sb157-05 0..8296

1098

Tč. V., hospodu u Tošonovic ve Slez. Tč.
Cf. Tk. IV. 745., Blk. Kfsk. 1456., S. N. —
V., hora u Přeštic, u Písku a j. Pm.
Vysokán, a, m., der Bergkoloss. Rk.
Vysokánský, sehr hoch. Us.
Vysokatý, sehr gross. Rk.
Vysoké, ého, n., Wisoka, ves u Holice;
Wisoky, ves n Žďár. — V. dolní, Nieder-
Wessig a Vysoké horní, Ober-Wessig, vsi
u Úště; Vysoké kolo, Wisokoler Mühle,
u Turnova,: Vysoké Mýto, Hohenmauth, mě.
ve vých. Čech.; V. Pole, Wisokopole, ves
u Klobouk na Mor. PL. V. Pece, Sophien-
hütte, též Žofínská huť, u Mor. Ostravy;
V. Studnice, Hoch-Studnitz, ves u Jihlavy.
Tč. V. Žibřidovice, Hohen-Seibersdorf, ves
u Šumberka. V. Hora, vz Tk. I. 126., Blk.
Kfsk. 1456., S. N.

1. Vysoko, vz Vysoký. — V., adv., kom-
par. výšeji, výše, výš (v obec mluvě: vejš).
V. = ne nízko, hoch. V. lézti. Us. V. hle-
děti (o mnoho státi); nevysoko o sobě smý-
šleti; kterémuž v. na mysli (chlubný). V.
V. se pouštěti. D. Příliš v. se vydati. Har.
V. chtíti, D., se zdvíhati. Jg. Drva v. rostlá.
Rkk. V. státi, seděti. Us. Nebesa v-ko jsou
nad zemí. Br. To jest mi tuze v. Us. Jak v.
to stojí. šp. m.: Co to stojí? Zpíná se v.
Č. Ta mlynářská chasa v. se nese. Sš. P.
394. a., Er. P. 394. a. Ti zdejší mládenci
s vysoka jedou. Ib. 197. V. si vede (ne:
dává to vysoko). Brs. 264. Tvá matička v.
se vynáší, v. si vede; Ti zdejší mládenci
s vysoka jdou, chudobných děvčátek si ne-
všimnou. Er. P. 159., 197. Vysoko hledali
(když pes stopy hledaje nos vzhůru nese)
Šp. Něco v. ceniti, bráti; V. hlavu ponášeti,
hoch tragen; Jde mu to v. do hlavy, es
geht ihm über die Hutschnur. Dch. Člověk
nad ostatní tvorstvo v. vynikl. Vlč. Na mě-
síček hleděti, vysoko-li je ešče. Čes. mor.
ps. 82. A sám pán Bůh je v. a můj tatiček
hlyboko; Na náspěčkách seděla, do měsíčka
hleděla, vysoko-li je ješče. Sš. P. 493., 627.
On se vohlídá, jak je v. slunce. Brt. P. 102.
V. vypuklá řezba. Šp. Neleží mu nic v. =
krade. Bdl. Ščít i s helmem letěl nad kuoň
v. Výb. II. 45. Vnitř jest ten, jenž slyší, ne
kromě tebe jest: nechoď daleko, ne vysoko
sě tiehni, aby ho dosáhl. Hus I. 304. Ten,
jenž v. bydlí, námi nepohrdá. BR. II. 14. b.
Kdo v. leze, snadno se sveze. Vz Výška.
Lb. Kdo v. létá, nízko padá; Mraky jsou v.,
není čáky na déšť. Tč. V-ko Bůh sedí a je
otcem na věky a všudy. Brodz. Do pekla
hluboko, do nebe v. a nebeského soudu ku
poslednímu dni dlouho Čekati (k velkým ne-
snadný přístup). Ctib. Hád. Pán Bůh v-ko,
král daleko, pravdy nikdež, jediné zavina
hlavu smrti dočekati. D. Kdo v-ko začne,
musí míti dobrý hlas, aneb přestati brzo;
Kdo v. lazí, ten se často urazí; Pod nízkýrn
stropem v. neskákej. Č. — S vysoka, z vy-
soka = s vysokého místa, von der Höhe,
von oben, hochherab, leise, stolz. Z v-ka si
vykračovati; z v. a pyšně mluviti. V. Z v.
spadnouti. Har. Z v. na lidi hleděti. Kom.
Jde to u něho s vysoka; Při té slavnosti
půjde to s v-ka. Dch. Kráčí s vysoka. Vz
Opilý. Kdo v. leze, s vysoka spadne. Lb.

Začal s v-ka a hluboko padl. Z vysoka si
rúbeš a nízko ti padá. Mt. S. I. 112. S v.
podholený (pyšný). Č. — Na vysoce = vy-
soko, hoch, auf einer Anhöhe. Aby bylo
na v. hnízdo jeho. Ben. V. — Výšeji, výše,
výš = u větší výsosti, höher, oben, oberhalb;
do větší výsosti, höher hinauf. I korúhvú
výš nad hlavú točí. Rkk. Výše dotčený,
Zříz., jmenovaný, výš zůstávati; dotekl jsem
výše. Har. Výše oznámený. D. A má za to
užívání výš psaný Jiřík platu Ročního dá-
vati 6 zl. 1587. Tč. Svět výš tvého života
necením. Us. Příčiny výš připomínané. Ler.
Nad těmi pak Valachy exekucí byla, tak
že jich výše 200 pověšeno. Kron. hrad. Tč.
Pakliby kto byl popaden, že by výš za
zlatý bral. Arch. V. 423. Výš na horu lze
nebylo (jíti, lézti). Har. Zdi yýše vyhnati.
Plác. Co nejvýše zpívati, křičeti. V. Tím
tížeji padá, čím kdo výš leze, bez Boha co
dobře činiti nelze. D., Č. Výše lbu (gt. srov-
návací) uši nerostou. Brt. S. 3. v. 50. Věno
jedno třetinu výš a druhé polovicí toliko.
Vz Třetina. Vš. Volík jenom to zpraviti
chtěl jinými dědinami svými třetinú výš
vedlé řádu a práva. Dsky I. 134. Póvod
s komorníkem a s purkrabiným poslem má
toliko vzieti, jakžby úrok na právo stané
stačil a třetinu výš pro náklad. Arch. II.
500. A výše nic nepomním. Arch. I. 167.
Již sú výše byli poznali božství Kristovo
nežli prve. Hus II. 195. Žádných piv na
škodu a ujmu toho města už výš psaného
času vařiti nedal. List z r. 1545. Což jest
škod mimo to výše; Že jí drží výše nežli
ve dskách zemských záleží; To zboží dráže
anebo výše komu prodati. Půh. I. 264., II.
78., 84. Postavil dvě jedličky vysoké výše
domov (gt. srovnávací, označuje to, nad co
něco jest. Vz Mlk. S. 515. ). Tam travička
raste povýše kolena. Na Slov. Ht. Sněha je
výše kolen. Na Ostrav. Tč. Co je výše síly,
nechaj, synu milý; Který sluha svoje pysky
výše nosa nosí, tomu nesmí pán rozkázat,
ale prosiť mosí. Na Mor. Tč. Najmenšé stvo-
ření jest výše vtipu tvého; Neosoží výše
seba chodiť; Co výše nás, to ništ do nás;
Nejez ani nepi výše potreby; Čokolvek je
výše teba, ništ nemaj do teho; Čo je výše
tvojej síly, to něchaj, človeče milý. Na Slov.
A kdo to za mnou povie, nech výše pása
zkamenie. Dbš. Slov. pov. I. 198. Tam je
dzievek výše pět sto. Sl. ps. 24. Což jest
mimo to výše škod, za to má jemu právo
činiti; Což by bylo více těch škod, ty škody
má ukázati. Půh. I. 263., 390. Leč by kdo
nad to výše jaké výhody měl. Václ. XVIII.
Což jest nad to výše, z toho jí má odpo-
vídati; Pakli bude co výše nad to, má Ja-
novi práva býti. Půh I. 388., II. 382. (Tč. ).
Tak jest člověčí rozum v své žádosti spó-
sobený, že se dalež dalež, výšež výšež ptá
i tieže. BO. Hlúbe hlúbež, výše výšež. Št.
Tam travička rostě, po-výše kolena. Sl. ps.
Šf. I. 41. Výše chce zadkem, nežli může
hlavou dosáhnouti. Jg. Výšeji létati, nežli
křídla vynésti mohou. V.. Výše popínati,
o několik dírek popíti. Jg. Čím výše vlezú,
tiem tieže padnú. Hus II. 50. Čím kdo výše
stojí, víc se k pádu strojí. Prov. Šd. čím výše