Předchozí (1127)  Strana:1128  Další (1129) |
|
|||
1128
|
|||
|
|||
Výše, vz Vysoce, Vysoko. — V., vz Výš,
Výška. Výšebozi, superi; nížebozi, inferi. Krol-
mus. Vyšebrod, u, m., vz Vyšňobrod.
Vyšebrodský, Hohenfurther. V. klášter.
Vz Blk. Kfsk. 59., 164., Tk. IV. 236. Vyšeděti, vyšedivěti, ěl, ění, grau werden.
— kde. Už v-děl na čele. Us. Tč.
Vyšehnějovice, dle Budějovice, ves u Pardubic. Arch. 1399., S. N., Sdl. I. 259.
Vyšehněv, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I.
127. Vyšehněvští ze Solče. Vz Sdl. I. 72.
Vyšehora, y, f. (Kašna hora), ves v Pí-
secku. Vz Blk. Kfsk. 649., 650. Vyšehoře, Allerheiligen, ves u Mohel-
nice. Vyšehoří, n., Wischehor, ves u Rudy.
Vyšehořovice, dle Budějovice, Wische-
rowitz, ves u Čes. Brodu. Vz Tk. I. 82., V. 190., 198., Blk. Kfsk. 704., S. N. Vyšehrad, u, m., v již. Čech. vyšohrad.
Kts. Vz Slovo složené. V. = vyšší hrad. Bž. 66. Die Hochburg. Atheny světoznámé mě- sto a v. veliké náuky a umy a vědy. Sš. Sk. 203. V. uherský nad Dunajem, Blindenburg. Pal. Děj. II. 2. 21., III. 1. 408. (Šd. ). — V. = díl Prahy, Wyschehrad. Podlé Kosmovy
zprávy (Font. II. 16. ) slul dříve: Chrasten. Jir. Dán u V-du. Arch. I. 18. Ha, ty naše slunce, V-de tvrd! — Vz Tk. I. 629., II. 553., III. 663., IV. 745., Blk. Kfsk. 951., S. N., KP. I. 162., Dal. 19., 22., 23., 26., 27., 61., 100., 118., Sbn. 83., 90., 110. — V. = samota u Kašperských hor. — V. = díl města Sedlčan. Vyšehradsko, a, n. = okres vyšehradský.
Prodledním času vládl v Čechách, vlastně ve V-sku, kníže Krok. Šb. Lit. I. 13. Vyšehradský, Wyschehrader. Probošt v.
za to, že jest dsky staré chovával někdy prve a opatroval, ještě i nyní béře od každé kopy, což ke dskám do truhlice přichází, 4 gr. české. Vš. 147. V. kronika Dal. 3. Vz Tk. I. 629., II. 553., Blk. Kfsk. 1456. Vyšehřeben, u, m., der Hochkamm (beim
Bortenwirkerstuhle). Šm. Vyšejditi, il, ěn, ění, erschwindeln. —
co. Dch. Cf. Vyšiditi. Výšek, ška, m., osob. jm. Pal. Rdh. I.
127., Tk. IV. 366., S. N. Vyšekorint, a, m. = vyšehrad korintský,
Akrokorinth. Sš. I. 153., Sk. 213. (Hý). Výšekruh, u, m., der Höhenkreis. Smet.
Astron. 12. Výšelistý strom, vytntrřjloc. Lšk.
Vyšelmovati, ausschelten, Schelm nen-
nen. Ros. — koho. Vyšemetiti, il, ěn, ění, erschwindeln. —
co na kom. Us. Tč. Vyšemila, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. I.
127. Vyšemír, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I.
127. Tk. I. 420. Výšemocný, autoritativ. Dch.
Vyšemrati = vyšeptati.
Vyšeň = vysoko stojící, hoch stehend,
zastr. Rkk. 18. |
Výšenec, nce, m., der Höhenbewohner.
Nej. Výšení, n., die Erhöhung, Steigung, das
Steigen. V. se závitu, die Steigung des Ge- windes. Šp. V. ploch naklonitých. Nz. Vyšenkéřiti, il, en, ení, durch den Schank.
erwerben. Ros. Vyšenkovati, z něm. ausschenken. — co:
sud piva. Us. Vz Vyčepiti. Výšený; -en, a, o, erhöht. Bern., Dch.
Vyšepeliti, il, en, ení, heiser, säuselnd
aussprechen. — co jak. Ochraptěl tak. že málo které slovo hlasem vyšepelí. Na Mor. Tč. Výšepisný, hypsometrisch. V. mapa. Koz.
Atlas. Úvod. Vyšeplati, vyšeplávati = šeplaje dostati.
— si nač: na šaty. Ros. Vyšeptalosť, i, f., das Schwammige. Rst.
322., 519. Cf. Vyšetalý. Vyšeptalý, vyšeptaný = slabý, vetchý,
vysílený, schwach, entkräftet, schwammig, rogel. V. hlas. Mor. Knrz. V. řetkev. Šml. V. tuřín, dumlík, řepa, zub (kotlavý). Us., D. V. košťál. Us. Vz Vyšetalý. Vyšeptání, n., vz Vyšeptati.
Vyšeptati, vyšeptávati, ausflüstern, flü-
sternd heraussagen; aufhören zu flüstern; ausplauschen. — co komu. Us. Tč. — se kde s kým. Dosť se s ním ve škole vy- šeptal. Us. Tč. — V., schwammig werden. Vz Vyšetalý. Dumlík vyšeptal (vyšeptalým se stal). Marek. — se. Us. Vyšerediti, il, ěn, ění, vyšeredovati, häss-
lich machen. — co komu. Us. Tč. — se, garstig werden. Čas se v-dil. Us. Tč. Vyšeřeti, el, ení, grau werden. Us. Tč.
Vyšeřiti, il, en, ení, vyšeřovati, gran,
dämmerig machen. — se, anfangen zu däm- mern. Nepůjdeme domů, až se trochu vy- šeří. Us. Tč. Vyšermicovati, vyšermovati, ausfechten,
ausscharmitzeln. Ros. — co. Vyšeslav, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I.
127., S. N. Vyšeslava, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. I.
127. Výšestropý, vyócoeoc, V. strop. Lšk.
Výšestupňový, höhergradig. Šm.
Vyšetalý = vyšeptalý. V. košťál. Kos.
v Km. 1884. Cf. Šet. Vyšetati = vyšeptati. Cf. Vyšetalý.
Výšeter, tru, m. = vyšetření. Bez před-
chozího výslechu a v-tru. Sš. Sk. 256. Vyšetice, dle Budějovice, Wischetitz, ves
u Votic. Vz S. N., Blk. Kfsk. 238. Vyšetín, a, m., byla ves u Černovsi. Tk.
III. 34., 2 Apol. 547. Vyšetřenec, nce, n., der Inquisit.
Vyšetření, vyšetřování, n., die Unter-
suchung, Ermittelung, Erhebung. Upustiti od v., protože skutek nezavírá v sobě zlo- činu, že není právních důkazův, pro nedo- statek půtahův, důkazův; v. soudní zdvi- hnouti; někoho u v. vzíti. J. tr. V hrdelní v. upadnouti. Er. Do v. někoho vzíti. Šp. V. úplné. J. tr. V. křivky. ZČ. Výjezd k v. Ms. Zevrubné v.; Býti pro zločin u v. ŘZ. V. na svobodné noze. Vz Noha. V. soudní. Us. V. ceny; V. toho, co by asi bylo výloh, |
||
|
|||
Předchozí (1127)  Strana:1128  Další (1129) |