sb157-05 0..8296

1127

Vyšašiti = vyzískati, gewinnen. — co
čím. Co jsem tím v-šil? U Hořic. Hk.

Vyšaškovati, ausscherzen, mit Possen
aufhören; durch Possen erlangen, bewirken.
— co. Svoje živobytí už vyšaškoval. V.,
abtändeln, abgaukeln, abschwatzen. — si
co, koho odkud: z kuchyně. Č. Kdo jest
s ním ? Jen šašek jeho, jenž srdečný žal se
snaží v. z něho. Shakesp. Tč.

Vyšata, Vyšeta, y, m., osob. jm. Pal.
Rdh. I. 127., Blk. Kfsk. 1133., Arch. II.
458.

Vyšatiti, il, cen, ení, vyšacovati, beklei-
den. — koho jak: pěkně. Us. Dvrs. Když
na službu šla, pořádně ji v-li a včil nemá
nic. Us. Tč.

Vyšatoly, dle Dolany, Wischatol, samota
u Sedlčan.

Výšava, y, f. = výšina. Na Slov. Spatříš,
jak s výšavy rubaná do hlavy svoboda
v Dunaj se níží; Javor, co bloudí tamo po
v-vě. Hdk. C. 65., 250. V-vy a nížiny. Phld.
I. 1. 22. Vatra rozplamenila se do výšavy.
Dbš. Sl pov. II. 42. Nezná poklon a rodu
v-vu. Sldk. 79.

Vyščákati = vycákati. — co kam: vodu
na někoho. U Uh. Hrad. Tč.

Vyščání, n., die Ausbrunzung. Bern.

Vyščaný; -án, a, o = vyscaný. Bern.

Vyščastění, n. = vydaření, die Wohlge-
rathenheit. Bern.

Vyščastěný; -en, a, o = vydařilý, wohl-
gerathen.

Vyščastiti sa, il, ěn, ění = vydařiti se,
wohlgerathen, glücken. Na Slov. Bern.

Vyščati = vyscati. Na Slov. Bern.

Vyščebetání, n. = vyštěbetání.

Vyščebetaný; -án, a, o = vyštěbetaný.
Bern.

Vyščebetati = vyštěbetati. Na Slov.
Bern.

Vyščebotati = vyščebetati.

Vyščeglení, v., vz Vyščegliti.

Vyščeglený; -en, a, o, abgekitzelt. Bern.

Vyščegliti, il, en, ení, abkitzeln, aufhö-
ren zu kitzeln. — koho čím. Na Slov.
Bern.

Vyščekání, n. = vyštěkání, die Aushei-
lung, Ausplauderung. Na Slov. Bern.

Vyščekaný; -án, a, o = vyštěkaný, aus-
gebellt, ausgeplaudert. Na Slov. Bern.

Vyščekati = vyštěkati, ausbelfern, aus-
bellen, ausplaudern. Na Slov. Bern.

Vyščekávati, vyščeknúti, vz Vyščekati.

Vyščeknutí, n.. = vyštěknutí, der Beller,
das einmalige Aufbellen.

Vyščekovati = vyštěkávati. Bern.

Vyščépání, n. = vyštípání, die Aufspal-
tung. Na Slov. Bern.

Vyščépaný; -án, a, o = vyštípaný, auf-
gespalten, aufgebrochen. Vz Vyščépený.
Bern.

Vyščépati = vyštípati, aufspalten, auf-
brechen. Na Slov. Bern. Vz Vyščépiti.

Vyščepení, n. = vyštěpení, die Anpflan-
zung mit Obstbäumen. Bern.

Vyščépení, n. = vyščépání.

Vyščépený; -en, a, o = vyštěpený, mit
Bäumen angepflanzt. Bern.

Vyščépený; -en, a, o = vyščépaný.

Vyščepitel, e, m., der Bepflanzet. Bern.

Vyščepiti, il, en, ení, mit Obstbäumen
bepflanzen, aufhören zu pfropfen. Vz Vy-
štěpiti. Na Slov. Bern.

Vyščépiti, il, en, ení, auf-, zerspalten.
Na Slov. Bern.

Vyščepovač, e, m. = vyščepitel.

Vyščepování, n. = opětné vyščépení.

Vyščepovati, vz Vyščépiti.

Vyščeračný = vysmívavý. Slez. Šd.

Vyščerák, a, m. = kdo se rád vyščeřuje.

— V. = pták posměváček. Na Zlínsku. Brt.
Vyščérati = vyčeřiti, fletschen. Na Slov.

Bern.

Vyščerbený; -en, a, o = vyštěrbený,
Scharten habend, schartig. Mor. Šd.

Vyščerbiti, il, en, ení, schartig machen.

— co: hrnec. Na Ostrav. Tč.
Vyščeřiti = vyčeřiti.

Výščeřka, y, f. = posměch. V-ky si dě-
lati = jiným se posmívati. Na Zlínsku. Brt.

Vyščeřovati se komu = posmívati se,
verspotten, auslachen. Slez. Šd. Na Zlínsku.
Brt. — V., vz Vyščeřiti. — co na koho:
zuby. Mor. Šd.

Vyščesnúti = rozčesnouti. Na Slov. Bern.

Vyščgepiti, il, en, ení, vyščgepovati, vz
Vyščépiti. Na Slov. Bern.

Vyščicovati, aus-, abbeuteln. — koho.
Cf. Kštice. Na Slov. Bern.

Vyščičkovati komu = vyščicovati. Mor.
Šd.

Vyščigutati se, sich satt schlucken, vy-
škytati se. Až se vyščiguceš, až se ti vy-
ščiguce, napij se vody, přestane se ti šči-
gutať. Na Ostrav. Tč.

Vyščiknouti =vyštípnouti, wegkneipen.

— co odkud: růži prostřed vrchu růžov-
níku. Na Ostrav. Tč.

Vyščípání, n. = vyštípání. Bern.

Vyščípaný; -án, a, o = vyštípaný.

Vyščípati, vyščípnouti = vyštípnouti, ab-
kneipen, abzwicken; genug stechen, beis-
sen; aufhören zu kneifen, stechen, beissen. —
co. Tabák, popel ránu vyščipe. Na Ostrav.
Tč. — co odkud. Dřínku ze dřeva vyščíp-
nouti. — co jak: dřevo na dřínky, oščepy.
Na Ostrav. Tč.

Vyščíření, n. = vyčeření. Mor.

Vyščířený = vyščeřený, vyšklebený. Vz
Vyščeřiti. Má v-né zuby. Mor. Tč.

Vyščířiti = vyščeřiti. — co nač. Pes
zuby na mě v-řil. Mor. Šd. Pes na tebe zuby
vyščířá. Na Ostrav. Tč. — se, sich satt
lachen. Na Ostrav. Tč.

Vyščouhraný = vyščúhraný. Mor. Bkř.

Vyščourati = vyhrýzti. Na Ostrav. Mtl.

Vyščrbiti, il, en, ení, vyščrbovati = po-
rouchati, beschädigen. — co oč: kosu o ká-
men, schartig machen. Na mor. Valaš. Vck.

Vyščúhraný; -án, a, o = vyschlý, aus-
getrocknet, trocken. V. chléb. Na Zlínsku.
Brt. Na mor. Valaš. Vck.

Vyščuti = vyštvati, aufhetzen, an-, auf-
reizen. — koho na koho: Na Ostrav. Tč.

Vyščúvati, horchen, lauern. — co. Ona
všecko vyščuje, co kde se děje. Na Ostrav.
Tč.