Předchozí (1098)  Strana:1099  Další (1100) |
|
|||
1099
|
|||
|
|||
vystoupíš, tím širší rozhled; Čím výše, tím
horší pád; Čím se kdo výše vyzdvihuje, tím péčemi těžšími se obkličuje. Č. 2. Vysoko, a, n., die Höhe. Jenž nad
vysokem postavil mě, super excelsa. Ž. wit. 17. 34. Tvrz na vysoce udělaná. BO. Nie- som hvezdár, predsa blúdim rád v tom hviezdnom vysoku. Phld. III. 3. 209. Vysokoboký, hochseitig, hochbordig. V.
loď. Us. Vysokocenný, hochwerthig. Dch., Šm.
Vysokocírkevník, a, m., der Hochkir-
chenmann. Šm. Vysokocit, u, na., das Hochgefühl. Šm.
Vysokoctihodný, venerabilis (titul vyš-
ších kněží). Šm. Vysokočelý, hochstirnig. Mus. 9. 194.
Vysokohlasý, hochstimmig. Jg.
Vysokohlavý, hochköpfig. Jg.
Vysokohledný, hoch emporschauend, er-
haben. Vysokohluboký skok, der Hochtief-
sprung. Vysokohodný, herrlich, majestätisch.
Slov. Bern. Vysokohřmitel, e, m. V. Zeus. Plk.,
Hvl. Vysokohromný, hochdonnernd. V. Zeus.
Kuzmány. Vysokochudný, hochtrabend. Šm.
Vysokokmenný, hochstämmig. Šm, Dch.
V. strom. Us. Pdl., Škd. exc. Vysokoletný, hochfliegend. V. záměry.
Mus. 1880. 473., Dch. Vysokoměr, u, m., der Hypsometer. Dch.
Vysokomluvnosť, i, f., die Grosspreche-
rei, Hochredigkeit. Vysokomluvný, grossprecherisch, hoch-
redig, hochtrabend. Vysokomocnosť, i, f., die hohe Gewalt,
Macht. V. zemská, die Landeshoheit. Jg., Šm. Vysokomocný, hochmögend. D.
Vysokomyslně, hochmüthig; grossmü-
thig. V. Vysokomyslnosť, i, f. = velikosť mysli,
die Grossmuth. Vus. V. Boleslavova. Ddk. II. 66. Jestliže to z v-sti činím. BR. II. 355. b. — V. = pýcha, zpupnosť, der Stolz, Hochmuth. V. Aby pro pýchu a v., které se Bůh protiví, nezbavovali se milosti boží. Žer. 315. Vysokomyslný =vysoké mysli, zpupný,
hrdý, hochmüthig, stolz, übermüthig, auf- geblasen. Mus. 1880. 487. V. žena. V. — V. = spanilé mysli, šlechetný, edel, gross- müthig. Us. Vysokoněmecký, hochdeutsch.
Vysokonohatý = vysokonohý. Vysokonohý, hochbeinig.
Vysokonosý, hochnasig. V-sí a pyšní lidé. Reš. Vysokoosnový, hochkettig (beim Tep-
pichweber). Šm. Vysokopanský, hochherrlich. V. postava.
Mtc. l. 63. 7. Vysokopecný, Hochofen-. V. plyny. Nz.
V. pochod, der Hochofenprocess. Nz. Vysokopolarisační, hochpolarisirend. V.
surový cukr. Šp. |
Vysokopole, vz Vysoké.
Vysokopoložený; -en, a, o, hochgelegen. V. chrám. Ddk. Vysokopýšek, ška, m., der Hochstappler.
Rk. Vysokorodý, hochgeboren. Č., Mus. I.
d. 147. Vysokorostlý, hochgewachsen, gross-,
schlankgewachsen. V. jedle, chasník, člověk. Us. Drv a v. v hustotě pod skalú. Anth. Jir. I. 17., Rkk. Vysokosklepý, hochgewölbt. Ráj II. 165. Vysokosť, i, f., die Höhe. V., Tkadl. V. těla. Jel. Neb bude nám pokoj v nebi a sláva Bohu na vysokosti; Dobrota dřeva má znána býti po ovoci, ale ne po listí, ani po kuoře, ani po v-sti; Ta zvieřata (kozy) jsú čista a ku oběti hodna a na vysokosti pastvy sobě hledají. Hus II. 132., 294., III. 43. (Tč. ). — V. duše = vznešenosť, die Er- habenheit. D. V. mysli. Jel. By Buoh ze své milosti podlé své veliké v-sti při našem skončení ráčil býti. Výb. II. 36. V. sa po- nižuje a nízkosť sa povyšuje. Na Slov. Tč. Vysokostolný pán = Bůh, altithronus dominus. Hmn. 1418. Vysokostupňový, hochgradig. Šp. Vysokoštítý, hochgiebelig. V. dům. Vysokotáhlý, hochaufgeschossen. V. mla- dík. Zlatohv. I. 5. Vysokotlak, u, m., Hochdruck, m., die
Hochpressung. V. kůže na deskách knihy. Dch. Vysokotlaký, Hochdruck-. V. pumpa,
pára. Zpr. arch. XII. 14., 15., Hrm. 93. Vysokoučenosť, i, f., Hochgelehrtheit,
f. Bern. Vysokoučený; -en, a, o, hochgelehrt.
Bern. Vysokourozenosť, i, f., hochgeborener
Stand. Vysokourozený, hochgeboren.
Vysokov, a, m., Wisokow, ves u Ná- choda. PL. Vz Blk. Kfsk. 530., S. N., Arch. V. 564. Vysokovrchý, hochwipfelig. Jg. Vysokovyjný = hrdošíjný, stolznackig. Vysokožezlý, óiplCvyoc (vysokovládný). Vký. Vysokúcný = velmi vysoký, hoch. Na
mor. Valaš. Brt., Vck. 1. Vysoký; vysok, a, o; kompar. vyšší,
sup. nejvyšší. Vz -eký. U lidu slyšeti jen vyší, vz šš. Kts. V., altus, Ž. wit. 7. 18., excelsus, ib. 77. 35., summus, ib. 18. 7. — V. = nad povrch více méně vynesený, hoch. V. nebe, let. Us. I díval se pán Bůh z v-ho neba na včetko. Dbš. Sl. pov. V. 90. Kristus na kříži v-kém, oni na hynstě velikém. Hus I. 175. Má v. žlab. Hš. V. hledání, das Wind- suchen (má-li pes nos ve výšce hledaje zvěři). Šp. Věže s makovicemi vysokými. Kom. — V. = neobyčejně nad povrchnosť vynikající, hoch, erhoben. V. voda, Us., moře. V. Vez na v-ké moře. Hus II. 280. Na v. moře vzplúti. BO. V. boty. Kde jest země vyššie nade vše nebe? Pass. 30. V. vlny, čelo. Us. — V. = vzhůru daleko strmící, hoch. V. hora. Rkk. V. strom, Us., stavení. Kom., člověk, hrob, D., stůl, Us., pec, Techn., Vys. 280*
|
||
|
|||
Předchozí (1098)  Strana:1099  Další (1100) |