sb157-05 0..8296

1110

Mor. Šd. — V., ausgestreut, durchs Streuen
verbraucht. V. sláma. Us. — V. = vycpaný.
V. nohy, prsy. Mor. Tč.

Vystlati, steli, al, án, ání; vystélati (vy-
stýlati) = ustlati, aufbetten, das Bett ma-
chen, durchs Streuen verbrauchen, aus-
streuen; vycpati, ausstopfen. — co. Pěkně
vystlala tu postel. Us. Všecku slámu v-al
(stláním zpotřeboval). Us. Vystlali jsme už
všecko stlaní (Streu), už nemáme čím stláti.
Us. Šd. V. lože. Šml. V. nohy, prsy (vy-
cpati). Na Ostrav. Tč. — čeho. Ten vystlal
slámy (i. e. mnoho)! Hlas. — co čím: ulici
slamou. V. hnízda peřím, vatou. Us. Tč.
Cestu kvítím v. Kos. Ol. I. 109. — co kde.
Já ti je (lože) vystelu u prostřed dunaja,
jestli na ně lehneš suchýma nohama. Sš. P.
703. — co komu. Slámu kravám v. Us. Tč.
Měla pět dcerek a chtěla-li každé pořádné
lože v., bylo oč pečovati. Sá. — co kam.
Slámu pod krávy v. Us. Tč.

Vystlatí, n. = vystlání. Na Slov. Bern.

Vystlatý; -at, a, o = vystlaný. Na Slov.
Bern.

Vystlávání, n., vz Vystlání, Vystlati.

Vystlávaný, vz Vystlaný a Vystlati.

Vystlávati, vz Vystlati.

Vystlúkati = vytlouci, stlouci, buttern.
Stlúkala, až vystlúkala. Na již. Mor. Šd.

Vystojím, vz Vystáti.

Výstojný = kterého můžeme vystáti, aus-

stehlich. Us.

Vystolařiti, il, en, ení, austischlern. —
si co. Tč.

Vystonání, n., die Genesung.

Vystonati, stonám a stoni, stůněš etc.,
vz Stonati, v. se, genesen, auskränkeln. Vy-
stonal se. Us. — se z čeho. Ros. V. se
z nemoci, Us., z lásky. Vlč. — kde čím:
v lázních, koupáním.

Vystonávání, n., das allmählige Gene-
sen.

Vystonávati, vz Vystonati.

Vystončený; -en, a, o. V. holoubata,
housata (jimž stonky už narostly) = lopa-
čata, stončata. Mor. Šd.

Vystončeti, el, ení = stonky dostati. Ho-
loubata, husy atd. už vystončely. Us. Tč.

Vystopování, n., das Ausspähen, Aus-
spüren, Festmachen. V. zvěři psy. Us.

Vystopovaný; -án, a, o, ausgespäht, aus-
gespürt. V. zvěř. — kým: psy. Us.

Vystopovati = vystihnouti, na stopu
přijíti, ausspüren, ausspähen, aufspüren, fest-
machen. — koho: zločince, Us, nepřítele,
Čsk., zvěř. Us. — co. Aby (Pavel) hloub
povahy své vystopoval. Sš. II. 14. — co
kde. V-li při něm poklésku. Kos. Ol. I. 63.

— koho kým, jak: zvěř psem, Us., bez
psa. Šp.

Vystoupená. Dali mu za vystoupenou.
Vz Odbyti. Č., Lb.

Vystoupení, n., die Aus-, Heraus-, Her-
vortretung, das Austreten, Ausgehen. V.
slunce. Sedl. — V., die Ausweichung, Ab-
tretung. V. ze života, ze světa, das Abster-
ben. Těžké bude duši našie v. Hus III. 139.

— V., das aus der Art Schlagen, die Ent-
artung. V. z rodu. Bern. — V., das Aus-
treten. Ž. wit. 30. 23. V-ní kosti stehenné

z lože (vyvinutí), pupku, Ja., vody, Har.,
moře, V., dělohy. Us. — V., das Auf-, Her-
vortreten. V. člověka, herce na jevišti. —
V., das Hinaufsteigen. — V., die Bewegung
in die Höhe. V. kouře. Bern. — V., das
Aus-, Heraussteigen. V. z vozu. Us.

Vystoupilý, entstiegen; ausgetreten. V.
z něčeho. Us. Dch. Vz Vystoupiti.

Vystoupiště, ě, n., der Aussteigeplatz.
Šm.

Vystoupiti, stup, il, en, ení; vystoup-
nouti, pnul a pl, utí; vystupovati = vykro-
čiti, vyjíti odněkud, heraus-, austreten, aus-
steigen; odstoupiti, abtreten; chybiti, zhře-
šiti, übertreten, sündigen, ausschweifen; vy-
hnouti, ausweichen, ausströmen, überströ-
men, austreten; na jevo vyjíti, hervor-, her-
aus-, auftreten, hervor-, herausrücken; vystou-
piti, hinauf-, emportreten, auf-, hinaufstei-
gen, auffahren, aufgehen. Jg. — abs. Vy-
stup. D. Voda vystoupla. Har. Kouř, dým
vystupuje. Us. V-pil tu chlap jako hora;
Nebezpečenství vystupuje. Dch. Mladší vy-
stoupá, když se stařec kácí. Shakesp Tč.
Což jest kde vystúpeno, aby napraveno bylo.
Arch. IV. 509. Vystupují hrady (druh mra-
čen). Us. Šd. — z čeho, odkud: z mezí,
z poručení, z míry; řeka z břehu vystoupila,
V.; z vozu, z lodí, ze služby, z úřadu, D.,
z domu, z řady, z povinnosti, z rozumu, Us.,
z kláštera, Ml., ze zvyku. Ctib. Čert z něho
vystoupil (vyšel). Dal. Vystoupiti z lodi
na břeh, z davu lidu, z kola. Us. Na jehož
místě jezero z hlubin vystoupilo. Sá. v Osv.
I. 180. Při výstupu pístu vystoupí voda ze
skříně okolo ventilu zdviženého do boty.
ZČ. I. 82 Kosť vystoupla z kloubu. Us. Pro
vysoké stáří z úřadu vystoupiti. Ml. Zvěř
z lesa v-pila. Us. Šp. I viděl jsem jiného
anděla vystupujícího od východu slunce. Br.
V. z práce. Šp. Z lučin vystupuje pára. Us.
Oči vystupovaly mu z důlků. Vrch. V. ze
spolku. Tč. Z práva nevystupujíce; Z listu
nevystupujem (abstehen). NB. Tč. 85., 131.
V. z dětinských let. Výb. I. 269., Alx. V.
ze smysla. Výb. II. 7. (Pass). Zdá-li se jim,
že bychom z čeho vystoupili, nechť to pro-
vedou přede vší zemí; Z zvláštních osob,
z nichž vystupuje-li kdo ze svého práva,
může a má pohnán býti k soudu. Pal. Děj.
IV. 2. 304., V. 2. 31. Lid válečný z míry
vystupovati se jal. Mus. 1880. 231. Vystup
sa z cesty, geh aus dem Wege! Dbš. Sl.
pov. I. 90. Keď videli prichádzať rytýra
v zlate, všetci mu hneď vystúpili z cesty.
Ib. I. 316. A oni pravili, co je v listě psáno,
z toho že nevystupujie nižádným obyčejem.
NB. Tč. 151. Vystoupil-li požívatel z jaké-
koli příčiny z užívání jeho (zboží), připadlo
zase nazpět na vévodu. Ddk. IV. 201. Ad-
rianus ciesař tak v srdečnú radosť vstúpi,
až jako z smysla vystúpi. Výb. II. 7. Jeho
vlastní bratia vystupovali mu z cesty. Mt.
S. I. 53. Jestližeby pak strana která nechtěla
tohoto našeho rozkázánie zachovati a z toho
že by vystúpila, k takovým měli bychom
se jakožto k neposlušným zachovati; A
jestližeby která strana z toho vystúpila a
v tom se nezachovala, že JKM. s takového
bez milosti ráčí základ vzieti. Arch. IV. 309.,