sb157-05 0..8296

1085

Výsiv, u, m = výsev, die Aussaat. Us.
Tč., Jg.

Vysívák, u, m., der Mehlcylinder in der
Mühle. Skř.

Vysivěti, ěl, ění, grau werden. — komu
jak. Až mu brada na poly v-la. Us. — kde.
Za ušima už mu vlasy vysivěly. Us. Tč.

Výsivka, y, f. = výsevka.

Vysjevati = vysévati. Na Slov.

Výsk, u, m. = výsknutí, das Freudenge-
schrei, der Jauchzer. Puch., Kamar. Už tedy
sa všetci do rovných dajte radov, kráčajte
potom bez výsku. Hol. 101. Smes výsku,
kvílby bez ladu a skladu. Phld. III. 1. 36.

Výska, y, f. = ves, lépe: víska n. véska.
Jg. — V., y, f., Dörfel, ves u Úště; něm.
Fieska, ves u Žlutice; něm. Weska, před-
městí v Mor. Budějovicích; něm. Weyska,
ves u Sedlčan; něm. Wiska, vsi u Sedlčan,
u Bělé, u Rychnova, u Chotěboře, u Blatné,
u Volyně, u Brtnice, u Náchoda, dvůr u Uhlíř.
Janovic, domky u Litomyšle, samota u Kun-
štatu a u Dačic. PL. Výska dolejní, Untcr-
Dörfles a V. hořejní, Ober-Dörfles, vsi u Ve-
seřic; V. kaplička, Fieska Kapelle, samota
u Manetína. PL. — V. nová v Chebsku. Vz
Blk. Kfsk. 633.

Vyskácati sa = vyskákati se. Na Slov.
Bern.

Vyskacovati = vyskakovati. — odkud.
Iskřičky z ohňov bystro vyskacujú. Sldk.
391.

Výskač, e, m., der Jauchzer, Johler.

Výskačka, y, f., die Jauchzerin, Johle-
rin. Us. — V. = výskání, das Jauchzen,
Gejohle. Při svatbách jest dost v-ky. Na
Ostrav. Tč.

Vyskákanec, nce, m. = světák. Us.

Vyskákání, n., das Hinausspringen.

Vyskákaný = kdo se hodně vyskákal.

Vyskákati, vz Vyskočiti.

Vyskakovací, «vaßartxoc. Lpř. Slov.

Vyskakovač, e, m., der Aufspringer,
Springer.

Vyskakovačka, y, f., die Springerin. —
V. = tanečnice, dívka, která ráda tančí. To
jsou vyskakovačky! Květy 1870. 321. (Sá. ).

Vyskakování, n., das Hüpfen, Aufsprin-
gen.

Vyskakovati, vz Vyskočiti.

Vyskákovný, springend, hüpfend. Na
Slov. Bern.

Výskal, a, m. = hýřič, marnotratný, der
Verschwender. Co naschová Stýskal, to
utratí Výskal. Lom. Nabyl Stýskal, pozbyl
Výskal. Což neslušně nachová (uspoří) Stý-
skal, to utratí s hanbou Výskal. Reš., Jg.
Co nashromáždí táta Stýskal, promrhá sy-
náček Výskal. Lb. Nenajde-li se u Stejskala,
u Vejskala se nenajde. Us. u Kr. Hradce.
Kšť. Častěji se potkávati se Stýskalem nežli
s Výskalem. Hor.

Výskala, y, m., os. jm. Vck.

Vyskáliti, il, en, ení, vyskalovati, bet-
telnd etwas bekommen. Na Slov.

Výskalov, a, m., trať lesa na Halenkově
ve Vsacku. Vck.

Výskání, n., das Jauchzen, Gejohle. Mus.
1880. 147. Žádná věc chvalitebná není na

chlubení a v. mnohém. Jel. En. m. 2. — Zdali
znamenáš lanie březie (cervas parturientes)
a početl si měsiece jich výskánie (concep-
tus earum) a zvěděl si čas jich otelenie
(partus)V BO.

Výskati, výskám a výšti (na Mor. výšču,
Vck. ), výsknouti, knul a kl, utí; výskávati
= křičeti radostí, jauchzen. V. — abs. Výr
výská. Us. Chmel výská (přerůstá tyč).
U Loun. Kšá. Hulaj, belaj, synu! keď vtáček
zapíská, budeš ty si myslit, že to matka
výská; Mládenci zpívají, vejskají, že už
Marjánku dostali. Sš. P. 140., 429. (Tč. ) Ne-
přítel vejská. Dač. I. 281. U okna stála, na
dragouna volala: Dragouníčku, nevýskej, co
jsi dostal, nestýskej! Slez. ps. Šd. Sova vy-
skřečí zas ene sovu a ta nězpíve jako slavík,
ale výská zase jako sova. Slez. Šd. Nevý-
skej, ještěs nepřeskočil. Vz Výstraha. Sova
výská. Vz Vyskřečeti. V. Ha, prve výskal,
již dává na lidi. Vz Nešťastný. Prov. Nechť
ještě nevýská, musíť toho ještě perně zažiti.
Prov. Otec stýskal a syn výskal. Prov. Jg.

— k čemu. Úředníkům se stýště, rytířstvo
pak k tomu výště. Star. let. — na koho.
Druh na druha výskl. Us. Tč. — kdy. Ne
výskej před časem. Papr. Mnozí z rána vý-
skali, na večer si stýskali. Km. O posvícení
sedlák si vejská. Er. P. 93. — proč: ra-
dostí, Sych., bujností v. Kom. Lab. 60. Jak
jsem se domů dostal, radosťú jsem výskal
Sš. P. 665.

Výskavka, y, f. = malý tvrdý knedlík.
Ve vých. Čech. Kál.

Výskavý = kdo rád výská, der gern
jauchzende. Us. Šd.

Vyskeř, e, f., Wisker, ves u Turnova.
Vz S. N., Blk. Kfsk. 532. —534.

Výsklep, u, m. = sklepení, hrobka. Pl.

Vysklenařiti, il, en, ení, als Glaser er-
werben. — si co: peníze. — V., das Glaser-
handwerk aufgeben. Us.

Vysklepiti, il, en, ení = vyklenouti, aus-
wölben. — co: špižírnu. Sych., Klš. — co
čím: komoru kamenem, cihlami. Mor. a Slez.
Klš., Tč.

Vysklepničití, il, en, ení, sich als Kell-
ner verdienen. — si co: peníze. — V., auf-
hören Kellnerei zu treiben. Us. Tč.

Výsknouti, vz Výskati.

Výsknutí, n., das Aufjauchzen. Vlč.

Vyskoček, čku, m., der Vorsprung. Šp.

— V-ky = obilní zrna, jež při větí před
hromadu zvátého obilí vyskočila. V. Kunv.
Msk. — V-ky = odrobinky, drobty másla,
které při stloukání na vrch do hrotku z má-
slenky vyskakují. Na Mor. a ve Slez. Šd.

— V-ky = silná kořalka, líh, der Weingeist.
Na Hané. Bkř. Cf. S. N. V. 378.

Vyskočená, é, f. Hra na v-nou = hra
v míč. Krok II. 513.

Vyskočení, n., das Herausspringen. Uh.

Vyskočil, a, m,, osob. jm. Vz Blk. Kfsk.
1156., Mus. 1880. 500.

Vyskočilka, y, f. = sněženka, kozí dříst,
galanthus, das Schneeglöckchen. Slb. 206.

— V., samota u Nepomuk a Volyně. — V,
hospoda u Zlíchova.

Vyskočilský mlýn u Hořovic.