sb157-05 0..8296

1109

Vystěnati = vystonati. Na Slov. Bern.

Vystěradlo, a, n. = vystíradlo. der Vor-
maischapparat. Zpr. arch. VIII. 65.

Vystěrání, n. = vystírání. Bern.

Vystěraný; -án, a, o = vystíraný. Bern.

Vystěrati = vystírati. Bern.

Výstěrbek, bku, m. Ješto jejich mínění
pouhým kritického upřílišování v-kem jest.
Sš. II. 173.

Vystěžiti, vz Vystěhovati.

Vystěžovati se kde na koho někomu,
sich ausklagen, seine Klage vollends mit-
theilen. Us. Šd., Tč.

Vystíbiti, il, en, ení, vystibovati, aus-
stecken, ausstrecken, ausrecken. — co kam:
korouhev na střechu, prsty do vrchu, ně-
koho za dvéře. Na Ostrav. Tč.

Výstih, u, m. = vystihnutí, das Nach-
jagen, Nachsetzen.

Vystihač, e, m. = honec, běhoun, der
Wettrenner, Wetteiferer.

Vystíhání, n., vz Vystihnouti.

Vystíhati, vz Vystihnouti.

Vystíhlosť, vystihlosť, i, f., die Erreich-
barkeit, Begreiflichkeit. Jg.

Vystihlý, vystíhlý = který vystihl, der
erreicht hat. — V. = vystižený, vystižitelný,
fasslich, begreiflich, erreichbar dem Ver-
stande. — v čem. Bibl.

Vystihnouti, vystihnouti, ul, ut, utí;
(zastr. vystihu), stíhl, stížen, ení; vystíhati,
vystihovati = dohoniti, chytiti, nachjagen,
nachsetzen, ereilen, einholen, fassen; do-
stihnouti, vyzpytovati, erforschen, erschöp-
fend behandeln, erfassen, begreifen. — co,
koho. Kdo lásku tvou k nám vystihne?
Kom. Moudrosť boží v. Br. V. pravdu. Us
Nikdo toho nevystihne. Us. Vck. Zdaliž ty
příčiny těch věcí v. můžeš? Ler. Nikdo
ještě lásky nevystihnul povahu a vládu ča-
rovnou. Koll. I. 23. Beztělen vystihuje hvězd
po nebesku šlépěje. Č. — co čím: roz-
umem (vyzpytovati, vyhledati). Us., Š. a Ž.

— co odkud: slovo z knihy = vynechati
čtením. Us. — co jak. Stálosť a pevnosť tu
(víry) Pavel dvěma podobenstvíma vysti-
huje; Vystíhá pak předmět ten (modlitby)
slovy; Ovšem ale člověk nevystihne docela
záměry boží. Sš. II. 108., 196., Sk. 21. (Hý. ).
— kde. V přípisu svém Pavel již určitě
poměr mezi sebou a čtenáři svými vysti-
huje; Ve slově zalíbilo všemocná neodvis-
losť se vystihuje. Sš. I. 158., 168. (Hý. ).

— s infinit. Nemohu vystihnouti zaplatiti
všechny dluhy. Us. Vk. — komu = poroz-
uměti. Nemohli tomu vystihnouti. Mor. Kld.
82., Brt. S. 40. Ty jsi chytřejší než já, nebo
kdo přichází ke mně, já žádnému nevy-
stihnu a ty proti každé nemoci znáš zelinu.
Er. Sl. čít. 39.

Vystihnutí, n., vz Vystihnouti. Bern. Vz
Vystižení.

Vystihnutý; -ut, a, o = vystížený. Vz
Vystihnouti.

Vystihovati, vz Vystihnouti.

Vystínání, n. = postínání, vyhlazení, die
Nieder-, Aushauung. Vz Vystínati. Bern.

Vystínaný; -án, a, o = postínaný, vy-
hlazený, niedergehauen, ausgehauen. Bern.

1. Vystínati = všecky postínati, mečem
vyhubiti, nacheinander niederhauen; die Köp-
fe abschlagen. — koho (jak): zajaté do
posledního v. Us. 4000 samých koňákův, a
ti úminek měli všechno vyloupiti, spáliti a
vystínati. Pam. Val. Meziř. 151. Když jsou
Turci Divín vzali a junákov vystínali. Sl.
let. I. 283. Ssk. — co odkud. Všecko vrbí
z potoka vystínali. Na Ostrav. Tč.

2. Vystínati = řidnouti, in Menge ab-
nehmen. — kde. Obilí na tom poli vystíná
(tratí se). Us. u Petrovic. Dch.

Vystínění, n., die Abschattirung, Schat-
tirung, der Entwurf, Schattenriss. Bern.

Vystíněnosť, i, f. = vystínění.

Vystíněný; -ěn, a, o, schattirt, entwor-
fen. Bern. — čím. Výkres tuší v-ný. NA.
I. 58.

Vystíniti, il, ěn, ění, vystiňovati, schat-
tiren, entwerfen. — co: obraz.

Vystírací, vystěrací, Meisch-. V. káď
(v cukrovaru), der Meischbottig, KP. V. 47.
Zpr. arch. VIII. 61., 63., 102., hřeb na v.
kádi, die Haspe. Suk. V. stroj (vystěradlo).
Suk.

Vystíradlo, a, n, = vystěradlo (nástroj
sladovnický), der Vormeischapparat. Zpr.
arch. VIII. 65.

Vystírání, n., die Meischung, die Aus-
schüttung. V. sladu. Us., Suk. Vz Vystříti.

Vystíraný; -án, a, o, vz Vystříti.

Vystírati, vz Vystříti.

Vystírka, y, f. = vystírání. V. na vy-
stírku, na várku, der Meischguss, das Guss-
wasser. Suk. Suchá v., der Salat. Suk. —
Cf. Zpr. arch. VIII. 61.

Vystiskati se, sich satt drücken, um-
armen. Na Ostrav. Té.

Vystížení, n. = vystíhnutí, die Ereilung,
Erreichung; pochopení, die Erkenntniss, Er-
forschung.

Vystižený; -en, a, o, erreicht, erwischt,
gefangen, erforscht, erfasst. Vz Vystihnouti.

Vystižitelnosť, i, f., die Begreiflichkeit,
Erforschlichkeit.

Vystižitelný = mohoucí vystižen býti,
vystíhlý, ergründlich, erforschlich, begreif-
lich. D., Stč. Zmp. 334.

Vystižný = vystižitelný. Boč. exc.

Vystkvíti, věji, věl, ění; v. se, vystkví-
vati se = vyblesknouti, heraus-, erglänzen.
— čím. Vystkvěje odvaha smělým čelem.
Č. — se komu. Nám se radosť vystkvějuje.
Č. — kde: na lícech děviných dvě tu růže
vystkvěly. Mus. Slunce vystkvětlo nad ho-
rami. Us. Tč. — kdy kde. V ranním svitu
nad purpurovým pokrovem okolního pohoří
osněžené strminy jako zlatem oblité se vy-
stkvějou. Kodm. v Mtc. 1. XI. 3 str. 3.

Vystlání, n., die Aufbettung, die Aus-
streuung. Bern.

Vystlaný; -án, a, o, aufgebettet. V-ná
postel. Us. Co je po domečku pěkném, ma-
lovaném, jako po lůžečku pěkném, v-ném.
Sš. P. 635. Oba hleděli na lože v-né. Sá.
Ale keď tu raz lepšie obzrel sa, videl v kúte
postel v-nú. Dbš. Slov. pov. VII. 76. A to
se tam bělá postelka v-ná, leží tam šohajek,
hlava porúbaná. Sš. P. 122. — čím jak.
Lůžko v-né peřinami až k podlaze (stropu).