Předchozí (1103)  Strana:1104  Další (1105)
1104
Vyspívati, vz Vyzpívati.
Vysplice, f., potůček u Kutné Hory. Pal.
Děj. I. 364.
Vysponovati = od spon (závorek) osvo-
boditi,
die Klammern entfernen. Šim. 17.
Vyspořádati, in Ordnung bringen. —
co kde. Us. Tč. — koho = vybiti. Us. Brt.
Vyspořiti, il, en, ení, vyspořovati. Která
místa mají se leštiti, vyspoří se. Techn. II.
195.
Vyspovídati, vz Vyzpovídati.
Vyspraviti, ausbessern, repariren. co
komu:
kazajku. Us. — co čím. Obec po-
demletý násep silničný značným nákladem
ve vlastní správě vyspravila. Stat. př. kn.
1877. 110.
Vyspytovati atd., vz Vyzpytovati.
Vysrání, n., die Ausscheissung, Auswer-
fung durch den Leib. — V., die Oeffnung
des Leibes, der Stuhlgang. Bern.
Vysraný; -án, a, o, ausgeschissen, aus-
geworfen durch den Leib. V. hovno. -- V.,
erleichtert. V. břicho.
Vysrati, seru, ser, sral, án, ání, auscheis-
sen, auswerfen durch den Leib; se, den
Leib erleichtern, seine Nothdurft verrichten.
—   co, se. Us. Jaké houby člověk zí (sní),
také zas vysere. Na Ostrav. Tč. Co pes vy-
sere, to zase sežere. Us. Tč. se kam:
do
hrnce, na pole, za plot atd. kde:
na záchodě, za plotem atd. — se komu.
Veseru se ti = nic ti nedám. Us. Vz Sráti
Vysratí, n = vysrání. Bern.
Vysratý; -at, a, o = vysraný. Bern.
Vysrčeti, el, ení, vysrkovati, hervorrie-
seln. abs. Až krev vysrčí, přilož kousek
hubky. Us. Tč. — odkud. Voda ze země
vysrkuje. Us. Tč.
Vysrditi se = vyhněvati se, aufhören
zu zürnen. Na Slov. Plk.
Vysrebati, vz Vystřebati. Na Slov. Bern.
Výsredný = výstřední. Na Slov. Ssk.
Vysrkání, n., das Ausschlürfen.
Vysrkaný; -án, a, o, ausgeschlürft.
Vysrkati, vz Vysrknouti.
Vysrknouti, knul a kl, ut, utí; vysrkati,
vysrkovati, vysrkávati
= srkaje vypiti, aus-
schlürfen. — co jak: jedním douškem něco
v. Sych. Přes stéblo pivo, vodu vysrkati.
Tč. co, se odkud. Obhryza maso (tyran)
vysrkuje mozek z kosti poddaných. V. Pol.
2J7. Med se vysrkuje z voštin. Us. Tč.
Vysrknutí, n., das Ausschlürfen.
Vysrknutý; -ut, a, o, ausgeschlürft. V.
vejce.
Vysršeti, el, ení, hervorsprühen. — od-
kud
. Jiskry ze železa už vysršely. Us. Tč.
—  Z praducha-li velebného náhle myšlénky
co božské vysršely? Čch. Bs. 61.
Vysrúbiti = vysroubiti, srubem opatřiti.
—  co: studnici. Us. Tč.
Vyssáti, vyssu, eš..., ál, án, ání; vy-
ssávati = ssáním vypiti, aussaugen, aus-
nutschen. — co. Žíly mlíčné pokrm zažitý
vyssávají. Kom. Krev chudých lidí v. Plk.
—   koho z čeho: někoho z peněz. Us. —
co odkud (jak). Šťávu z hroznů v. Us.
Tč. Mohla tím volněji skrze své úředníky
vyssávati zboží církevní. Ddk. IV. 40. Ty-
ran daněmi vyssává krev z žil. V. Řídko
sobě co lidé z prstu vyssou. Č. — koho
čím:
lidi berněmi, Kom., daněmi. V. Kaňku
pijákem. Us. Pdl. — co s čím: s mateři-
ným mlékem. V.
Vyssátý; -át, a, o, ausgesaugt. — od-
kud. Surovina ze země v-tá. Kodm.
Vystačení, n. = výstačnosť, die Hinläng-
lichkeit. Bern.
Vystačiti (u Opavy: vystarčiti, Klš. ), il,
en, ení; vystačovati. (jak) s čím =
dosti míti k něčemu, auskommen, auslangen,
sich womit behelfen, ausreichen, im Stande
sein, können. S těmi penězi na celý rok
nevystačí. Us. Kůň vystačí při té práci
denně s x lib. sena. Šim. 81. Se služným
v. Ml., Čsk. Ta obec v-čí s jitrem půdy na
hřbitov. Mtl. 1. — komu = 1. zároveň s ně-
kým jíti, dělati, postačiti,
einem nachkom-
men, gleich sein. Nevystačí mu, půjde-li
čerstvě. Jg. — 2. Dosti býti, postačiti, ge-
nug sein, hinlänglich sein. To světlo nám
nevystačí. Ros. Marnotratnému ani baně
(báně) nevystačia. Mt. S. I. 129. — kam.
Ta tyčka do stropu vystačí (dosáhne). Jg.
V-čím s tím až do Vídně. Us. Tč. Ten pro-
vaz až ke zdi nevystačí. — kde. V té hlu-
bině nevystačí. — nač. Rk. Ta látka ne-
stačí na sukni. Zdraví na všecko vystačí.
Prov. Šd. Ty peníze mi nevystačí na cestu.
Us. Tč. — k čemu. Statku nenie, aby
k placenie všem v-čil. NB. Tč. 216. Rov-
nice p = a: b vystačuje při neurčitém p
dostatečně k vyjádření pojmu dělitelnosti.
Šim. 51. — na kom. Což na něm v. by
mohlo. Let. 205.
Výstačně = dostatečně, hinlänglich, ge-
nügend. Bern.
Výstačnosť, i, f. = vystačení. Bern.
Výstačný, hinlänglich, genügend, aus-,
zureichend. — V., tüchtig. Bern.
Vystačování, n, das Genügen, Ausrei-
chen.
Vystačovati, vz Vystačiti.                          
Vysťahuvanec, nce, m. = vystěhovanec.
Phld. I. 1. 29.
Vystalosť, i, f., das Erstandensein.
Vystálosť, i, f. = vyleželosť. V. vína, die
Klarheit.
Vystálounký, schwach vorstehend, vor-
springend. V. žíly na šešulince lžíčníka
lékařského. Rst. 519.
Vystalý = kdo vystal, vzešel, erstanden,
aufgestanden, aufgegangen. V. slunce. Č.
Vystálý = který vystál, vytrpěl, ausge-
standen. — V, pass. = vytrpělý, ausge-
standen. V. nebezpečenství. Kom. V. po-
kání. Sš. Sm. bs. 164. V. = ustálý, vy-
leželý,
abgelegen, durchs Liegen geklärt.
Hody z vína vystálého. Br. — V., ausste-
hend, german. m.: nezaplacený. V. úroky.
Brs. 264.
Vystání, n., das Ausstehen. Až do vy-
stání toho dluhu (až se ten dluh vystál). Vz
Vystálý. Zlob. — V. = strpění, das Aus-
stehen, Leiden. On prve nebyl k v., byl
k nevystání. Sych. To není k v., lépe: to
jest nesnesitelné. Jg.
Vystanouti, vz Vystati.
Vystanovení, n. = ustanovení. Bern.
Vystanovený = ustanovený. Bern.
Předchozí (1103)  Strana:1104  Další (1105)