sb157-05 0..8296

1128

Výše, vz Vysoce, Vysoko. — V., vz Výš,
Výška.

Výšebozi, superi; nížebozi, inferi. Krol-
mus.

Vyšebrod, u, m., vz Vyšňobrod.

Vyšebrodský, Hohenfurther. V. klášter.
Vz Blk. Kfsk. 59., 164., Tk. IV. 236.

Vyšeděti, vyšedivěti, ěl, ění, grau werden.

— kde. Už v-děl na čele. Us. Tč.
Vyšehnějovice, dle Budějovice, ves u

Pardubic. Arch. 1399., S. N., Sdl. I. 259.

Vyšehněv, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I.
127.

Vyšehněvští ze Solče. Vz Sdl. I. 72.

Vyšehora, y, f. (Kašna hora), ves v Pí-
secku. Vz Blk. Kfsk. 649., 650.

Vyšehoře, Allerheiligen, ves u Mohel-
nice.

Vyšehoří, n., Wischehor, ves u Rudy.

Vyšehořovice, dle Budějovice, Wische-
rowitz, ves u Čes. Brodu. Vz Tk. I. 82., V.
190., 198., Blk. Kfsk. 704., S. N.

Vyšehrad, u, m., v již. Čech. vyšohrad.
Kts. Vz Slovo složené. V. = vyšší hrad. Bž.
66. Die Hochburg. Atheny světoznámé mě-
sto a v. veliké náuky a umy a vědy. Sš. Sk.
203. V. uherský nad Dunajem, Blindenburg.
Pal. Děj. II. 2. 21., III. 1. 408. (Šd. ). — V.

= díl Prahy, Wyschehrad. Podlé Kosmovy
zprávy (Font. II. 16. ) slul dříve: Chrasten.
Jir. Dán u V-du. Arch. I. 18. Ha, ty naše
slunce, V-de tvrd! — Vz Tk. I. 629., II.
553., III. 663., IV. 745., Blk. Kfsk. 951.,
S. N., KP. I. 162., Dal. 19., 22., 23., 26.,
27., 61., 100., 118., Sbn. 83., 90., 110. —
V. = samota u Kašperských hor. — V. =
díl města Sedlčan.

Vyšehradsko, a, n. = okres vyšehradský.
Prodledním času vládl v Čechách, vlastně
ve V-sku, kníže Krok. Šb. Lit. I. 13.

Vyšehradský, Wyschehrader. Probošt v.
za to, že jest dsky staré chovával někdy
prve a opatroval, ještě i nyní béře od každé
kopy, což ke dskám do truhlice přichází,
4 gr. české. Vš. 147. V. kronika Dal. 3. Vz
Tk. I. 629., II. 553., Blk. Kfsk. 1456.

Vyšehřeben, u, m., der Hochkamm (beim
Bortenwirkerstuhle). Šm.

Vyšejditi, il, ěn, ění, erschwindeln. —
co. Dch. Cf. Vyšiditi.

Výšek, ška, m., osob. jm. Pal. Rdh. I.
127., Tk. IV. 366., S. N.

Vyšekorint, a, m. = vyšehrad korintský,
Akrokorinth. Sš. I. 153., Sk. 213. (Hý).

Výšekruh, u, m., der Höhenkreis. Smet.
Astron. 12.

Výšelistý strom, vytntrřjloc. Lšk.

Vyšelmovati, ausschelten, Schelm nen-
nen. Ros. — koho.

Vyšemetiti, il, ěn, ění, erschwindeln. —
co na kom. Us. Tč.

Vyšemila, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. I.
127.

Vyšemír, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I.
127. Tk. I. 420.

Výšemocný, autoritativ. Dch.

Vyšemrati = vyšeptati.

Vyšeň = vysoko stojící, hoch stehend,
zastr. Rkk. 18.

Výšenec, nce, m., der Höhenbewohner.
Nej.

Výšení, n., die Erhöhung, Steigung, das
Steigen. V. se závitu, die Steigung des Ge-
windes. Šp. V. ploch naklonitých. Nz.

Vyšenkéřiti, il, en, ení, durch den Schank.
erwerben. Ros.

Vyšenkovati, z něm. ausschenken. — co:
sud piva. Us. Vz Vyčepiti.

Výšený; -en, a, o, erhöht. Bern., Dch.

Vyšepeliti, il, en, ení, heiser, säuselnd
aussprechen. — co jak. Ochraptěl tak. že
málo které slovo hlasem vyšepelí. Na Mor.
Tč.

Výšepisný, hypsometrisch. V. mapa. Koz.
Atlas. Úvod.

Vyšeplati, vyšeplávati = šeplaje dostati.
— si nač: na šaty. Ros.

Vyšeptalosť, i, f., das Schwammige. Rst.
322., 519. Cf. Vyšetalý.

Vyšeptalý, vyšeptaný = slabý, vetchý,
vysílený, schwach, entkräftet, schwammig,
rogel. V. hlas. Mor. Knrz. V. řetkev. Šml.
V. tuřín, dumlík, řepa, zub (kotlavý). Us.,
D. V. košťál. Us. Vz Vyšetalý.

Vyšeptání, n., vz Vyšeptati.

Vyšeptati, vyšeptávati, ausflüstern, flü-
sternd heraussagen; aufhören zu flüstern;
ausplauschen. — co komu. Us. Tč. — se
kde s kým. Dosť se s ním ve škole vy-
šeptal. Us. Tč. — V., schwammig werden.
Vz Vyšetalý. Dumlík vyšeptal (vyšeptalým
se stal). Marek. — se. Us.

Vyšerediti, il, ěn, ění, vyšeredovati, häss-
lich machen. — co komu. Us. Tč. — se,
garstig werden. Čas se v-dil. Us. Tč.

Vyšeřeti, el, ení, grau werden. Us. Tč.

Vyšeřiti, il, en, ení, vyšeřovati, gran,
dämmerig machen. — se, anfangen zu däm-
mern. Nepůjdeme domů, až se trochu vy-
šeří. Us. Tč.

Vyšermicovati, vyšermovati, ausfechten,
ausscharmitzeln. Ros. — co.

Vyšeslav, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I.
127., S. N.

Vyšeslava, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. I.
127.

Výšestropý, vyócoeoc, V. strop. Lšk.

Výšestupňový, höhergradig. Šm.

Vyšetalý = vyšeptalý. V. košťál. Kos.
v Km. 1884. Cf. Šet.

Vyšetati = vyšeptati. Cf. Vyšetalý.

Výšeter, tru, m. = vyšetření. Bez před-
chozího výslechu a v-tru. Sš. Sk. 256.

Vyšetice, dle Budějovice, Wischetitz, ves
u Votic. Vz S. N., Blk. Kfsk. 238.

Vyšetín, a, m., byla ves u Černovsi. Tk.
III. 34., 2 Apol. 547.

Vyšetřenec, nce, n., der Inquisit.

Vyšetření, vyšetřování, n., die Unter-
suchung, Ermittelung, Erhebung. Upustiti
od v., protože skutek nezavírá v sobě zlo-
činu, že není právních důkazův, pro nedo-
statek půtahův, důkazův; v. soudní zdvi-
hnouti; někoho u v. vzíti. J. tr. V hrdelní
v. upadnouti. Er. Do v. někoho vzíti. Šp.
V. úplné. J. tr. V. křivky. ZČ. Výjezd k v.
Ms. Zevrubné v.; Býti pro zločin u v. ŘZ.
V. na svobodné noze. Vz Noha. V. soudní.
Us. V. ceny; V. toho, co by asi bylo výloh,