sb157-05 0..8296

1114

Vystřebnouti, vz Vystřebiti.

Vystřebnutí, n., das einmalige Ausschlür-
fen.

Vystřebnutý; -ut, a, o, ausgeschlürft.

Vystřebování, n. = vystřebávání.

Vystřebovati, vz Vystřebati.

Vystrecť = vystříti. Na Slov. Bern.

Vystřečkování, n., vz Vystřečkovati.

Vystřečkovati, aufhören zu springen,
zu hüpfen, herumzulaufen; aufhören muth-
willig zu sein (Muthwillen zu treiben); zur
Genüge muthwillig sein; aufhören zu rin-
dern (přesťať běhati se, o kravách). — se =
vyběhati se, vyskákati se, aufhören zu sprin-
gen. Ros.

Výstřed, u, m., das Excentrum. Šm.

Výstředek, dku, m., die Excentricität.
Ustrnul však sám na druhém v-dku. Bdl.
Mtc. 1881. 107.

Vystředění, n., das Herausnehmen der
Krume. Bern.

Vystředěný; -ěn, a, o, der Krume be-
raubt, ausgekrumt. Bern.

Vystřediti, il, ěn, ění = ze středu vyn-
dati, vyloučiti, aus dem Centrum wegbrin-
gen, excentrisiren. Jg. — V., die Krume
herausnehmen, auskrumen. — co: chléb.

Výstředivosť, i, f., die Excentricität, f.
Krok. III. 186.

Výstředivý, excentrisch. Síla v., odstře-
divá. Sedl.

Výstředka, y, f., die Excentrik (an der
Eisenbahn). Šm.

Výstřední, excentrisch. V. kel (k bokům
blíže stojící), trubky, Rostl., kotouč, Techn.,
kruh, bod, ráz (Stoss). Nz. Vz S. N. — V.
člověk. Vz Výstřednosť. V. podivín. Mus.
1880. 450.

Výstředník, u, m. = excentrika, die Ex-
centricität. Vz S. N., KP. II. 354., 358. V.
expansivní. Ib. 360. V. = výstřední kotouč,
die Excentrik. Šp. V. rozváděcí, rozpínací
(expansivní). Zpr. arch. XI. seš. 2. str. 10. —
V., a, m. = výstřední člověk, ein excentri-
scher Mensch. Us. — V., spatangus, ježák.
Krok II. 515.

Výstředníkový, Excenter-. V. obojek,
der Excenterbügel, kotouč, die Excenter-
scheibe, tyč, Dampfexcenterstange. Šp.,
Šim. 84., Zpr. arch. XI. seš. 3. str. 26. V.
kroužek, der Excenterring. Šim. 84.

Výstřednosť, i, f., die Excentricität. Krok,
Stč. Zmp. 164. V. dráhy oběžnice. Stč. Zmp.
202. V. tepla denního. Ib. 518. V. číselná,
numerische E., linearná, lineare E., Jrl. 426.,
Stč. Zmp. 162., Jdč. IV. 77, 102., délková.
Jd. č. IV. 102., Stč. Zmp. 162. V. u ellipsy =
velikosť sploštěnosti její u srovnání s tva-
rem kruhu a určuje se jednak vzdáleností
ohniska ode středu, jednak co pouhé číslo
poměrem této vzdálenosti k polovičné délce
velké osy ellipsy. — V. v mravním smyslu
= fantastický směr mysli uchylující se od
pravé míry, jež jest uprostřed protivných
sobě krajností, na jednu nebo na druhou
stranu. S. N. Chyba od v-sti, der Excen-
tricitätsfehler. Nz. V. mody, die Extrava-
ganz. Dch. Zabíhati do v-stí. Us. V. přes
míru je zrovna tak nepříslušná jako sklá-
nění se pod ni. Ddk. V. 354.

Výstředný, excentrisch. V. kotouč (vý-
středník, excentrika), die Excentrik, v. kruhy,
exc. Kreise, v. bod, exc. Punkt, ráz, exc.
Stoss, Nz., Hrm. 100., ZČ. I. 257., deska,
die Excenterscheibe, Šim. 83., kruhové čáry,
Vnč. 23., v. hodnoty (minimum a maximum).
Stč. Zmp. 751. — V. povaha.

Výstřeh, u, m., die Bewachung, das Auf-
passen. Kterak mnoho zlého přišlo skrze
nynějšího prokuratora a skrze jeho v. Arch.

IV. 448.

Výstřeha, y, f., vz Výstraha.

Vystřehač, e, m., der Warner.

Vystřéhati, vz Vystříci.

Vystřehnouti, vz Vystříci. Bern.

Vystřehnutí, n. = vystřežení. Vz Vy-
stříci.

Vystřehnutý; -ut, a, o = vystřežený.
Vz Vystříci.

Vystřehovati, vz Vystříci. Bern.

Vystrékati = vystříkati. Na Slov. Bern.

Výstřel, u, m. = vystřelení, výpal, der
Schuss, das Abfeuern, die Salve, der Wurf.

V. poplašný, poděsný, na postrach, der
Schreckschuss, Alarmschuss, návěstný, der
Signalschuss, mistrovský, der Meisterschuss,
četní, die Zugssalve; k výstřelu hotový,
schussbereit; v. rozptýliti, den Schuss ver-
reissen; v-ly děl vypáliti, Kanonenschüsse
lösen; v-lem někoho postihnouti, zachytiti
atd. Dch. V. záměrný, der Visirschuss, bo-
řivý (bouravý), der Demontirschuss, lomivý
(průlomný), der Breschschuss, odrazný, der
Bricoleschuss, obloukový (oblý), Bogen-,
jadrný (přes celík), der Kern-, nejlepší, der
Bestsch., pozdravovací, der Salvenschuss,
křížný, Kreuz-, koulový, Kugel-, hrado-
smitný, Rikochet-, bodný, Stech-, do trupu
lodi, der Schuss ins todte Werk, obzorný
(nad hladinou), Schuss zwischen Wind und
Wasser, přivýřený, elevirter Sch., snížený
či skloněný, gesenkter Schuss, vodorovný,
horizontaler Sch., smetací, Čsk.. smetavý,
rasirender Sch., na zdař bůh, auf Ungefähr.
Čsk. Poranění v-lem odraženým, durch den
Prellschuss. Nz. lk. V. dopadavý, dopad,
dopadavá koule, der Göller, göllender Sch.,
smítavý, rasanter Schuss. S. N. XI. 287.
V. z ručnice, z děla. Us. V. houkl. Kká.
Td. 242. Král Rudolf zmocnil se bez v-lu
za osm dní všech měst. Ddk. VI. 138. Děla,
dlouho nebyvše užívána, v-ly více porou-
chala sebe a svých nežli zdí hradových.
Pal. Děj. V. 2. 241. V. hromný. Čch.

Výstřela, y, m., os. jm. Šd.

Vystrélati = vystříleti. Na Slov. Bern.

Vystřelčený; -en, a, o = namočený. V.
ječmen. Cf. Vystřelečný.

Vystřelčí, Wurf-. V. zbraň, oštíp. V.

Vystřelec, lce, m., der Ansschiesser.
Bern.

Vystřelečný slad, graskeimiges Malz.
Suk.

Výstřelek, lku, výstřeleček, čku, m. =
co se vystřelí, der Schuss. Ctib. Od v-ku
zapálila se stodola. Us. Domnievá se, žeť
jest naň ten v. spósoben, aťby i jiní majíc
naň příčinu vedlé jich jednoty jej hubili;
Pro takové neslušné příčiny a v-lky. Arch.
IV. 396. — V. = ratolesť, výhon (mladistvý),



	1114

	Vystřebnouti, vz Vystřebiti. Vystřebnutí, n., das einmalige Ausschlür- fen. Vystřebnutý; -ut, a, o, ausgeschlürft. Vystřebování, n. = vystřebávání. Vystřebovati, vz Vystřebati. Vystrecť = vystříti. Na Slov. Bern. Vystřečkování, n., vz Vystřečkovati. Vystřečkovati, aufhören zu springen, zu hüpfen, herumzulaufen; aufhören muth- willig zu sein (Muthwillen zu treiben); zur Genüge muthwillig sein; aufhören zu rin- dern (přesťať běhati se, o kravách). — se = vyběhati se, vyskákati se, aufhören zu sprin- gen. Ros. Výstřed, u, m., das Excentrum. Šm. Výstředek, dku, m., die Excentricität. Ustrnul však sám na druhém v-dku. Bdl. Mtc. 1881. 107. Vystředění, n., das Herausnehmen der Krume. Bern. Vystředěný; -ěn, a, o, der Krume be- raubt, ausgekrumt. Bern. Vystřediti, il, ěn, ění = ze středu vyn- dati, vyloučiti, aus dem Centrum wegbrin- gen, excentrisiren. Jg. — V., die Krume herausnehmen, auskrumen. — co: chléb. Výstředivosť, i, f., die Excentricität, f. Krok. III. 186. Výstředivý, excentrisch. Síla v., odstře- divá. Sedl. Výstředka, y, f., die Excentrik (an der Eisenbahn). Šm. Výstřední, excentrisch. V. kel (k bokům blíže stojící), trubky, Rostl., kotouč, Techn., kruh, bod, ráz (Stoss). Nz. Vz S. N. — V. člověk. Vz Výstřednosť. V. podivín. Mus. 1880. 450. Výstředník, u, m. = excentrika, die Ex- centricität. Vz S. N., KP. II. 354., 358. V. expansivní. Ib. 360. V. = výstřední kotouč, die Excentrik. Šp. V. rozváděcí, rozpínací (expansivní). Zpr. arch. XI. seš. 2. str. 10. — V., a, m. = výstřední člověk, ein excentri- scher Mensch. Us. — V., spatangus, ježák. Krok II. 515. Výstředníkový, Excenter-. V. obojek, der Excenterbügel, kotouč, die Excenter- scheibe, tyč, Dampfexcenterstange. Šp., Šim. 84., Zpr. arch. XI. seš. 3. str. 26. V. kroužek, der Excenterring. Šim. 84. Výstřednosť, i, f., die Excentricität. Krok, Stč. Zmp. 164. V. dráhy oběžnice. Stč. Zmp. 202. V. tepla denního. Ib. 518. V. číselná, numerische E., linearná, lineare E., Jrl. 426., Stč. Zmp. 162., Jdč. IV. 77, 102., délková. Jd. č. IV. 102., Stč. Zmp. 162. V. u ellipsy = velikosť sploštěnosti její u srovnání s tva- rem kruhu a určuje se jednak vzdáleností ohniska ode středu, jednak co pouhé číslo poměrem této vzdálenosti k polovičné délce velké osy ellipsy. — V. v mravním smyslu = fantastický směr mysli uchylující se od pravé míry, jež jest uprostřed protivných sobě krajností, na jednu nebo na druhou stranu. S. N. Chyba od v-sti, der Excen- tricitätsfehler. Nz. V. mody, die Extrava- ganz. Dch. Zabíhati do v-stí. Us. V. přes míru je zrovna tak nepříslušná jako sklá- nění se pod ni. Ddk. V. 354.	Výstředný, excentrisch. V. kotouč (vý- středník, excentrika), die Excentrik, v. kruhy, exc. Kreise, v. bod, exc. Punkt, ráz, exc. Stoss, Nz., Hrm. 100., ZČ. I. 257., deska, die Excenterscheibe, Šim. 83., kruhové čáry, Vnč. 23., v. hodnoty (minimum a maximum). Stč. Zmp. 751. — V. povaha. Výstřeh, u, m., die Bewachung, das Auf- passen. Kterak mnoho zlého přišlo skrze nynějšího prokuratora a skrze jeho v. Arch. IV. 448. Výstřeha, y, f., vz Výstraha. Vystřehač, e, m., der Warner. Vystřéhati, vz Vystříci. Vystřehnouti, vz Vystříci. Bern. Vystřehnutí, n. = vystřežení. Vz Vy- stříci. Vystřehnutý; -ut, a, o = vystřežený. Vz Vystříci. Vystřehovati, vz Vystříci. Bern. Vystrékati = vystříkati. Na Slov. Bern. Výstřel, u, m. = vystřelení, výpal, der Schuss, das Abfeuern, die Salve, der Wurf. V. poplašný, poděsný, na postrach, der Schreckschuss, Alarmschuss, návěstný, der Signalschuss, mistrovský, der Meisterschuss, četní, die Zugssalve; k výstřelu hotový, schussbereit; v. rozptýliti, den Schuss ver- reissen; v-ly děl vypáliti, Kanonenschüsse lösen; v-lem někoho postihnouti, zachytiti atd. Dch. V. záměrný, der Visirschuss, bo- řivý (bouravý), der Demontirschuss, lomivý (průlomný), der Breschschuss, odrazný, der Bricoleschuss, obloukový (oblý), Bogen-, jadrný (přes celík), der Kern-, nejlepší, der Bestsch., pozdravovací, der Salvenschuss, křížný, Kreuz-, koulový, Kugel-, hrado- smitný, Rikochet-, bodný, Stech-, do trupu lodi, der Schuss ins todte Werk, obzorný (nad hladinou), Schuss zwischen Wind und Wasser, přivýřený, elevirter Sch., snížený či skloněný, gesenkter Schuss, vodorovný, horizontaler Sch., smetací, Čsk.. smetavý, rasirender Sch., na zdař bůh, auf Ungefähr. Čsk. Poranění v-lem odraženým, durch den Prellschuss. Nz. lk. V. dopadavý, dopad, dopadavá koule, der Göller, göllender Sch., smítavý, rasanter Schuss. S. N. XI. 287. V. z ručnice, z děla. Us. V. houkl. Kká. Td. 242. Král Rudolf zmocnil se bez v-lu za osm dní všech měst. Ddk. VI. 138. Děla, dlouho nebyvše užívána, v-ly více porou- chala sebe a svých nežli zdí hradových. Pal. Děj. V. 2. 241. V. hromný. Čch. Výstřela, y, m., os. jm. Šd. Vystrélati = vystříleti. Na Slov. Bern. Vystřelčený; -en, a, o = namočený. V. ječmen. Cf. Vystřelečný. Vystřelčí, Wurf-. V. zbraň, oštíp. V. Vystřelec, lce, m., der Ansschiesser. Bern. Vystřelečný slad, graskeimiges Malz. Suk. Výstřelek, lku, výstřeleček, čku, m. = co se vystřelí, der Schuss. Ctib. Od v-ku zapálila se stodola. Us. Domnievá se, žeť jest naň ten v. spósoben, aťby i jiní majíc naň příčinu vedlé jich jednoty jej hubili; Pro takové neslušné příčiny a v-lky. Arch. IV. 396. — V. = ratolesť, výhon (mladistvý),