Předchozí (1084)  Strana:1085  Další (1086) |
|
|||
1085
|
|||
|
|||
Výsiv, u, m = výsev, die Aussaat. Us.
Tč., Jg. Vysívák, u, m., der Mehlcylinder in der
Mühle. Skř. Vysivěti, ěl, ění, grau werden. — komu
jak. Až mu brada na poly v-la. Us. — kde. Za ušima už mu vlasy vysivěly. Us. Tč. Výsivka, y, f. = výsevka.
Vysjevati = vysévati. Na Slov.
Výsk, u, m. = výsknutí, das Freudenge-
schrei, der Jauchzer. Puch., Kamar. Už tedy sa všetci do rovných dajte radov, kráčajte potom bez výsku. Hol. 101. Smes výsku, kvílby bez ladu a skladu. Phld. III. 1. 36. Výska, y, f. = ves, lépe: víska n. véska.
Jg. — V., y, f., Dörfel, ves u Úště; něm. Fieska, ves u Žlutice; něm. Weska, před- městí v Mor. Budějovicích; něm. Weyska, ves u Sedlčan; něm. Wiska, vsi u Sedlčan, u Bělé, u Rychnova, u Chotěboře, u Blatné, u Volyně, u Brtnice, u Náchoda, dvůr u Uhlíř. Janovic, domky u Litomyšle, samota u Kun- štatu a u Dačic. PL. Výska dolejní, Untcr- Dörfles a V. hořejní, Ober-Dörfles, vsi u Ve- seřic; V. kaplička, Fieska Kapelle, samota u Manetína. PL. — V. nová v Chebsku. Vz Blk. Kfsk. 633. Vyskácati sa = vyskákati se. Na Slov.
Bern. Vyskacovati = vyskakovati. — odkud.
Iskřičky z ohňov bystro vyskacujú. Sldk. 391. Výskač, e, m., der Jauchzer, Johler.
Výskačka, y, f., die Jauchzerin, Johle-
rin. Us. — V. = výskání, das Jauchzen, Gejohle. Při svatbách jest dost v-ky. Na Ostrav. Tč. Vyskákanec, nce, m. = světák. Us.
Vyskákání, n., das Hinausspringen.
Vyskákaný = kdo se hodně vyskákal.
Vyskákati, vz Vyskočiti.
Vyskakovací, «vaßartxoc. Lpř. Slov.
Vyskakovač, e, m., der Aufspringer,
Springer. Vyskakovačka, y, f., die Springerin. —
V. = tanečnice, dívka, která ráda tančí. To jsou vyskakovačky! Květy 1870. 321. (Sá. ). Vyskakování, n., das Hüpfen, Aufsprin-
gen. Vyskakovati, vz Vyskočiti.
Vyskákovný, springend, hüpfend. Na
Slov. Bern. Výskal, a, m. = hýřič, marnotratný, der
Verschwender. Co naschová Stýskal, to utratí Výskal. Lom. Nabyl Stýskal, pozbyl Výskal. Což neslušně nachová (uspoří) Stý- skal, to utratí s hanbou Výskal. Reš., Jg. Co nashromáždí táta Stýskal, promrhá sy- náček Výskal. Lb. Nenajde-li se u Stejskala, u Vejskala se nenajde. Us. u Kr. Hradce. Kšť. Častěji se potkávati se Stýskalem nežli s Výskalem. Hor. Výskala, y, m., os. jm. Vck.
Vyskáliti, il, en, ení, vyskalovati, bet-
telnd etwas bekommen. Na Slov. Výskalov, a, m., trať lesa na Halenkově
ve Vsacku. Vck. Výskání, n., das Jauchzen, Gejohle. Mus.
1880. 147. Žádná věc chvalitebná není na |
chlubení a v. mnohém. Jel. En. m. 2. — Zdali
znamenáš lanie březie (cervas parturientes) a početl si měsiece jich výskánie (concep- tus earum) a zvěděl si čas jich otelenie (partus)V BO. Výskati, výskám a výšti (na Mor. výšču,
Vck. ), výsknouti, knul a kl, utí; výskávati = křičeti radostí, jauchzen. V. — abs. Výr výská. Us. Chmel výská (přerůstá tyč). U Loun. Kšá. Hulaj, belaj, synu! keď vtáček zapíská, budeš ty si myslit, že to matka výská; Mládenci zpívají, vejskají, že už Marjánku dostali. Sš. P. 140., 429. (Tč. ) Ne- přítel vejská. Dač. I. 281. U okna stála, na dragouna volala: Dragouníčku, nevýskej, co jsi dostal, nestýskej! Slez. ps. Šd. Sova vy- skřečí zas ene sovu a ta nězpíve jako slavík, ale výská zase jako sova. Slez. Šd. Nevý- skej, ještěs nepřeskočil. Vz Výstraha. Sova výská. Vz Vyskřečeti. V. Ha, prve výskal, již dává na lidi. Vz Nešťastný. Prov. Nechť ještě nevýská, musíť toho ještě perně zažiti. Prov. Otec stýskal a syn výskal. Prov. Jg. — k čemu. Úředníkům se stýště, rytířstvo
pak k tomu výště. Star. let. — na koho. Druh na druha výskl. Us. Tč. — kdy. Ne výskej před časem. Papr. Mnozí z rána vý- skali, na večer si stýskali. Km. O posvícení sedlák si vejská. Er. P. 93. — proč: ra- dostí, Sych., bujností v. Kom. Lab. 60. Jak jsem se domů dostal, radosťú jsem výskal Sš. P. 665. Výskavka, y, f. = malý tvrdý knedlík.
Ve vých. Čech. Kál. Výskavý = kdo rád výská, der gern
jauchzende. Us. Šd. Vyskeř, e, f., Wisker, ves u Turnova.
Vz S. N., Blk. Kfsk. 532. —534. Výsklep, u, m. = sklepení, hrobka. Pl.
Vysklenařiti, il, en, ení, als Glaser er-
werben. — si co: peníze. — V., das Glaser- handwerk aufgeben. Us. Vysklepiti, il, en, ení = vyklenouti, aus-
wölben. — co: špižírnu. Sych., Klš. — co čím: komoru kamenem, cihlami. Mor. a Slez. Klš., Tč. Vysklepničití, il, en, ení, sich als Kell-
ner verdienen. — si co: peníze. — V., auf- hören Kellnerei zu treiben. Us. Tč. Výsknouti, vz Výskati.
Výsknutí, n., das Aufjauchzen. Vlč.
Vyskoček, čku, m., der Vorsprung. Šp.
— V-ky = obilní zrna, jež při větí před
hromadu zvátého obilí vyskočila. V. Kunv. Msk. — V-ky = odrobinky, drobty másla, které při stloukání na vrch do hrotku z má- slenky vyskakují. Na Mor. a ve Slez. Šd. — V-ky = silná kořalka, líh, der Weingeist.
Na Hané. Bkř. Cf. S. N. V. 378. Vyskočená, é, f. Hra na v-nou = hra
v míč. Krok II. 513. Vyskočení, n., das Herausspringen. Uh.
Vyskočil, a, m,, osob. jm. Vz Blk. Kfsk.
1156., Mus. 1880. 500. Vyskočilka, y, f. = sněženka, kozí dříst,
galanthus, das Schneeglöckchen. Slb. 206. — V., samota u Nepomuk a Volyně. — V,
hospoda u Zlíchova. Vyskočilský mlýn u Hořovic.
|
||
|
|||
Předchozí (1084)  Strana:1085  Další (1086) |