sb157-05 0..8296

1119

železný, eiserner A.; neprodušný, luftdich-
ter A.; nepromočný, wasserdichter A., Cu-
velirung; střídy či střídový, der Strecken-
ausbau; jámový, der Schachtausbau. Hř. —
V., egressio, zastr. Ot vysokého nebe v.
jeho. Ž wit. 18. 7.

Výstrojek, jku, m., vz Výstroj. Zlob.

Vystrojení, n. = výstroj, die Ausrüstung
atd. Vz Výstroj. V. sokola, Dch., parních
kotlů. Us. Každý musel více méně sám
o své v. a vyživení pečovati. Ddk. III. 151.
Vz Vystrojiti.

Vystrojený; -en, a, o, versehen, ausge-
rüstet, aufgeputzt, putzig. Cf. Výstroj, Vy-
strojiti. V. dělo, vojín. Us. Jezdci nádherně
v-ní. Mus. 1880. 89. V-ná dívka. Us. V-ná
jako hůlka v měchu (= v pytli). Mor. Sk.
Jsi v-ná jako panička. Na Mor. a Slez. Šd.
— kam. Sotva ráno svitat začalo a už prin-
cezka bola na cestu v-ná. Mt. S. I. 57. —
jak. Macena, mořena atd., jak jí ještě jinde
říkají, bývá došek hůlkou prostrčený a co
děva s ústy i rukama přidělanýma vystro-
jený. Sš. P. 768.

Výstrojí, n., die Parade, der Prunk. Ve
skvělém v. Us. Dch.

Vystrojiti, il, en, ení; vystrájeti, ejí, el,
en, ení, vystrojovati = vyříditi, vyhotoviti,
vypraviti, zu-, ausrichten, fertig machen, aus-
fertigen; vyšlechtiti, ustrojiti, heraus-, aus-
putzen, ausschmücken, ausstaffiren. — co
(komu). V. lodi, slavnosť, hostinu, oltář,
někomu veselku. Dch. V. svatbu, D., voj-
sko, Har., hody sousedům. Us. Turci tam
v-li mnoho pěších. Us. Už jsem dobytka ani
nevystrájal (nevypřáhl, neodstrojil). Slez. Šd.
Nehnevaj sa, keď sa smejem (směji) a žarty
vystrájam. Na Slov. Tč. Iba samé šarapatky
vystrája. Mt. S. I. 90. — co čím: pokoj
čalouny, koně stužkami. V. vojsko válečnými
potřebami. Čsk. — co, se k čemu: k cestě.
Ros. Loď ku plavbě v. Lpř. Dj. I. 27. —
se odkud kam: do cizích zemí, Har., se
do pole. Peš. Sestra bratra v-la na tu vojnu.
Sš. P. 174. Tedy sem opět myslil z Efesa
do Korinta se vystrojiti. BR. II. 619. a. —
si co z koho Už len posmechy vystrája
z latinských bohoslužieb. Mt. S. X. 1. 29.
V-jím si z tebe děsných pitek blahý požitek.
Msn. Or. 130. — se. Ta se vystrojila (vy-
fintila). Us. — se jak. V. se někam s ve-
likým rytířstvím. Martim. Skvěle něco v. Us.
Dch. Aby mu bolo na osoh, že blázni vy-
strájajú na moju škodu. Mt. S. I. 76. Plných
čtrnáct dní trvaly slavnosti, kteréž král na
vlastní útraty v-jil. Ddk. III. 103. Proto
i přední paní české v-ly se tam volně a
slavně, aby mladé kněžně daly slavný prů-
vod. Pal. Děj. V. 2. 143. Kteří na místě svém
ty posly k vám v-li. BR. II. 608. b. — co
s kým. Ale otec môj, to by som sa predca
nebol ponadzal, že so mnou také žarty bu-
dete vystrájať; Tušil už, že macocha s tou
privezenou strapaňou dáko šibalstvo v-la.
Dbš. Sl. pov. I. 495., IV. 51. (Šd. ). — k čemu.
Králi za vázal se v-jíti ke korunovační cestě
jeho do Říma 300 jízdných. Ddk. II. 409.
Rychle věrné služebníky ku práci v-jí. BR.
II. 42 b. V-jala svoju dívku ku muzice. Na
Ostrav. Tč. — kde. Preslavne dobrodruž-

stva v svete vystrájaly. Kyt. 1876. 26. Teraz
môžeme u tej na skále, čo sa nám páči,
vystrájať (= vyváděti). Dbš. Sl. pov. I. 307.

— koho nač (proč). V kterážto registra,
když má komorníka v. na uvázánie nebo na
bránie, má najprve výpis z desk napsati.
Vš. Jir. 364. — co kdy. Té doby v-jili
obrovské loďstvo na Anglii. Ddk. II. 298.

— s infinit. On vystrojiv jiné kázati, sám
za nimi neodpočíval. BR. II. 48. a.

Vystrojívati = vystrojovati. Vz Vystro-
jiti. Na Slov. Bern.

Výstrojna, y, f., die Ausrüstungskammer,
Montourswerkstätte. V. pro důstojníky. Us.

Výstrojnice, e, f., die Ausschmückerin.

Výstrojnický, Ausstaffirer-, Ausschmük-
ker-. Plk.

Výstrojnictví, n. = práce výstrojnická,
die Ausstaffirerei. Jg.

Výstrojník, a, m. = kdo vystrojuje, der
Ausschmücker, Ausstaffirer. Plk. — V., u,
m. = složení mlýnské, když jsou dvě paleční
kola při jednom vodním kole, hubenáč, das
Pansterrad, Maschinenrad, Rüstzeug. Techn.
I. 22., Nz.

Výstrojnosť, i, f., die Ausstattung, Aus-
rüstung.

Výstrojný dobře vystrojený, wohl aus-
gerüstet. Jg. V. kusy (parního kotlu). Hrm.
33. V. mlýn, gut gebaute Mühle. Us. — V.
dílna = výstrojna. Dch.

Vystrouhání, n., die Ausreibung, Aus-
feilung. Dvoje v. (vydražení) bieše na kaž-
dých dskách. BO.

Vystrouhaný; -án, a, o, ausgerieben,
ausgeschabt, ausgefeilt. Vz Vystrouhati. V.
železo. Us.

Vystrouhati, strouhám a strouži; vystru-
hovati, vystruhovávati = strouhaje vyníti,
vyčistiti, heraus-, ausschaben, auskratzen.
Jg. — co • koryto, jádro. Us. — co komu:
roh, kopyto koňovi. D. — čím: jablko no-
žem, železo pilníkem. Nožem něco ze dřeva
v. Us. Tč. — co kde: na strouhací stolici.
Tč. — komu = vybiti. Mor. Brt., Vck.

Vystručení, n, die Aushülsung. Bern.

Vystručený; -en, a, o, ausgehülst, der
Schoten beraubt. Bern.

Vystručiti, il, en, ení, aushülsen, der
Schoten berauben. — co: hrách. Bern.

Vystroužiti, il, en, ení, ausdrechseln. —
co. Ros.

Výstruh, u, m. = nástroj, jímž se v šin-
delech járky vystruhují. Skládá se ze želez-
ného jednoduchého polokruhu, na obou kon-
cích přiostřeného, jehož špice jsou každá
na jiné straně trochu zahnuty, jimiž se
právě žlábky vystruhují, der Ausdrehstahl.
Us. Vck., Šp. Vz Výstružek. — V. = žlábek
v šindeli. Na Slov. Vz Šindel.

Vystruhadlo, a, n. = otka, die Pflug -
räute. Reš.

Vystruhařiti, il, en, ení, durch Drechs-
lerei sich erwerben. — si co. Us. Tč.

Vystrúhati = vystrouhati. Na Slov.

Vystruhovací, Ausreib-, V. nebozez. NA.
129.

Vystruhovač, e, m., der Ausreiber. Šp.

Vystruhování, n., das Ausreiben, Aus-
drechseln.