sb157-05 0..8296

1125

mocnou pravicí. Vrat. Papež dekretem svým
v-dil mnohé do rukou lichvářských padlé.
Ddk. III. 151. Lid od ďábla svým životem
v-dil; Blázen jest ten, který, ač rozumem
to zná, avšak dobrými činy z biedy v. netbá.
Hus I. 458., III. 140 — kdy. R. 1150 byl
z této tvrze v-zen svými přáteli. Ddk. III.
246. — kde. Ty věci v-zuji před Bohem
od věčného zatracenie. Hus II. 391. Slibil
mi vinohrad v. v Ejvančicích. Půh. II. 611.
— jak. Z berní je vynímáme a z nich mocí
královskou vysvobozujeme. Dač. 1. 127. Bůh
Petra skrze anjela v-dil. Sš. Sk. 60. Vy-
svobozeni jsou s velikou těžkostí. Ler. Bez
cizí pomoci sami z obležení se v-li. Žer. 17.
Nemóž jeho v. svú mocí od věčného zatra-
cenie; Aby (je) milosrdně od ďábla v-dil.
Hus I. 58., II. 97. (Tč. ).

Vysvobození, n., die Befreiung. Žalář,
ze kterého není v. Vlč. V. z manství, die Al-
lodisirung. J. tr. Kohož král z manství vy-
svobodí, nebo kterýžkoli jiný pán, od toho
v. z manství, když se ve dsky klade, má
dáno býti sto grošóv. Vš. Jir. 396. V-ní
z těžkých příhod a od hřiechóv; Z věčného
zatracenie nenie v.; A ti jsú všichni v před-
peklí, ješto mají k v. čáku. Hus I. 151., II.
244., III. 294. (Tč).

Vysvobozený; -en, a, o, befreit, errettet,
erlöst. Vz Vysvoboditi.

Vysvobozování, n., wiederholte Befrei-
ung.

Vysvobozovati, vz Vysvoboditi.

Vysvorovati = ze svor vyvésti, ab-, aus-
spannen. — koho: koně, krávy. Na Ostrav.
Tě.

Vysvrbění, n., das Aufhören zu jucken.

Vysvrběti, ěl, ění, vysvrbovati, aufhören
zu jucken. Us. Bern.

Vysvrkati = vycvrkati. Na Slov. Bern.

Vysvrknouti, vz Vysvrkati.

Vysvrkovali = vycvrkovati. Vz Vycvr-
kati.

Vysý, zastr. = vysoký. Krok II. 192.

Vysycení, n., die volle Sättigung.

Vysycený; -cen, a, o, voll gesättigt. BR.
II. 221. a. V. vepř. Vodn.

Vysyčati = vysyčeti. Na Slov. Bern.

Vysyčení, n., das Ausrinnen, Ausfliessen;
Auszischen. Us. Bern.

Vysyčený; -cen, a, o, zischend, ausge-
ronnen, ausgeflossen. Bern. — V., ausge-
zischt. V. herec. Us.

Vysyčeti, el, ení, zischend herausrinnen,
-fliessen, auszischen. — abs. Voda v-la. Us.
Tč. — kudy. Voda přes kraj hrnce vy-
sykla. Us. Tč. — co, koho kde. Publikum
v divadle kus, herce v-lo. Us. Pdl. Vz Vy-
sykati.

Vysychání, vysýchání, n., das Austrock-
nen. V. kůže, xeroderma. Nz. lk.

Vysychatelný, trocknend. Rostl. III. a.
115. 2. — V., austrockbar.

Vysychati, vz Vyschnouti.

Vysychávání, n., das allmählige Aus-
trocknen. Us.

Vysychávati, vz Vyschnouti.

Vysychavý, vysýchavý, trocknend. V-vy
olej, silice. Nz., Mj. 49., ZČ. I. 248.

Vysychrati, vysychrávati, auskühlen. Jg.
Vz Sychrati. — komu. Vysychrá mu tam.
Ros.

Vysykání, n., das Ausspritzen, Ausflies-
sen, Ausrinnen. Vz Vysyčení. — V., das
Ausbrunzen. Na Slov. Bern.

Vysykaný; -án, a, o = vyscaný, ausge-
brunzt. Na Slov. Bern.

Vysykati, vysyknouti, vysykovati = vy-
syčeti, ausspritzen, ausfliessen, ausrinnen,
ausbrunzen (na Slov. ). — co čím kam.
Stříkačkou vysykal všecku vodu na oheň.
Na Mor. Tč. — kudy. Voda vy sykla přes
špáru. Na Mor. Tč. jak. Len na tři siahy
krv vysykla. Dbš. Sl. pov. I. 506.

Vysyknutí, n. = vysyčení.

Vysyknutý = vysyčený.

Vysykování, n., das allmählige, wieder-
holte Ausrinnen, Ausfliessen. Vz Vysykání.

Vysykovati, vz Vysykati.

Vysýlač, vysylač, e, m., der Aussender.

Vysýlanec, nce, m. = vyslanec. Bern.

Vysýlání, n., das wiederholte Aussenden,
die Aussendung.

Vysýlaný; -án, a, o, wiederholt ausge-
sandt, entsendet. Us.

Vysýlati, vz Vyslati.

Výsylka, y, f., die Aussendung. Vz Vy-
sílka a Vystlati. V. lidu do osad. Us. V.
k sněmu, k soudu. Mus. 1880. 502.

Vysynouti, ul, ut, utí; vysynovati = vyn-
dati, vyplaziti, herausstrecken, herausrecken
(die Zunge). — co: jazyk. Troj., Plk. —
co odkud: z úst. Novotný. bibl. — se na
koho odkud: z doli. Alx. 1115.

Výsyp, u, m. = výsep, sypání zrna, die
Schüttung. Sláma letos hojná, ale v-u málo.
Us. Č. — V., das Häufel, Bündel. Vz Vý-
sypek. Tráva dobytku trhá se na strání (na
Mor. ) do nářitu, jichž se čtyři vejdou do
nóše, na Lhotkách do výsypu, ve Velké do
přípražky, z nichž ze čtyř se naváže batoh.
Mor. Brt. — V. = výspa, ostrov, die Insel.
U Opavy. Klš.

Vysýpač, vysypovač, e, m. (cf.: vybíhač,
odbírač, odpínač), der Stürzer, Ausstürzer,
v horn. Hř., D., Šp.

Vysypák, u, m. = hrneček na jahody;
když je plný, jahody do větší nádoby se
vysýpají, ein Topf zum Erdbeerensammeln.
Na Zbir. Lg.

Vysypal, a, m., osob. jm. Šd.,

Vysypalík, a, m., osob. jm. Šd.

Vysypání, n., das Ausschütten, Aus-
streuen. V. obilí, brambor. — V., das Aus-
schlagen, der Ausschlag (nemoc). Bern.

Vysypaný; -án, a, o, ausgeschüttet, aus-
gestreut. On má jednu prázdnou a druhou
v-nou (kapsu = nemá nic). Us. Dch. — kde.
Obilí na půdě v-né. Us. — čím: chodník
štěrkem v-ný. Us. Šd. — V., ausgeschlagen.

— kde: neštovice po celém těle v-né. Us.

— V. = vymetaný. V. obilí. Na mor. Zlín-
sku. Brt.

Vysypárna, y, f., der Stürztrog, v horn.
Šp.

Vysypati, sypám a sypi a sypu a vyspu;
pají, sypí a pou; sypej a syp a vyspi; pal,
án, ání; vysýpati, vysypovati, vysýpávati =
ven sypati, aus-, herausschütten; rozsypati,