sb157-05 0..8296

1103

Vyspání, n. = vyspalosť. Bern. Dobré
v. stojí za snídaní. Č. M.

Vyspaničkati se = vyspinkati se, vy-
spati se (o dětech). — jak. Spaničkej, ať
se s andělkem vyspaničkáš. Na Ostrav. Tč.

Vyspankati se = vyspaničkati se (o dě-
tech). Us. Sd.

Vyspaný; -án, a, o = kdo se vyspal, vy-
spalý, ausgeschlafen. Je vyspaný. Us. Brt.
Pozná prý to, pozná, kdo se v noci žení,
očka má uplakané a líčka krásu mění. Sš.
P. 472.

Vysparování, n., vz Vyspárati. V. zdi.
Zpr. arch. IX. 40.

Vysparovati, ausstochern, auskratzen,
ausreiben. — co čím. Zvětralé kameny tvr-
dými nahraditi a v. Stat. př. kn. 1877. 106.
V. zdivo cementem. Us.

1. Vyspati, spím, al, án, ání; vyspávati
(cf. vyspaničkati, vyspankati, vyspinkati) =
spáním pozbyti, ausschlafen; se = spáti do
sytosti, ausschlafen, zur Genüge schlafen. —
co: včerejší víno, V., opilosť. Jg. V. ne-
moc, smutek atd. Us. Tč. Zaspi hlad, vy-
spíš dva. Mt. S. I. 112. — kdy. Dnes po
rauši (po opici) vyspává. V. Dnes po bále
vyspává. Us. Šd. V. se v noci, za bílého
dne pod šírým nebem. — se. Ráda se vyspí
mladá krev. Us. Dch. Pojedeme do háječku,
mužem se tam vyspati. Slez. ps. Šd. Pově-
dela si mi, že sa ci chcelo spac. Keď sa ci
chcelo, teda sa vyspi. Mt. S. I. 15. Radši se
može doma vyspať, než na muzice nohy vy-
stáť (netančiti). Ve Vsacku. Vck. Až se vy-
spíš, dám ti šaty. Čes. mor. ps. 5. Snad ti
máti lála, či sa's nevyspala? A mně máti
nelála a já sem sa vyspala. Sš. P. 201. A já
mo (mu) děkuju z jeho dobré noce, že se
nevyspale moje černý voče (oči); Aj ráno,
ráno, kde si sa vzalo, že sa mé očičko ne-
vyspalo? Sš. P. 222., 518. (Tč. ). Milá chu-
dobo, nenajiš-li se, ale se vyspíš. Prov.
Šd. — se jak: do sytosti, V., do červena,
Us. Vk., na červeno. Na Mor. Šd., Kls.
Dnes dlouho vyspáva. Us. Šd. Ten si tu
pěkně vyspává. Us. Šd. Popelčík sa dobre
vyspal do bieleho rána; Po večeri ani ne-
pomyslel na inšie, iba akoby už raz aj vy-
spal sa po chuti. Dbš. Sl. pov. I. 517., IV.
66. Zima matka, vyspíš se do hladka. Prov.
Tč. Vyspí se, co se blecha převalí (velmi
rychle se vyspí). U Kr. Hradce. Kšť. — se
z čeho: z opilství, V., BR. II. 580. b.,
z mdloby, Us., z ožrání, V., z hněvu. D.
V. se z něčeho (o tom, kdo slibů neplní).
Č. — se s kým. Chceš-li u nás býti a se
mnú se vyspati. Slez. ps. Šd. — se proč.
Ta se může pro krásu vyspať (není hezka).
Němc. — se kde. Ľahne si a vyspí sa
dobre v perinách. Dbš. Slov. pov. II. 73.
Lepšej sa vyspí na zemi, kdo je bez hod-
nosti, nežli na zlatej posteli, kdo má moc
starosti; Rád by sa vyspal valach (pastýř)
v kolibe pri ohni v popele. Na Slov. Tč.
Pan Bůh by mě ztrestal, že si se, synečku,
v mojim lužku vyspal. Brt. P. 128. Lepší
je se vyspať pod lipú zelenú, než v pěk-
ných peřinách se škaredú ženú. Čes. mor.
ps. 237. — se komu. Však sa mi dosť vy-

spá moje černé oči. Sl. ps. 265. — jak
dlouho kde. Celý týden u nás v-val. Us.

2. Vyspati = vysypati, ausschütten. Jir.
Ves. čt. 44. — co kam. Vyspa svój slad
na hromadu. Hr. rk. 399. Vyspúc i zečtěsta
peniezé. Bj.

Vyspatí, n. = vyspání. Bern.

Vyspatý; -at, a, o = vyspaný. Na Slov.
Bern.

Vyspávání, n., das Ausschlafen.

Vyspávati, vz Vyspati.

Vyspěle, zeitig, reif. Bern.

Vyspělice, e, f., estula(keř), zastr. Rozk.

Vyspělosť, i, f. = dospělosť, zralosť, die
Reife. Bern., Jg., Dch. V. ve přesvědčení.

Vyspělý = dospělý, sežralý, dokonalý,
reif, zeitig, vollkommen, ausgereift, gereift,
ausgewachsen. V. obilí, V., věk, Hr., pivo.
Zlob. Ještě má nevyspělé boky. Mus. Sedm
sedel v-lých. Záp. měst. 1452. V. duch, ge-
reifter Geist, Dch., myšlénky. Sá. V. děti.
Proch. V. obilíčko, dítky. BR. II. 54. b.,
92. a. (Šd. ). V. zvíře. Osv. I. 485.

Vyspění, n., das Reifen. V. sporů. Akad.
list.

Vyspěšiti, il, en, ení, — se odkud =
spěšně vyjíti, schnell herauskommen. Jakž
sě ves smutek vyspěši z jejie srdce. Kat.
1002.

Vyspěti, spěji, ěl, ění; vyspívati, vyspě-
vovati = úplně dospěti, ganz ausreifen, voll-
kommen werden. — abs. Obilí vyspělo. Br.
Kdy pak ty husy vyspějí (kdy jim uzraje
peří, aby se mohly škubati)? Us. Vyspěti =
v jonáka růsti. V. — k čemu: k dokona-
losti. Us. — (kde) več čím: v právní
moc. Trest. zák. V Alexandrii vyspěl v muže
výmluvného. Sš. Sk. 219. V jaké konce vy-
spěla věc? Kos. Ol. I. 163. Zaměstnáním
takovým vyspěl jsem v tuhé svaly a nabyl
síly. Kos. v Km. 1884. — se = spěšně vy-
jíti. Kat. 1202.

Vyspětí, n. = vyspění, vyspělosť. Na Slov.
Bern.

Vyspětý; -et, a, o = vyspělý. Na Slov.
Bern.

Vyspěvání, n. = vyzpívání. Na Slov.
Bern.

Vyspévaný = vyzpívaný. Na Slov. Bern.

Vyspévať = vyzpívati. Na Slov. Bern.

Vyspevný = vyzpěvný. Na Slov. Svedčá
zeleným v-né vtáčata hájom. Hol. 341.

Vyspevování, n. = vyzpěvování. Na Slov.
Bern.

Vyspevovať = vyzpěvovati. Na Slov.
Bern.

Vyspidlářiti, il, en, ení, aufhören zu
kargen, karg zu sein. Na Slov.

Vyspílání, n., die Bierfüllung; die Be-
endigung der Bierfüllung.

Vyspílaný; -án, a, o, in die Fässer ge-
füllt (vom Biere).

Vyspílati, vyspílávati, in die Fässer fül-
len, aufhören das Bier zu füllen.

Vyspím, vz Vyspati.

Vyspinkati se (o dětech) = vyspati se.
Vz Vyspati.

Vyspíšiti, il, en, ení, zastr. vyspěšiti =
s pospěchem vypraviti, in Eile ausfertigen,
abfertigen, fertig machen. — co: dílo. L.