sb157-05 0..8296

1107

Nebožtík můj otec tuto chaloupku po ne-
šťastném ohni s velikou nouzí vystavěl. Us.
Tč. Vladislav r. 1121. poznovu vystavěl jest
hrad Donín. Ddk. II. 451.

Výstaviště, ě, n. = místo výstavní, der
Ausstellungsplatz, -ort. Dch., Osv. 1878. Č.
XII., Zpr. arch. XI. seš. 2. str. 13. V-ště
obrazu. Dch.

Vystavitel, e, m., der Aussteller. Dch.
Opatření zájmů v-lů; hromadný v., der Kol-
lektivaussteller. Šp.

Vystavitelkyně, ě, vystavitelka, y, f,
die Ausstellerin. V. ženských prací. Us.

Vystavitelný, ausstellbar. V. věci, zboží.
Us.

Vystaviti, stav, vě (íc), il, en, ení; vy-
stavovati = ven postaviti, vyložiti, heraus-,
aus-, hinstellen, herausnehmen; učiniti ně-
čím, aufstellen als, zu etwas machen, bestel-
len, anstellen, vorsetzen, über einen setzen;
přednosť dáti, vorziehen, vorsetzen; něco na
něco vzhůru postaviti, aufstellen, aufrichten,
errichten. Jg. — abs. Kdo má právo vy-
stavovati. Šp. Bylo by důležito znáti, kdy
byla v-vena listina Johanitům. Ddk. III. 278.
Není Řím ani Praha jednoho roku vysta-
vena (vystavěna). D. Prov. — co, koho.
Koho ta osoba uprostřed na krásném bě-
loni sedící vystavuje ? Kos. v Km. 1884. V.
dům. V., Kom., dítě (na ulici položiti), směnu
(směnku), koly, D., dvéře (vysaditi), pivo
(hostinským na prodej vydávati, ausschro-
ten), ryby, velebnou svátosť, svědky (vésti),
Us.; list dlužní, listinu, obligaci, směnku
šp. m.: napsati, vydati, složiti, od sebe dáti,
udělati, učiniti, zdělati. Šb., Š. a Ž., Jv.,
Brs. 2. vyd. 264. V. otázku, správně: uči-
niti. (II. 439. ). V. strom, ausstossen (vz Vý-
stavek), Škd. exc, přední stráže (Vorposten),
Čsk., obraz (ausstellen). Us. Malý mravček
velký kopec časom v-uje, ked vesele bez
prestání smetí naň zvlačuje. Na Slov. Tč. Tu
obžalovaná fojta města našeho a dva konšely
k vystaví; A když bylo na druhém roku, ža-
lobník vystaví svědomie jednoho dobrého
pacholka, také rodiče města našeho; Dále
v-li obě straně staroměstského fojta (als
Zeugen aufstellen); Také ti sirotci v-li dva
svědky a ti jsú vyznali. NB. Tč. II., 29.
Šebor v-vil tři zachovalé a usedlé panoše;
Má svědky v. a jmenovati. Půh. II. 446.,
520. (Tč. ). A vystavuje smrť jeho jakožto
smrť náměstnou; Nyní nám přijde obsah
listu vystaviti; V-vil apoštol opolnu kře-
sťanství a tvar její idealný vylíčil; Takto
krátce v-vil povinnosti manželky. Sš. Sk.
104., I. 16., II. 55., 65., 133. (Hý. ). Vysta-
vovati chyby (= vytýkati). Ty se mu toho
navystavuješ. Us. Kšť. V. okna (vysaditi).
Us. Vck. — co odkud. Ros. Hrnec z po-
lice. Us. Že nám podstatu víry z nejhlubšího
základu a z nejvniternějšího středu jasně v.
mohl v celé neobsáhlosti, pokud...; Ta-
kový obraz vystavuje apoštol z písma sva-
tého; Ale apoštol vystavoval osud ten židů
se stanoviště absolutného s boží strany to-
liko. Sš. I. 10., 44., 106. — z čeho. Vystav-
jali vežu ze samých šohajků. Sš. P. 226. A
tu skal jsme velkých nanosili, potom oltář
podlé obřadu Staroslavů z nich jsme v-vili.

Krajané mu z pomníků palác vděčný v-vili.
Koll. I. 154., 264. Dům, co z dluhů vystavíš,
pro jiného stavíš. Na Mor. Tč. — kam
(komu). Pivo do vsi Lhoty vystavovati.
Dipl. V. koho v nebezpečenství (vydati).
Us. Sám ji zkušenou maje i jiným ji chci
jako svíci jasnou na svícen vystaviti. BR. II.
607. a V. vojsko na břeh, D., něco na sví-
cen, Ros., koho na ránu; něco na slunce,
na oči. Us. Číhař vějice na rohatinu vystaví.
Kom. Na to místo své modly vystavili. Br.
V. někoho na lešení, auf die Schandbühne
stellen. J. tr. Poněvadž piva svá na celé
panství vystavují. Pam. Val. Meziř. 131. Vy-
stavte mě za dvéře, nech mě větr prověje.
Sš. P. 22. Takové pivo do vsí, kteréž pří-
slušejí ku klášteru velehradskému, volně
vystavovati dáti mohou. List z r. 1577. Ně-
komu něco světle na oči v. KB. V. On
pyšně vystavuje rohy na svoji hlavu. Mor.
Tč. Apoštoly a křesťany vůbec podobně
v posměch vystavují. Sš. II. 53. (Hý. ). —
co, se komu, čemu: pivo (vz: v. co), V.,
něco očím, se kulím, střelbě. Poněvadž B.
osobu JMC. královstvím za nejvyšší vrch-
nosť v. ráčil. Skl. I. 82. Nauku svatou nemá
kazatel vystavovati zlobě nepřátel Páně. Sš.
L. 187. V-vil se útokům jejich. Us. Dch.
V. olej v uzavřené láhvi světlu slunečnímu;
V. něco účinkům slunce a vzduchu; Stěny
tlaku v.; Kapaliny byli vystaveny účinku
tíže. ZČ. I. 270., 282., 286. (Pdl. ). V. komu
chyby (kárati je). Kom. V. něco někomu
(vytýkati), šp., prý, ale vz předcházející
příklad. — co, se za co. Pivo za peníze
vystavovati. Boč. Vystaviti si koho za boha
(učiniti), V., za kazatele, Br., za pastýře,
Kom., za úředníka. Pr. měst. V. si něco za
příklad. BR. II. 75. a. Jak Bůh sám skrze
Isajáše za příklad se v tom vystavuje. Sš. Sk.
236. (Hý. ). Jsa nad nimi za soudce v-ven.
Abr. Za příklad se nám v-vil; Kristus za
hlavu jest nám vystaven; Za ty se vysta-
vovali, jakoby povinné spravedlnosti obháj-
cové byli. BR. II. 48., b., 101. b, 276. (Šd. ).
V. se za příklad. Scip., Háj. Se za krále,
za proroka, za prostředníka. D. Bůh dítkám
rodiče za pěstouny vystavuje. Kom. — co
kde (jak): strom v pasece v. (na semeno
n. k potřebě nechati). Us. V nějakém bodu
kolmou v. Sedl. Kapitoly ven z textu po
stranách v. Novotný. Správce nad nimi
sluší v. Lom. Kebych já to věděl, že bude
darebný, dal bych kříž v-vit před vašima
dveřmi. Sš. P. 292. Ješto Vám před očima
Ježíš Kristus vystaven; Na Simeonu v-vil
Lukáš druhé svědectví o Kristu na pastý-
řích; Byl pak stánek ten na poušti vysta-
vován uprostřed dvanáctera pokolení. Sš.
II. 30., L. 42., Sk. 87. (Hý). Čtení způsob
pod textem v. Novotný. — koho proti
komu: svědky. Rad. zv. — kdy. Že za nej-
vyššího komorníka od pána našeho jest vy-
staven. Žer. Že ti ju dá, keď mu taký palác
do rána vystaviáš, ako je jeho. Dbš. Sl.
pov. I. 464. Kunrata, kterýž se dne 18/12
1127. za vzdorokrále v-vil. Ddk. III. 22.
Také se v-vil živého po svém utrpení ve
mnohých průkazech. Sš. Sk. 6. V srpnu
t. r. vystavili jsou protivníci jeho Heřmana