sb157-05 0..8296

1112

Výstřadný = střídající se, wechselweise.
Kram. exc.

Výstraha (zastr. výstraha, vystřeha), y,
f. = napomenutí, vystřelení, opatření, die
Warnung. Výstrahu dáti. List z r. 1522. V.
Výstrahu z něčeho si bráti, vzíti; K vý-
straze něco míti; K výstraze od takových
řečí sobě s pilností sloužili; Výstraha od
modlářství pohanského. Br. V něčem v-hu
míti. Troj. To mu slouží k v-ze; pro v-hu
hřícha. D. Straně naučení a výstrahy ne-
dávej. Pr. měst. Dáti někomu něco k v-ze.
Byl. Býti k v-ze. Bern. Vezmi si to za vý-
strahu. V-hu tvou u vítr mece. Pád v-hu
mající méně škodí. Us. V-hu někomu dáti
před něčím, od něčeho, z něčeho; Někoho
jiným k v-ze trestati; Příklad jiným k v-ze.
J. tr. Tolik vám dávám na v-hu. Bs. V. do
opravdy, eine ernste Warnung; Věrný pták
Lelek lítá okolo hlavy, aby dal v-hu před
zlým skutkem. Us. Dch. A v té nové pe-
četi jmá býti některaká proměna pro v-hu
staré stracené pečeti, zur Warnung vor...
Sb. 36. Jemu se již v-hy dostalo; Událosť
tato sloužila knížeti za výstrahu; Že však
posádka měla výstrahu, zmařil se podnik
jeho; Biskup kněžím povinností svých ne-
dbalým před zneužíváním velebné svátosti
a církevních obřadů v-hy dával; V-hu před
ním dává křesťanům. Ddk. III. 30., 55., IV.
28., 287., V. 195. (Tč. ). Tudy apoštol ještě
tu jednomyslnosť poroučí od protivy vý-
strahu dávaje; Předmět, k němuž se v. po-
tahovala; Leč apoštol dále v-hu svou vy-
vinuje; Aby pak v. jeho tím větší měla
dovahu. Sš. 11. 164., 210., 221. (Hý. ). Jestlis
sám co o tom naslechl, dej v-hu úředníku,
ať mi nedá vín plundrovati; Podlé povin-
nosti dobrého přítele v-hu vám dávám. Žer.
314., 322. (Tč. ). Pro v-hu bludů budoucích.
Bart. A v pátek po tom poslal do Prahy
k Šimonovi od bielého lva dávaje mu o to
v-hu; Opět měl v-hu o zradě města. Let.
74., 140. Kdež by se nepravosť kryla, tu
v. dána byla. Dh. 76. V-ha od syna božího
při věcech dvojích dána. BR. II. 25. Pro
v-hu něco pověděti; A móž manželský sku-
tek hodný býti trojím obyčejem, to věz:
pro plod, pro dluh a pro v-hu smilstva;
Již najméně sě lidé pro chválu boží pojí-
mají, pro plod a pro výstrahu zlého a naj-
viece pro libosť tělestnú a pro zbožie; Oni
lid sú zklamali, majíce již výstrahu, mnoho
sú lhali a od lidu lúpežně brali; Tu zna-
menaj, co jest pokušenie a od kterého po-
kušenie žádáme v-hy; Prosíme v-hy od
nekonečného kánie, jenž jest najvětčie zlé
člověku v tomto světě; Dobrým na v-hu
chci to položiti; (Smrť) se velmě hodí k v-zě
od hřiecha; Totoť sem psal potomním na
výstrahu; Rada našeho spasitele jest nám
v. proti věčnému zatracenie; Aby panny
a vdovy pro v-hu těch mnohých nejistot
a nebezpečenstvie, ješto se dějí v manžel-
stvie, nebyly tak všetečny k stavu manžel-
skému. Hus I. 194., 197., 200., 343., 344.,
356., 389., II. 110., 115., 131., III. 211. (Tč. ).
Vždy si za v-hu ber to: Experto crede Ru-
perto. Lb. Pád bláznivého jest v-hou mou-
drého. Lb. Strany přísloví a pořekadel

vz Oko, Plesati, Radovati se, Vlk, Voda,
Vyhráti, Výskati.

Vystrahač, e, m., der Warner. Zlatohv.
I. 98.

Vystřáhati, vz Vystříci.

Vystřáhnutí, n., die Verwarnung. V. ně-
komu dáti. J. tr.

Vystrahovač, e, m., der Warner. Bern.

Vystrahování, n. = výstraha. Bern.

Vystrahovaný; -án, a, o, gewarnt, Bern.

Vystrahovati, vz Vystříci.

Vystrájání, n. = vystrojování. Vz Vy-
strojiti. Na Slov. Bern.

Vystrájaný = vystrojený. Vz Vystrojiti.

Vystrájati, vz Vystrojiti.

Vystrájeti, vz Vystrojiti.

Vystrakatěti, ěl, ění, scheckig werden.
— komu. Zabarvil si hlavu a včil mu v-la.
Us. Tč.

Vystrakatiti, il, cen, ení, scheckig, bunt
machen. — co čím. Us. Tč.

Vystraniti, il, ěn, ění, vystraňovati. —
se komu, ausweichen. Na Ostrav. Tč.

Vystránkovati, paginiren. — co: knihu.
Us. Tč. Šd.

Vystřapatiti, il, cen, ení = střapatým
udělati, zerzaust, zottig machen. — se komu.
Kalhoty u noh se mi v-ly. Na Ostrav. Tč.

Vystřapcovati = vytřepiti. — V. komu
= vybiti, durchprügeln. Brs. — se také =
vysápati se. Už se v-val, už jde. Mor. Šd.

Vystřapení, n., das Trennen, Auftrennen,
Auflösen, Fasern, Zerzausen. Mor. Tč., Slov.

Vystřapený; -en, a, o, getrennt, aufge-
trennt, aufgelöst, zerfasert, zerzaust. Mor.
a Slov.

Vystřapiti, il, en, ení, vystřapovati, tren-
nen, auftrennen, auflösen, fasern, zerzausen.
Na Mor. a Slov. — co: košili, kalhoty. —
co čím: prsty, jehlou. Tč.

Vystřapkati = roztřapiti. — co. Vľkolák
ručník roztrhal, v-kal. Dbš. Sl. pov. I. 202.

Vystrašení, n., das Herausjagen durch
Schrecken. Bern.

Vystrašený; -en, a, o, durch Schrecken
hinausgejagt, herausgetrieben; erschreckt.
Přišel domů celý, všecek v-ný (zděšený,
polekaný). Us. Šd.

Vystrašiti, il, en, ení; vystrašovati =
strašením vynutiti, vyhnati, durch Schrecken
heraustreiben, erzwingen; erschrecken; zu
schrecken aufhören. — abs. Dali v. sa, ako
kto má plané svedomie. Dbš. Sl. pov. II.
64. — co na kom: peníze. Ros., Har. —
co komu: duši. V. — koho čím: pohle-
dem, bázní, Dvě kron., pohrůžkami. Kron.
mosk. Hned samým pohleděním z něho duši
v-šil. Kn. — co, koho odkud. Krále pol-
ského z Prahy, Němce z Čech vystrašil.
Háj. Z někoho duši v. Dvě kron., Rk. —
jak. No, veď by teba aj s povrieslom v-šil.
Dbš. Sl. pov. III. 9. — se = vylekati se.
Kolko rázů sa vystrašíme, jak dělají hluk,
Slez. a mor. Šd. — se čeho. Šel chlap na
zálety, v-šil se kozí brady. Slez. Šd.

Vystravovati, ausköstigen. L.

Vystražiti, lépe: vystříci. Jg.

Vystrážiti = vyšpehovati, kam chodí,
ausspähen. — koho. Vz Strážiti. Us. na
Mor. Brt.