sb157-05 0..8296

1121

Vystužený; -en, a, o. Podstavec litý rou-
rový, náležitě v-ný. Vz Výstuha Zpr. arch.
XI. 19.

Vystydati, vz Vystydnouti. Bern

Vystydle = chladně, kühl. Bern.

Vystydlosť, i, f., die Auskühlung. Jg.

Vystydlý = vychladlý, kühl, ausgekühlt.
V. polívka, hrnec. Us.

Vystydnouti, dnul a dl, utí, vystydati,
vystydovati = vychladnouti, kalt werden,
auskühlen, erkalten. V., Kom. Jídla vysty-
dnou. Us. — komu. Ještě ženě nohy nevy-
stydly a již hleda jiné. Ros. — kde (čím):
ve sklepě zimou. Vystydlo (vyhaslo) v peci.
U Rychn. Msk. Polívka v-dla na okně. Us.
Tč. Vezmi plášť s sebou, však na voze vy-
stydneš. Us. Dch.

Vystydnutí, n., die Auskühlung. Bern.,
D.

Vystydnutý; -ut, a, o, kühl geworden,
ausgekühlt, kühl. Bern.

Vystydovati = vystydnouti.

Vystykovati = vyšťárati. — si co čím.
Vystykuj si zuby šparcháčom. Dbš. Obyč.
112.

Vystýlati, vz Vystlati.

Vystýlka, y, f., die Ausfütterung, Streu.
Nic nemám kravám na v-ku. Na Ostrav. Tč.

Vystýskati se, genügend jammern, seuf-
zen, sich ausklagen. — kde: před sousedy,
u souseda atd. Us. Tč. — si co, stýskaje
vymoci, seufzend erlangen. Ros.

Vysublimovati co, se kam. Co se
v olej neobrátí, to se vysublimuje do hrdla
retortu. Vys.

Vysubtilniti, il, ěn, ění, fein erfinden.
Ros.

Vysúdění, n. =vysouzení. Na Slov. Bern.

Vysúděný = vysouzený. Na Slov. Bern.

Vysúditi, vz Vysouditi.

Vysudka, y, f., Wisutka, samota u Ho-
řovic.

Vysudzovati, vz Vysouditi. Na Slov.
Bern.

Vysuhý. Vida v-há (nadávka ženským).
Mt. S. I. 117., Dbš. Obyč. 45. (Šd. ).

Výsuch, u, m., výsucha, y, f. = sucho-
par, ein trockener, dürrer Ort. Žito na v-še.
Us.

Vysuji, vz Vysouti.

Výsuk, u, m., shyb, der Beugehang. Čsk.
V. na řebříku, vz Řebřík. KP. I. 574.

Vysúkání, n., vz Vysoukati.

Vysúkaný, vz Vysoukaný. V. rukávy.
Dbš. Sl. pov. III. 25.

Vysúkati, vz Vysoukati.

Vysúkávati, vz Vysoukati.

Vysukování, n., vz Vysoukati. Šplhání
na tyči děje se hlavně v-ním rukama. NA.
III. 63.

Vysunouti, ul, ut, utí; vysouvati = suna
vymknouti, heraus-, aus-, wegschieben; vy-
hoditi — se = vysypati se, vyhrnouti se. —
se. Vysunuvši sě jedna veliká ryba chtieše
ieho pohltiti. BO. — co, se odkud: z mě-
sta. L. Synové Benjaminovi udatně se vy-
sunuchu z města honiece nepřátely a te-
púce. BO. — se kam. Vlci vysunuli se na
stádo. St. skl. Nepřátelé se na ně vysunou.
Sš. J. 225.

Výsušek, šku, m. = něco vysušeného, vy-
pečeného na př. koláč, ovoce. Šd.

Vysušení, n., die Austrocknung, Trocken-
machung, Ausdörrung. Bern. V. bahna.

Vysušenosť, i, f., die Dürre, Trocken-
heit, die Magerkeit. Bern.

Vysušený; -en, a, o, ausgetrocknet, trok-
ken gemacht, dürre, trocken, ausgedörrt,
mager. Bern. V. pečeně. Us.

Výsuší, n., sonniger Ort. Us. Dch.

Vysušitel, e, m., der Austrockner, Aus-
dörrer.

Vysušitelka, y, vysušitelkyně, ě, f.,
die Austrocknerin, Ausdörrerin.

Vysušitelný, austrocknend. V. lékařství.
Sal. — V., austrockbar.

Vysušiti, suš, suše (íc), il, en, ení; vy-
soušeti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; vysušo-
vati = sušením mokrosť odníti, austrocknen,
trocken machen, ausdörren, dürre machen,
austrinken; se, austrocknen, trocken werden,
ausdorren, dürre werden. — abs. Otcova
kletba vyšušuje a matčina z kořen vyvra-
cuje Prov. Šd. — co: mokré vlasy, Ros.,
konopě, Kom., rybník, moře, D.; korbele,
sklenice, konvice vysoušeti (mnoho píti),
tělo, V., hory, důl, pec. Vys. V. světnici,
šaty, mokřinu. Us. Šd. Sami ničemu se ne-
naučivše leč korbely vysušovati. Us. Jak
žridlo vysušíš, i potok vysušíš a potom sám
po opratě zuby honiť musíš. Na Slov. Tč.
Smutný duch vysušuje kosti, veselý kapsy.
Us. Msk. — co komu. Nějaký process vám
žaludek vysouší. Us. Dbv. — co kde: kořen
v stínu. Byl. Síti na břehu vysušovati. Us.
Peřiny na plotě. — co čím: plamenem, D.,
hory štolou. Vys. Úst škoda, vysoušet je
hádkou o zajíce. Kká. Td. 74. — co jak:
sklenice do dna v. Us. — se. Us. Oběd se
vysušil. Us. Dvrsk. Hoběnke se vysušile,
napit se nám déte. Sš. P. 653.

Vysušivý = vysušující, trocknend, aus-
dörrend. Ras. Ránu vysušivými věcmi zacel.
Ja. V. lék. Nz. lk.

Výsušnosť, i, f., die Austrockbarkeit. Us.

Výsušný = co snadno vysychá, was leicht
trocknet, trocken wird. V. pole. — V. =
vysušující, austrocknend. V. vítr. Us. V.
kamna. Msk.

Vysušovací pec, der Garofen. Techn. II.
91.

Vysušovač, e, m. = přístroj k sušení,
sušič, der Trockenapparat. Šp., Nz.

Vysušovadlo, a, n., austrocknendes Mit-
tel. Šm.

Vysušování, n., die Austrocknung. V-ní
půdy. Vz KP. III. 219.

Vysušovati, vz Vysušiti.

Vysušující, austrocknend. V. vítr, Us.,
léky (sušivé léky), exsiccantia, Nz. lk., látky
(ku př. chlorid vápenatý), horko. Stč. Zmp.
619., 612.

Vysutí, n. = výsep, der Aufwurf. Tur.
kron. — V. = výsuvka, vysouvání, óvyxonr_hdie Synkope, Verkürzung eines Wortes in
der Mitte. Nz. V. = vymizení hlásky z pro-
střed slova (ze středosloví). Bž. 33. Vz Vy-
souvání. — V. se, die Ausströmung, Ein-
wanderung, der Einzug. V. se národa slo-
vanského do jiných krajin. Šf. II. 13.