sb157-05 0..8296

1116

Vystříbdžiti sa. Vystříbdžilo sa povedá
náš ľud, keď vietor oblaky rozohnal a nebo
sa vyčistilo. Dbš. Sl. pov. II. 37. (Šd. ).

Vystříbření, n., die Versilberung.

Vystříbřený; -en, a, o, versilbert. V.
hodinky. — čím. Jizba v-ná měsíčnými
jasy. Čch. Bs. 184.

Vystříbřiti, il, en, ení; vystřibřovati =
stříbrem vyložiti, versilbern, mit Silber aus-
legen. Jg. — co: kalich. — kde: něco
u prostřed v. Us. Tč.

Vystříci (zastr. vystřéci), vystřehu, žeš,
hou; střez, střehl a střáhl a stříhl, střežen,
ení; vystřáhnouti, vystřihnouti, ul, ut, utí;
vystříhati (zastar. vystřéhati), vystřáhati,
vystrahovati, vystřahovati = návěští dáti,
napomenouti o nebezpečenství, warnen, ver-
warnen, warnend behüten, bewahren; se =
vyvarovati se, ušetřiti se, štítiti se, sich
hüten, sich vorsehen, meiden, fliehen, sich
scheuen. Jg. Vz Srazovati. — abs. Kdo
hrozí, vystříhá. Prov. Šd. A toť jsem vy-
střižen od jistých lidí, ježtoť sú při tom
byli. Arch. II. 7. — koho, se. V. Vystří-
hala je. Ben. V. Aby se mohl každý v. a
vyvarovati. Vl. zř. Úv. A někdy pokúše
(ďábel) člověka v jeden čas, nemoha ho
přemoci otejde, aby potom, když se on ne-
vystřeže, spieše sklamal. Hus II. 58. I my
máme pilně lid vystřéhati hlúpý a hovadný;
Vystřez nás bohatcova psota, abychom ne
tak jako on byli živi, a v též muky ne-
upadli. Hus I. 77., II. 250. (Tč. ). Vystřiehaje
své věrné a pravě, kterak bude hrozné. Hus
II. 13. — koho, se čeho. Někoho škody,
se hříchu; Co blázni velebí, toho se vy-
střežeš; Všeliké zbytečnosti a nemírnosti
se v. V. Zlého se v. Troj. A toho se jedno
v., aby... O. z D. Vystříhal se toho, jako
čert kříže. Us. Dch. Teho sa pilne vystríhaj,
čo Bůh zakazuje. Na Slov. Tč. Vždy do-
vede vystřihati se všelikého strannictvi;
Všelikého sváru s králem římským se pe-
člivě vystříhal. Ddk. II. 453., VI. 105. Jestli-
žeby co v tom svolení scestného proti víře
uznamenali, že nás toho vystřežete. List
tábor. 1426. (Pal. Děj. III. 2. 248. ). Měli
napotom vystřiehati se jich a nevcházeti
v žádnou s nimi přízeň. Pal. Děj. III. 3.
170. Král od duchovních toho byl vystře-
žen. Let. 247. Aby se života i učení fari-
zejského vystříhali. BR. II. 71. Protož sě
toho i vystřez. Kat. 316. Zlého se vystřieci
uměl. Smil v. 76. V. se škody. Ib. v. 1186.
V. sě věčné necti. Kšch. 2. Radil nám, jak
bychom je židů vystříhali. Har. II. 45. A na
to jsú znamenité pokuty dole psané, kdež
se jich každý vystřiehati muož. Arch. V.
10. Vystříhajíce se jeho musimy hrubé ná-
klady na to činiti. Půh. II. 541., 562. A když
by chtěl Buoh koho vystřieci škody, zdaliby
jeho nemohl vystřieci? Št. 30. Buoh syn
dal múdrosť, aby uměl se hřiechu vystřieci;
Kteréžto žádosti když se člověk vystřeže,
ďábel nenalezne na něm, čím by měl se ho
chopiti; Aby sě budúcieho hladu vystřiehli;
Mají pilně patřiti, aby lakomstvie sě vy-
střiehali. Hus I. 109., 280., III. 134., 192.
(Tč. ). Maje hosta v domu, vystříhej se sporu.
Prov. Šd. Vystřihli jsú sě té příhody. Troj.

475. — St. let., J. tr. — koho, se před
čím (oč): před nebezpečenstvím, před ne-
štěstím, před škodou, V., před pádem. Kom.
Frankýn byv časně vystřahnut před těmi
zálohami, hnul se k Táboru. Skl. 1054. Ale
i před jiným ještě je nebezpečenstvím v-há.
Sš. II. 215. To vám oznamuji, abyste se
před takovým lhářem o peníze uměli vy-
střiehati. Tov. 97. — Br., D., J. tr. — koho,
se od čeho: od domácích, Ben. V., se od
hříchu, Aqu., od falešných proroků. St. let.
Vystříhá se od toho. Jel. Od zlostí v. Hus
I. 356. Od zahálky se vystříhej, v práci
drž bedlivosť. Mor. Tč. Od hríchu sa jak
od hada vystríhajte pilne; Pekná vec jest
od zlých mravóv pilne sa vystríhať; Vy-
stríhaj sa od obžerstva a zlej príležitosti.
Na Slov. Tč. By lidstvo kázní vystříhala
od záhuby. Hdk. Za vol. 13. Od nesprave-
dlnosti a útisků mýtaře vystříhá. Sš. L.
53. V-há od cesty široké, od pýchy; Od
všetečného hledání zázraků a znamení je
v-hal; V-hal od učení jejich. BR. II. 31.,
640., 70. (Tč. ). Vystřezte se od falešných
prorokuov; Sv. Ondřej v pútníkově postavě
přišed od velikého hřiechu biskupa vy-
střiehl. Pass. 10., 31. (Hý. ) Jiné od potky
vystřiehají; A od toho chtě nás sv. Petr
vystřieci die; Abychom od budúciech zlých
pótek byli vystřeženi a všeho zlého ko-
nečně zbaveni; Tak by s obú stranú od
hřiechu se vystřiehli. Hus I. 84., 272., 356.,
404. (II. 78., 292. — Tč. ). Vystříhali se od
všeliké vilnosti. BO. Křiví apoštolé, od nichž
vystříhal sv. Pavel. Št. — Pass., Br., J. tr.

— co, se, koho z čeho. Jazyk z nelibých
řečí v. Tkad. II. 26. Jaz vy vystřiehaji
z toho. Hr. rk. 393. Vystřiehaj se také
z toho. Smil v. 356. — odkud. Kdo tu
pěsničku třikrát vyspívá, ten tři dušičky
z pekla vystříhá. Sš. P. 47. — J. tr. —
koho v čem. V. někoho v nebezpečenství.
Kom. V tom já se nevystříhl. Půh. I. 358.
V tom tě věrně vystřiehají. Smil v. 1846.
Račte mi dáti věděti nemeškajíc, aťbych se
uměl vystřéhati v tom. Arch. III 59. — J. tr.
Jeho v tom vystřáhli. Skl. II. 254. — se
čeho čím. Lidé káráním se toho vystříhají.
Pr. m. Šťastný, kdož příhodou cizí v-há se
před svou škodou. Č. Vystřezte se škody
mou ztrátou. Št. Aby se tím uměli všichni
spraviti a v. Vl. zř. Us. A tak přišlo na ně
to pro smrť Kristovu, čehož smrtí jeho chtěli
sú sě vystřieci. Hus II. 308. — se čeho
jak. Ač se toho obojího s pilností vystřá-
hám. Mus. Čechové měliby se pilně varo-
vati a ve vší snažnosti vystříhati, aby ve
zprávu cizího jazyka neupadli. Pal. Děj. III.
3. 270. Protož já chtě se těch lstí a úkla-
dóv o sobě s boží i dobrých lidí a přátel
pomocí vystřieci a uvarovati. Arch. IV. 14.

— se proti komu. Vystříhám se proti tvé
milosti i proti tvým všem, auf der Hut sein,
sich hüten. Gl. 374. Aby Efesanů proti blu-
dům vystříhal. Sš. II. 76. Zjevnáť jest věc,
že já i jiní páni a přátelé s jinými dobrými
lidmi vystřiehli jsme se proti Pražanům i jich
pomocníkom řádně. Arch. IV. 13. Martin
z Vožice vystřiehal jest Diviše proti pánu.
Tč. 15. — kde. V parabole o marnotratci