Předchozí (1083)  Strana:1084  Další (1085) |
|
|||
1084
|
|||
|
|||
Vyshrabati, heraus-und zusammenrechen.
— se čeho kde. Co sem se toho listí na- vyshraboval z pod těch stromů. Na Ostrav. Tč. Vyshýbati se, sich durch Bücken recht
viel Bewegung machen. Us. Dch. Vyschlec, chelce, m., druh rostlin síťo-
vitých. Rostl. Vyschlosť, i, f. = zatvrdlosť, skornatění,
die Austrocknung, sclerosis. Nz. lk. V. těla. Reš. Vyschlý = vyprahlý, suchý, ausgetrock-
net, dürr. V. tělo (vyzáblé, churavé), V., louka (suchá, suchopárná), Kom., huba, D., země. Us. Jest vyschlý jako lunt. Prov. V. dívka, Němc., pečeně. Dch. Darmo oči vy- schlé mořím. Koll. I. 191. — čím: postem a žízní. Kom., Dl. — jak. Údy na kosť vy- schlé. Us. Vyschnouti, schl a sechl, utí; vysychati
a vysýchati, aus-, eintrocknen, vertrocknen, ausdorren, trocken werden. V. — abs. Ulice již vyschly. D. Studnice vyschla. Us. A jak my (vody) vás zatopíme, a my samy vysy- cháme. Sš. P. 776. A keď už ta čerešnička vyschla, potom milá za šuhajka išla. Sl. ps. 185. Vyschýna strom. Slov. Šd. Slzy vy- schnou. Čch. Bs. 90. Jezerečko vyschlo, rybky vyskakaly, poviz mi, děvucho, esli budzěm svoji? Sš. P. 299. Tam kde mutné vyschnou času řeky. Koll. I. 197. — kde (od čeho). Voda v rybníce, Us., mléko v prsích vyschlo. D. Že mně už od samého zpěvu v hrdle vyschlo, proto nezpívám. Er. Sl. čít, 31. Slzy jí posud v očích nevyschly. Šml. I. 43. — odkud. Na fojtové roli studenečka stojí, jak z ní voda vyschne, to mi budem svoji. Sš. P. 344. — jak. Vyschl až do smrti. Tur. kron. Ústa vyschla mu na řemen. Nitra VI. 346. Otec oženil sa znova a to bolo jeho nešťastí, lebo mu zlostná žena hryzla srdce, tak že pod rokom vyschnul ako třieska. Dbš. Sl. pov. I. 89. Na třiesku vyschne. Dbš. Obyč. 112. — z čeho. Tělo mé vyschlo ze vší tučnosti. Br. — čím. Tráva vyschla horkem. Let. 129. Tolik jsem přísah lásky učinil, až mně tím vyschl jícen. Shakesp. Tč. — kdy. Kerak my vás při- kryt máme? samy zítra vyschnúť máme. Sš. P. 42. — komu. Čreva mu vyschly (vy- chladl). Mt. S. I. 105. Vysychá mu roh (počíná se mu hůře vésti). Mus. Vysychá mu. Vz Opilý. Vyschnutí, n., das Austrocknen, die Aus-,
Eintrocknung. V. těla = chřadnutí, die Ab- zehrung. D. Vyschráněti, aus- u. aufräumen. — se
po kom, za kým. Mnoho sem se po něm, za ním navyschráněl. Na Ostrav. Tč. Vysíci, vyséci, vz Vysekati.
Vysiedlný = vysedlý, expressus. V. tvář,
zastr. BO. Výsich, a, m. Až k zriedlu jezera V.
Slov. let. II. 189. Vysíknouti, knul a kl, ut, utí; vysíkati,
vysikovati = síkáním přemoci, ächzend über- winden; síkati přestati, zu ächzen aufhören. — V. = vystříknouti, ausspritzen. — co čím kam. Vodu sikačkou na někoho vy- síknouti. Na Ostrav. Tč. — odkud. Voda |
tam ze země vysákla (vysíkla). Mor. Šd.
Lomidrevovi krv z prstov vysíkla; Zaťal mečom do jabloni, červená krv z nej vy- síkla a jabloň zvalila sa. Dbš. Sl. pov. I. 106., V. 47. (Šd. ). — V. = vysmrknouti. Mor. Vysílanec, nce, m., der Ausgeschickte. Č.
Vysílati, vz Vyslati.
Vysílenec, nce, m., der Erschöpfte. Dch.
Vysílení, n., die Erschöpfung, Entner-
vung. Dch. V. půdy. Šp. V. těla mnohými pracemi. Us. Vz Vysílenosť. Vysílenosť, i, f. = ochablosť, skleslosť,
prostratio, die Erschöpfung, Entkräftung. Vz Vysílení. Vysílený; -en, a, o, erschöpft, entkräftet,
entnervt. V. tělo, člověk, hovado; Pod ním sklesl kůň v-ný. Ddk. VI. 201. — čím. Stříleloť se koulemi však veskrz jen kamen- nými, kteréžto, padajíce dálkou téměř vy- sílené do města, nepatrné v něm dělaly škody. Pal. Děj. III. 3. 123. V. těžkým na- máháním, nemocí, vilností; Národ vnitřními spory v-ný. Šb. Svět láskou vysílený. Vrch. Mth. I. 192. Vysíliti, il, en, ení; vysilovati = síly
zbaviti, erschöpfen, entkräften, entnerven. — koho, se čím: těžkými pracemi. — co
komu. Ta robota mu vysilila oči, že málo vidí. Na Ostrav. Tč. — odkud. Člověče, či som ti ťažká? Ledva vysílil (vypravil) z hrdla, že nie. Dbš. Sl. pov. V. 68. — se oč. O kousek chleba se vysilovati. Mus. 1880. 144. 1. Výsílka, výsilka, y, f. = vysýlání,
das Aus-, Herausschicken, Aus-, Absenden, die Absendung. Ku králům výsilky činiti. Skl. II. 240. V. stráže. Us. Vz Výsylka. 2. Výsilka, y, f. = vysílení, die Entkräf-
tung. Z v-ky zrak ztratil. Us. na Ostrav. Tč. Vysilování, n., die allmählige Entkräf-
tung. Cf. Vysílení. V. země. Us. Pdl. Vysilovati, vz Vysíliti.
Vysilující, entkräftend.
Vysiněti, ěl, ění, vysínati, bleich werden.
Mrtvý vysíná. — od čeho. Od zimy mi vy- sínaly ruce. Us. Tč. — Dnes tam hodně vysíná (= za větrem zima do člověka leze). Mor. Mřk. Vysiniti, il, en, ění = siným učiniti, blau
machen. Vysípěti, ěl, ěn, ění, vysipovati = syče-
ním vyhnati, hinauszischen. — koho od- kud. Husa ho ze stodoly vysipěla. — V. = syče vytékati, zischend herausfliessen. Jak voda vysipuje, začne blkať. Na Ostrav. Tč. — kudy. Voda přes kraj hrnce vysipěla.
Ib. Tč. Vysiptěti, ěl, ění = přestati siptěti, auf-
hören zu zischen; siptě pronésti, herauszi- schen. Ros. Vysířiti, il, en, ení, vysirkovati, aus-
schwefeln. Šp. Vysirkování, n., das Ausschwefeln. Šp.
Vysísati = vykukovati, herausgucken.
Mor. Šd. — odkud. Vysísá z díry, ze dveří. Mor. u Bzence. Šd. Vysíti, vz Vyséti.
Vysítkovati = sítkem propodsívati, durch-
sieben. — co: mouku. Us. Tč. |
||
|
|||
Předchozí (1083)  Strana:1084  Další (1085) |