Předchozí (1118)  Strana:1119  Další (1120) |
|
|||
1119
|
|||
|
|||
železný, eiserner A.; neprodušný, luftdich-
ter A.; nepromočný, wasserdichter A., Cu- velirung; střídy či střídový, der Strecken- ausbau; jámový, der Schachtausbau. Hř. — V., egressio, zastr. Ot vysokého nebe v. jeho. Ž wit. 18. 7. Výstrojek, jku, m., vz Výstroj. Zlob.
Vystrojení, n. = výstroj, die Ausrüstung
atd. Vz Výstroj. V. sokola, Dch., parních kotlů. Us. Každý musel více méně sám o své v. a vyživení pečovati. Ddk. III. 151. Vz Vystrojiti. Vystrojený; -en, a, o, versehen, ausge-
rüstet, aufgeputzt, putzig. Cf. Výstroj, Vy- strojiti. V. dělo, vojín. Us. Jezdci nádherně v-ní. Mus. 1880. 89. V-ná dívka. Us. V-ná jako hůlka v měchu (= v pytli). Mor. Sk. Jsi v-ná jako panička. Na Mor. a Slez. Šd. — kam. Sotva ráno svitat začalo a už prin- cezka bola na cestu v-ná. Mt. S. I. 57. — jak. Macena, mořena atd., jak jí ještě jinde říkají, bývá došek hůlkou prostrčený a co děva s ústy i rukama přidělanýma vystro- jený. Sš. P. 768. Výstrojí, n., die Parade, der Prunk. Ve
skvělém v. Us. Dch. Vystrojiti, il, en, ení; vystrájeti, ejí, el,
en, ení, vystrojovati = vyříditi, vyhotoviti, vypraviti, zu-, ausrichten, fertig machen, aus- fertigen; vyšlechtiti, ustrojiti, heraus-, aus- putzen, ausschmücken, ausstaffiren. — co (komu). V. lodi, slavnosť, hostinu, oltář, někomu veselku. Dch. V. svatbu, D., voj- sko, Har., hody sousedům. Us. Turci tam v-li mnoho pěších. Us. Už jsem dobytka ani nevystrájal (nevypřáhl, neodstrojil). Slez. Šd. Nehnevaj sa, keď sa smejem (směji) a žarty vystrájam. Na Slov. Tč. Iba samé šarapatky vystrája. Mt. S. I. 90. — co čím: pokoj čalouny, koně stužkami. V. vojsko válečnými potřebami. Čsk. — co, se k čemu: k cestě. Ros. Loď ku plavbě v. Lpř. Dj. I. 27. — se odkud kam: do cizích zemí, Har., se do pole. Peš. Sestra bratra v-la na tu vojnu. Sš. P. 174. Tedy sem opět myslil z Efesa do Korinta se vystrojiti. BR. II. 619. a. — si co z koho Už len posmechy vystrája z latinských bohoslužieb. Mt. S. X. 1. 29. V-jím si z tebe děsných pitek blahý požitek. Msn. Or. 130. — se. Ta se vystrojila (vy- fintila). Us. — se jak. V. se někam s ve- likým rytířstvím. Martim. Skvěle něco v. Us. Dch. Aby mu bolo na osoh, že blázni vy- strájajú na moju škodu. Mt. S. I. 76. Plných čtrnáct dní trvaly slavnosti, kteréž král na vlastní útraty v-jil. Ddk. III. 103. Proto i přední paní české v-ly se tam volně a slavně, aby mladé kněžně daly slavný prů- vod. Pal. Děj. V. 2. 143. Kteří na místě svém ty posly k vám v-li. BR. II. 608. b. — co s kým. Ale otec môj, to by som sa predca nebol ponadzal, že so mnou také žarty bu- dete vystrájať; Tušil už, že macocha s tou privezenou strapaňou dáko šibalstvo v-la. Dbš. Sl. pov. I. 495., IV. 51. (Šd. ). — k čemu. Králi za vázal se v-jíti ke korunovační cestě jeho do Říma 300 jízdných. Ddk. II. 409. Rychle věrné služebníky ku práci v-jí. BR. II. 42 b. V-jala svoju dívku ku muzice. Na Ostrav. Tč. — kde. Preslavne dobrodruž- |
stva v svete vystrájaly. Kyt. 1876. 26. Teraz
môžeme u tej na skále, čo sa nám páči, vystrájať (= vyváděti). Dbš. Sl. pov. I. 307. — koho nač (proč). V kterážto registra,
když má komorníka v. na uvázánie nebo na bránie, má najprve výpis z desk napsati. Vš. Jir. 364. — co kdy. Té doby v-jili obrovské loďstvo na Anglii. Ddk. II. 298. — s infinit. On vystrojiv jiné kázati, sám
za nimi neodpočíval. BR. II. 48. a. Vystrojívati = vystrojovati. Vz Vystro-
jiti. Na Slov. Bern. Výstrojna, y, f., die Ausrüstungskammer,
Montourswerkstätte. V. pro důstojníky. Us. Výstrojnice, e, f., die Ausschmückerin.
Výstrojnický, Ausstaffirer-, Ausschmük-
ker-. Plk. Výstrojnictví, n. = práce výstrojnická,
die Ausstaffirerei. Jg. Výstrojník, a, m. = kdo vystrojuje, der
Ausschmücker, Ausstaffirer. Plk. — V., u, m. = složení mlýnské, když jsou dvě paleční kola při jednom vodním kole, hubenáč, das Pansterrad, Maschinenrad, Rüstzeug. Techn. I. 22., Nz. Výstrojnosť, i, f., die Ausstattung, Aus-
rüstung. Výstrojný dobře vystrojený, wohl aus-
gerüstet. Jg. V. kusy (parního kotlu). Hrm. 33. V. mlýn, gut gebaute Mühle. Us. — V. dílna = výstrojna. Dch. Vystrouhání, n., die Ausreibung, Aus-
feilung. Dvoje v. (vydražení) bieše na kaž- dých dskách. BO. Vystrouhaný; -án, a, o, ausgerieben,
ausgeschabt, ausgefeilt. Vz Vystrouhati. V. železo. Us. Vystrouhati, strouhám a strouži; vystru-
hovati, vystruhovávati = strouhaje vyníti, vyčistiti, heraus-, ausschaben, auskratzen. Jg. — co • koryto, jádro. Us. — co komu: roh, kopyto koňovi. D. — čím: jablko no- žem, železo pilníkem. Nožem něco ze dřeva v. Us. Tč. — co kde: na strouhací stolici. Tč. — komu = vybiti. Mor. Brt., Vck. Vystručení, n, die Aushülsung. Bern.
Vystručený; -en, a, o, ausgehülst, der
Schoten beraubt. Bern. Vystručiti, il, en, ení, aushülsen, der
Schoten berauben. — co: hrách. Bern. Vystroužiti, il, en, ení, ausdrechseln. —
co. Ros. Výstruh, u, m. = nástroj, jímž se v šin-
delech járky vystruhují. Skládá se ze želez- ného jednoduchého polokruhu, na obou kon- cích přiostřeného, jehož špice jsou každá na jiné straně trochu zahnuty, jimiž se právě žlábky vystruhují, der Ausdrehstahl. Us. Vck., Šp. Vz Výstružek. — V. = žlábek v šindeli. Na Slov. Vz Šindel. Vystruhadlo, a, n. = otka, die Pflug -
räute. Reš. Vystruhařiti, il, en, ení, durch Drechs-
lerei sich erwerben. — si co. Us. Tč. Vystrúhati = vystrouhati. Na Slov.
Vystruhovací, Ausreib-, V. nebozez. NA.
129. Vystruhovač, e, m., der Ausreiber. Šp.
Vystruhování, n., das Ausreiben, Aus-
drechseln. |
||
|
|||
Předchozí (1118)  Strana:1119  Další (1120) |