sb157-05 0..8296

1111

322. Syn božie, múdrosť věčná, tak jest
u mieře tu modlitbu položil, že by co naj-
méně byla delšie, byla by z miery vystu-
pujiec člověku přielišná; Aby ne každý
svatý k své vóli, když by on zamienil, s to-
hoto světa vystúpil a v nebi se se svým
milým kochal; Když duše z těla vystúpí.
Hus I. 312., III. 63., 136. (Tč. ). Tehda sv.
Michal archangel vvstúpí proti nemu (Anti-
kristovi) z nebes. Pass. 12. Z črna lesa vy-
stupuje skála; Vystúpichu z úvala rózno;
Oba z dráhy vystúpista. Rkk. 7., 9., 41. —
odkud jak. Láska, která mu z nich ani
kročej jeden vystupovati nedá. Žer. 310.
Vystoupil mu s cesty v bok (seitwärts aus-
weichen). Jir. Ves. čt. 48. — kam (nač):
na zem. Har. Řeka na břeh vystoupila. V
Na vysoký stupeň dokonalosti v. Kom. V.
na kolbiště, na koně, na jevo, na den. Us.
Dch. Vystup si, cérečko, hore na stoličku.
Brt. P. 27. V. komu na um. Kos. Ol. I. 264.
Voda v-la až na dolejší město. Dač. II. 23.
A když se umyla, na břeh vystópila; Před
našima jsó vysoký okna, zavolal syneček na
náspja vystópna. Sš. P. 36., 315. Šalba vy-
stoupila na bílý den. Jel. Enc. m. Vl. Na
skálu vystúpi silný Záboj. Rkk. 7. Když
sem křik slyšel, vystúpil sem mezi vrata.
NB. Tč. 105. — na koho. Na pocestného.
Kron. tur. Z lesa na někoho v. Us. Ze tmy
za zlým úmyslem na někoho v. Mk. Padúši
naň vystoupili. Pass. 985. — kam jak. Vy-
stoupil na kopec s mečem dobytým. Flav.
Předsudky náboženské vystupovaly při něm
způsobem příkrým v popředí. Mus. 1880
485. Potom podlé proroctvie sv. prorokuov
vystúpí z nebes všemohúci súdcě nad to
údolé před jeruzalemským městem. Pass.
15. (Hý. ). — čím. V. nohou ven. V. —
proti komu (jak): proti nepříteli. Us.
Proti někomu příkře v-piti Mus. 1880. 486.
Proti snesení něčímu v. Us. Dch. Vojtěch
ještě v tomto roce proti němu v-il s vážnou
žalobou. Ddk. IV. 18. Prvý proti tvým ne-
přátelóm s mečem vystúpím. Hr. rk. Proti to-
mu bludu již byl sám vystoupil. Sš. Sk. 209.
Proti takovému potupení všech starobylých
práv v-li na obranu s mečem v ruce. Ddk. IV.
86. — v čem (jak, na koho). Jal se zjevně
u věci té vystupovati. Mus. 1880. 453. A tudy
Pavel s důrazem v otázkách následujících
proti nim vystoupá. Sš. I. 164. Pozemky v-ly
v ceně. Us. V té povinnosti rodiče často vy-
stupují (chybují). — kde (na koho). Herec
na divadle pohostinsku vystoupil. Us. On
první po francouzsku v Litvě vystupoval.
Kká. Td. V roztocích různých látek vy-
stupují ochlazováním krystaly. ZČ. I. 250.

V lese na pocestné vystupovali. Us. Tvar
oblých boků ostře vystupoval pod řasou
šatu. Vrch. Na jevišti dějepisném vystu-
puje jen Ota. Ddk. III. 13. Mhly, ktoré
v najodlahlejších dieloch sveta vystúpily,
zastíňa v spôsobe oblakov naše pole. Na
Slov. Tč. — proč. Pro věc v., für etwas
eintreten. Dch. Pro biskupství olomoucké
vystupuje povždy co zástupce náčelník Oto-
viců. Ddk. IV. 273. Jeho ponuknutím (instr.
příčiny) muži z lesa v-li. Háj. 20. — jak.

Vz předcházející. S pevnou jistotou v., mit

Aplomb auftreten; překážlivě (hemmend) v.
Dch. Přišla doba, kdež kardinal Kvido se
vší ostrostí vystoupiti mohl. Ddk. III. 113.
Jakož jest vystúpila paní Kachna skrze
pomocníka jiejí a obtíženu žalobu vedla,
kteráž se dotýče cti i hrdla jeho. NB. Tč.
79. Tehdy dva vystúpíta s napatými samo-
střiely. Arch. III. 36. (Šd. ). Počet vojska
celého vystupoval daleko přes 20000 bo-
jovníků výborně oděných. Pal. Děj. IV. 1.
214. Upomínky vystoupily v libém skladu
jeho řeči znova do života. Šml. Na jihu
nížiny ganžské vystupuje nad moře přes
700 m. vysočina Dekan v podobě trojhranu.
Lpř. Dj. 17. Teploměr vystoupil o 20°. ZČ.
I. 250. — kdy. Za jeho panování vystou-
pil Aegypt z dosavadní uzavřenosti. Lpř.
Dj. I. 27. Vz V. proti čemu. Po té hrozné
řeči vystúpie třie žalobníci. Pass. 17. (Hý. ).
— S čím. Učenec X vystoupil s novou
theorií. Us. Pal. — kam (k čemu, do čeho,
před koho, nad co, nač, v co). Slunce
vystupující k našim hlavám dělá jaro. Kom.
Roh domu vystupuje do ulice. Us. Páry
vystupují do výšky. Ml. V. před někoho.
Solf. V. nad všednosť. Dch. Tato cena při
půdě dobře vzdělané bezpochyby vystou-
pila až k výši desateronásobné. Ddk. IV.
168. Při tom vystupuje teplota až na stu-
peň, při kterém těleso taje. ZČ. I. 250. V-il
nad hlavu mou. V. — kudy. Střevo skrze
ránu vystoupilo. Ras. V. přes celní pomezí.
Trest. zák. Slyší Hostýn a aj po hlavě vy-
stoupá mhla jemu nevídaná. Sš. Bs. 192.
(Hý. ). — (komu) kam. Pokrm mi vystu-
puje. D. Krev mu v tvář vystoupila. Us. —
se = vyhnouti. Na Slov. Plk. — adv.: vy-
soko v. (cti dojíti). V. Náhle v. Sbr.

Vystouplý = který vystoupil, hervor-
getreten, hervorgestiegen, aufgestiegen, aus-
getreten, emporgestiegen, angeschwollen. V.
voda, potok, řeka. Dch., S. N. XI. 74. V-lá
voda už zase odpadává. Us. Dch. — od-
kud. Slunce z chlumu v. Č. Mladík z let
chlapeckých v-plý. Vlč.

Vystoupnouti, vz Vystoupiti.
Vystrabení, n. = vyléčení, die Heilung.
Na Slov. Žeby jej niečo podarovali na v.
popáleniny. Dbš. Obyč. 26.

Vystrabený; -en, a, o = vyléčený, ge-
heilt. Slov.

Vystrabiti, il, en, ení, vystrabovati =
vyléčiti, heilen. Na Slov. Němc. VII. 330.
Ale veť teba už ništ nebolí, rány tvoje sú
vystrabeny. Němc. — se = vyhojiti se, po-
zdraviti se, ohřáti, vyléčiti se, genesen. Mt.
S. I. 211., Phld. III. 3. 257. Tak se může
v. Hdk. C. 175. — se od čeho. Od toho
lieku iste vystrabí sa. Dbš. Sl. pov. III.
29. — se z čeho. Jaj, ten cymbal a ty
husle, kterak zvučno vábí! Kdo je zaslech,
ten se více z touhy nevystrab. Hdk. C. 9.
Kdo o svojí domovine zaslech, ten se více
z touhy nevystrabí. Na Slov. Tč.

Vystrabočení, n. = nastrabočení, vy-
strabení. Mor. Šd.

Vystrabočený; -en, a, o = nastrobočený,
vystrabený. Na Mor.

Vystrabočiti,, il, en, ení = nastrabočiti.
vystrabiti. Mor. Šd.