sb157-05 0..8296

1087

der Ausläufer einer Gebirgskette. M. Proch.
Děj. bibl. I. 152. — V. na palec = hra. Dbš.
Obyč. 140. — V. = kapr, který nad ostatní
z též násady jsa nejvíce vyrostl. Us. v Boh-
danecku. Fr. — V. = nejlepší zrno, das
beste Getreide. U Loučimi. Psčk. — V. =
výtok vína, samoteč, der Vorsprung. V. ko-
řalky = první tok. L. — V. = odraženina,
náhněty, das Verbauen des Fasses; Ge-
schwür unter den Zehen. Jg.

Vyskopiti, il, en, ení, vyskopovati, ka-
striren, entmannen. Rk.

Výskot, u, m. = výskání, das Gejauchze,
Gejohle. Nrd. Bald. 51., Šd. V. chasy se
drobet utišil. Sá. Cikánče jen v bídném če-
chlíku v. jeví za výskotem. Koll. I. 281.

Vyskotačiti, il, en, ení, durchs Treiben
sich zuziehen. — se = vyběhati se, vydová-
děti se, sich genug herumtummeln.

Vyskoumací, Aufklärungs-. V. služba.
Dch.

Vyskoumač, e, m. = vyskoumatel. Vus.

Vyskoumatel, e, m. = vyskumatel, der
Erforscher. Us. Tč.

Vyskoumatelka, y, f., die Erforscherin.

Vyskoumatelný, erforschlich. Us.

Vyskoumati = vyšetřiti, vypátrati, vy-
zpytovati, erforschen, ergründen, ausforschen,
ausgrübeln, ausstudiren, durchforschen, aus-
kundschaften, ausholen, ausspähen, ablauern.
Jg. — něco. Kom., D. — čím (jak): by-
strým duchem, zkouškami do podrobna.

Vyskrbiti, il, en, ení = vyzískati, knau-
sernd gewinnen. — si co čím: málo sobě
tím vyskrbí (pomůže). Ros.

Vyskřečeti, el, ení, genug schreien, zu
schreien aufhören, schreiend herbeirufen. —
koho. Sova vyskřečí zas ene sovu a ta ne-
zpíve ako slavík, ale výská zase jako sova;
Sova nevyskřečí kanárka, nýbrž sovu ještě
sovatější (= jací rodiče, také děti). Slez.
Šd.

Vyskřinařiti = vysklenařiti. Mor. a Slez.
Tč.

Vyskřípati, erquitschen. — si co. Ros.

Vyskrtati, vorwerfen. — co komu. Proch.
exc.

Vyskubati, vz Vyškubati.

Vyskučeti, el, ení, er-, auswinseln. —
co komu. Ros. — se. Pes se v-čel. Us.

Vyskuhrati, skuhrám a skuhři, erwin-
seln. — si co. Ros.

Výskum, u, m. = vyskoumání, die Unter-
suchung, Erforschung, Entdeckung. Koll. I.
86. Způsob výskumu, die Untersuchungs-
methode. Šp. To zjistiti bude úlohou rodo-
pisných v-mů. Ddk. IV. 207. Zvyk mám
radše oči zamhuřovat, nežli schválné činiť
v-my. Tč. Dle výskumu přírodozpytcův.
Smet. — Koll. Sl. dc. 140.

Vyskumatel, e, m. = vyskoumatel. Mor.
Td.

Vyskumatelka, y, vyskumatelkyně, ě, f.,
die Erforscherin.

Vyskumírati, vyskomírati, ausjammern.
Sr. skomírati, sterben. Na Ostrav. Tč.

Výskumný, Untersuchungs-. V. ústav.
Rolnickolučební ústav v., agrikulturchemi-
sche Untersuchungsstation. Šp.

Vyskusiti, erfahren, ergründen. Chtěje
v. jaká to veselosť. Kom.

Vyskutečniti, il, ěn, ění, ins Werk setzen.
Ros.

Vyskvěti, ěl, ění, aufleuchten. Aby tím
více v-la velebnosť Kristova. Sš. J. 18.

Vyskvrčeti, el, ení, aufhören zu zwit-
schen, wimmern. Us.

Výsky, pl., f., ves u Rokycan. Vz S. N.

Výskyd, u, m., nach Aufreissung des
Baumstockes gebliebene Grube in der Erde.
Na Slov. Ssk. Vz Výskytě.

Výskyď, ě, f. = hromada kamení (na poli
sesbíraného), der Steinhaufen (auf dem Fel-
de). Na mor. Valaš. Vck.

Vyskydenský, ého, m. V. Jan. Vz Jir.
H. 1. II. 342.

Vyskypati =vaříc se vytéci, kochend
ausfliessen. Mléko v-lo. U Opav. Klš.

Výskyt, u, m. = zjev, die Erscheinung.
Zjev a v. Pána. Sš. I. 3. (Hý. ). Zvolám nad
jedním tu výskytem: Matko, hle... Koll. I.
250.

Vyskytati, vz Vyskytnouti.

Výskytě, pl., f. = jamky od vyvrácených
stromů nebo od dobytých pařezů. Na Slov.
Hdk. C. 144., Nemc. III. 268. Vz Výskyd.

Vyskytek, tku, m. = co se vyskytlo, die
Erscheinung. Krok I. b. 129.

Vyskytlý, erschienen, zum Vorschein ge-
kommen. Věc nenadále vyskytlá. Kram. exc.

Vyskytná, é, f. V. biskupova, Wiskitna,
ves u Pelhřimova; V. česká, Wiskitna, ib.;
V. německá, Giesshübel, vsi u Pelhřimova.
PL. Vz Tk. I. 360., 362., III. 40., 43., S. N.,
Blk. Kfsk. 1098., 1171., 1173.

Vyskytnouti, tnul a tl, ut, utí; vyskytati,
vyskytovati, vyskýsti, vyskytu, tl = na jevo
dáti, ukázati, zeigen, erscheinen lassen; blik
ken lassen; se ukázati se, na světlo vyjíti,
vyjeviti se, an den Tag kommen, zum Vor-
schein kommen, sich zeigen, sich blicken las-
sen, sich sehen lassen. Jg. — co k čemu. Měsíc
zastúpi jasnosť slunečnú, že slunce svých
paprslkóv nevyskytne k osviecenie světa.
Troj. — koho kudy kam. Vždycky nás
přirození rovnou branou na světlo vysky-
tlo. Mudr. — co, se komu. Měsíc světlou
svou polovici nám vyskytá. Kom. V. se
velikému nebezpečenství. Ms. co, se kam.
Vyskytl ruku ven, na niž žena, ježto dietky
babí, navázala črvenú nitku. BO. Pokrytství
se na jevo vyskytlo. Ler. Ve tmě nezůstane,
ale na světlo se vyskytne. BR. II. 247. Jak
jsem se nad vodu vyskytl. Har. — se. Vy-
skytla se příležitosť. Zlob. Podporovati ta-
kové snahy, kdekoli se jen vyskytly, vši
svou moci. Ddk. V. 307. Něco se tu vysky-
tuje. Us. Každého, kdož se koli vyskytl,
zabili. Br. Když ranní slunce se vyskytá. V.
Vyskytuje se znamení. Jel. Skály zhůru
strmí (se vyskytují). Kom. — se odkud,
z temnosti. Jel. Vyskytši se z okna, což
najvíc mohla, velmi mile a laskavě naň po-
hleděla. BN. Hlavu z vody vyskytl. Ler.
Mediolanští z těch bran nesměli se vyskýsti.
Pulk. 277. Není to zem ani nebe zcela, co se
z tváře její vyskytá. Koll. I. 17. V. — co,
se kde. Ta nemoc v Hispanii (v městě, Us. )
se vyskytla. V. V lícech zardělosť se v-la.