sb157-05 0..8296

1115

der Schössling, Schiebling, der Spross, Keim.
Mladistvé bylinky, výstřelky. V. Štěpíř ko-
sířem v-ky klestí. Kom. Z podťatého pa-
řezu vyvoditi v-ky. Kom. V. cedrový. Br.
Chmelový salát či chmelíček z výstřelků
chmelových. Dch. Buddhismus jest v. brah-
manismu. Dch. — V. = mladý zrostlý člo-
věk, ein junger, aufgeschossener Mensch, D.
Ten v. neopýřený chce nás vyučovati. Sych.
Vy jediné už v-lky krve Arpádovej, žial
mi vás velice. Lipa 153. Z Vrbovce byl,
Srbů v-lek a slul Milič. Koll. 1. 248. V. bez
zásluhy a ctnosti. Pal. Děj. IV. 2. 65. V.
z pařezu Izai vyrostlý. BR. II. 11. b. —
V. hromový, hromové koření, hromek, chřest,
der Spargel. — V. = kořalka první, předky,
také pl. výstřelky, der Vorsprung eines Ge-
tränkes, die Essenz. Jg., Dch. Octový v.,
Essigesprit. Dch. V. samožitné kořalky. Dch.

— V. v pivováře = zadní, slabší pivo, das
Zusatzbier, die Nachwürze. Us. Jg., Zpr. arch.
VIII. 61., Suk. Voda na výstřelek. Suk.

Vystřelení, n., die Ausschiessung; der
Schuss. Bern. Na jedno vystřelení (ránu).
D. Řídko které v. daremné a na chybu
bylo. V. — V. v cukrovarech = vypouštění
řízků řepových současně s vodou rázem
z diffusoru. KP. V. 62.

Vystřelený; -en, a, o, ausgeschossen.
V. ručnice. — V., losgeschossen. V. koule.

— odkud kam. Lodi po moři se křižují
jako veliké střely na tisíce mil od břehu
ku břehu v-né. Vlč. — V. = zkušený. Neb
na toho člověka musí řečí i svádou v-ní
býti lidé. Arch. II. 165.

Výstřeliště, ě, n. = místo, odkud se
střílí, der Ausschussraum. Šp.

Vystřeliti, il, en, ení; vystříleti, ejí, ej,
eje (íc), el, en, ení; vystřelovati, vystřílívati,
vystřelovávati = střelbu pustiti, vypáliti,
heraus-, los-, aufschiessen, einen Schuss
thun o. lösen, ab-, losdrücken, losbrennen,
abfeuern; střelením vyraziti, herausschies-
sen; vypuditi, durchs Schiessen vertreiben;
zkoušeti, durchs Schiessen prüfen; zpotře-
bovati, verschiessen; pokaziti n. ztenčiti.
durchs Schiessen abnützen, ansschiessen;
náhle vyjíti, vyskočiti, herausplatzen, her-
ausschiessen, herausspringen. Jg. — abs.
V-lil, ani nenabil (potrhlý; kdo mluví ne-
rozvážlivě). V-il dříve než mířil. Us. Kšť.
Vystřele koule nechytíš. Hkš. Jak nabije,
tak vystřelí. Vystřelila zbraň (spustila).
Květina vystřelila (vyrašila se). — co:
musketu, Kom., ručnici vystřeliti = vypá-
liti, ručnici vystříleti = střílením zpotřebo-
vati, ztenčiti, Us.; v. šíp; štěp listí vystře-
luje. V. Zlatý peníz v. (vyhráti střílením),
Jg., všecku zvěř, všechen prach, D., sud
(na příč obrátiti). Troj. S tým se vyšvihol
na tátoša a letel, akoby ho vystrelil. Dbš.
Sl. pov. I. 294. — (co, se) odkud. V. z ruč-
nice, Sych., z okna, Us., z luku, D.; cvok
z terče, se z prachu, Us., se z šípů. Kom. L.
20. V. z děla, Us., ze střelby, Har., z mo-
tovidla (něco hloupého říci), z domu (vy-
běhnouti). Us. Ryby z vody se vystřelily
(vyskočily). Har. Vystřeluje kapr z rybníka
(vymršťuje se). Us. Dbv. Ze sta ručnic vy-
střílali, až Heřmánka zastřelili. Sš. P. 83.

Vedela som ja, žes ty nie doma, a moc mä
tajná jako moc hroma z postele doľ vy-
strelila. Sldk. 39. — proč. Na poplach v. Ml.
Ku poctivosti, k poctě něčí třikrát z děla
v. D. — kam. V. k někomu. V. Na jelena.
Sych. V. do nebe (hloupě promluviti). Us.
Tč. Vystřílal mu to všecko do očí (vyblep-
tati, herausschwatzen, herausplatzen). Mor.
Šd. Bílá labuť pluje, vystřelil tě na ni jeden
ze dvanácti, vystřelil tě na ni její bílé péro.
Sš. P. 750. Zrnko již zelenou travkou vy-
střelilo nad roli. Brt. Instr. 14. O kýž se
v kulky obrátí mé oči, by ve tvář vám je
v-lil můj vztek. Shakesp. Tč. Na výsadku,
který k řece Vltavě vystřeluje. Pal. Děj.
I. 1. 108. — kdy. Při jeho příjezdu vy-
střílelo se mnoho prachu. Sych. — komu
vystříleti = vybiti. Na Mor. Brt., Mtl. —
co komu: oko. A já chovám doma takovú
tu kušu, co ona vystřelí všechným vranám
dušu. Sš. P. 692. — jak. V. někomu oko
neopatrností. — co kde: v hradbě průlom.
NA. III. 161. — se. Listí se vystřeluje
(roste, pučí se). Har. Křišťalkové se vystře-
lili (utvořili se z huštěných a stydnoucích
tekutin). Vys.

Výstřelka, y, f. = výstřel, der Schuss.
Koll. I. 81.

Výstřelky, pl., m., der Schössling. Ne-
patrné v-lky hnáti. Dch. — V., der Gebirgs-
auslauf. Hory krkonošské a výstřelky jejich.
Šb. Lit. I. 20. Vz Výstřel.

Výstřelný = k výstřelu náležející, Schuss-.
V. oheň. Jg. V. chřest, strepitus explosivus,
durch plötzliche Veränderung der Stellung
der Mundtheile hervorbrechendes Geräusch.
Nz.

Vystřelovati, vz Vystřeliti.

Vystřelovská pole u Týna na Mor. Pk.

Výstřelový, Schuss-. Jg.

Vystření, n., vz Vystříti.

Vystřený; -en, a, o, ausgebreitet, aus-
gespreitzt, ausgestreckt.

Vystrestati = potrestati, ausschelten.

Vystreti = vystříti. Na Slov. Bern.

Vystřetí, n. = vystření.

Vystřetý; -et, a, o, ausgebreitet, aus-
gespreitzt, ausgestreckt. A tu milý medvěď
leží v-tý, ani nehne sebou ani nedýchne.
Dbš. Sl. pov. V. 17. — kam. Mrtvý na
daske v. Dbš. Obyč. 108.

Vystřez = vystříhej se toho. Kat. Vz
Vystříci.

Vystřézveti = vystřízlivěti. Na Slov.

Vystřežení, n., die Erlauerung, Ertap-
pung (Erwischung) durch Lauern. — V.,
die Warnung. Vz Vystřežený. — V., das
Sicherwehren. (Člověk) biedný a nemocný
(unvermögend) k přemožení a v. od násilé
a bezděčného popuzenie jedné blchy. Hus
I. 84. Ode zlého v. Hus I. 227.

Vystřežený; -en, a, o, erlauert, durchs
Lauern ertappt, erwischt. Bern. — V., ge-
warnt. Arch. II. 7.

Vystřežiti, il, en, ení, erlauern. A ne-
bolo človeka, čoby mu bol mohol vyhádať
alebo v., čo sa mu to robí s tou lúkou. Mt.
S. I. 51. — V., warnen. — Vz Vystříci.

Výstřežný = čeho stříci se třeba, was
zu meiden ist. Měst. bož. V. 7.

281*