sb157-05 0..8296

1084

Vyshrabati, heraus-und zusammenrechen.
— se čeho kde. Co sem se toho listí na-
vyshraboval z pod těch stromů. Na Ostrav.
Tč.

Vyshýbati se, sich durch Bücken recht
viel Bewegung machen. Us. Dch.

Vyschlec, chelce, m., druh rostlin síťo-
vitých. Rostl.

Vyschlosť, i, f. = zatvrdlosť, skornatění,
die Austrocknung, sclerosis. Nz. lk. V. těla.
Reš.

Vyschlý = vyprahlý, suchý, ausgetrock-
net, dürr. V. tělo (vyzáblé, churavé), V.,
louka (suchá, suchopárná), Kom., huba, D.,
země. Us. Jest vyschlý jako lunt. Prov. V.
dívka, Němc., pečeně. Dch. Darmo oči vy-
schlé mořím. Koll. I. 191. — čím: postem
a žízní. Kom., Dl. — jak. Údy na kosť vy-
schlé. Us.

Vyschnouti, schl a sechl, utí; vysychati
a vysýchati, aus-, eintrocknen, vertrocknen,
ausdorren, trocken werden. V. — abs. Ulice
již vyschly. D. Studnice vyschla. Us. A jak
my (vody) vás zatopíme, a my samy vysy-
cháme. Sš. P. 776. A keď už ta čerešnička
vyschla, potom milá za šuhajka išla. Sl. ps.
185. Vyschýna strom. Slov. Šd. Slzy vy-
schnou. Čch. Bs. 90. Jezerečko vyschlo,
rybky vyskakaly, poviz mi, děvucho, esli
budzěm svoji? Sš. P. 299. Tam kde mutné
vyschnou času řeky. Koll. I. 197. — kde (od
čeho). Voda v rybníce, Us., mléko v prsích
vyschlo. D. Že mně už od samého zpěvu
v hrdle vyschlo, proto nezpívám. Er. Sl. čít,
31. Slzy jí posud v očích nevyschly. Šml. I.
43. — odkud. Na fojtové roli studenečka
stojí, jak z ní voda vyschne, to mi budem
svoji. Sš. P. 344. — jak. Vyschl až do
smrti. Tur. kron. Ústa vyschla mu na řemen.
Nitra VI. 346. Otec oženil sa znova a to
bolo jeho nešťastí, lebo mu zlostná žena
hryzla srdce, tak že pod rokom vyschnul
ako třieska. Dbš. Sl. pov. I. 89. Na třiesku
vyschne. Dbš. Obyč. 112. — z čeho. Tělo
mé vyschlo ze vší tučnosti. Br. — čím.
Tráva vyschla horkem. Let. 129. Tolik jsem
přísah lásky učinil, až mně tím vyschl jícen.
Shakesp. Tč. — kdy. Kerak my vás při-
kryt máme? samy zítra vyschnúť máme. Sš.
P. 42. — komu. Čreva mu vyschly (vy-
chladl). Mt. S. I. 105. Vysychá mu roh
(počíná se mu hůře vésti). Mus. Vysychá mu.
Vz Opilý.

Vyschnutí, n., das Austrocknen, die Aus-,
Eintrocknung. V. těla = chřadnutí, die Ab-
zehrung. D.

Vyschráněti, aus- u. aufräumen. — se
po kom, za kým. Mnoho sem se po něm,
za ním navyschráněl. Na Ostrav. Tč.

Vysíci, vyséci, vz Vysekati.

Vysiedlný = vysedlý, expressus. V. tvář,
zastr. BO.

Výsich, a, m. Až k zriedlu jezera V.
Slov. let. II. 189.

Vysíknouti, knul a kl, ut, utí; vysíkati,
vysikovati = síkáním přemoci, ächzend über-
winden; síkati přestati, zu ächzen aufhören.
— V. = vystříknouti, ausspritzen. — co
čím kam. Vodu sikačkou na někoho vy-
síknouti. Na Ostrav. Tč. — odkud. Voda

tam ze země vysákla (vysíkla). Mor. Šd.
Lomidrevovi krv z prstov vysíkla; Zaťal
mečom do jabloni, červená krv z nej vy-
síkla a jabloň zvalila sa. Dbš. Sl. pov. I.
106., V. 47. (Šd. ). — V. = vysmrknouti.
Mor.

Vysílanec, nce, m., der Ausgeschickte. Č.

Vysílati, vz Vyslati.

Vysílenec, nce, m., der Erschöpfte. Dch.

Vysílení, n., die Erschöpfung, Entner-
vung. Dch. V. půdy. Šp. V. těla mnohými
pracemi. Us. Vz Vysílenosť.

Vysílenosť, i, f. = ochablosť, skleslosť,
prostratio, die Erschöpfung, Entkräftung.
Vz Vysílení.

Vysílený; -en, a, o, erschöpft, entkräftet,
entnervt. V. tělo, člověk, hovado; Pod ním
sklesl kůň v-ný. Ddk. VI. 201. — čím.
Stříleloť se koulemi však veskrz jen kamen-
nými, kteréžto, padajíce dálkou téměř vy-
sílené do města, nepatrné v něm dělaly
škody. Pal. Děj. III. 3. 123. V. těžkým na-
máháním, nemocí, vilností; Národ vnitřními
spory v-ný. Šb. Svět láskou vysílený. Vrch.
Mth. I. 192.

Vysíliti, il, en, ení; vysilovati = síly
zbaviti, erschöpfen, entkräften, entnerven.

— koho, se čím: těžkými pracemi. — co
komu. Ta robota mu vysilila oči, že málo
vidí. Na Ostrav. Tč. — odkud. Člověče,
či som ti ťažká? Ledva vysílil (vypravil)
z hrdla, že nie. Dbš. Sl. pov. V. 68. — se
oč. O kousek chleba se vysilovati. Mus.
1880. 144.

1. Výsílka, výsilka, y, f. = vysýlání,
das Aus-, Herausschicken, Aus-, Absenden,
die Absendung. Ku králům výsilky činiti.
Skl. II. 240. V. stráže. Us. Vz Výsylka.

2. Výsilka, y, f. = vysílení, die Entkräf-
tung. Z v-ky zrak ztratil. Us. na Ostrav. Tč.

Vysilování, n., die allmählige Entkräf-
tung. Cf. Vysílení. V. země. Us. Pdl.

Vysilovati, vz Vysíliti.

Vysilující, entkräftend.

Vysiněti, ěl, ění, vysínati, bleich werden.
Mrtvý vysíná. — od čeho. Od zimy mi vy-
sínaly ruce. Us. Tč. — Dnes tam hodně
vysíná (= za větrem zima do člověka leze).
Mor. Mřk.

Vysiniti, il, en, ění = siným učiniti, blau
machen.

Vysípěti, ěl, ěn, ění, vysipovati = syče-
ním vyhnati, hinauszischen. — koho od-
kud. Husa ho ze stodoly vysipěla. — V.
= syče vytékati, zischend herausfliessen. Jak
voda vysipuje, začne blkať. Na Ostrav. Tč.

— kudy. Voda přes kraj hrnce vysipěla.
Ib. Tč.

Vysiptěti, ěl, ění = přestati siptěti, auf-
hören zu zischen; siptě pronésti, herauszi-
schen. Ros.

Vysířiti, il, en, ení, vysirkovati, aus-
schwefeln. Šp.

Vysirkování, n., das Ausschwefeln. Šp.

Vysísati = vykukovati, herausgucken.
Mor. Šd. — odkud. Vysísá z díry, ze
dveří. Mor. u Bzence. Šd.

Vysíti, vz Vyséti.

Vysítkovati = sítkem propodsívati, durch-
sieben. — co: mouku. Us. Tč.