sb157-05 0..8296

1118

z pytlů do vody. Zpr. arch. VIII. 65. — co
po čem. St. skl. Vystru po ní náruč. Koll. I.
196. Ale blažen, kdo mu otvírá a své srdce
po něm vystírá. Sš. Bs. 50. — proti komu.
Vystrela proti nemu ruky a preriekla slabým
hlasom; Proti nim vystiera vychudnutú ruku;
Príde k vatre, kde kolom do kola sedia
dvanásti mužovia; ale nepokloní sa jim, ne-
poprosí sa jim, len vystrie dlane proti ohňu
a zahrieva sa, akoby to len pre ňu bolo.
Dbš. Sl. pov. I. 497., 318., II. 48. (Tč. ). —
co jak. Podlé obyčeje svého vystíral chro-
mec ruce. Sš. Sk. 36. — čím: lože kobercem.
Us. Kaše řepová se vystírá michadlem. KP.
V. 44. — se (kde, kdy). Pan kancellista
shrbený pri sedení vystiera sa, vytahuje
údy. Sldk. 618. Mladý pes zaliezol do búdy
a vystieral sa tam na podstlanom pazderí.
Dbš. Sl. pov. VI. 94.

Vystřízběti, ěl, ěn, ění = střízlivým se
státi, nüchtern werden. — z čeho: z opil-
ství. Mor. Vck. Cf. Vystrézveti.

Vystřízbiti, il, en, ení = střízlivým uči-
niti, nüchtern machen. — koho. Já vás
v-bím! Mor. Vck.

Vystřízlivělý = vystřízvělý, nüchtern
geworden. Kom. L. 25. 3.

Vystřízlivění, n., Ausnüchterung, die
Ausschlafung des Rausches. Dch., Posp. Cí-
sař Fridrich přispěl nemálo k v. z tohoto
náboženského opojení. Ddk. V. 308.

Vystřízlivěti, vystřízvěti, ějí, ěl, ění =
opilství pozbyti, nüchtern werden, ausnüch-
tern, ernüchtern, den Rausch verschlafen o.
verlieren. V. — abs. Dřív račte vystřízlivět.
Kká. Td. 167. — čím: leknutím, stude-
nou vodou. — z čeho: z vína. Br. Vystříz-
věte z lichot nerozumu. Sš. Bs. 183. A vy-
střízvějí z toho spánku a z těch snů. Sš. II.
129. (Hý. ). Z kořalky člověk těžko vystřízví,
ta člověka zniští; Jak se oženil, to vystříz-
věl ze své hlupoty. Na Ostrav. Tč. — kdy.
Po tom neštěstí hned vystřízlivěl. Us. Tč.
A vystřízlivěl v tu chvíli. Mor. Šd.

Vystřízliviti, il, en, ení, nüchtern ma-
chen. — koho. Padl do studené vody a ta
ho v-vila. Us. Tč.

Vystřízvěti = vystřízlivěti.

Vystřízviti, vz Vystřízliviti.

Výstřižek, žku, m., der Ausschnitt (mit
der Schere), das Ausschnitzel. Jg., Šd., Šp.
V. z novin. Us. Nezůstalo jen několik ma-
lých výstřižků. Tč. V. sukna, papíru. Us. —
V-ky, die Zacken.

Vystřižení, n., der Ausschnitt.

Vystřižený; -en, a, o, ausgeschnitten mit
der Schere. Život šatů v-ný. Kká. Td. 30.
— odkud: záplata z celého kusu v-žená.
Us.

Výstřižky, pl., m., vz Výstřižek. -- V.
= výstřihy. Vz toto.

Výstrk, u, m. = výčitka, der Vorwurf.
Ros., Vck. — V. = ukázka, der Prunk, die
Vorzeigung. Na v. dává se vždy pěknější
zboží. Us, Poschválně k schlubnému toliko
pýchy jich ukazování a v-ku přes jeden
tisíc velbloudů na vodu k nápoji od Turků
hnáno bylo. Lesl. leg. 149. — V., ecthlipsis,
die Ausstossung des Konsonanten m mit dem
vorhergehenden Vokal z. B. tandem ad in

Versen gelesen tandad. Nz. Vz Elise. —
V. = brak, der Ausschuss. Slov. — V. =
vystrkov. Již jsi, Vávro, na v-ku! Dch.

Vystrkadlo, a, n. Nebudeš má, ani jeho,
bude z tebe postr-, vystr-, zastrkadlo. Čes.
mor. ps. 216.

Vystrkalov, a, m., Wistrkalow, samota
u Turnova.

Vystrkání, n., das Hinausschieben. Vz
Vystrčiti.

Vystrkaný; -án, a, o = vystrčený, vz
Vystrčiti. V-ný prapor. — odkud: kluk
z jizby, prapor z půdy v-ný. — jak: dluh
někomu po zlatých v-ný.

Vystrkati, vz Vystrčiti.

Vystrkávati, vz Vystrčiti.

Vystrkotati = vystrkati. Na Slov. Bern.

Vystrkov, a, m. = dům nebo domy za
místem, poslední stavení za vesnicí n. za
městem odlehlé, ein einsam stehendes, ab-
gelegenes Gebäude. Kb. Zůstává na vy-
strkově. Us. Kšť. Bydlím na vystrkově
U Rychn. Poslali ho na v. = vystrčili ho.
Us. Ntk. — V., a, m., ves a) v Boleslavsku,
b) v Čáslavsku, c) v Písecku. Vz Blk. Kfsk.
775., 222., 647. V., ves za Váhem na Slov.
Šd. Cf Sdl. I. 39., 41.

Vystrkování, n., das Hinausschieben,
Aufstecken. Vz Vystrčiti. V. korouhviček
o trhu. Us. 1577. Tč.

Vystrkovaný; -án, a, o, wiederholt hin-
ausgeschoben, aufgesteckt atd. Vz Vystrčiti.

Vystrkovati, vz Vystrčiti.

Výstrky, pl., m. = výčitky. Na Mor. Vck.
Vz Výstrk.

Vystrmělý = strmící, strmný, vorragend.
V. štít věže. Č.

Vystrmeniti, il, ěn, ění = vystrčiti. Na
Slov. Bern.

Vystrměti, ěl, ění, vystrmovati, heraus-,
hervorragen. — odkud: ze zdi. Us. Dch.

Vystrmiti (vystrmjati), empor-, aufrich-
ten. — co komu kde. Na dědinách vystr-
mjajú chlapci svojim galankám máje před
okny na 1. mája. Na Ostrav. Tč.

Vystrnaditi, il, ěn, ění = někoho odkud
vykousati, vytisknouti, vypuditi, herausbeis-
sen, verdrängen, ausstechen. — koho od-
kud kam: z domu na pole (vyvábiti). Us.
Vystrnaď se odtud. Us. Ntk., Dch. Ježek
v dil krtka z díry. Us. Knrz. Rádi by ho
ze spolku, z obce v-li. Us. Šd. Láska v-la
z prostředku prvocírkve ona chladná a zimná
slova: moje a tvoje. Sš. Sk. 52.

Výstroj, e, m., die Rüstung, Ausrüstung,
Armatur, Equipirung, Armirung, Adjustirung,
Ausstattung, Ausschmückung. Dch., Šp.,
Čsk. V. věci. Dch. V. parních kotlů, die
Dampfkesselarmatur. Šp., Hrm. 19. V. dů-
stojníkův, die Equipirung eines Offiziers;
předpis v-je, die Adjustirungsvorschrift; v.
pochodový, die Marschadjustirung. Čsk. Ta
potřebuje výstroje, než se vystrojí (Aufputz).
Na Ostrav. Tč. Co pak jen mohou vésti za
výstroje (Prunk)! U Rychn. Msk. V. jízdec-
kých koní. — V., v horn. V. důlní (vylo-
ženi důlních otvorů dřevem, zdí železem,
aby se nesesouvaly) der Ausbau. V. dře-
věný (dřevení, výdřeva), hölzerner Ausbau;
zděný (zdění, vyzdívka), gemauerter A.;