sb157-05 0..8296

1123

mají teprv v suchých dnech postních vy-
svědčováni býti (anweisen). Vl. zř. 4. —jak.
Než půhonové mají se v. až do konce (den
Klageaufruf konstatiren) a potom má voláno
býti po druhé. Zř. F. I. C. XI. Poslední vůli
pod přísahou v. Er. —co, koho čím (zač)
Vysvědčuje jej člověkem spravedlivým. Eus.
Něco mnohými příklady, Us., rozprávkou,
Aesop., chléb tělem svým v. Štelc. Něco li-
stem (písemně) v., bescheinigen. Nz., Šp.
Jej svým hlasem za syna v-čil. BR. II. 321.
Tu chléb tělem, kalich krví v-čil jest svými
slovy, ustavil svým věrným hody. Hus III.
267. — o čem. O neveliké knížce starých
v-čil Cicero, že... V. Písma zřetelné o tom
vysvědčují. Štr. Kristus v-čil o osobě své.
Put. sv. VII. — Byl., Bibl., Pešín., Kram., Jg.,
Bart. 4. 15. — koho zač (cf. v. co). Kri-
stus pán teď lidi nenapravitelné za pohany
v. ráčil. BR. II. 81. b. — co komu. Tu
máš, povieda, toto písmo ti vysvědčí, že
bude z teba dač. Dbš. Sl. pov. VI. 62. —
k čemu. Úředníci, hned jak se póhonové
k jich súdu vysvědčie, súd zahájie. Vš. Jir.
30. — že. Jest nám v., že... Mus. 1880.
450. Vysvědčujeme, že tito lidé na kostel
nažebrali v obci naší... Sl. let. I. 321.

Vysvědčování, n., vz Vysvědčiti.

Vysvědčovati, vz Vysvědčiti.

Vysvěditi, il, ěn, ění, vysvěďovati = uči-
niti, aby svadlo, vypáliti jako mráz, ver-
brennen (vom Frost), welken machen. —
co. Mráz vysvědil osení. V. A po tom létu
byla tvrdá zima, která mnoho štěpů vysvě-
dila. Let. 129. Či jich květy v-la spála? Sš.
Bs. 190. I mře dítko, jak když kvítko vy-
svědí zlý led. Sš. Sm. bs. 132. — co kde.
V něm (v srdci) květ všechen dobrý vy-
svědila spála. Sš. Bs. 81.

Výsvěta, y, f. = vysvěcení. V. za kněze.
Sš. Sk. 172.

Vysvětění, n. = vysvěcení. Slov. Bern.

Vysvětěný; -ěn, a, o = vysvěcený. V.
chrám. Sl. let. I. 154, 196. (Šd. ).

Vysvětiti, il, cen, ení; vysvěcovati, aus-
weihen. — co: kostel, dům, Us., kněze, Č.,
školu, Rk., biskupy. Ddk. II 355. — koho
nač: na kněze, na kněžství. J. tr. — co
komu. (Já) lože manželské jim vysvětím.
Kká. Td. 214. — jak. Oba dal Břetislav
ve svátek skrze arcibiskupa vysvětiti na
kněze; Žádný žák bez určitého titulu ordi-
načního na kněžství vysvěcen býti nesmí;
Vibert nedlouho před tím byl se s jménem
Klimenta III. na papežství dal vysvětiti.
Ddk. II. 368., III. 115., II. 299. (Tč ) — kdy
nač. Na kněze dal se teprv dne 22. května
v.; Dal se v měsíci březnu v. na jáhenství;
Biskup Jan v-til o vigilii neděle septuagesi-
ma na počesť sv prvomučenníka Štěpána
kostel i klášter; Vzdoropapež Vibert nebyl
té doby ještě na papežsví v-cen; Byv r.
1084. na kněžství v-cen, nalezal se v prů-
vodu... Ddk. I. 246., II. 205., 281, 299.,
322. (Tč. ). — kde. Vojtěch za uprázdněného
biskupství olomúckého právě tehdy vysvě-
coval kleriky v Praze se svolením metro-
polity; Biskup Kajim dne 18/12. 1193. kněze
a jáhny v tamním kostele vysvěcoval. Ddk.
IV, 41., 88. (Tč. ). — V. = znesvětiti, zne-

uctíti, entheiligen. Kostel, kterýž s úmluvú
svěcen bude, raději vysvěcen než posvěcen
řečen má býti. Hus I. 415.

Vysvětlek, lku, m. = vysvětlení. Nejedni
slova ta za přídavek a v. sv. Jakuba pova-
žují. Sš. Sk. 181.

Vysvětleně, deutlich. Na Slov. Bern.

Vysvětlení, n., die Beleuchtung, Erklä-
rung, Deklaration, der Aufschluss. Nz., Dch.
V. klamů. Dk. P. 77. Důkladné v. Dch. V.
dáti, podati; v. jest na snadě. Dch. Hlubší
v. Mus. 1880. 81. V. této záhady nalézti lze
v listu papeže. Ddk. II. 265. Viz toho širší
v. BR. II. 11. b. — V., die Erklärung, Erläu-
terung, Aufklärung, Auslegung, der Auf-
schluss. V. věcné, die Sacherklärung, Nz.,
věci; v. činiti. V. mandatu. Kom. Dokonalé
v. Us. V. výtek. Šp.

Vysvětleníčko, a, n., eine kleine Erzäh-
lung, Aufklärung. Kom. Káz. 76.

Vysvětlený; -en, a, o, erläutert, erklärt,
ausgelegt, erörtert. V. místo. Us.

Vysvětleti, el, ení = světlým se státi,
světlosti nabyti, licht werden. — komu kdy
kde. Na ta slova najednou mi v hlavě vy-
světlelo. Č.

Vysvětlitel, e, m., der Erklärer, Erläu-
terer.

Vysvětliti, il, en, ení; vysvětlovati = svě-
tlým učiniti, licht, klar, hell machen, auf-
hellen, beleuchten; smysl ukázati něčeho,
erklären, erläutern, beleuchten, aufschliessen,
deutlich machen, verständigen, ausfindig
machen. — co (komu): temnou řeč, slova,
V., zákon Páně. Br. V. zjev přírodní. Mus.
1880. 424. Jedna lampa celou jizbu vysvětlí
(erleuchtet). Us. Tč. Dovedeme si již ne-
přítomnosť knížete Oty v.; Řekli jsme již,
že si neumíme název ten jinak v. nežli co
název čekanství. Ddk. III. 243., IV. 45. (Tč. ).
A on takto věc mi vysvětluje. Koll. I. 166.
— co kde (proč): v knize. Us., Br. S po-
čátku psaná narovnání v některých artiku-
lích k většímu rozmnožení hor vpraviti, v.
a zase obnoviti dáti ráčil. Nar. o h. a k.
Čehož já v. na tomto místě nechci. Žer.
329. — co čím: příklady, Kom., barvami
(illuminovati). D. Neznámé slovo známým
v. Us. Tím se vysvětluje, že... Takové
jednání muže nehodné lze ovšem jen tísněmi
oněch dob sobě v., ale nikterak jimi omlu-
viti; Takovým mysli rozpoložením knížete
polského v-tlíš sobě snadno, že...; Že Li-
polt ve výpravě jmenován není, vysvětluje
se chorobností jeho. Ddk. II 375., 435., III.
66. To tímto podobenstvím vysvětluji. BR.
II. 633. b. — co odkud kdy: místa z Li-
via při zkoušce. Ml. Z toho lze v., jak..
Šim. 68. — co jak (čím). Ještě dvojím
záporem věc tu vysvětluje; Věci ty Pán
jemu protivou rodu pleťského či tělesného a
rodu duchového vysvětluje; Věc tu z opaku
vysvětluje; Obojí slovo tudíž vysvětluje
chiasmem; Což jinotajem od Hagary a Sáry
vzatým vysvětluje; Poslední svůj výrok apo-
štol slovy proroctví starozákonného v-je;
Někteří také v ten smysl slova ta v-jí. Sš.
J. 20., 50., 241., I. 142, II. 5., 52., L. 36.
(Hý. ). — co proč. Listové ti za stejným
předmětem svojím vespolek se v-jí a dopl-