sb157-05 0..8296

1104

Vyspívati, vz Vyzpívati.

Vysplice, f., potůček u Kutné Hory. Pal.
Děj. I. 364.

Vysponovati = od spon (závorek) osvo-
boditi, die Klammern entfernen. Šim. 17.

Vyspořádati, in Ordnung bringen. —
co kde. Us. Tč. — koho = vybiti. Us. Brt.

Vyspořiti, il, en, ení, vyspořovati. Která
místa mají se leštiti, vyspoří se. Techn. II.
195.

Vyspovídati, vz Vyzpovídati.

Vyspraviti, ausbessern, repariren. — co
komu: kazajku. Us. — co čím. Obec po-
demletý násep silničný značným nákladem
ve vlastní správě vyspravila. Stat. př. kn.
1877. 110.

Vyspytovati atd., vz Vyzpytovati.

Vysrání, n., die Ausscheissung, Auswer-
fung durch den Leib. — V., die Oeffnung
des Leibes, der Stuhlgang. Bern.

Vysraný; -án, a, o, ausgeschissen, aus-
geworfen durch den Leib. V. hovno. -- V.,
erleichtert. V. břicho.

Vysrati, seru, ser, sral, án, ání, auscheis-
sen, auswerfen durch den Leib; se, den
Leib erleichtern, seine Nothdurft verrichten.

— co, se. Us. Jaké houby člověk zí (sní),
také zas vysere. Na Ostrav. Tč. Co pes vy-
sere, to zase sežere. Us. Tč. — se kam:
do hrnce, na pole, za plot atd. — kde:
na záchodě, za plotem atd. — se komu.
Veseru se ti = nic ti nedám. Us. Vz Sráti

Vysratí, n = vysrání. Bern.

Vysratý; -at, a, o = vysraný. Bern.

Vysrčeti, el, ení, vysrkovati, hervorrie-
seln. — abs. Až krev vysrčí, přilož kousek
hubky. Us. Tč. — odkud. Voda ze země
vysrkuje. Us. Tč.

Vysrditi se = vyhněvati se, aufhören
zu zürnen. Na Slov. Plk.

Vysrebati, vz Vystřebati. Na Slov. Bern.

Výsredný = výstřední. Na Slov. Ssk.

Vysrkání, n., das Ausschlürfen.

Vysrkaný; -án, a, o, ausgeschlürft.

Vysrkati, vz Vysrknouti.

Vysrknouti, knul a kl, ut, utí; vysrkati,
vysrkovati, vysrkávati = srkaje vypiti, aus-
schlürfen. — co jak: jedním douškem něco
v. Sych. Přes stéblo pivo, vodu vysrkati.
Tč. — co, se odkud. Obhryza maso (tyran)
vysrkuje mozek z kosti poddaných. V. Pol.
2J7. Med se vysrkuje z voštin. Us. Tč.

Vysrknutí, n., das Ausschlürfen.

Vysrknutý; -ut, a, o, ausgeschlürft. V.
vejce.

Vysršeti, el, ení, hervorsprühen. — od-
kud. Jiskry ze železa už vysršely. Us. Tč.

— Z praducha-li velebného náhle myšlénky
co božské vysršely? Čch. Bs. 61.

Vysrúbiti = vysroubiti, srubem opatřiti.

— co: studnici. Us. Tč.

Vyssáti, vyssu, eš..., ál, án, ání; vy-
ssávati = ssáním vypiti, aussaugen, aus-
nutschen. — co. Žíly mlíčné pokrm zažitý
vyssávají. Kom. Krev chudých lidí v. Plk.

— koho z čeho: někoho z peněz. Us. —
co odkud (jak). Šťávu z hroznů v. Us.
Tč. Mohla tím volněji skrze své úředníky
vyssávati zboží církevní. Ddk. IV. 40. Ty-
ran daněmi vyssává krev z žil. V. Řídko

sobě co lidé z prstu vyssou. Č. — koho
čím: lidi berněmi, Kom., daněmi. V. Kaňku
pijákem. Us. Pdl. — co s čím: s mateři-
ným mlékem. V.

Vyssátý; -át, a, o, ausgesaugt. — od-
kud. Surovina ze země v-tá. Kodm.

Vystačení, n. = výstačnosť, die Hinläng-
lichkeit. Bern.

Vystačiti (u Opavy: vystarčiti, Klš. ), il,
en, ení; vystačovati. — (jak) s čím =
dosti míti k něčemu, auskommen, auslangen,
sich womit behelfen, ausreichen, im Stande
sein, können. S těmi penězi na celý rok
nevystačí. Us. Kůň vystačí při té práci
denně s x lib. sena. Šim. 81. Se služným
v. Ml., Čsk. Ta obec v-čí s jitrem půdy na
hřbitov. Mtl. 1. — komu = 1. zároveň s ně-
kým jíti, dělati, postačiti, einem nachkom-
men, gleich sein. Nevystačí mu, půjde-li
čerstvě. Jg. — 2. Dosti býti, postačiti, ge-
nug sein, hinlänglich sein. To světlo nám
nevystačí. Ros. Marnotratnému ani baně
(báně) nevystačia. Mt. S. I. 129. — kam.
Ta tyčka do stropu vystačí (dosáhne). Jg.
V-čím s tím až do Vídně. Us. Tč. Ten pro-
vaz až ke zdi nevystačí. — kde. V té hlu-
bině nevystačí. — nač. Rk. Ta látka ne-
stačí na sukni. Zdraví na všecko vystačí.
Prov. Šd. Ty peníze mi nevystačí na cestu.
Us. Tč. — k čemu. Statku nenie, aby
k placenie všem v-čil. NB. Tč. 216. Rov-
nice p = a: b vystačuje při neurčitém p
dostatečně k vyjádření pojmu dělitelnosti.
Šim. 51. — na kom. Což na něm v. by
mohlo. Let. 205.

Výstačně = dostatečně, hinlänglich, ge-
nügend. Bern.

Výstačnosť, i, f. = vystačení. Bern.

Výstačný, hinlänglich, genügend, aus-,
zureichend. — V., tüchtig. Bern.

Vystačování, n, das Genügen, Ausrei-
chen.

Vystačovati, vz Vystačiti.

Vysťahuvanec, nce, m. = vystěhovanec.
Phld. I. 1. 29.

Vystalosť, i, f., das Erstandensein.

Vystálosť, i, f. = vyleželosť. V. vína, die
Klarheit.

Vystálounký, schwach vorstehend, vor-
springend. V. žíly na šešulince lžíčníka
lékařského. Rst. 519.

Vystalý = kdo vystal, vzešel, erstanden,
aufgestanden, aufgegangen. V. slunce. Č.

Vystálý = který vystál, vytrpěl, ausge-
standen. — V, pass. = vytrpělý, ausge-
standen. V. nebezpečenství. Kom. V. po-
kání. Sš. Sm. bs. 164. — V. = ustálý, vy-
leželý, abgelegen, durchs Liegen geklärt.
Hody z vína vystálého. Br. — V., ausste-
hend, german. m.: nezaplacený. V. úroky.
Brs. 264.

Vystání, n., das Ausstehen. Až do vy-
stání toho dluhu (až se ten dluh vystál). Vz
Vystálý. Zlob. — V. = strpění, das Aus-
stehen, Leiden. On prve nebyl k v., byl
k nevystání. Sych. To není k v., lépe: to
jest nesnesitelné. Jg.

Vystanouti, vz Vystati.

Vystanovení, n. = ustanovení. Bern.

Vystanovený = ustanovený. Bern.



	1104

	Vyspívati, vz Vyzpívati. Vysplice, f., potůček u Kutné Hory. Pal. Děj. I. 364. Vysponovati = od spon (závorek) osvo- boditi, die Klammern entfernen. Šim. 17. Vyspořádati, in Ordnung bringen. — co kde. Us. Tč. — koho = vybiti. Us. Brt. Vyspořiti, il, en, ení, vyspořovati. Která místa mají se leštiti, vyspoří se. Techn. II. 195. Vyspovídati, vz Vyzpovídati. Vyspraviti, ausbessern, repariren. — co komu: kazajku. Us. — co čím. Obec po- demletý násep silničný značným nákladem ve vlastní správě vyspravila. Stat. př. kn. 1877. 110. Vyspytovati atd., vz Vyzpytovati. Vysrání, n., die Ausscheissung, Auswer- fung durch den Leib. — V., die Oeffnung des Leibes, der Stuhlgang. Bern. Vysraný; -án, a, o, ausgeschissen, aus- geworfen durch den Leib. V. hovno. -- V., erleichtert. V. břicho. Vysrati, seru, ser, sral, án, ání, auscheis- sen, auswerfen durch den Leib; se, den Leib erleichtern, seine Nothdurft verrichten. — co, se. Us. Jaké houby člověk zí (sní), také zas vysere. Na Ostrav. Tč. Co pes vy- sere, to zase sežere. Us. Tč. — se kam: do hrnce, na pole, za plot atd. — kde: na záchodě, za plotem atd. — se komu. Veseru se ti = nic ti nedám. Us. Vz Sráti Vysratí, n = vysrání. Bern. Vysratý; -at, a, o = vysraný. Bern. Vysrčeti, el, ení, vysrkovati, hervorrie- seln. — abs. Až krev vysrčí, přilož kousek hubky. Us. Tč. — odkud. Voda ze země vysrkuje. Us. Tč. Vysrditi se = vyhněvati se, aufhören zu zürnen. Na Slov. Plk. Vysrebati, vz Vystřebati. Na Slov. Bern. Výsredný = výstřední. Na Slov. Ssk. Vysrkání, n., das Ausschlürfen. Vysrkaný; -án, a, o, ausgeschlürft. Vysrkati, vz Vysrknouti. Vysrknouti, knul a kl, ut, utí; vysrkati, vysrkovati, vysrkávati = srkaje vypiti, aus- schlürfen. — co jak: jedním douškem něco v. Sych. Přes stéblo pivo, vodu vysrkati. Tč. — co, se odkud. Obhryza maso (tyran) vysrkuje mozek z kosti poddaných. V. Pol. 2J7. Med se vysrkuje z voštin. Us. Tč. Vysrknutí, n., das Ausschlürfen. Vysrknutý; -ut, a, o, ausgeschlürft. V. vejce. Vysršeti, el, ení, hervorsprühen. — od- kud. Jiskry ze železa už vysršely. Us. Tč. — Z praducha-li velebného náhle myšlénky co božské vysršely? Čch. Bs. 61. Vysrúbiti = vysroubiti, srubem opatřiti. — co: studnici. Us. Tč. Vyssáti, vyssu, eš..., ál, án, ání; vy- ssávati = ssáním vypiti, aussaugen, aus- nutschen. — co. Žíly mlíčné pokrm zažitý vyssávají. Kom. Krev chudých lidí v. Plk. — koho z čeho: někoho z peněz. Us. — co odkud (jak). Šťávu z hroznů v. Us. Tč. Mohla tím volněji skrze své úředníky vyssávati zboží církevní. Ddk. IV. 40. Ty- ran daněmi vyssává krev z žil. V. Řídko	sobě co lidé z prstu vyssou. Č. — koho čím: lidi berněmi, Kom., daněmi. V. Kaňku pijákem. Us. Pdl. — co s čím: s mateři- ným mlékem. V. Vyssátý; -át, a, o, ausgesaugt. — od- kud. Surovina ze země v-tá. Kodm. Vystačení, n. = výstačnosť, die Hinläng- lichkeit. Bern. Vystačiti (u Opavy: vystarčiti, Klš. ), il, en, ení; vystačovati. — (jak) s čím = dosti míti k něčemu, auskommen, auslangen, sich womit behelfen, ausreichen, im Stande sein, können. S těmi penězi na celý rok nevystačí. Us. Kůň vystačí při té práci denně s x lib. sena. Šim. 81. Se služným v. Ml., Čsk. Ta obec v-čí s jitrem půdy na hřbitov. Mtl. 1. — komu = 1. zároveň s ně- kým jíti, dělati, postačiti, einem nachkom- men, gleich sein. Nevystačí mu, půjde-li čerstvě. Jg. — 2. Dosti býti, postačiti, ge- nug sein, hinlänglich sein. To světlo nám nevystačí. Ros. Marnotratnému ani baně (báně) nevystačia. Mt. S. I. 129. — kam. Ta tyčka do stropu vystačí (dosáhne). Jg. V-čím s tím až do Vídně. Us. Tč. Ten pro- vaz až ke zdi nevystačí. — kde. V té hlu- bině nevystačí. — nač. Rk. Ta látka ne- stačí na sukni. Zdraví na všecko vystačí. Prov. Šd. Ty peníze mi nevystačí na cestu. Us. Tč. — k čemu. Statku nenie, aby k placenie všem v-čil. NB. Tč. 216. Rov- nice p = a: b vystačuje při neurčitém p dostatečně k vyjádření pojmu dělitelnosti. Šim. 51. — na kom. Což na něm v. by mohlo. Let. 205. Výstačně = dostatečně, hinlänglich, ge- nügend. Bern. Výstačnosť, i, f. = vystačení. Bern. Výstačný, hinlänglich, genügend, aus-, zureichend. — V., tüchtig. Bern. Vystačování, n, das Genügen, Ausrei- chen. Vystačovati, vz Vystačiti. Vysťahuvanec, nce, m. = vystěhovanec. Phld. I. 1. 29. Vystalosť, i, f., das Erstandensein. Vystálosť, i, f. = vyleželosť. V. vína, die Klarheit. Vystálounký, schwach vorstehend, vor- springend. V. žíly na šešulince lžíčníka lékařského. Rst. 519. Vystalý = kdo vystal, vzešel, erstanden, aufgestanden, aufgegangen. V. slunce. Č. Vystálý = který vystál, vytrpěl, ausge- standen. — V, pass. = vytrpělý, ausge- standen. V. nebezpečenství. Kom. V. po- kání. Sš. Sm. bs. 164. — V. = ustálý, vy- leželý, abgelegen, durchs Liegen geklärt. Hody z vína vystálého. Br. — V., ausste- hend, german. m.: nezaplacený. V. úroky. Brs. 264. Vystání, n., das Ausstehen. Až do vy- stání toho dluhu (až se ten dluh vystál). Vz Vystálý. Zlob. — V. = strpění, das Aus- stehen, Leiden. On prve nebyl k v., byl k nevystání. Sych. To není k v., lépe: to jest nesnesitelné. Jg. Vystanouti, vz Vystati. Vystanovení, n. = ustanovení. Bern. Vystanovený = ustanovený. Bern.