sb157-05 0..8296

1096

Vysmolení, n., das Auspichen, die Aus-
pichung. — V. = vylokání. Slov. Bern.

Vysmolený; -en, a, o, ausgepicht. V.
konvice. Dch. V. sud. Us. Má v-ný žaludek
= snese mnoho piva, je veliký piják. Us.
Kšť. Leje do sebe, jakoby měl v. žaludek.
Us. Šd. Šarvanci bujní (majú) fúr v-ný,
z ostatnej tvári vlas oholený. Sldk. 14. —
V. = vylokaný. Slov.

Vysmoliti, il, en, ení; vysmolovati =
smolou vymazati, mit Pech verstreichen, aus-
pichen, auskalfatern. — co čím: sud dobrou
smolou v. Us. — co. Všecku smůlu vysmolil,
das Pech verbrauchen, verpichen. Us. —
čeho. Ten té smoly v-lil (neurčitým množ-
stvím). Us. — V. = vypiti, austrinken. V-li
20 žbánků piva. Us. Brt., Vck., Šd. — Ty
to vždy tak v-líš (= vyvedeš, führst aus).
Us. u Olom. Šd. — co kdy. On za čtyři kr.
tabáku co den v-lí (vykouří). Us. na Ostrav.
Tč. — komu = vybiti. Na Mor. Vck.

Vysmolnařiti, il, en, ení, durch Pech-
handel erwerben. Ros.

Vysmolování, n., das Auspichen.

Vysmolovati, vz Vysmoliti.

Vysmouditi, il, děn, ění = smouděním
dobyti, ausdämpfen. — co na čem. Málo
sobě na tom vysmoudíš. Ros.

Vysmrádati, vz Vysmradnouti. Slov.
Bern.

Výsmradek, dku, m. = stará, smradlavá
homolka, alter, stinkender Käse. Us.

Vysmradění, n., das Aufhören Gestank
zu machen. Us.

Vysmraditi, il, děn, ění = smradem vy-
hnati, durch Gestank vertreiben, den Ge-
stank vertreiben; se = smradu pozbyti, vy-
prděti se, den Gestank verlieren, sich aus-
furzen, sich seiner Nothdurft entledigen. Jg.
— koho odkud čím. V. včely z úlu. Us.
Ti smradi nás z jizby v-li. Us. Tč. — čím:
z pokoje, Ros., lejny a smradem. Zlob. —
se. Ať se venku vysmradí. Us. Vysmradiv
se odešel. Us. V-dil se (zmizel jako smrad).
Us. — si co = smraděním k něčemu přijíti,
erstänkern. Ros.

Vysmradlosť, i, f., die Ausstinkung. Us.
Bern.

Vysmradlý, ausgestunken. Bern.

Vysmradnouti, dnul a dl, utí, vysmrá-
dati, aufhören stinkend zu sein, den Gestank
verlieren, den üblen Geruch verlieren. Us.
Šd. Vynes to, ať to venku drobet vysmradne.
Us. Šd.

Vysmradnutí, n. = vysmradění. Bern.

Vysmradnutý; -ut, a, o = vysmradlý.
Bern.

Vysmradovati, vz Vysmradnouti. Bern.

Vysmrdění, n., die Ausstinkung. Tč.

Vysmrděti, ěl, ění se, sich ausstinken,
ausfarzen, ausstinken, aufhören zu stinken.
Us. Tč. — si co, durchs Stinken sich zu-
ziehen. Ros.

Vysmrdlý = vysmradlý. Bern.

Vysmrkání, n., die Ausschnupfung. —
V. = vylokání. Bern.

Vysmrkaný; -án, a, o, ausgeschnupft. —
V. = vylokaný. Na Slov. Bern.

Vysmrkati, vz Vysmrknouti.

Vysmrkávati, vz Vysmrknouti.

Vysmrknouti, knul a kl, ut, utí; vysmr-
kati, vysmrkovati, vysmrkávati, ausschnäu-
zen. — co: nos. V. V. něco = špatně pro-
vésti. U Kr. Hradce. Kšť. — co odkud:
vozher z nosu. V. — se, sich ausschnäuzen.
Jg. — se kam: na zem, do ruky, do šátku.
Já se včil naň v-kám (nicht beachten). Us.
Tč.

Vysmrknutí, n., das Ausschnäuzen.

Vysmrknutý; -ut, a, o, ausgeschnäuzt.

Vysmrkovati, vz Vysmrknouti.

Vysmudění, n., die Be-, Ausräucherung.

— V. = vysmažení. — V. = vylokání. Na
Mor. a Slov. Tč., Bern.

Vysmuděný; -ěn, a, o, be-, ausgeräu-
chert. — V. = vysmažený. — V. = vylo-
kaný. Bern.

Vysmuditi, il, ěn, ění, be-, ausräuchern.
Říká se o kouři ze chvojiny; také o špat-
ném kouření tabáku. — co. V-dil (vykouřil)
fajku tabáku. Na Slov. a Mor. Bern., Tč.

— V. (se). Otevř jizbu, ať (se) to vysmudne,
damit sich der Rauch verziehe. — V. =
vysmažiti. Bern. — V. = vylokati. Bern.

Vysmudlosť, i, f., räucheriger Gestank.
Bern.

Vysmudlý, räucherig. Bern.

Vysmudnouti, dnul a dl, ut, utí, beräu-
chert werden, räucherig werden, Bern.

Vysmudnutí, n. = vysmudlosť. Bern.

Vysmudnutý; -ut, a, o = vysmudlý.
Bern.

Vysmútiti se, aufhören traurig zu sein.
Tento sa zarmútil veľmi a toho druhého
syna už nechcel pustiť. Ale keď sa trocha
vysmútil, pustil ho. Dbš. Sl. pov. I. 417. (Šd. ).

Vysmýčiti, il, en, ení, vysmýkati, vysmy-
kovati, vysmyknouti = vytahati, vyvléci, vy-
trhati, vynésti, Herausschleppen, -reissen,
-schleifen, -ziehen, -tragen; vymésti, heraus-
kehren, ausputzen; prolézti, prohledati, durch-
suchen, durchstöbern. — abs. Dnes je tam
vysmýčeno (nebe jasné). Hanka. Nebe čisté,
jakoby je vysmýčil. Šml. — co: pokoj. Byli
sme v lese, vysmykovali sme súší. Slez.
Šd. My sme kolí už vysmýkali (z vinohradu
vytrhali). Na již. Mor. Šd. To břemeno nelze
vysmýčiti (utáhnouti, uvléci, unésti). Slez. Šd.
Ten všecko všude vysmýčí (proleze). Us.
Kšť. — co od čeho. Kamna od sazí v-ti
(putzen). Dch. — co odkud. Peníze z truhly
v. Ros. A ja vam chci tu saň z města vy-
smýčiti. Sš. P. 40. — koho kam jak. V.
někoho ven, do zahrady, za stodolu atd.,
za vlasy. Tč. — co čím: pokoj smetákem
(vymésti). Us. — se. Už se tam vysmýčilo
(vyjasnilo). U Solnice. Frd. — se kudy
vysmýkati, schlendern. Na Ostrav. Tč. —
komu (jak) = vybiti. Mor. Brt. Dítěti po
prdeli vysmýkati. Šd. — Cf. Vysmeknouti.

Vysmýkati, vz Vysmýčiti.

Vysmyknutí, n., vz Vysmýčiti. — V. =
vysmeknutí. Bern.

Vysmyknutý, vz Vysmýčiti. — V. =
vysmeknutý.

Vysmykovati, vz Vysmýčiti. — V. =
smyček zbaviti, von Knoten befreien. — co:
niť. Us.



	1096

	Vysmolení, n., das Auspichen, die Aus- pichung. — V. = vylokání. Slov. Bern. Vysmolený; -en, a, o, ausgepicht. V. konvice. Dch. V. sud. Us. Má v-ný žaludek = snese mnoho piva, je veliký piják. Us. Kšť. Leje do sebe, jakoby měl v. žaludek. Us. Šd. Šarvanci bujní (majú) fúr v-ný, z ostatnej tvári vlas oholený. Sldk. 14. — V. = vylokaný. Slov. Vysmoliti, il, en, ení; vysmolovati = smolou vymazati, mit Pech verstreichen, aus- pichen, auskalfatern. — co čím: sud dobrou smolou v. Us. — co. Všecku smůlu vysmolil, das Pech verbrauchen, verpichen. Us. — čeho. Ten té smoly v-lil (neurčitým množ- stvím). Us. — V. = vypiti, austrinken. V-li 20 žbánků piva. Us. Brt., Vck., Šd. — Ty to vždy tak v-líš (= vyvedeš, führst aus). Us. u Olom. Šd. — co kdy. On za čtyři kr. tabáku co den v-lí (vykouří). Us. na Ostrav. Tč. — komu = vybiti. Na Mor. Vck. Vysmolnařiti, il, en, ení, durch Pech- handel erwerben. Ros. Vysmolování, n., das Auspichen. Vysmolovati, vz Vysmoliti. Vysmouditi, il, děn, ění = smouděním dobyti, ausdämpfen. — co na čem. Málo sobě na tom vysmoudíš. Ros. Vysmrádati, vz Vysmradnouti. Slov. Bern. Výsmradek, dku, m. = stará, smradlavá homolka, alter, stinkender Käse. Us. Vysmradění, n., das Aufhören Gestank zu machen. Us. Vysmraditi, il, děn, ění = smradem vy- hnati, durch Gestank vertreiben, den Ge- stank vertreiben; se = smradu pozbyti, vy- prděti se, den Gestank verlieren, sich aus- furzen, sich seiner Nothdurft entledigen. Jg. — koho odkud čím. V. včely z úlu. Us. Ti smradi nás z jizby v-li. Us. Tč. — čím: z pokoje, Ros., lejny a smradem. Zlob. — se. Ať se venku vysmradí. Us. Vysmradiv se odešel. Us. V-dil se (zmizel jako smrad). Us. — si co = smraděním k něčemu přijíti, erstänkern. Ros. Vysmradlosť, i, f., die Ausstinkung. Us. Bern. Vysmradlý, ausgestunken. Bern. Vysmradnouti, dnul a dl, utí, vysmrá- dati, aufhören stinkend zu sein, den Gestank verlieren, den üblen Geruch verlieren. Us. Šd. Vynes to, ať to venku drobet vysmradne. Us. Šd. Vysmradnutí, n. = vysmradění. Bern. Vysmradnutý; -ut, a, o = vysmradlý. Bern. Vysmradovati, vz Vysmradnouti. Bern. Vysmrdění, n., die Ausstinkung. Tč. Vysmrděti, ěl, ění se, sich ausstinken, ausfarzen, ausstinken, aufhören zu stinken. Us. Tč. — si co, durchs Stinken sich zu- ziehen. Ros. Vysmrdlý = vysmradlý. Bern. Vysmrkání, n., die Ausschnupfung. — V. = vylokání. Bern. Vysmrkaný; -án, a, o, ausgeschnupft. — V. = vylokaný. Na Slov. Bern. Vysmrkati, vz Vysmrknouti.	Vysmrkávati, vz Vysmrknouti. Vysmrknouti, knul a kl, ut, utí; vysmr- kati, vysmrkovati, vysmrkávati, ausschnäu- zen. — co: nos. V. V. něco = špatně pro- vésti. U Kr. Hradce. Kšť. — co odkud: vozher z nosu. V. — se, sich ausschnäuzen. Jg. — se kam: na zem, do ruky, do šátku. Já se včil naň v-kám (nicht beachten). Us. Tč. Vysmrknutí, n., das Ausschnäuzen. Vysmrknutý; -ut, a, o, ausgeschnäuzt. Vysmrkovati, vz Vysmrknouti. Vysmudění, n., die Be-, Ausräucherung. — V. = vysmažení. — V. = vylokání. Na Mor. a Slov. Tč., Bern. Vysmuděný; -ěn, a, o, be-, ausgeräu- chert. — V. = vysmažený. — V. = vylo- kaný. Bern. Vysmuditi, il, ěn, ění, be-, ausräuchern. Říká se o kouři ze chvojiny; také o špat- ném kouření tabáku. — co. V-dil (vykouřil) fajku tabáku. Na Slov. a Mor. Bern., Tč. — V. (se). Otevř jizbu, ať (se) to vysmudne, damit sich der Rauch verziehe. — V. = vysmažiti. Bern. — V. = vylokati. Bern. Vysmudlosť, i, f., räucheriger Gestank. Bern. Vysmudlý, räucherig. Bern. Vysmudnouti, dnul a dl, ut, utí, beräu- chert werden, räucherig werden, Bern. Vysmudnutí, n. = vysmudlosť. Bern. Vysmudnutý; -ut, a, o = vysmudlý. Bern. Vysmútiti se, aufhören traurig zu sein. Tento sa zarmútil veľmi a toho druhého syna už nechcel pustiť. Ale keď sa trocha vysmútil, pustil ho. Dbš. Sl. pov. I. 417. (Šd. ). Vysmýčiti, il, en, ení, vysmýkati, vysmy- kovati, vysmyknouti = vytahati, vyvléci, vy- trhati, vynésti, Herausschleppen, -reissen, -schleifen, -ziehen, -tragen; vymésti, heraus- kehren, ausputzen; prolézti, prohledati, durch- suchen, durchstöbern. — abs. Dnes je tam vysmýčeno (nebe jasné). Hanka. Nebe čisté, jakoby je vysmýčil. Šml. — co: pokoj. Byli sme v lese, vysmykovali sme súší. Slez. Šd. My sme kolí už vysmýkali (z vinohradu vytrhali). Na již. Mor. Šd. To břemeno nelze vysmýčiti (utáhnouti, uvléci, unésti). Slez. Šd. Ten všecko všude vysmýčí (proleze). Us. Kšť. — co od čeho. Kamna od sazí v-ti (putzen). Dch. — co odkud. Peníze z truhly v. Ros. A ja vam chci tu saň z města vy- smýčiti. Sš. P. 40. — koho kam jak. V. někoho ven, do zahrady, za stodolu atd., za vlasy. Tč. — co čím: pokoj smetákem (vymésti). Us. — se. Už se tam vysmýčilo (vyjasnilo). U Solnice. Frd. — se kudy vysmýkati, schlendern. Na Ostrav. Tč. — komu (jak) = vybiti. Mor. Brt. Dítěti po prdeli vysmýkati. Šd. — Cf. Vysmeknouti. Vysmýkati, vz Vysmýčiti. Vysmyknutí, n., vz Vysmýčiti. — V. = vysmeknutí. Bern. Vysmyknutý, vz Vysmýčiti. — V. = vysmeknutý. Vysmykovati, vz Vysmýčiti. — V. = smyček zbaviti, von Knoten befreien. — co: niť. Us.