: metlou (vy-
biti). Us. — co, se čím: šavlí, Us., vý-
mluvou. Sych. V. kosou louku. Us. V-kal
se patama = utekl. Němc. III. 129. Jakžto
lěsě (= v lese) drvěném sekyrami vysěkli
sú vrata. Ž. Kl. — co kde. V-li na hrázi,
mezi křovím trávu. Us. Maso v poli vy-
sekávati, ausschroten (ve vojsku). Us. Čsk.
— se kam. Vz V. se odkud. — co proč:
tkaninu k vyšívání. Us. — co si, komu.
V. někomu záda, zadek, zachuli, durchhauen.
Us. Dch. Ej otec, páčte na tu plánku, ja si
tú vysekám, budeže to za posekanec. A hneď
si aj vysekal ten posekanec. Dbš. Slov. pov.
IV. 80. — čeho kolik. V-li masa za dvě
krávy (= asi tolik, kolik váží dvě krávy).
Us. — se. Nevím, vysekám-li se (osprave-
dlním-li se). Us. Vyseknouti se také = vy-
fintiti se. Us.

Vysekávač, e, m., der Aushauer. V. lesa,
dříví. — V. = dlabač, der Hohlmacher.
Dch. — V. masa, der Ausschlachter, Aus-
schroter. Dch.

Vysekávačka, y, f., die Aushauerin, Hohl-
macherin; Ausschroterin. Vz Vysekávač. —
V., die Taufelhacke. Šp.

Vysekávati, vz Vysekati.

Vyseknouti, vz Vysekati.

Vyseknutí, n., der Aushieb.

Vyseknutý; -ut, a, o, ausgehauen.

Vysekovati, vz Vysekati. Bern.

Vysemeniti se, den Samen verlieren. Jak
zboží (obilí) přezraje, tož se vysemení. Mor.
Tč. Tráva, byliny se v-ly. U Hořic a j. Hk.

Výsep, spu, m. = vysypání, i co vysy-
páno, die Ausschüttung, der Aus-, Aufwurf.
Pref. — V. = výspa. Ves Vážany s lidmi
platnými i neplatnými, s rolí oranú i neo-
ranú, s činžemi, s úroky, s poplatky, s výs-
py, s lúkami atd. List z r. 1467. Tč.

Vysepkati, den Trab gehend abschüt-
teln, genugsam im Trabe reiten; im Trabe
abgeschüttelt werden. Na Slov. Bern.

Vysésti, vz Vysednouti.

Vyséti, vysíti, seji, el a il a ál, it a át,
etí; vysívati, vysévati, aussäen, ausstreuen.
— co (kdy) kam. Vysil na zimu sto kor-
cův. Ros. V. dědinu. Jel. —co kam: pšenici
na pole. Us. — kde čím: na řešetě, řešetem,
sítem (vyčistiti). Us. V. někoho na řešeti
= pomlouvati. Us. Č.

Vysetí, n., die Aussäung, die Aussaat,

Vysetý; -et, a, o, ausgesäet. Us.

Výsev, u, m. = vysévání, das Aussäen.
Místněji udati dobu v-vu. Sš. J. 75. — V.
= výsevek, die Aussaat. Us. — V., der Flä-
chenraum der Aussaat. Šd.

Výseva, y, f. = výsev, výsevek, die Aus
saat. Us. Šd.

Vysévací, vysevací mříž = prohazovačka,
Sanddrahtsieb (zum Reinigen des Sandes).
Sl. les.

Vysévač, vysevač, e, m., der Aussäer,
Ausstreuer. — V., cribrator, der Räder. V.

Vysévání, n., das Aussäen.

Vysévaný; -án, a, o, ausgesäet.

Výsevek, vku, m. = co se vyselo, die
Aussaat. Pole šesti korců v-ku. Mám poltí
na tři měřice výsevku. Šd., Sn. — V-ky
byly ve starším válečnictví českém drobné
výstřely skládající se ze sekaného železa,
olova, kaménků, hřebíkův atd.; u Němců
slouli der Hagel, das Gestreu. Hrnečky vý-
sevků prachových byly podobny bandaskám
a naplňovaly se buď pouhým prachem nebo
se přimíchalo ku prachu sekaného olova,
železa a hřebíků. Nahoru v otvor vstrčil se
doutnák, který se v čas potřeby zapálil.
Nádoby tyto házívaly se s hradeb na útoč-
níky. S. N. XI. 287. V. prachový, das zum
Austreuen, zum Werfen aus belagerten Orten
bestimmte Pulver, Mus. 1848. II. 9.; ein bau-
chiges, oben schmales Gefäss, in welches
Pulver, Stücke Blei usw. gegeben wurden,
oben mit einer Lunte versehen; solche Ge-
fässe schleuderten die Belagerten auf die
Belagerer. Mus. 1836. 56.

Výsevka, y, f. = výsevek, die Aussaat,
Us.

Výsevní, -ný, Aussaat-, Saat-. V. semeno,
Zlob., obilí. Dch. Každé obilí není stejně
v-né (nevyseje se každého stejně). Us. Dch.

Vysezení, n., das Aussitzen; Ausbrüten.

Vysezený; -en, a, o, ausgesessen. V-né
místo (v zahradě atd. ). — V., ausgebrütet.
— kým. Kuřata kvočnou vysezená. Vz
Vyseděti.

279*



	1083

	kruhové omezená dvěma poloměry a oblou- kem jimi z kružnice odetnutým; při kouli jest v. kuželovitá čásť, omezená vrchlíkem koule a pláštěm kruhového kužele, jehož vrchol jest ve středu koule. S. N. Vz Výseč. Výseka, y, f. = průsek, der Durchhau. Zlob., Škd. exc. Vysekáč, e, m. = nástroj zlatníkův a jiných, der Aushauer. Vysekání, n., das Aushauen. V. lesa, der Waldabtrieb. Dch. Vysekaný; -án, a, o, ausgehauen. V. led, otvor v ledě; kláda. Us. V. kat (na odpočinku). U Rychn. Msk. Jeskyně do skály, ve skálu v-ná. Us. Pdl. Vysekati; vyseknouti, ul, ut, utí; vyséci, vysíci, seku, sekl, čen, ení; vysekávati, vy- sekovati = sekaje vytíti, vyřezati, učiniti, vydlabati, aus-, heraushauen, aushacken, weg- hauen, aushöhlen; sekaje osvoboditi, heraus- hauen; se = sekáním se vydobyti, sich her- aushauen; vyvésti se, pomoci si ven z čeho, sich heraushauen, sich heraushelfen. Jg. — co: les (vyplaniti), led, D., štufu (znamení v dole zničiti), palce, cevy, rudu. Vys. V. louku. Řezník už všecko maso vysekal. Us. Vezmu paláš, vořeši vysekám a tebe, má milá, nenechám. Sš. P. 346. Jiní jeli za ním, aby soudruha svého vysekali. Ddk. VI. 197. Bránu v-li. Kn. — co, se: loďku z jednoho dřeva, V., se z nepřátel. Ze všeho se vy- seká. Us. Rudu z pramene, z otesků palec na kola v. Vys. V. haluze ze stromu. Us. Šablenka brúšená na obě dvě strany, ona mě vyseká z Uher do Moravy. Nár. ps. Tč. Dvaja starší vždy si iba šable brúsili, žeby nimi vysekali sa trebars aj z pekla. Dbš. Sl. pov. VI. 62. V. se z něčeho. Dal. 100. - se z čeho. V. se z dluhů. Ros. Aby naj- mladší čím skorej sa vysekal z peňazí. Dbš. Sl. pov. I. 407. — koho = vysvoboditi, vy- hubiti. Jg. — někomu čím: metlou (vy- biti). Us. — co, se čím: šavlí, Us., vý- mluvou. Sych. V. kosou louku. Us. V-kal se patama = utekl. Němc. III. 129. Jakžto lěsě (= v lese) drvěném sekyrami vysěkli sú vrata. Ž. Kl. — co kde. V-li na hrázi, mezi křovím trávu. Us. Maso v poli vy- sekávati, ausschroten (ve vojsku). Us. Čsk. — se kam. Vz V. se odkud. — co proč: tkaninu k vyšívání. Us. — co si, komu. V. někomu záda, zadek, zachuli, durchhauen. Us. Dch. Ej otec, páčte na tu plánku, ja si tú vysekám, budeže to za posekanec. A hneď si aj vysekal ten posekanec. Dbš. Slov. pov. IV. 80. — čeho kolik. V-li masa za dvě krávy (= asi tolik, kolik váží dvě krávy). Us. — se. Nevím, vysekám-li se (osprave- dlním-li se). Us. Vyseknouti se také = vy- fintiti se. Us. Vysekávač, e, m., der Aushauer. V. lesa, dříví. — V. = dlabač, der Hohlmacher. Dch. — V. masa, der Ausschlachter, Aus- schroter. Dch. Vysekávačka, y, f., die Aushauerin, Hohl- macherin; Ausschroterin. Vz Vysekávač. — V., die Taufelhacke. Šp. Vysekávati, vz Vysekati. Vyseknouti, vz Vysekati.	Vyseknutí, n., der Aushieb. Vyseknutý; -ut, a, o, ausgehauen. Vysekovati, vz Vysekati. Bern. Vysemeniti se, den Samen verlieren. Jak zboží (obilí) přezraje, tož se vysemení. Mor. Tč. Tráva, byliny se v-ly. U Hořic a j. Hk. Výsep, spu, m. = vysypání, i co vysy- páno, die Ausschüttung, der Aus-, Aufwurf. Pref. — V. = výspa. Ves Vážany s lidmi platnými i neplatnými, s rolí oranú i neo- ranú, s činžemi, s úroky, s poplatky, s výs- py, s lúkami atd. List z r. 1467. Tč. Vysepkati, den Trab gehend abschüt- teln, genugsam im Trabe reiten; im Trabe abgeschüttelt werden. Na Slov. Bern. Vysésti, vz Vysednouti. Vyséti, vysíti, seji, el a il a ál, it a át, etí; vysívati, vysévati, aussäen, ausstreuen. — co (kdy) kam. Vysil na zimu sto kor- cův. Ros. V. dědinu. Jel. —co kam: pšenici na pole. Us. — kde čím: na řešetě, řešetem, sítem (vyčistiti). Us. V. někoho na řešeti = pomlouvati. Us. Č. Vysetí, n., die Aussäung, die Aussaat, Vysetý; -et, a, o, ausgesäet. Us. Výsev, u, m. = vysévání, das Aussäen. Místněji udati dobu v-vu. Sš. J. 75. — V. = výsevek, die Aussaat. Us. — V., der Flä- chenraum der Aussaat. Šd. Výseva, y, f. = výsev, výsevek, die Aus saat. Us. Šd. Vysévací, vysevací mříž = prohazovačka, Sanddrahtsieb (zum Reinigen des Sandes). Sl. les. Vysévač, vysevač, e, m., der Aussäer, Ausstreuer. — V., cribrator, der Räder. V. Vysévání, n., das Aussäen. Vysévaný; -án, a, o, ausgesäet. Výsevek, vku, m. = co se vyselo, die Aussaat. Pole šesti korců v-ku. Mám poltí na tři měřice výsevku. Šd., Sn. — V-ky byly ve starším válečnictví českém drobné výstřely skládající se ze sekaného železa, olova, kaménků, hřebíkův atd.; u Němců slouli der Hagel, das Gestreu. Hrnečky vý- sevků prachových byly podobny bandaskám a naplňovaly se buď pouhým prachem nebo se přimíchalo ku prachu sekaného olova, železa a hřebíků. Nahoru v otvor vstrčil se doutnák, který se v čas potřeby zapálil. Nádoby tyto házívaly se s hradeb na útoč- níky. S. N. XI. 287. V. prachový, das zum Austreuen, zum Werfen aus belagerten Orten bestimmte Pulver, Mus. 1848. II. 9.; ein bau- chiges, oben schmales Gefäss, in welches Pulver, Stücke Blei usw. gegeben wurden, oben mit einer Lunte versehen; solche Ge- fässe schleuderten die Belagerten auf die Belagerer. Mus. 1836. 56. Výsevka, y, f. = výsevek, die Aussaat, Us. Výsevní, -ný, Aussaat-, Saat-. V. semeno, Zlob., obilí. Dch. Každé obilí není stejně v-né (nevyseje se každého stejně). Us. Dch. Vysezení, n., das Aussitzen; Ausbrüten. Vysezený; -en, a, o, ausgesessen. V-né místo (v zahradě atd. ). — V., ausgebrütet. — kým. Kuřata kvočnou vysezená. Vz Vyseděti. 279*