Předchozí (1111)  Strana:1112  Další (1113) |
|
|||
1112
|
|||
|
|||
Výstřadný = střídající se, wechselweise.
Kram. exc. Výstraha (zastr. výstraha, vystřeha), y,
f. = napomenutí, vystřelení, opatření, die Warnung. Výstrahu dáti. List z r. 1522. V. Výstrahu z něčeho si bráti, vzíti; K vý- straze něco míti; K výstraze od takových řečí sobě s pilností sloužili; Výstraha od modlářství pohanského. Br. V něčem v-hu míti. Troj. To mu slouží k v-ze; pro v-hu hřícha. D. Straně naučení a výstrahy ne- dávej. Pr. měst. Dáti někomu něco k v-ze. Byl. Býti k v-ze. Bern. Vezmi si to za vý- strahu. V-hu tvou u vítr mece. Pád v-hu mající méně škodí. Us. V-hu někomu dáti před něčím, od něčeho, z něčeho; Někoho jiným k v-ze trestati; Příklad jiným k v-ze. J. tr. Tolik vám dávám na v-hu. Bs. V. do opravdy, eine ernste Warnung; Věrný pták Lelek lítá okolo hlavy, aby dal v-hu před zlým skutkem. Us. Dch. A v té nové pe- četi jmá býti některaká proměna pro v-hu staré stracené pečeti, zur Warnung vor... Sb. 36. Jemu se již v-hy dostalo; Událosť tato sloužila knížeti za výstrahu; Že však posádka měla výstrahu, zmařil se podnik jeho; Biskup kněžím povinností svých ne- dbalým před zneužíváním velebné svátosti a církevních obřadů v-hy dával; V-hu před ním dává křesťanům. Ddk. III. 30., 55., IV. 28., 287., V. 195. (Tč. ). Tudy apoštol ještě tu jednomyslnosť poroučí od protivy vý- strahu dávaje; Předmět, k němuž se v. po- tahovala; Leč apoštol dále v-hu svou vy- vinuje; Aby pak v. jeho tím větší měla dovahu. Sš. 11. 164., 210., 221. (Hý. ). Jestlis sám co o tom naslechl, dej v-hu úředníku, ať mi nedá vín plundrovati; Podlé povin- nosti dobrého přítele v-hu vám dávám. Žer. 314., 322. (Tč. ). Pro v-hu bludů budoucích. Bart. A v pátek po tom poslal do Prahy k Šimonovi od bielého lva dávaje mu o to v-hu; Opět měl v-hu o zradě města. Let. 74., 140. Kdež by se nepravosť kryla, tu v. dána byla. Dh. 76. V-ha od syna božího při věcech dvojích dána. BR. II. 25. Pro v-hu něco pověděti; A móž manželský sku- tek hodný býti trojím obyčejem, to věz: pro plod, pro dluh a pro v-hu smilstva; Již najméně sě lidé pro chválu boží pojí- mají, pro plod a pro výstrahu zlého a naj- viece pro libosť tělestnú a pro zbožie; Oni lid sú zklamali, majíce již výstrahu, mnoho sú lhali a od lidu lúpežně brali; Tu zna- menaj, co jest pokušenie a od kterého po- kušenie žádáme v-hy; Prosíme v-hy od nekonečného kánie, jenž jest najvětčie zlé člověku v tomto světě; Dobrým na v-hu chci to položiti; (Smrť) se velmě hodí k v-zě od hřiecha; Totoť sem psal potomním na výstrahu; Rada našeho spasitele jest nám v. proti věčnému zatracenie; Aby panny a vdovy pro v-hu těch mnohých nejistot a nebezpečenstvie, ješto se dějí v manžel- stvie, nebyly tak všetečny k stavu manžel- skému. Hus I. 194., 197., 200., 343., 344., 356., 389., II. 110., 115., 131., III. 211. (Tč. ). Vždy si za v-hu ber to: Experto crede Ru- perto. Lb. Pád bláznivého jest v-hou mou- drého. Lb. Strany přísloví a pořekadel |
vz Oko, Plesati, Radovati se, Vlk, Voda,
Vyhráti, Výskati. Vystrahač, e, m., der Warner. Zlatohv.
I. 98. Vystřáhati, vz Vystříci.
Vystřáhnutí, n., die Verwarnung. V. ně-
komu dáti. J. tr. Vystrahovač, e, m., der Warner. Bern.
Vystrahování, n. = výstraha. Bern.
Vystrahovaný; -án, a, o, gewarnt, Bern.
Vystrahovati, vz Vystříci.
Vystrájání, n. = vystrojování. Vz Vy-
strojiti. Na Slov. Bern. Vystrájaný = vystrojený. Vz Vystrojiti.
Vystrájati, vz Vystrojiti.
Vystrájeti, vz Vystrojiti.
Vystrakatěti, ěl, ění, scheckig werden.
— komu. Zabarvil si hlavu a včil mu v-la. Us. Tč. Vystrakatiti, il, cen, ení, scheckig, bunt
machen. — co čím. Us. Tč. Vystraniti, il, ěn, ění, vystraňovati. —
se komu, ausweichen. Na Ostrav. Tč. Vystránkovati, paginiren. — co: knihu.
Us. Tč. Šd. Vystřapatiti, il, cen, ení = střapatým
udělati, zerzaust, zottig machen. — se komu. Kalhoty u noh se mi v-ly. Na Ostrav. Tč. Vystřapcovati = vytřepiti. — V. komu
= vybiti, durchprügeln. Brs. — se také = vysápati se. Už se v-val, už jde. Mor. Šd. Vystřapení, n., das Trennen, Auftrennen,
Auflösen, Fasern, Zerzausen. Mor. Tč., Slov. Vystřapený; -en, a, o, getrennt, aufge-
trennt, aufgelöst, zerfasert, zerzaust. Mor. a Slov. Vystřapiti, il, en, ení, vystřapovati, tren-
nen, auftrennen, auflösen, fasern, zerzausen. Na Mor. a Slov. — co: košili, kalhoty. — co čím: prsty, jehlou. Tč. Vystřapkati = roztřapiti. — co. Vľkolák
ručník roztrhal, v-kal. Dbš. Sl. pov. I. 202. Vystrašení, n., das Herausjagen durch
Schrecken. Bern. Vystrašený; -en, a, o, durch Schrecken
hinausgejagt, herausgetrieben; erschreckt. Přišel domů celý, všecek v-ný (zděšený, polekaný). Us. Šd. Vystrašiti, il, en, ení; vystrašovati =
strašením vynutiti, vyhnati, durch Schrecken heraustreiben, erzwingen; erschrecken; zu schrecken aufhören. — abs. Dali v. sa, ako kto má plané svedomie. Dbš. Sl. pov. II. 64. — co na kom: peníze. Ros., Har. — co komu: duši. V. — koho čím: pohle- dem, bázní, Dvě kron., pohrůžkami. Kron. mosk. Hned samým pohleděním z něho duši v-šil. Kn. — co, koho odkud. Krále pol- ského z Prahy, Němce z Čech vystrašil. Háj. Z někoho duši v. Dvě kron., Rk. — jak. No, veď by teba aj s povrieslom v-šil. Dbš. Sl. pov. III. 9. — se = vylekati se. Kolko rázů sa vystrašíme, jak dělají hluk, Slez. a mor. Šd. — se čeho. Šel chlap na zálety, v-šil se kozí brady. Slez. Šd. Vystravovati, ausköstigen. L.
Vystražiti, lépe: vystříci. Jg.
Vystrážiti = vyšpehovati, kam chodí,
ausspähen. — koho. Vz Strážiti. Us. na Mor. Brt. |
||
|
|||
Předchozí (1111)  Strana:1112  Další (1113) |