Předchozí (1117)  Strana:1118  Další (1119) |
|
|||
1118
|
|||
|
|||
z pytlů do vody. Zpr. arch. VIII. 65. — co
po čem. St. skl. Vystru po ní náruč. Koll. I. 196. Ale blažen, kdo mu otvírá a své srdce po něm vystírá. Sš. Bs. 50. — proti komu. Vystrela proti nemu ruky a preriekla slabým hlasom; Proti nim vystiera vychudnutú ruku; Príde k vatre, kde kolom do kola sedia dvanásti mužovia; ale nepokloní sa jim, ne- poprosí sa jim, len vystrie dlane proti ohňu a zahrieva sa, akoby to len pre ňu bolo. Dbš. Sl. pov. I. 497., 318., II. 48. (Tč. ). — co jak. Podlé obyčeje svého vystíral chro- mec ruce. Sš. Sk. 36. — čím: lože kobercem. Us. Kaše řepová se vystírá michadlem. KP. V. 44. — se (kde, kdy). Pan kancellista shrbený pri sedení vystiera sa, vytahuje údy. Sldk. 618. Mladý pes zaliezol do búdy a vystieral sa tam na podstlanom pazderí. Dbš. Sl. pov. VI. 94. Vystřízběti, ěl, ěn, ění = střízlivým se
státi, nüchtern werden. — z čeho: z opil- ství. Mor. Vck. Cf. Vystrézveti. Vystřízbiti, il, en, ení = střízlivým uči-
niti, nüchtern machen. — koho. Já vás v-bím! Mor. Vck. Vystřízlivělý = vystřízvělý, nüchtern
geworden. Kom. L. 25. 3. Vystřízlivění, n., Ausnüchterung, die
Ausschlafung des Rausches. Dch., Posp. Cí- sař Fridrich přispěl nemálo k v. z tohoto náboženského opojení. Ddk. V. 308. Vystřízlivěti, vystřízvěti, ějí, ěl, ění =
opilství pozbyti, nüchtern werden, ausnüch- tern, ernüchtern, den Rausch verschlafen o. verlieren. V. — abs. Dřív račte vystřízlivět. Kká. Td. 167. — čím: leknutím, stude- nou vodou. — z čeho: z vína. Br. Vystříz- věte z lichot nerozumu. Sš. Bs. 183. A vy- střízvějí z toho spánku a z těch snů. Sš. II. 129. (Hý. ). Z kořalky člověk těžko vystřízví, ta člověka zniští; Jak se oženil, to vystříz- věl ze své hlupoty. Na Ostrav. Tč. — kdy. Po tom neštěstí hned vystřízlivěl. Us. Tč. A vystřízlivěl v tu chvíli. Mor. Šd. Vystřízliviti, il, en, ení, nüchtern ma-
chen. — koho. Padl do studené vody a ta ho v-vila. Us. Tč. Vystřízvěti = vystřízlivěti.
Vystřízviti, vz Vystřízliviti.
Výstřižek, žku, m., der Ausschnitt (mit
der Schere), das Ausschnitzel. Jg., Šd., Šp. V. z novin. Us. Nezůstalo jen několik ma- lých výstřižků. Tč. V. sukna, papíru. Us. — V-ky, die Zacken. Vystřižení, n., der Ausschnitt.
Vystřižený; -en, a, o, ausgeschnitten mit
der Schere. Život šatů v-ný. Kká. Td. 30. — odkud: záplata z celého kusu v-žená. Us. Výstřižky, pl., m., vz Výstřižek. -- V.
= výstřihy. Vz toto. Výstrk, u, m. = výčitka, der Vorwurf.
Ros., Vck. — V. = ukázka, der Prunk, die Vorzeigung. Na v. dává se vždy pěknější zboží. Us, Poschválně k schlubnému toliko pýchy jich ukazování a v-ku přes jeden tisíc velbloudů na vodu k nápoji od Turků hnáno bylo. Lesl. leg. 149. — V., ecthlipsis, die Ausstossung des Konsonanten m mit dem vorhergehenden Vokal z. B. tandem ad in |
Versen gelesen tandad. Nz. Vz Elise. —
V. = brak, der Ausschuss. Slov. — V. = vystrkov. Již jsi, Vávro, na v-ku! Dch. Vystrkadlo, a, n. Nebudeš má, ani jeho,
bude z tebe postr-, vystr-, zastrkadlo. Čes. mor. ps. 216. Vystrkalov, a, m., Wistrkalow, samota
u Turnova. Vystrkání, n., das Hinausschieben. Vz
Vystrčiti. Vystrkaný; -án, a, o = vystrčený, vz
Vystrčiti. V-ný prapor. — odkud: kluk z jizby, prapor z půdy v-ný. — jak: dluh někomu po zlatých v-ný. Vystrkati, vz Vystrčiti.
Vystrkávati, vz Vystrčiti.
Vystrkotati = vystrkati. Na Slov. Bern.
Vystrkov, a, m. = dům nebo domy za
místem, poslední stavení za vesnicí n. za městem odlehlé, ein einsam stehendes, ab- gelegenes Gebäude. Kb. Zůstává na vy- strkově. Us. Kšť. Bydlím na vystrkově U Rychn. Poslali ho na v. = vystrčili ho. Us. Ntk. — V., a, m., ves a) v Boleslavsku, b) v Čáslavsku, c) v Písecku. Vz Blk. Kfsk. 775., 222., 647. V., ves za Váhem na Slov. Šd. Cf Sdl. I. 39., 41. Vystrkování, n., das Hinausschieben,
Aufstecken. Vz Vystrčiti. V. korouhviček o trhu. Us. 1577. Tč. Vystrkovaný; -án, a, o, wiederholt hin-
ausgeschoben, aufgesteckt atd. Vz Vystrčiti. Vystrkovati, vz Vystrčiti.
Výstrky, pl., m. = výčitky. Na Mor. Vck.
Vz Výstrk. Vystrmělý = strmící, strmný, vorragend.
V. štít věže. Č. Vystrmeniti, il, ěn, ění = vystrčiti. Na
Slov. Bern. Vystrměti, ěl, ění, vystrmovati, heraus-,
hervorragen. — odkud: ze zdi. Us. Dch. Vystrmiti (vystrmjati), empor-, aufrich-
ten. — co komu kde. Na dědinách vystr- mjajú chlapci svojim galankám máje před okny na 1. mája. Na Ostrav. Tč. Vystrnaditi, il, ěn, ění = někoho odkud
vykousati, vytisknouti, vypuditi, herausbeis- sen, verdrängen, ausstechen. — koho od- kud kam: z domu na pole (vyvábiti). Us. Vystrnaď se odtud. Us. Ntk., Dch. Ježek v dil krtka z díry. Us. Knrz. Rádi by ho ze spolku, z obce v-li. Us. Šd. Láska v-la z prostředku prvocírkve ona chladná a zimná slova: moje a tvoje. Sš. Sk. 52. Výstroj, e, m., die Rüstung, Ausrüstung,
Armatur, Equipirung, Armirung, Adjustirung, Ausstattung, Ausschmückung. Dch., Šp., Čsk. V. věci. Dch. V. parních kotlů, die Dampfkesselarmatur. Šp., Hrm. 19. V. dů- stojníkův, die Equipirung eines Offiziers; předpis v-je, die Adjustirungsvorschrift; v. pochodový, die Marschadjustirung. Čsk. Ta potřebuje výstroje, než se vystrojí (Aufputz). Na Ostrav. Tč. Co pak jen mohou vésti za výstroje (Prunk)! U Rychn. Msk. V. jízdec- kých koní. — V., v horn. V. důlní (vylo- ženi důlních otvorů dřevem, zdí železem, aby se nesesouvaly) der Ausbau. V. dře- věný (dřevení, výdřeva), hölzerner Ausbau; zděný (zdění, vyzdívka), gemauerter A.; |
||
|
|||
Předchozí (1117)  Strana:1118  Další (1119) |