Předchozí (1107)  Strana:1108  Další (1109) |
|
|||
1108
|
|||
|
|||
za nového vzdorokrále. Ddk. II. 287. —
proč. Svůj tovar na prodej v. Us. Tč. Aby pro všechny časy pravidlo se vystavilo. Sš. I. 57. Obstavení rukojmie dva člověky vy- stavují k svědomí a ti znají, že... NB. Tč. 22. — o čem. Pokud vystavoval apoštol o Kristově vyšší podstatě. Sš. II. 200. (Hý. ). Jan a Alexandr místněji známi nejsou a jenom domněnky o nich se vystavují. Sš. Sk. 46. — jak. V-vil ho nespravedlivě ja- kožto podvodníka. Dch. Pavel věci některé v takovém způsobu vystavuje, že...; Pavel všudy s důrazem to v-vuje; Světáky pán za příklad v-vuje zbožcům nějakým důvo- děním od menška k většku; V-vuje víru se strany předmětné; Krista vystavuje napřed podlé předčasového jeho bytí; Tuto ale vystavuje božskou důstojnosť Kristovu jako ráz a hodnotu v poznání lidstva časem a dějinně nabytou. Sš. Sk. 278., L. 3., 157., II. 41., 165., 200. (Hý. ). A tudíž v-il živé svědomí jménem Ješka Lajlocha. Půh. II. 460. — se, co nad co (proč). Stav svobodný pro jeho zvolnosť nad manželský v-vují (před- nosť mu dávají). Br. Svá ustanovení nad boží přikázání vystavovali; V-vuje příbuz- nosť duchovní nad tělesnou; Ty nade mne v-vuje; Aby jedni nad druhé se nevystavo- vali. BR. II. 21. a., 57. b., 88. b., 101. (Šd. ). Kdo je nad jiné postaven, pohromám větším vystaven. Us. Tč. — koho po kom = dáti na druhé místo. Scip., Šm. — co, se čím: město kamením v. Mand. Životem svým za příklad se nám vystavil. Kram. Výstávka, y, f., der Vorwurf. V-ky ně-
komu činiti. 1584. Er. Vz Výstava. Výstavna, y, f., das Ausstellungsgebäude.
Rk. Výstavné, ého, n., das Biergeld. Šp.
Výstavní rejstřík (v pivováře), das Aus-
stossregister. Zlob. — V., Ausstellungs-. V. stolky řím. Vz Vlšk. 137. V. místo (výsta- viště). Us. V. předměty, místnosť, Dch., bu- dova, Us., lotterie. Šp. — V., Schau-. V. okno. Šp. V. prodej, Bazarverkauf. Dch. V. lůžko (mrtvoly), das Schaubett. Vz Vý- stavný. Výstavnictví, n., das Ausstellerwesen.
Dch., Šp. Výstavník, a, m. = výstavovník, der
Bankerottirer. Na Slov. Bern. Výstavnosť, i, f., die Aussteilbarkeit. —
V. = stavení, der Bau, das Gebäude. Oheň zničil v-sti a písma. Krok. — V. = zvláště pěkné, vysoké stavení, hoher, prächtiger Bau. V. budovy. Us. Brt. V-nosť domu. — Lom., Měst. bož., Mus. — Jg. Výstavný = mohoucí býti vystaven, aus-
stellbar. — V. = vystavený, aufgeführt, er- richtet, erbaut; vysoko vystavený, hoch auf- geführt, hoch; vysoký, okázalý, nádherný, hoch, erhaben, prächtig. V. dům. D. — V. zimnice, Ja., lépe: protržitá, střídavá (stří- davka), das Wechselfieber. Jg. — Vz Vý- stavní. Vystavovací, Ausstoss-, Propinations-.
V. právo (propinační). J. tr. Vystavovač, e, m. = vystavitel.
Vystavování, n., das Ausstellen atd.,
vz Vystavěti a Vystaviti. V. korouhviček |
v trhové dni. 1577. Tč. — V. piva, der
Ausstoss, die Propination. Oprávněný k v., propinationsberechtigt. Šp. Předešlí opatové jsou tu na tom klášteře piv na v. a na pro- dej nikda nevařili. 1547. Tč. Vystavovatel, e, m., der Aussteller. Pdl.
Vystavovatelka, y, vystavovatelkyně,
ě, f., die Ausstellerin. Vystavovati, vz Vystavěti, Vystaviti.
Výstavovník, a, m. = výstavník. Bern.
Vysťažovati se = vystěžovati se, sich
genug beschweren, beklagen. Na Slov. Bern. Vystehkovati, aussteppen. Ros.
Vystěhovalec, lce, m., der Auswanderer,
Emigrant. J. tr., Ddk. III. 247., II. 191. Vystěhovalecký, Auswanderer-, V. ro-
dina. Mus. 1880. 363. Vystěhovalectvo, a, n., die Emigration,
Emigranten. Šm. Vystěhovalství, n., das Auswanderer-
wesen. Dch. Vystěhovalý, ausgewandert. V. šlechta.
M. Vystěhovanec, nce, m. = vystěhovalec.
Ddk. III. 101., Krok, Kram. Vystěhování, n. = opuštění státu, jehož
občanem někdo jest, v tom úmyslu, aby se usadil v jiném a tam občanství nabyl, die Auswanderung. S. N. Hromadné v., Massen- auswanderung. Dch. — V., das Laufen, Fliehen, Ausziehen. Na Slov. Bern. Vystěhovaný; -án, a, o, ausgewandert,
ausgezogen, weggezogen. Us. Vz Vystěho- vati. Vystěhovati, vystěhovávati = pryč ste-
hovati, übersiedeln; se: ausziehen, auswan- dern. — koho, se odkud jak kam kdy. Se vším se z toho domu vystěhoval. Ros., D. V. se ze země. D. V. koho z města na předměstí. I vystěží tě z stanu tvého. Z. wit. 51. 7. Vystěžil se Abraham z Egypta. BO. Abraham z Haran v 75. létě věku svého se vystěhoval. SŠ. Sk. 76. (Hý. ). Tehdáž v-la se z Čech spravedlnosť. Ddk. II. 374. Kamž (do Korinta) oni byli z Říma po vy- daném výhostu Klaudia císaře se v-li. Sš. 1. 145. Židé z Čech vypověděni, aby se do ter- minu sv. Martina v-li. Dač. I. 134. Dokavad Kristus byl na zemi, veškeren takořka vyšší svět se na zemi vystěhoval. Sš. J. 37. V. se na byt. BR. II. 599. b. Žádali, aby do Čech se směli v. Ddk. II. 123. — se s kým. V-la se i se syny svými. Ddk. II. 61. — jak. V-val se pomocí něčí, s velikými nesnázemi, po dlouhém loučení atd. Us. Vysteknouti, knul a kl, utí, ausreichen.
— koho k čemu. Nevím, vystekne-li mne
k tomu; Dvú chlapů nevystekne, aby ho udrželi. Na Ostrav. Tč. Vystělati, vz Vystlati.
Výstelka, y, f. = nitroblána, das Endo-
thel. V. cev. Nz. lk. — V., die Auspol- sterung. Mor. Tč. Výstelkový nádor, das Endotheliom. Nz.
lk. Vystenání, n., vz Vystenati.
Vystenati, ausseufzen, seufzend sagen.
— co. či som ti ťažka? Ach, nie! chcel
poviedať, ale ledva to vystenal. Dbš. Sl. pov. V. 68. |
||
|
|||
Předchozí (1107)  Strana:1108  Další (1109) |