sb157-05 0..8296

1106

vystáti. Sl. let. V. 62. — co od koho.
Bože! co my od nich vystojíme! Us. Šd. —
se. Čo sa vystojím, to je už ani nevypo-
vedaná vec. Mt. S. 1. 104. Víno nové se
nepije, dokad se vystojí. Mor. Tč. Pivo,
víno se vystálo (vyčistilo). Kůň se vystál
(stáním si odpočinul).

Vystatí, n., die Ermüdung, Müdigkeit;
das Aufstehen. Bern.

Vystátí, n., das Ausstehen, Erdulden; das
Verharren, Ausdauern. Bern.

Vystatkovati se, stolziren. — v čem.
Už si se dosť (na)vystatkoval v tvých no-
vých šatech. Na Ostrav. Tč.

Vystatovati sa = vystačiti? A preto
každý majetku svojho istý požitok hladá
v tom, keď sa s ním aj v. môže. Lipa III.
198.

Vystatý; -at, a, o = vystalý, müde, er-
müdet. Na Slov. Bern.

Vystátý; -at, a, o = vystálý, ausgestan-
den, erlitten, erduldet. Na Slov. Bern. Lépe:
vystálý. Jg.

Výstav, u, m. = vystavení, das Aussez-
zen, die Ausstellung, der Ausstoss, die Aus-
setzung einer Sache z. B. des Bieres; das
Propinationsrecht. Aby piva na v. blíže míle
od města Olomúce v Skrbeni vařiti dal. Půh.
V. piva (ze spílky) ku prodeji. Ve spilce
pivo k výstavu leží. Us. — V. = výstavek,
strom na čihadle, der Leimbaum. Šp. Vz
Výstavek. — V. velebné svátosti, die Aus-
setzung des hochwürdigsten Gutes. Dch.

Výstava, výstávka, y, f. = výstav, vy-
stavení, též co vystaveno, die Ausstellung,
das Ausgestellte. V. = snesení rozličných
věcí na jedno místo a přiměřené jich dle
druhův uspořádání. S. N. V. piva (výstav).
Us. V. řemeslnických, uměleckých věci
(prací), hospodářská, umělecká, Us., prů-
myslnická, průmyslová, Nz., hromadná, Kol-
lektiv-, v. ženských prací, ethnografická,
přírodnicko-lékařská, elektrická. Us. V. ob-
časná (periodisch), plemenného dobytka
(Zuchtviehausstellung), obrazu, včelařská,
zdravotní (hygienische A. ), květin; veřejná
v. mrtvoly, öffent. Ausstellung einer Leiche
(das Paradebett). Dch. V. hlavní, strojů,
ležáku (piva), soukromá, Šp., odborná. Mus.
1880. 369. V. na lešení, Ausstellung auf der
Schandbühne. J. tr. Biřic v koš ji (sťatou
hlavu) metá k děsné výstavě. Čch. Mch. 72.
V-u zaříditi, uspořádati. V. obrazů, světová.
Vz S. N., KP. I. 94., Vlsk. 71. — V., die
Darstellung. V. myšlének převelepá; Ale
sloh a v. listu našeho a celý způsob, jakým
své myšlénky vykládá, liší se značně od
způsobu...; V. události tak plastická, tak
živá, tak dojemná a při tom tak sprostná
a nelíčená jest, že se jí dosti obdivovati
nemůžeme. Sš. I. 97., II. 84., J. 158. (Hý. ).
— V., die Darstellungsgabe. Dar pěkné vý-
stavy. Pal. Rdh. I. 325. — V. = stavení,
die Erbbauung, das Gebäude. Tamhle ta v.
bude snad zámek nějaký. Us. — V. = be-
sídka, přístřeší, ein Vorsprung am Gebäude,
der Erker, die Vorlaube, das Vordach. —
V. slovy = výklad, die Darstellung in Wor-
ten. L. — V. = chlubnosť, marnosť, die
Prahlerei. Kroj a stroj toliko na v-vu. L. —

V. = výtka, die Ausstellung, Rüge. Puchm.
Vz Výstávka.

Vystávající, vorspringend. Rst. 519.

1. Vystávání, n. = vystavění, die Auf-,
Erbauung. Bern.

2. Vystávání, n. = ostatek, der Rest.
Na Slov. Bern.

Vystávaný; -án, a, o = vystavěný, er-
baut, aufgebaut.

1. Vystávati, erbauen, aufbauen. Na Slov.
Bern.

2. Vystávati = zůstávati, zbývati, übrig
sein; vyčnívati, hervorragen; nezaplacenu
býti, ausstehen, nicht bezahlt sein. Bern. Vz
Vystati. — V., vz Vystáti.

Výstavba, y, f., der Aufbau. Dch.

Výstavce, e, m. = vystavitel. L. V ten
čas chiliasmu mají všichni páni i rytíři ja-
kožto výstavci podřezáni a vypleněni býti.
Pal.

Výstavci, Ausstellungs-. — V., subst. =
strom výstavek, vz Výstavek.

Vystavěcí básnictví, darstellende Dicht-
kunst. Jg.

Vystavěč, e, m. = výstavce.

Výstavek, vku, m. = výstav, výstava. V.
piva. Vz Výstav. — V. = výstav, strom zů-
stavený v pasece pro semeno n. ku potřebě
zvláštní; výstavčí strom, der Ausstand, der
Ausständer. Um. les., Hk., Škd. exc., Šd.
— V. = strom vystavený od čižebníka, vz
Výstav. Us. — V. = výtka, die Rüge, Aus-
stellung. D. — V., der Aufbau. Věžovitý v.
Zpr. arch. XII. seš. 2. str. 6. — V. = exe-
kuce, die Exequirung. Na Slov. Bern. —
V., der Bankrotte. Na Slov. Bern.

Vystavení, n., vz Vystaviti.

Vystavění, n., vz Vystavěti.

Vystavený; -en, a, o, vz Vystaviti. Mr-
tvola leží na v-ném loži. Dch. — čemu.
Krajina v-ná vpádům. Šf. Rozpr. 36. — kdy.
V listině dne 31/1. v Klinicích knížetem
Břetislavem v-né. Ddk. IV. 97.

Vystavěný; -ěn, a, o, aufgebaut, erbaut,
vz Vystavěti. Nově v-ný klášter. Mus. 1880.
432. — kde. Zámok na skále v-ný. Dbš.
Sl. pov. IV. 65. — z čeho. Dům vystavěný
z cihel, z kamene. Kká. Td. 191., Er. P.
484.

Vystavěti, ějí, ěj, eje, ěl, ěn. ění; vysta-
vovati = udělati, auf-, er-, ausbauen, anle-
gen. — co: dům, město, V., zdi. Br. — co
z čeho. V-viš pekny zamek z kameňa. Sl.
ps. 223. Z jehožto (chrámu) zůstatků oby-
vatelé nynější mohamedáni mešitu si v-li.
Sš. Sk. 117. V. dům z kamene, ze dříví,
z hlíny, Zlob., ze žuly. Ml. — co od čeho:
dům od kamene, šp. dle něm. Jg. — jak:
podlé nákresu. Ml. — co komu zač: do-
mek za 1000 zl. — co s kým. Us. Vz Vy-
staviti. — co kde (jak). Vratislav v-věl
blíže Míšně samé poznovu hrad Gvozdec;
Kolem chrámu dal chodbu vystavěti. Ddk.
II. 319., IV. 261. V-vím klášter mezi ho-
rami, tam budu bývať bez milováňa. Sš. P.
229. V. dům v lese, na skále, za dědinou
atd. Chrám boží s pomocí milosti Kristovy
v sobě vystavujeme. Sš. II. 63. — kdy (jak).
Praha nebyla za rok v-věna. Kmp. Č. 129.
Pod dvě léta nebude dům ten v-věn. Us.