sb157-05 0..8296

1099

vystoupíš, tím širší rozhled; Čím výše, tím
horší pád; Čím se kdo výše vyzdvihuje, tím
péčemi těžšími se obkličuje. Č.

2. Vysoko, a, n., die Höhe. Jenž nad
vysokem postavil mě, super excelsa. Ž. wit.
17. 34. Tvrz na vysoce udělaná. BO. Nie-
som hvezdár, predsa blúdim rád v tom
hviezdnom vysoku. Phld. III. 3. 209.

Vysokoboký, hochseitig, hochbordig. V.
loď. Us.

Vysokocenný, hochwerthig. Dch., Šm.

Vysokocírkevník, a, m., der Hochkir-
chenmann. Šm.

Vysokocit, u, na., das Hochgefühl. Šm.

Vysokoctihodný, venerabilis (titul vyš-
ších kněží). Šm.

Vysokočelý, hochstirnig. Mus. 9. 194.

Vysokohlasý, hochstimmig. Jg.

Vysokohlavý, hochköpfig. Jg.

Vysokohledný, hoch emporschauend, er-
haben.

Vysokohluboký skok, der Hochtief-
sprung.

Vysokohodný, herrlich, majestätisch.
Slov. Bern.

Vysokohřmitel, e, m. V. Zeus. Plk.,
Hvl.

Vysokohromný, hochdonnernd. V. Zeus.
Kuzmány.

Vysokochudný, hochtrabend. Šm.

Vysokokmenný, hochstämmig. Šm, Dch.
V. strom. Us. Pdl., Škd. exc.

Vysokoletný, hochfliegend. V. záměry.
Mus. 1880. 473., Dch.

Vysokoměr, u, m., der Hypsometer. Dch.

Vysokomluvnosť, i, f., die Grosspreche-
rei, Hochredigkeit.

Vysokomluvný, grossprecherisch, hoch-
redig, hochtrabend.

Vysokomocnosť, i, f., die hohe Gewalt,
Macht. V. zemská, die Landeshoheit. Jg.,
Šm.

Vysokomocný, hochmögend. D.

Vysokomyslně, hochmüthig; grossmü-
thig. V.

Vysokomyslnosť, i, f. = velikosť mysli,
die Grossmuth. Vus. V. Boleslavova. Ddk.
II. 66. Jestliže to z v-sti činím. BR. II.
355. b. — V. = pýcha, zpupnosť, der Stolz,
Hochmuth. V. Aby pro pýchu a v., které
se Bůh protiví, nezbavovali se milosti boží.
Žer. 315.

Vysokomyslný =vysoké mysli, zpupný,
hrdý, hochmüthig, stolz, übermüthig, auf-
geblasen. Mus. 1880. 487. V. žena. V. —
V. = spanilé mysli, šlechetný, edel, gross-
müthig. Us.

Vysokoněmecký, hochdeutsch.
Vysokonohatý = vysokonohý.

Vysokonohý, hochbeinig.
Vysokonosý, hochnasig. V-sí a pyšní
lidé. Reš.

Vysokoosnový, hochkettig (beim Tep-
pichweber). Šm.

Vysokopanský, hochherrlich. V. postava.
Mtc. l. 63. 7.

Vysokopecný, Hochofen-. V. plyny. Nz.
V. pochod, der Hochofenprocess. Nz.

Vysokopolarisační, hochpolarisirend. V.
surový cukr. Šp.

Vysokopole, vz Vysoké.
Vysokopoložený; -en, a, o, hochgelegen.
V. chrám. Ddk.

Vysokopýšek, ška, m., der Hochstappler.
Rk.

Vysokorodý, hochgeboren. Č., Mus. I.
d. 147.

Vysokorostlý, hochgewachsen, gross-,
schlankgewachsen. V. jedle, chasník, člověk.
Us. Drv a v. v hustotě pod skalú. Anth. Jir.
I. 17., Rkk.
Vysokosklepý, hochgewölbt. Ráj II. 165.
Vysokosť, i, f., die Höhe. V., Tkadl. V.
těla. Jel. Neb bude nám pokoj v nebi a
sláva Bohu na vysokosti; Dobrota dřeva má
znána býti po ovoci, ale ne po listí, ani
po kuoře, ani po v-sti; Ta zvieřata (kozy)
jsú čista a ku oběti hodna a na vysokosti
pastvy sobě hledají. Hus II. 132., 294., III.
43. (Tč. ). — V. duše = vznešenosť, die Er-
habenheit. D. V. mysli. Jel. By Buoh ze
své milosti podlé své veliké v-sti při našem
skončení ráčil býti. Výb. II. 36. V. sa po-
nižuje a nízkosť sa povyšuje. Na Slov. Tč.
Vysokostolný pán = Bůh, altithronus
dominus. Hmn. 1418.
Vysokostupňový, hochgradig. Šp.
Vysokoštítý, hochgiebelig. V. dům.
Vysokotáhlý, hochaufgeschossen. V. mla-
dík. Zlatohv. I. 5.

Vysokotlak, u, m., Hochdruck, m., die
Hochpressung. V. kůže na deskách knihy.
Dch.

Vysokotlaký, Hochdruck-. V. pumpa,
pára. Zpr. arch. XII. 14., 15., Hrm. 93.

Vysokoučenosť, i, f., Hochgelehrtheit,
f. Bern.

Vysokoučený; -en, a, o, hochgelehrt.
Bern.

Vysokourozenosť, i, f., hochgeborener
Stand.

Vysokourozený, hochgeboren.
Vysokov, a, m., Wisokow, ves u Ná-
choda. PL. Vz Blk. Kfsk. 530., S. N., Arch.
V. 564.
Vysokovrchý, hochwipfelig. Jg.
Vysokovyjný = hrdošíjný, stolznackig.
Vysokožezlý, óiplCvyoc (vysokovládný).
Vký.

Vysokúcný = velmi vysoký, hoch. Na
mor. Valaš. Brt., Vck.

1. Vysoký; vysok, a, o; kompar. vyšší,
sup. nejvyšší. Vz -eký. U lidu slyšeti jen
vyší, vz šš. Kts. V., altus, Ž. wit. 7. 18.,
excelsus, ib. 77. 35., summus, ib. 18. 7. —
V. = nad povrch více méně vynesený, hoch.
V. nebe, let. Us. I díval se pán Bůh z v-ho
neba na včetko. Dbš. Sl. pov. V. 90. Kristus
na kříži v-kém, oni na hynstě velikém. Hus
I. 175. Má v. žlab. Hš. V. hledání, das Wind-
suchen (má-li pes nos ve výšce hledaje zvěři).
Šp. Věže s makovicemi vysokými. Kom. —
V. = neobyčejně nad povrchnosť vynikající,
hoch, erhoben. V. voda, Us., moře. V. Vez
na v-ké moře. Hus II. 280. Na v. moře
vzplúti. BO. V. boty. Kde jest země vyššie
nade vše nebe? Pass. 30. V. vlny, čelo.
Us. — V. = vzhůru daleko strmící, hoch.
V. hora. Rkk. V. strom, Us., stavení. Kom.,
člověk, hrob, D., stůl, Us., pec, Techn., Vys.

280*