Předchozí (1108)  Strana:1109  Další (1110) |
|
|||
1109
|
|||
|
|||
Vystěnati = vystonati. Na Slov. Bern.
Vystěradlo, a, n. = vystíradlo. der Vor-
maischapparat. Zpr. arch. VIII. 65. Vystěrání, n. = vystírání. Bern.
Vystěraný; -án, a, o = vystíraný. Bern.
Vystěrati = vystírati. Bern.
Výstěrbek, bku, m. Ješto jejich mínění
pouhým kritického upřílišování v-kem jest. Sš. II. 173. Vystěžiti, vz Vystěhovati.
Vystěžovati se kde na koho někomu,
sich ausklagen, seine Klage vollends mit- theilen. Us. Šd., Tč. Vystíbiti, il, en, ení, vystibovati, aus-
stecken, ausstrecken, ausrecken. — co kam: korouhev na střechu, prsty do vrchu, ně- koho za dvéře. Na Ostrav. Tč. Výstih, u, m. = vystihnutí, das Nach-
jagen, Nachsetzen. Vystihač, e, m. = honec, běhoun, der
Wettrenner, Wetteiferer. Vystíhání, n., vz Vystihnouti.
Vystíhati, vz Vystihnouti.
Vystíhlosť, vystihlosť, i, f., die Erreich-
barkeit, Begreiflichkeit. Jg. Vystihlý, vystíhlý = který vystihl, der
erreicht hat. — V. = vystižený, vystižitelný, fasslich, begreiflich, erreichbar dem Ver- stande. — v čem. Bibl. Vystihnouti, vystihnouti, ul, ut, utí;
(zastr. vystihu), stíhl, stížen, ení; vystíhati, vystihovati = dohoniti, chytiti, nachjagen, nachsetzen, ereilen, einholen, fassen; do- stihnouti, vyzpytovati, erforschen, erschöp- fend behandeln, erfassen, begreifen. — co, koho. Kdo lásku tvou k nám vystihne? Kom. Moudrosť boží v. Br. V. pravdu. Us Nikdo toho nevystihne. Us. Vck. Zdaliž ty příčiny těch věcí v. můžeš? Ler. Nikdo ještě lásky nevystihnul povahu a vládu ča- rovnou. Koll. I. 23. Beztělen vystihuje hvězd po nebesku šlépěje. Č. — co čím: roz- umem (vyzpytovati, vyhledati). Us., Š. a Ž. — co odkud: slovo z knihy = vynechati
čtením. Us. — co jak. Stálosť a pevnosť tu (víry) Pavel dvěma podobenstvíma vysti- huje; Vystíhá pak předmět ten (modlitby) slovy; Ovšem ale člověk nevystihne docela záměry boží. Sš. II. 108., 196., Sk. 21. (Hý. ). — kde. V přípisu svém Pavel již určitě poměr mezi sebou a čtenáři svými vysti- huje; Ve slově zalíbilo všemocná neodvis- losť se vystihuje. Sš. I. 158., 168. (Hý. ). — s infinit. Nemohu vystihnouti zaplatiti
všechny dluhy. Us. Vk. — komu = poroz- uměti. Nemohli tomu vystihnouti. Mor. Kld. 82., Brt. S. 40. Ty jsi chytřejší než já, nebo kdo přichází ke mně, já žádnému nevy- stihnu a ty proti každé nemoci znáš zelinu. Er. Sl. čít. 39. Vystihnutí, n., vz Vystihnouti. Bern. Vz
Vystižení. Vystihnutý; -ut, a, o = vystížený. Vz
Vystihnouti. Vystihovati, vz Vystihnouti.
Vystínání, n. = postínání, vyhlazení, die
Nieder-, Aushauung. Vz Vystínati. Bern. Vystínaný; -án, a, o = postínaný, vy-
hlazený, niedergehauen, ausgehauen. Bern. |
1. Vystínati = všecky postínati, mečem
vyhubiti, nacheinander niederhauen; die Köp- fe abschlagen. — koho (jak): zajaté do posledního v. Us. 4000 samých koňákův, a ti úminek měli všechno vyloupiti, spáliti a vystínati. Pam. Val. Meziř. 151. Když jsou Turci Divín vzali a junákov vystínali. Sl. let. I. 283. Ssk. — co odkud. Všecko vrbí z potoka vystínali. Na Ostrav. Tč. 2. Vystínati = řidnouti, in Menge ab-
nehmen. — kde. Obilí na tom poli vystíná (tratí se). Us. u Petrovic. Dch. Vystínění, n., die Abschattirung, Schat-
tirung, der Entwurf, Schattenriss. Bern. Vystíněnosť, i, f. = vystínění.
Vystíněný; -ěn, a, o, schattirt, entwor-
fen. Bern. — čím. Výkres tuší v-ný. NA. I. 58. Vystíniti, il, ěn, ění, vystiňovati, schat-
tiren, entwerfen. — co: obraz. Vystírací, vystěrací, Meisch-. V. káď
(v cukrovaru), der Meischbottig, KP. V. 47. Zpr. arch. VIII. 61., 63., 102., hřeb na v. kádi, die Haspe. Suk. V. stroj (vystěradlo). Suk. Vystíradlo, a, n, = vystěradlo (nástroj
sladovnický), der Vormeischapparat. Zpr. arch. VIII. 65. Vystírání, n., die Meischung, die Aus-
schüttung. V. sladu. Us., Suk. Vz Vystříti. Vystíraný; -án, a, o, vz Vystříti.
Vystírati, vz Vystříti.
Vystírka, y, f. = vystírání. V. na vy-
stírku, na várku, der Meischguss, das Guss- wasser. Suk. Suchá v., der Salat. Suk. — Cf. Zpr. arch. VIII. 61. Vystiskati se, sich satt drücken, um-
armen. Na Ostrav. Té. Vystížení, n. = vystíhnutí, die Ereilung,
Erreichung; pochopení, die Erkenntniss, Er- forschung. Vystižený; -en, a, o, erreicht, erwischt,
gefangen, erforscht, erfasst. Vz Vystihnouti. Vystižitelnosť, i, f., die Begreiflichkeit,
Erforschlichkeit. Vystižitelný = mohoucí vystižen býti,
vystíhlý, ergründlich, erforschlich, begreif- lich. D., Stč. Zmp. 334. Vystižný = vystižitelný. Boč. exc.
Vystkvíti, věji, věl, ění; v. se, vystkví-
vati se = vyblesknouti, heraus-, erglänzen. — čím. Vystkvěje odvaha smělým čelem. Č. — se komu. Nám se radosť vystkvějuje. Č. — kde: na lícech děviných dvě tu růže vystkvěly. Mus. Slunce vystkvětlo nad ho- rami. Us. Tč. — kdy kde. V ranním svitu nad purpurovým pokrovem okolního pohoří osněžené strminy jako zlatem oblité se vy- stkvějou. Kodm. v Mtc. 1. XI. 3 str. 3. Vystlání, n., die Aufbettung, die Aus-
streuung. Bern. Vystlaný; -án, a, o, aufgebettet. V-ná
postel. Us. Co je po domečku pěkném, ma- lovaném, jako po lůžečku pěkném, v-ném. Sš. P. 635. Oba hleděli na lože v-né. Sá. Ale keď tu raz lepšie obzrel sa, videl v kúte postel v-nú. Dbš. Slov. pov. VII. 76. A to se tam bělá postelka v-ná, leží tam šohajek, hlava porúbaná. Sš. P. 122. — čím jak. Lůžko v-né peřinami až k podlaze (stropu). |
||
|
|||
Předchozí (1108)  Strana:1109  Další (1110) |