sb157-05 0..8296

1126

ausschütten, verstreuen; sypáním zvýšiti,
naplniti, auf-, voll-, ausschütten. — abs.
O sv. Duše má býti rež vysypána (vyme-
tána), a by na skále byla naseta. Na mor.
Zlínsku. Brt. — co: hrách, Us.; cestu, ja-
mu, náspy. Us. — co odkud (kde): obilí
z pytlů. Ros. Hned jeden súdek rozvalil a
prach z něho vysypal. Sl. let. I. 283. Vysy-
pejte hřebí z nádoby. Msn. Or. 148. Tehdy
ona přinesla mi jest hřebíkuov i vysypal
jsem je z lukna před ní a četl jsem sobě
a ona šla preč. NB. Tč. 121. — co kam
(jak): na město, Ben. V., na papír z mysli
(koncipovati). Ros. V. jablka do pytlů. Us.

— Kom. V. někomu něco na talíř = bez
obalu říci. Us. Šd. V-li popel na louku, sůl
z měcha do studně. Mor. Šd. Počal to uhlia
na posried izby vysýpať. Dbš. Sl. pov. I.
138. Vysype na mne plným košem všecku
svou nevoli. Šml. — co čím: jámu kame-
ním. V. něco tříslem. Šm. — se = vysy-
páni býti, verstreut, ausgeschüttet o. ver-
schüttet werden; vymetati se (na Slov. ),
schossen; osypati se, vyraziti se, ausbrechen,
ausschlagen. V-ují se neštovice. D. Klasy
už se vysypaly; růže už se vysypala. Us.
Tč. Už sa tá fijalka dávno vysypala, už sa
moja mamka dávno rozsypala. Sl. spv. III.
83. — se jak. Vysypal se listím kvet vo-
ňavý. Sldk. 569. — se komu kde. Ohni-
para v-la se mu za uchem, na hlavě. Mor.
Šd. V-aly se neštovice po celém těle, Us.
Kom., na tváři. Ras. — se na koho =
vyřítiti se. Včely se naň vysypaly. Us.

Vysypávání, n. = opětované vysypání.

Vysypávati, vz Vysypati.

Výsypek, pku, m. = co se pojednou vy-
sype, die Schüttung. V. trávy nažíti. Koll.
Vz Výsyp. — V., ausgestreute Sache. Bern.

— V. = vyraženina, der Friesel. Hnsgr. Vz
Výsypka.

Výsypka, y, f., výsypky, pl., morbilli,
die Masern, osypky. Tys. — V., die Getrei-
deschüttung. Srub na v-ku obilí. Dch.

Vysypovati, vz Vysypati.

Vysytění, n. = vysycení. Bern.

Vysytěný; -ěn, a, o = vysycený. Na Slov.
Bern.

Vysytiti, il, cen, ení; vysycovati = nasy-
titi, ersättigen; vykrmiti, ausmästen. Jel.,
Br. — koho, co čím: hlad chlebem. Us. —
se. Bude kůň švarný, až se vysytí. Ros.

1. Výš, vz Vysoce, Vysoko.

2. Výš (m.: výše, vz Hráze), e, výška, y,
f, = vysokosť, výsosť, die Höhe. V., Kat.
1850. V. nebes, Vrch., hvězdná, slunečná.
Us. Pyšná výše hradu. Šml. I. 16 Slunce
sálalo v polední výši. Šml I. 16. Strojek
k měření výše stromu, der Baumhöhemesser.
Výška muže, v mé výšce, muž prostřední
výšky. D. V. hor. Us. Výška vody, stejná.
Šm. V. nadmořská, absolutní, relativní. Vz
Stč. Zmp. 59., 538., 793. Modrá výše (blan-
kyt). Čch. Bs. 60. V. prostá, pravá, napro-
stá, povšechná, absolute Höhe, poměrná,
průměrná, vztažná, relative Höhe; Stupnice
výšek, die Höhenleiter. Š. a Ž. — Na výš,
do výše (zastr. vz výš, vz výši) = na horu,
do výšky, in die Höhe. Víc na šíř než na
výš ratolesti se táhnou. V. Vzvýš. Rkk.

Do výšky. D. Stavení na výš. Har. Na výši
vyvede tě vítěz. Hab. 19. Vodu do výšky
hnáti, do výše se pnouti. Dch. Do výše
vztýčený meč. Ddk. IV. 241. Na výši. Zámek
stojí na výši. Us., Žer. Chvějí se praporečky
u výši, in der Höhe. Atal. Na tři střevíce
z výší, drei Schuh hoch. Har. Všickni, ježto
by meče z výší byli. V. Mříž člověka zvýší.
Har. Všecko stavení bylo toliko dvou po-
kojů zvýší. Mitr. — Přenes. Leč tu se uká-
zala duchová výše Pavlova. Sš. Sk. 285.
(Hý. ). Státi na výši své doby, svého roz-
voje, svého tvoření uměleckého, Us. Pdl.,
na výši umělecké. Mus. 1880. 153. Za ne-
dlouho svržen s výše své. Ddk. IV. 33. Vz
Výška.

Vyšacovati. co komu: kapsy (prohle-
dati, durchsuchen). Us. — se = mnoho pe-
něz vydati, sich ausgeben. Us. Sd. — V. =
vydrancovati, ausplündern. Rad. zv. — V.,
z něm. schätzen = vyšetřiti, vyceniti. Us. —
V., vz Vyšatiti.

Vyšafrániti, il, ěn, ění, mit Safran wür-
zen. — co: polívku.

Výšák, a, m., der Hochwohner. Dch.

Vyšalamouniti, il, ěn, ění = po šalo-
mounsku učiniti, weise thun. — co. Tys to
vyšalamounil (chytře udělal, ironicky), du
hast es pfiffig angestellt)! Us. Č.

Vyšálení, n., die Auslüftung, die Erlan-
gung durch Täuschung. Vz Vyšáleti a Vy-
šáliti.

Vyšálený; -en, a, o, ausgelüftet. V-né
pivo. Vz Vyšáleti. — V., durch List oder
Betrug erlangt, erworben. — od koho, na
kom. Vz Vyšáliti.

Vyšáleti, el, ení, na Slov. = sílu ztra-
titi, vyvětrati, die Kraft verlieren, ausriechen.
Víno vyšálelo. Plk.

Vyšáliti, il, en, ení = vyšiditi, vykla-
mati, durch List entlocken. — co od koho.
Reš. — co na kom: na lidech. Ros.

Vyšamotati = vyšamitati. Vz Šamotati.
V. oheň (šamitáním ščípy neb metly). Na
Ostrav. Tč.

Vyšantati, vyšantovati = vyšmaťhati,
krumm treten. — co: obuv. V-ti kalhoty
(šantavým krokem vytrhati). Us. Tč. — V.
= vyšiditi, durch Trug erwerben, gewinnen.
— co. Jg. — se odkud: z domu (vykul-
hati se). Us.

Vyšantročiti, il, en, ení = vyšiditi, vy-
klamati, vylhati, herauspraktiziren, durch
Betrug erlangen. — co na kom: na lidech.
V., Sych. Vyšantročil-li sem co na kom. BR.
II. 271. a. — V. = vybrati, vyšťourati, her-
vorkrabbeln. — co odkud: z truhly. Mor.
Tč.

Vyšapcovati = vyšacovati. Vz Šapcovati.

Vyšapotati se kde. Nech se tam (páv
v potoce) vyšapoce (vychodí?). Brt. P. 94.

Vyšarovati = šarováním rudu křižmo
vysekati. — co kde: v dole. Vys.

Vyšarpati, herausreissen. — co jak
odkud. Listy z knihy mocí. Na Ostrav. Tč.

Vyšastiti, il, ěn, ění, vyšastati, vyšasto-
vati = vyhoditi, hinauswerfen. — co odkud:
sníh, vodu ze dvora. Na Ostrav. Tč. --- V.
= vybiti, durchprügeln. — čím komu: me-
tlou. Ib. Tč.