sb157-05 0..8296

1120

Vystruhovaný; -án, a, o, ausgerieben,
ausgedrechselt.

Vystrukovati, vz Vystručiti.

Vystrúsiti, il, šen, ení = vydúchnouti,
vypiti. — co. Ale, povedá, ešte na cestu
jednu pintičku a vystrúsi ju. Dbš. Sl. pov.
I. 543. (Šd. ).

Výstružek, žku, m. = výstruh (šinde-
lářský). Vz Výstruh. Šd. Měla jsem jednoho
šindeláře, dělal nám šindel, spadnul na zem;
hledejte ho, najdete ho, najdete výstružek
vedlé něho. Slez. ps. Šd.

Výstružník, u, m., die Reibahle. Šp. V.
na čípky, die Zapfenreibahle. Šp.

Vystudění, n. = vychlazení, vystuzení,
die Auskühlung. Na Slov. Bern.

Vystuděný; -ěn, a, o = vystuzený, aus-
gekühlt. Na Slov. Bern.

Vystuděti, ějí, ěl, ení = vystuditi se,
auskühlen. — čím: zimou. — kde: ve
sklepě, na ledě.

Vystuditi, il, zen, ení; vystuzovati =
vychladiti, abkühlen. V. — abs. Dej to na
okno, tam to hned vystydne. Us. — co:
horký pokrm. Ros. — co kde čím: ve
sklepě ledem. — se = vystuděti.

Vystudovalec, lce, m., ein absolvirter
Student. Šm.

Výstuha, y, f., die Steife. Šp.

Vystukání, n. = vystonání. Mor. Tč.

Vystukati (se), sich ausstöhnen, aus-
jammern, genesen. Dycky vystukuje. Na
Ostrav. Tč.

Výstup, u, m. = vystoupení, das Auf-
treten, der Auftritt, der Heraustritt, der
Hervortritt, das Aufsteigen. V. balounu, Us.,
pístu. ZČ. I. 282. V. z kláštera, na lidi, před
lidi. Us. V. rovný, přímý, přímý vzestup,
odklon rovníkový. Š. a Ž. V. hvězdy přímý,
rektascense. Vz Stč. Zmp. 79. V. šroubovice.
ZČ. I. 96. Úhel v-pu, der Elevationswinkel.
Nz. — V. = čásť děje divadelního, výjev,
der Auftritt, die Scene. V. komický. Us. —
V. = vystoupení na horu. V. na kazatelnu.
Us. — V., výstupka = výstupná stěna, die
Firste, Förste, v horn. Hř. Výstup kryté
chodby, der Vorsprung des gedeckten We-
ges (ve stavitelství). Výstup, stupeň, ban-
ket, das Banket, ve stavit. Čsk. Výstupem
na hradby se vystupuje. NA. III. 145. —
V. = pokus v učení, der Auftritt. Kandidat
měl dnes ve druhé třídě v. Us. — V. =
hádka, die Scene, der Auftritt. Nemilé v-py
zameziti; Pohoršlivý v., eine Skandalscene;
Jen žádné v-py! Us. Dch. Došlo k nemilým
v-pům. Us. Pdl. Vylíčil jí v. na hrobě. Sá.
Ves. rom. 40.

Výstupce, e, m., der Uibertreter, Ver-
brecher, Excedent. J. tr.

Výstupec, pce, m. = výstupek. Na v-pci
stála nad Vltavou. Er. Ps.

Výstupek, pku, m. = výstup, vystoupení,
der Austritt. D. V. z pravdy, Pís. br., z řeči
(odchýlení se). — V. = vykročení, přestou-
pení, die Uibertretung, Sünde, das Verbre-
chen, Vergehen. V. Hřešili kdo z neroz-
myslu, výstupek jest. Kom. V-ky trestati,
Br., činiti. A poněvadž skrze to i pokuty
míjely a výstupkové svůj průchod že sou
mívali. Zř. F. I. A. XXIV. A pro v. vína

pití kyji mláceni bývají. Vrat. Vstup do
seba a uvidíš, že máš dosť v-pků (chyb);
Tys mňa hledal, když sem zhynul pre v-ky
moje; Nechcej nikdy pre v-ky haniti žád-
ného. Na Slov. To. Neposkvrnil jsem se
žádným v-kem. U Žamb. Dbv. Výstupek
čili zlí skutkové, vz Rb. 274. — V. =
místo, kam se vystoupiti může, jako pavlač
a p., der Erker, Vorsprung. D., Dch., Har. Na v-ku státi. Kom. Přední v. na lodi, der
Bakk. Čsk. V, jícna, hradby. Ja., Jg. —V.
= výšina, die Höhe. — V. = stupeň, die
Stufe. Us. Plk. — V. = v selských stave-
ních malá světnička vedlé větší (vedlé pří-
stěnku). Ve v-ku domácí lidé obyč. nebydlí;
tam mívají jen zbytečné peřiny, šatstvo a p.
věci uložené, die Alkove, Nebenstube. Us.
Jdr., Psčk., Dch., Nz. — V. = dědičný podíl,
odbytné, die Abfertigung eines Familienmit-
gliedes, die Ausfolgung seines Erbtheiles.
Ve Slez. Šd.

Vystúpení, n. = vystoupení. Bern.

Výstupiště, ě, n., der Aussteigeplatz.
Rk.

Vystúpiti = vystoupiti. Bern.

Výstupkový, Firsten-, v horn. V. dobý-
vání, vz Dobývání; střída, die Firstenstrecke.
Hř.

Výstupně, unmässig. Na Slov. Bern.

Výstupné, ého, n. = plat za vystoupe-
nou, odstupné, das Austrittsgeld. Šp.

Výstupník, a, m. = přestupník, der Ui-
bertreter, Excessmacher. Takový svévolný
v. má pokutován býti. Sl. let. V. 61.

Výstupnosť, i, f., die Uibertretung. Pro
v. někoho trestati. Schön. — V., die Uiber-
mässigkeit, Ausschweifung, das Uibermass.
Na Slov. Bern.

Vystupňovati, hinaussteigern. Šm.

Výstupný = vystupující, heraustretend,
ausschreitend, aufsteigend. — V. = přestu-
pující, hříšný, übertretend, verbrecherisch,
sündhaft. V. kommoce (pohybování) — pří-
lišné. Tys. — jak: nad míru v. Dch. —
z čeho: ze spravedlnosti. Kon. — V. =
vzhůru stupující, Steig-. V. trouba. Sedl.
Dobývání uhlí výstupnými stěnami, v. stě-
nování, vz Dobývání, v horn. Hř. V. proud
vzdušný. Stč. Zmp. 661. V. uzel. Ib. 163. —
V., unmässig, ausschweifend. Na Slov. Bern.

— V., ungerathen. Na Slov. Bern.
Vystupovací, aufsteigend.
Vystupování, n., das Aus-, Auftreten,

Aufsteigen. Vz Vystoupení, Vystoupiti. Ro-
vina táhnoucí se znenáhlým velmi plochým
v-ním až k patě českomoravské výšiny. Ddk.
IV. 127. V. bublin plynových, das Aufstei-
gen der Gasblasen. Šp. V. kouli. Čsk. —
Přenes. Příkré v. něčí naproti někomu, das
Auftreten. Us. Pádné v, wuchtiges A. Dch.

Vystupovati, vz Vystoupiti.

Vystupující, aufsteigend. V. páry. Us.

— V., aus-, vorspringend. V. úhel. Čsk. V.
úhel hradební. NA. III. 142.

Vystuzení, n., die Auskühlung. Vz Vy-
studění.

Vystuzený; -en, a, o, ausgekühlt. Vz
Vystuděný. V-ná voda. Ler.

Vystuzovati, vy Vystuditi.