sb157-05 0..8296

1108

za nového vzdorokrále. Ddk. II. 287. —
proč. Svůj tovar na prodej v. Us. Tč. Aby
pro všechny časy pravidlo se vystavilo. Sš.
I. 57. Obstavení rukojmie dva člověky vy-
stavují k svědomí a ti znají, že... NB. Tč.
22. — o čem. Pokud vystavoval apoštol
o Kristově vyšší podstatě. Sš. II. 200. (Hý. ).
Jan a Alexandr místněji známi nejsou a
jenom domněnky o nich se vystavují. Sš.
Sk. 46. — jak. V-vil ho nespravedlivě ja-
kožto podvodníka. Dch. Pavel věci některé
v takovém způsobu vystavuje, že...; Pavel
všudy s důrazem to v-vuje; Světáky pán
za příklad v-vuje zbožcům nějakým důvo-
děním od menška k většku; V-vuje víru se
strany předmětné; Krista vystavuje napřed
podlé předčasového jeho bytí; Tuto ale
vystavuje božskou důstojnosť Kristovu jako
ráz a hodnotu v poznání lidstva časem a
dějinně nabytou. Sš. Sk. 278., L. 3., 157., II.
41., 165., 200. (Hý. ). A tudíž v-il živé svědomí
jménem Ješka Lajlocha. Půh. II. 460. — se,
co nad co (proč). Stav svobodný pro
jeho zvolnosť nad manželský v-vují (před-
nosť mu dávají). Br. Svá ustanovení nad
boží přikázání vystavovali; V-vuje příbuz-
nosť duchovní nad tělesnou; Ty nade mne
v-vuje; Aby jedni nad druhé se nevystavo-
vali. BR. II. 21. a., 57. b., 88. b., 101. (Šd. ).
Kdo je nad jiné postaven, pohromám větším
vystaven. Us. Tč. — koho po kom = dáti
na druhé místo. Scip., Šm. — co, se čím:
město kamením v. Mand. Životem svým za
příklad se nám vystavil. Kram.

Výstávka, y, f., der Vorwurf. V-ky ně-
komu činiti. 1584. Er. Vz Výstava.

Výstavna, y, f., das Ausstellungsgebäude.
Rk.

Výstavné, ého, n., das Biergeld. Šp.

Výstavní rejstřík (v pivováře), das Aus-
stossregister. Zlob. — V., Ausstellungs-. V.
stolky řím. Vz Vlšk. 137. V. místo (výsta-
viště). Us. V. předměty, místnosť, Dch., bu-
dova, Us., lotterie. Šp. — V., Schau-. V.
okno. Šp. V. prodej, Bazarverkauf. Dch.
V. lůžko (mrtvoly), das Schaubett. Vz Vý-
stavný.

Výstavnictví, n., das Ausstellerwesen.
Dch., Šp.

Výstavník, a, m. = výstavovník, der
Bankerottirer. Na Slov. Bern.

Výstavnosť, i, f., die Aussteilbarkeit. —
V. = stavení, der Bau, das Gebäude. Oheň
zničil v-sti a písma. Krok. — V. = zvláště
pěkné, vysoké stavení, hoher, prächtiger Bau.
V. budovy. Us. Brt. V-nosť domu. — Lom.,
Měst. bož., Mus. — Jg.

Výstavný = mohoucí býti vystaven, aus-
stellbar. — V. = vystavený, aufgeführt, er-
richtet, erbaut; vysoko vystavený, hoch auf-
geführt, hoch; vysoký, okázalý, nádherný,
hoch, erhaben, prächtig. V. dům. D. — V.
zimnice, Ja., lépe: protržitá, střídavá (stří-
davka), das Wechselfieber. Jg. — Vz Vý-
stavní.

Vystavovací, Ausstoss-, Propinations-.
V. právo (propinační). J. tr.

Vystavovač, e, m. = vystavitel.

Vystavování, n., das Ausstellen atd.,
vz Vystavěti a Vystaviti. V. korouhviček

v trhové dni. 1577. Tč. — V. piva, der
Ausstoss, die Propination. Oprávněný k v.,
propinationsberechtigt. Šp. Předešlí opatové
jsou tu na tom klášteře piv na v. a na pro-
dej nikda nevařili. 1547. Tč.

Vystavovatel, e, m., der Aussteller. Pdl.

Vystavovatelka, y, vystavovatelkyně,
ě, f., die Ausstellerin.

Vystavovati, vz Vystavěti, Vystaviti.

Výstavovník, a, m. = výstavník. Bern.

Vysťažovati se = vystěžovati se, sich
genug beschweren, beklagen. Na Slov. Bern.

Vystehkovati, aussteppen. Ros.

Vystěhovalec, lce, m., der Auswanderer,
Emigrant. J. tr., Ddk. III. 247., II. 191.

Vystěhovalecký, Auswanderer-, V. ro-
dina. Mus. 1880. 363.

Vystěhovalectvo, a, n., die Emigration,
Emigranten. Šm.

Vystěhovalství, n., das Auswanderer-
wesen. Dch.

Vystěhovalý, ausgewandert. V. šlechta.
M.

Vystěhovanec, nce, m. = vystěhovalec.
Ddk. III. 101., Krok, Kram.

Vystěhování, n. = opuštění státu, jehož
občanem někdo jest, v tom úmyslu, aby se
usadil v jiném a tam občanství nabyl, die
Auswanderung. S. N. Hromadné v., Massen-
auswanderung. Dch. — V., das Laufen,
Fliehen, Ausziehen. Na Slov. Bern.

Vystěhovaný; -án, a, o, ausgewandert,
ausgezogen, weggezogen. Us. Vz Vystěho-
vati.

Vystěhovati, vystěhovávati = pryč ste-
hovati, übersiedeln; se: ausziehen, auswan-
dern. — koho, se odkud jak kam kdy.
Se vším se z toho domu vystěhoval. Ros.,
D. V. se ze země. D. V. koho z města na
předměstí. I vystěží tě z stanu tvého. Z.
wit. 51. 7. Vystěžil se Abraham z Egypta.
BO. Abraham z Haran v 75. létě věku svého
se vystěhoval. SŠ. Sk. 76. (Hý. ). Tehdáž
v-la se z Čech spravedlnosť. Ddk. II. 374.
Kamž (do Korinta) oni byli z Říma po vy-
daném výhostu Klaudia císaře se v-li. Sš. 1.
145. Židé z Čech vypověděni, aby se do ter-
minu sv. Martina v-li. Dač. I. 134. Dokavad
Kristus byl na zemi, veškeren takořka vyšší
svět se na zemi vystěhoval. Sš. J. 37. V.
se na byt. BR. II. 599. b. Žádali, aby do
Čech se směli v. Ddk. II. 123. — se s kým.
V-la se i se syny svými. Ddk. II. 61. — jak.
V-val se pomocí něčí, s velikými nesnázemi,
po dlouhém loučení atd. Us.

Vysteknouti, knul a kl, utí, ausreichen.

— koho k čemu. Nevím, vystekne-li mne
k tomu; Dvú chlapů nevystekne, aby ho
udrželi. Na Ostrav. Tč.

Vystělati, vz Vystlati.

Výstelka, y, f. = nitroblána, das Endo-
thel. V. cev. Nz. lk. — V., die Auspol-
sterung. Mor. Tč.

Výstelkový nádor, das Endotheliom. Nz.
lk.

Vystenání, n., vz Vystenati.

Vystenati, ausseufzen, seufzend sagen.

— co. či som ti ťažka? Ach, nie! chcel
poviedať, ale ledva to vystenal. Dbš. Sl.
pov. V. 68.