sb157-05 0..8296

1129

annäherungsweise Ermittelung der Ausla-
gen. J. Jr. V. hodnoty, die Werthvermit-
telung. Šp. Předchozí v., die Vorerhebung,
v. škody. Dch. Grafické v. zdi, klenby. Pek.
184., 196. V. číselné. Stč. Zmp. 135.

Vyšetřený; -en, a, o, untersucht, ermit-
telt, erhoben, eruirt. V. věc, skutek atd. —
kým: soudcem. Vz Vyšetřiti.

Vyšetřitel, vz Vyšetřovatel.

Vyšetřitelnosť, i, f., die Untersuchbar-
keit, Eruirbarkeit. Stč. Zmp. 471.

Vyšetřitelný, untersuchbar, eruirbar, er-
mittelbar. Stč. Zmp. 378.

Vyšetřiti, il, en, ení; vyšetřovati = vy-
hledati, vystihnouti, vyzpytovati, vyskoumati,
er-, ausforschen, aufsuchen, entdecken, er-
finden, hinter etwas kommen, ausspähen. —
co: zločinství, D., nedostatky, Kom., čas.
Vrat., rovnici, Nz., pokladnici, Šp., cenu
věci. J. tr. Aesthetika vyšetřuje zákony
krásy. Dk. Aesth. 3. V. ovoce (ohledati,
vyceniti). Rk. 1684. — co při kom. Smrž.,
J. tr. — koho jak: při svobodě, skrze
kommissi, J. tr., zevrubně, číselně, Stč. Zmp.
87., bez vazby. J. tr. By skrze ně pů-
vodové toho spiknutí vyšetřeni byli. Ddk.
III. 30. — co čím: hloubku vody olovnicí,
Sych., prostředkem kommisse (kommissí).
J. tr. V. ránu patradlem, sondiren. Nz. Ik.

— co odkud. Z nichž by se takové smý-
šlení dalo v. Ddk. III. 240. Když krejčí
stříhá, hledí, aby z látky něco vyšetřil (aby
mu něco zbylo). U Jindř. Hradce. Sř. —
co zač. V. něco za slušnou odměnu. Us.
Pěkně to za potřebné vyšetřil. Kom. D. 45.

— kde. Visitace vedením pražského pro-
bošta v říši českomoravské v-la, zdali...
Ddk. III. 137.

Vyšetřovací, Untersuchungs-, Inquisi-
tions-, inquisitorisch. V. čin, krok, kommisse,
vezení, soud, výkon, náklady, pře, soudce,
řízení, J. tr., kommissař, likvidace, řízení.
Šp.

Vyšetřovanec, nce, m., der Inquisit. Uvě-
zený v., Untersuchungsgefangener. J. tr.

Vyšetřování, n., vz Vyšetření. Vzíti ně-
koho u v., gegen Jemanden eine Untersu-
chung anhängig machen; trvající v., anhän-
gige Untersuchung. J. tr. V. historické. Nz.
Drobnohledné v.; předchozí, přípravné v.,
Voruntersuchung. Šp. V. činiti. Dch. V. ká-
rací, Disciplinaruntersuchung, Čsk., kázeň-
ské. Us. V. zdvihnouti, aufheben. Čsk. Býti
u v. Us. Pr. Pozatím z v. slepce bylého
pustivše; Právné a soudné v.; v. hrdelné.
Sš. J. 163., Sk. 205., 256. (Hý. ).

Vyšetřovatel, vyšetřitel, e, m., der In-
quirent. J. tr.

Vyšetřovatelna, vyšetřovna, y, f., das
Untersuchungsbureau. Rk.

Vyšetřovatelstvo, a, n. = vyšetřovatelé,
die Kommission (slovo nové). Jg.

Vyšetřovati, vz Vyšetřiti.

Vyšetřovna, vz Vyšetřovatelna.

Vyševčiti, il, en, ení, als Schuster ver-
dienen. Us. Šd.

Výšež výšež = výš a výš. Aby vstu-
poval v. v. Št. Vz Vysoko.

Výšib, u, m. = vyšibání. V-bem vypro-
vodili ho z domu. Šd.

Vyšibání, n. = vyšlehání. Vz Vyšibati.
Bern.

Vyšibaný = vyšlehaný, ausgepeitscht,
ausgestäubt. Keď jich vidie, ako sa vliekli
domov bosí, malí, v-ní. Mt. S. I. 75. Chcem
ukloniť kolena pred vaším v oba boky vy-
zauškovaným, v-ným a rozpjatým Bohom.
Lipa 37.

Vyšibati, vyšibávati, vyšibnouti, bl, ut,
utí, vyšibovati, z něm. Schub, na Slov. =
vymrskati, ausstäuben, auspeitschen, hinaus-
peitschen, durchpeitschen, durschwippen. —
koho. Baiz. Přece jedno Němče vyšibal.
Koll. I. 87. — komu. Trak ti vyšibám, co
do tebe vleze. Mor. Šd. — komu čím:
bičem, prutem. Mor. Tč. — (kdy) kam.
Metly na sv. Jana do vrchu v., emporwer-
fen. Na Ostrav. Tč. Hľa, Agar u nôh žobre
tu tvojich, ozaj v prudkom hnevu čake či
nevyšibeš ju do púšte zase!?; Nech v-bú
ho, jak mňa, na púšť sveta! Phld. III. 1.
46., 57. Aj jich temer do naha vyzliekli a
tak v-li do hory. Mt. S. I. 75. — co od-
kud kam, hinauswerfen. Na Ostrav. Tč.

Vyšibnouti, vz Vyšibati.

Vyšibnutí, n., vz Vyšibati.

Vyšibnutý; -ut, a, o, vz Vyšibati.

Vyšibovati, vz Vyšibati.

Vyšibrování, n., die Ausschieferung, Aus-
zwickung. Nz.

Vyšibrovaný; -án, a, o, vz Vyšibrovati.

Vyšibrovati = něčím drobným vycpati,
vystrkati, mit kleintheiligen Sachen aus-
stopfen. Us. Jg.

Vyšice, dle Budějovice, Wispitz, ves
u Jamnice.

Výšice, Weischitz, ves u Březnice.

Vyšiditi, il, zen, ení, vyšinovati = vy-
klamati, vylhati, durch Betrug erlangen. —
co. Hledí, aby něco vyšidil. Us. Ntk. — co
na kom. Us., Tč., Ros. — jak: lstí.

Vyšíjati, vz Vyšiti.

Vyšikovati = vypraviti, vyslati, hinweg-
schaffen, expediren, ausschicken. — koho
kam: na jiné místo. V. — Br. — koho
k čemu, ausrüsten. Us. Tč. — V. = ve
svůj prospěch navléci, zu seinen Gunsten
anlegen. — co. Dobře to v-val. U Král.
Hrad. Kšť.

Vyšilhati = šilhavým hledem vyslíditi,
schielend aufspüren. — co kde: jídlo v troubě,
za oknem atd. Us. Tč.

Vyšilhovati nač, schielen. Na Ostrav.
Tč.

Vyšimír, a, m., osob. jm. Mus. VI. 67.

Výšin, u, m. = vyšinutí. V. z vazby =
protisled, změtená vazba, anakoluthon. Vz
Anakoluth. Nz., Sš. II. 19., L. 88. Jiní při-
jímají tu v. z vazby a jinopádnosť. Sš. J.
23. — V. v tělocviku. V. předem, der Felge-
aufzug, výšin zadem, der Kreuzaufzug, na
hrazdě, v. předem, v. zadem, vz Hrazda,
Kruh. KP. I. 482., 495., Čsk.

Vyšín, a, m., ves. Vz Tk. I. 383.

Výšina, y, f., lépe než: výšina; výšinka
= vrch, výsosť, die Anhöhe. Vojsko polo-
žilo se na výšinách. Hlas. Nalézti výšinu
nějakého místa. Sedl. V-ny opanovati. Us.
Dch. Král se jal šikovati lid svůj i svedl
jej dolů přes výšiny; Na Moravě rozeznává

282